Praktické naplnění Resortního bezpečnostního cíle 8

Výstupy dotazníkového šetření

Výskyt dekubitů u hospitalizovaných pacientů je jednou z nejčastějších nežádoucích událostí. Za nejúčinnější způsob řešení problematiky dekubitů je považována jejich včasná identifikace a prevence, které vedou ke zvyšování kvality péče o pacienta a snižování nákladů na poskytovanou péči.

Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ ČR) definovalo osm Resortních bezpečnostních cílů (RBC), které jsou zveřejněny ve věstníku MZ ČR částka 16/2015, kde jsou uvedeny minimální požadavky pro zavedení interního systému hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb. Ke zjištění, zda a jakým způsobem se daří realizovat RBC 8 – Prevence vzniku proleženin/dekubitů u hospitalizovaných pacientů, bylo provedeno dotazníkové šetření. Cílem šetření bylo také zmapovat překážky při jeho naplňování a zhodnotit, zda takto definovaný RBC odpovídá praxi.

Pro získání potřebných dat a vyhodnocení cílů vybrané problematiky byla zvolena kvantitativní metoda sběru dat, a to forma nestandardizovaného dotazníku, který obsahoval 15 položek. Dotazníkové šetření probíhalo v období od července do srpna 2016. Dotazníky byly vyplňovány elektronickou formou. Celkově bylo elektronicky rozesláno 83 dotazníků na e-mailové adresy náměstkyň pro NLZP/hlavních sester. Návratnost dotazníků činila 86,74 %, tedy 72 dotazníků. Pro neúplnost odpovědí byly 3 dotazníky vyřazeny. Ke konečnému šetření bylo použito 83,13 % (69 dotazníků).

Okruhy otázek se týkaly následujících oblastí:

• zavedení vnitřního předpisu pro proces vstupního hodnocení rizika vzniku dekubitu u hospitalizovaných pacientů a opakovaného/periodického hodnocení u pacientů, u nichž došlo ke změně zdravotního stavu, ke změně pohybového režimu apod.,

• zavedení opatření ke snížení rizika dekubitů u pacientů, kteří jsou vyhodnoceni jako rizikoví,

• stanovení jednotného postupu pro prevenci vzniku dekubitů a postupu řešení v případě, že k rozvoji dekubitu dojde,
• zavedení systému evidence dekubitů, analýza a vyhodnocování sledovaných výsledků, stanovení nápravných a preventivních opatření,
• zavedení vnitřního postupu pro ošetřování dekubitů a volbu vhodných terapeutických postupů,

• zavedení celoživotního systému vzdělávání zdravotnických pracovníků v problematice prevence a léčby dekubitů,
• stanovení způsobu ověření realizace a účinnosti/efektivity standardu v přímé péči o pacienta (např. interní audit, systém sledování nežádoucích událostí) a v případě potřeby stanovení nápravných a preventivních opatření.

 

Z jednotlivých položek dotazníkového šetření vyplývá:

• vnitřní předpis vstupního hodnocení rizika vzniku dekubitů u hospitalizovaných pacientů má zaveden 98,55 % respondentů;
• opakované hodnocení u pacientů, u nichž došlo ke změně zdravotního stavu, provádí 82,77 % respondentů;
• opatření ke snížení rizika vzniku dekubitů provádí 98,55 % respondentů;
• jednotný postup pro prevenci vzniku dekubitů a postup řešení v případě, že k rozvoji dekubitu dojde, má zaveden 88,44 % respondentů;
• zavedený systém evidence dekubitů a sledování výsledků, jejich vyhodnocování a stanovení nápravných opatření má 93,71 % respondentů;

• stanovený vnitřní postup pro ošetřování dekubitů a volbu vhodných terapeutických postupů má 68,12 % respondentů;
• zavedený celoživotní systém vzdělávání zdravotnických pracovníků má 62,32 % respondentů;
• stanovený způsob ověření realizace a účinnosti standardu v přímé péči o pacienta má 88,41 % respondentů.

Nejmenší počet respondentů (62,32 %) uvedl, že má zaveden celoživotní systém vzdělávání zdravotnických pracovníků. Dle kategorií zdravotnických pracovníků je vzdělávání nejvíce určeno všeobecným sestrám (viz tabulka).

Z podnětu ministerstva zdravotnictví byl vytvořen vzdělávací program certifikovaného kurzu Hodnocení rizik, prevence a léčba dekubitů. Cílem vzdělávacího programu je sjednocení vědomostí a dovedností v oblasti prevence vzniku a jednotného hodnocení dekubitů v rámci celé ČR. Certifikovaný kurz je určen všeobecným sestrám. Po jeho absolvování získají všeobecné sestry zvláštní odbornou způsobilost k výkonu odborných činností v dané problematice. Určitým doporučením v oblasti vzdělávání by jistě bylo zavedení inovačních kurzů pro další kategorie spolupracujících povolání. V případě lékařů bude nutné možnosti dalšího vzdělávání projednat s Českou lékařskou komorou a Českou společností pro léčbu ran. Jednou z možností je e-learningové vzdělávání.

Dalším problémem je stanovení vnitřního postupu pro ošetřování dekubitů a volbu vhodných terapeutických postupů, který má zaveden pouze 68,12 % respondentů. Určitým řešením v této oblasti je doporučení k využívání webového portálu www.dekubity.eu, kde jsou zveřejněna aktualizovaná evropská doporučení k prevenci, ošetřování a léčbě dekubitů, informace k mezinárodním aktivitám, vzdělávání a akcím k problematice prevence a léčby dekubitů či výstupy z projektu Registr dekubitálních lézí, sjednocení sledování a strategie preventivních intervencí na národní úrovni (15-29111A).

Zásadní informací pro další realizaci RBC je zjištění překážek při jeho naplňování v praxi. Hodnocená položka obsahovala pět možných odpovědí, a to nedostatek ošetřovatelského personálu, nedostatek pomůcek, neochota k osvojování nových informací, neochota respektovat nová doporučení a jiná odpověď. V dané položce bylo možno zvolit pouze jednu odpověď. Celkově na tuto položku odpovědělo 65 respondentů. Z tohoto počtu nejvíce respondentů označilo možnost nedostatek ošetřovatelského personálu, a to 29 (42,03 %) respondentů. Jinou odpověď uvedlo 16 (23,19 %) respondentů. Respondenti svoji odpověď konkretizovali, a to:

• pouze drobné překážky;
• nadbytečná administrativa, polohovací záznamy apod.;
• žádné vámi vyjmenované překážky nemáme;
• finance na moderní materiály;
• žádné překážky;
• nespolupráce s lékaři;
• v našem zařízení již bylo všechno nastaveno ještě před vydáním RBC 8;
• věc kontroly;
• hospitalizujeme dětské pacienty od 3–18 let, výskyt dekubitů v posledních 10 let – 0; překážky jsou spíše na straně jednotlivců a jejich nezájmu;
• názorové rozdíly.

Neochotu respektovat nová doporučení uvedlo 8 (11,59 %) respondentů. Neochotu k osvojování nových informací uvedlo 7 (10,14 %) respondentů. Odpověď nedostatek pomůcek uvedlo 5 (7,25 %) respondentů. V dotazníkovém šetření neuvedli 4 (5,80 %) respondenti odpověď. Přehled odpovědí jednotlivých položek je znázorněn v grafu.

Z provedeného dotazníkového šetření vyplývá, že většina zúčastněných poskytovatelů zdravotních služeb v České republice se na problematiku prevence vzniku dekubitu zaměřuje a výskyt dekubitů na svých pracovištích sleduje. Svůj podíl na tomto úspěchu má bezesporu zavedení Resortního bezpečnostního cíle, neboť strategie naplňování resortních bezpečnostních cílů je hlavním předpokladem pro získání či udržení certifikátů kvality a bezpečí poskytovaných služeb (akreditace) a poskytovatelé zdravotních služeb mají zájem o kultivaci systému řízení kvality. Ve snaze zlepšovat péči o pacienty má většina nemocnic zavedeny klíčové indikátory kvality péče a sledování výskytu dekubitů patří již dlouhou dobu mezi ně. Jednotná metodika hodnocení naplňování tohoto standardu je dalším krokem k naplňování prohlášení účastníků Kulatých stolů organizovaných Ministerstvem zdravotnictví ČR na téma prevence dekubitů a jejich léčby. Je to i odpověď na otázku ve výzvě EPUAP (Evropský poradní orgán pro otázky dekubitů) v rámci Světového dne STOP dekubitům: „Jak se můžete zapojit Vy?“

Mgr. Alice Strnadová, MBA, hlavní sestra ČR
PhDr. Michaela Hofštetrová Knotková, NCO NZO Brno
Mgr. Marie Malinková, NCO NZO Brno
PhDr. Jana Toufarová, FN Brno

Otázce dekubitů se věnovalo mezinárodní sympozium Dekubity – sdílení zkušeností na mezinárodní úrovni, jehož součástí byl i 4. kulatý stůl pořádaný MZ ČR s názvem Systém prevence, monitorování a léčby dekubitů v ČR. O průběhu a závěru obou akcí se dočtete v rubrice Zprávy našich partnerů / Z konferencí v tomto prosincovém čísle časopisu Florence (pozn. red.).

 

• tisk
• předplatit si