S koktavostí se v Česku potýká přes 150 tisíc lidí

O téměř dvacet procent vzrostl za posledních pět let počet lidí, kteří se léčí s některou vadou řeči. Poruchám mluvení se věnovala logopedická konference, kterou uspořádalo v pondělí 24. října 2016 v Brně občanské sdružení LOGO.

Podle logopedů v Česku v posledních letech výrazně přibývá pacientů s poruchami řeči. Konference se proto zaměřila mimo jiné i na koktavost, která je jednou z nejtěžších řečových vad. Kvůli tomuto řečovému postižení jsou balbutici vylučováni ze společnosti, mají problémy se začleněním do kolektivu a obtížně hledají pracovní uplatnění. Problémy mají i při hledání životního partnera. V Evropské unii trpí koktavostí více než 4,5 milionu osob.

„Významnou roli hraje v koktavosti genetika, ale také prostředí. Koktavost může vyvolat jak smutná, tak i radostná událost. Pacientům pomáhají pravidelné terapie, díky kterým je koktavost nijak neomezuje,“ vysvětluje klinická logopedka a zakladatelka kliniky LOGO PaedDr. Ilona Kejklíčková, Ph.D. Podle ní by rodiče neměli s léčením dětí váhat. Pokud se u nich objeví koktání kolem třetího, čtvrtého roku věku, doporučuje jim návštěvu odborníka. „V tomto věku lze ještě potíže podchytit v začátcích. Neléčení může způsobit ‚zafixování‘ poruchy a ta se tak stane celoživotním problémem,“ říká.

Léčbu koktavosti pomocí humoru a kreativity prosazuje přední světový odborník na poruchy řeči Joseph Agius z Malty, který na brněnské konferenci také vystoupil. Podle něj lze ověřené postupy při nápravách poruch řeči, jako je koktavost, kombinovat s kreativním a humorným přístupem. Ve své praxi prosazuje zábavnou formu terapie pomocí cvičení, her a pozitivního myšlení. „Nacvičováním životních situací ve spojení s humorem a nadsázkou si pacienti budují sebedůvěru a posilují sebevědomí,“ řekl.

PaedDr. Ilona Kejklíčková, Ph.D., pokřtila na logopedické konferenci svou knihu Vady řeči u dětí
foto: občanské sdružení LOGO

Koktavost však tvoří jen čtyři procenta všech logopedických onemocnění. Vůbec nejrozšířenější je patlavost nebo vadné tvoření hlásek, čímž trpí především děti. Od roku 2011 přibylo dětských případů o čtvrtinu. K problémům vady řeči nejenom u dětí, ale i u dospělých přispívá podle odborníků virtuální komunikace prostřednictvím mobilů, internetu a způsob trávení volného času – sledování televize, monitorů a displejů, při čemž je mluvní komunikace výrazně omezena.

„Základem prevence poruch řeči je citový a citlivý přístup k dítěti a také správný řečový vzor. Podpora, důvěra a dostatek času, který dítěti věnujeme, jsou velice důležité. Vývoj řeči ovlivňuje pozitivně také kojení – nejenom zvukovým, ale i hmatovým kontaktem s matkou,“ dodává doktorka Kejklíčková, která na konferenci pokřtila svou knihu Vady řeči u dětí. Kniha poskytuje důležité informace nejen pro odborníky, ale i pro rodiče dětí, které mají se svým mluveným projevem potíže. Autorka PaedDr. Ilona Kejklíčková, Ph.D., zkušená klinická logopedka, v ní uvádí ověřené postupy při nápravách poruch řeči a také četné inspirativní možnosti pro podporu zdárného vývoje řeči dítěte od nejútlejšího věku.

 

Občanské sdružení LOGO

 

• tisk
• předplatit si