V ÚVN se opět diskutovalo o kvalitě a bezpečí v praxi

Pracovní skupina pro kvalitu ošetřovatelské péče České asociace sester (ČAS) s předsedkyní Mgr. Lenkou Gutovou, MBA, která je současně náměstkyní ředitele pro nelékařské zdravotnické profese a řízení kvality zdravotní péče Ústřední vojenské nemocnice – Vojenské fakultní nemocnice (ÚVN) v Praze, uspořádaly ve čtvrtek 13. října 2016 v Kongresovém centru ÚVN již druhý ročník multioborové konference pro zdravotnické pracovníky s názvem Kvalita a bezpečí v praxi II.

Hostem konference byla také prezidentka ČAS PhDr. Martina Šochmanová, MBA, která akci zahájila přednáškou Aktuální problematika sester z pohledu ČAS. V ní zmínila náročnost profese, vytíženost sester, platové podmínky, nedostatek pomocného personálu i současnou připravovanou změnu ve vzdělávání. Přednáška se dle očekávání setkala s mimořádně kladným ohlasem.

První část odborného programu zahájila Mgr. Martina Šopíková s přednáškou s názvem Farmakologistika v ÚVN. Na základě praktických zkušeností představila organizační schéma nového pracoviště Farmakologistiky, posloupnost kroků v rámci toku léčiv i kontroly stavu zásob léčiv včetně uložení,, které je velmi dobře propracovaným systémem jak v prevenci před medikačním pochybením, tak i řešením nákladů na léčiva.

Náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Mgr. Dita Svobodová, Ph.D., MHA, navázala na další úskalí, která s sebou ošetřovatelská profese přináší a to je nárůst administrativy. Její přednáška s názvem Ošetřovatelská dokumentace – návrh na změny v praxi analyzovala možnosti eliminace jednotlivých částí ošetřovatelské dokumentace opírající se o současnou legislativu a je také podkladem pro další jednání ke změně vyhlášky č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci.

Vrchní sestra Kliniky infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN Mgr. Ivana Koudelková se ve své prezentaci Komplexní péče o pacienty s infekcí zaměřila na prevenci a snížení rizika infekce spojené se zdravotní péčí. Zdůraznila využití pomůcek se systémem Super Safety, možnosti použití nových skórovacích systémů v praxi, např. VIP Score, Quick SOFA Score, Early Warning Score, management i.v. vstupů včetně rozvoje PICC týmu v ÚVN. V závěru pak zmínila nácvik pracovních postupů Biohazard týmu v případě podezření na vysoce nebezpečnou nákazu.

Náročnost zajištění návazné péče o pacienty s potřebou umělé plicní ventilace podrobně představili Petra Tůmová a Miroslav Vosáhlo z KARIM ÚVN v přednášce Jaké je to poprvé s domácí plicní ventilací. Přednáška byla přínosem pro všechny, kteří o takto postižené pacienty pečují a řeší jejich propuštění do domácího ošetřování. Vybavení pacienta a edukace rodiny v péči o jejího rodinného příslušníka je velmi náročná nejen z ekonomického, ale i z odborného hlediska. Přednáška nastínila kroky jednotlivých fází a poukázala na úskalí, nutné náležitosti i časovou náročnost procesu řešení od několika dnů až po několik měsíců.

 

Cvičení traumaplánu: zdravotníci v roli pacientů

Nikdo z nás si určitě nepřeje a nikdy nepřál být svědkem či přímým účastníkem hromadného neštěstí. Na konferenci jsme se však jimi všichni na chvíli stali v přednášce Bc. Hany Olivy a Luboslava Trokšiara z KARIM ÚVN s názvem Traumaplán – zkušenost figuranta. Sdělení pojednávalo o každoroční akci PRAŽSKÁ 155, která je organizována jako Learning by Doing (systém výuky spočívající v možnosti zdravotníka vyzkoušet si roli pacienta). V jeho rámci jsme byli vtaženi do reality hromadného neštěstí autentickými snímky a velmi přesnou demonstrací místa neštěstí. Autoři se nám snažili přiblížit pocity účastníků nehody – i když se jednalo jen o figuranty a neštěstí bylo jen cvičením v rámci traumaplánu, bylo velmi realistické a u mnohých navodilo stísněné a velmi nepříjemné pocity úzkosti.

Přednáška s názvem Příklady dobré praxe – kazuistika Michala Jiránka z Fokus Mladá Boleslav, z. s., odlehčila dramatičnost předchozí přednášky, ale nezadala si s ničím v její vážnosti. Případová studie byla zaměřena na klienta se schizofrenií a jeho začlenění do běžného života.

Pro praxi, které předchází vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků, jsou velmi přínosné také práce studentů ošetřovatelství. V rámci konference zazněla sdělení studentů doktorského studia a odborné asistentky Mgr. Evy Hlaváčkové, Ph.D., z Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice, kteří přispěli hned třemi příspěvky. První příspěvek se věnoval problematice vzdělání a výchovy sester s názvem Edukace sester – příklady dobré praxe a závěry výzkumů. Příspěvek v rámci Evidence-based practice zjišťoval, který typ edukace v rámci celoživotního vzdělávání sester je nejúčinnější. Přednáška Příprava sester na poskytování paliativní péče byla zaměřena na vzdělávání studentů ošetřovatelství v navazujícím magisterském studiu v oblasti paliativní péče a přiblížila velmi zajímavý koncept poskytování péče pacientům v terminálním stadiu v rámci přípravy studentů. Poslední přednáškou dopoledního bloku bylo sdělení zaměřené na děti. Příspěvek Kvalita ošetřovatelské péče očima dětí představil pilotní projekt přípravy standardizovaného dotazníku věnujícího se problematice zajištění kvality poskytované péče ve zdravotnických zařízeních pro dětské pacienty.

 

Základní pravidlo jak se ochránit: utíkej, schovej se, bojuj!

Odpolední blok konference byl věnován kazuistikám v rámci závažných nežádoucích událostí. Zahájily jej RNDr. Romana Mrázová, Ph.D., a Ing. Veronika Štrombachová z Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR přednáškou Systém hlášení nežádoucích událostí na centrální úrovni – aktuální informace, v níž posluchače seznámily s Národním portálem – Systém hlášení nežádoucích událostí.

Autentická a velmi emotivní byla prezentace pplk. Ing. Jiřího Hájka, bezpečnostního ředitele ÚVN, Fyzická ochrana osob v nemocničním prostředí. V rámci dvou filmových snímků jsme byli vtaženi do bohužel stále častější reality násilných činů. První snímek se věnoval útoku agresivního pacienta (v běžné praxi to jsou i jejich rodinní příslušníci), druhý snímek byl zaměřen na teroristický útok vícečlenných skupin. Prezentace dávala návody, jak se v daných situacích zachovat podle zdánlivě jednoduchého pravidla: UTÍKEJ, SCHOVEJ SE, BOJUJ. Jen realita však ukáže připravenost na podobné situace. Aktéry filmových snímků byli příslušníci složek Policie ČR spolu s Rescue týmem Emergency ÚVN, filmoví kaskadéři společnosti Filmka a další zaměstnanci nemocnice.

Přednáška Code Silver II. – změna myšlení navazovala svým obsahem na přednášku předchozí. Autor příspěvku Petr Karmazín, MBA, vrchní sestra Emergency ÚVN, se odkazoval na svou loňskou prezentaci a vysvětlil kompetence týmu TECC (Tactical Emergency Casually Care) a Rescue Task Force v rámci teroristického útoku. Cílem je zkrácení času poskytnutí zdravotnické pomoci pro postižené.

O tom, že i běžné činnosti mohou vyústit do nežádoucí události, nás přesvědčila přednáška manažera Oddělení kvality ÚVN Tomáše Kelbicha Nežádoucí události – ponaučení z chyb. Sdělení ukázalo, že i například běžné otevření soukromého e-mailu s přílohou v práci může znamenat ztrátu dat celého zdravotnického zařízení. Nikoli však tehdy, jsou-li lidé připraveni. Přednáška mapovala různé oblasti poskytované péče, které mohou vyústit v nežádoucí události, a na jejich příkladu přinesla ponaučení z chyb.

Příspěvky z Thomayerovy nemocnice Praha Rodina vs. nemocnice autorky Bc. Sabiny Šmatové, DiS., a Osoby v nepříznivé sociální situaci bez bydliště autorky Lucie Fischerové nám nastínily, jak je někdy pro zdravotně sociální pracovníky obtížné vyřešit situaci ve prospěch klienta, rodiny i zdravotnického zařízení.

Poslední přednáškou Multidisciplinární tým paliativní péče v ÚVN nám vrchní sestra Interní kliniky 1. LF UK a ÚVN Mgr. Václava Otcová přiblížila komplexnost péče o pacienta s potřebou paliativní péče, úskalí této péče, možnosti zajištění všech služeb, zdravotních i sociálních, s využitím přání a potřeb nejen pacienta/klienta, ale i jeho rodiny. Empatický a profesionální přístup všech zdravotníků v týmu je základem pro fungování takového týmu.

V závěru konference pak Mgr. Lenka Gutová, MBA, poděkovala přednášejícím a zdůraznila prospěšnost příkladů dobré praxe, ale i kazuistických seminářů nežádoucích událostí.

 

PhDr. Ilona Plevová, Ph.D., Mgr. Lenka Gutová, MBA, Pracovní skupina pro kvalitu ošetřovatelské péče ČAS

 

• tisk
• předplatit si