Těžko řešitelné starosti aneb Jak zajistit kvalitu ošetřovatelské péče

Otázky, jak zajistit kvalitu ošetřovatelské péče, byly stěžejní náplní sedmnácti sdělení na jubilejních X. kadaňských sesterských dnech. Tato dvoudenní mezinárodní sesterská konference, kterou tradičně organizovala Nemocnice Kadaň, s. r. o., se uskutečnila ve dnech 6. a 7. října 2016 samozřejmě v severočeské Kadani.

Konferenci zahájila MUDr. Patricie Kotalíková, primářka dětského oddělení Nemocnice Kadaň, sdělením Obezita v dětském věku, ve kterém představila program tohoto oddělení pro obézní děti. Ten spočívá v pětidenní hospitalizaci dítěte od pondělí do pátku, během které se udělá kompletní laboratoř, dítě má dietní stravu a pohybové aktivity (MUDr. Kotalíková zdůraznila význam tak jednoduché pohybové aktivity, jako je chůze do schodů). Děti jsou pak následně ambulantně sledovány.

„Za dva a půl roku prošlo naším oddělením celkem 139 dětí (69 chlapců a 70 dívek). Na kontrolu nepřišlo 31 dětí (cca 22 %) – 15 chlapců a 16 dívek. BMI pokleslo u 48 % sledovaných dětí,“ uvedla MUDr. Kotalíková.

Dvoudenní mezinárodní sesterská konference se uskutečnila v severočeské Kadani
foto: Profimedia

Prevence poranění ostrými předměty ve zdravotnictví

Mgr. Vladimír Siska z Operačného strediska záchrannej zdravotnej služby Slovenské republiky (OS ZZS SR) citoval směrnici 2010/32/EU: „Bezpečnost a ochrana zdraví zaměstnanců jsou prvořadé a úzce souvisejí se zdravím pacientů. Jsou základem kvality péče.“ Konstatoval dále, že nejohroženějšími skupinami ve zdravotnictví jsou sestry, lékaři, záchranáři a zubní lékaři. Hlášení chorob z povolání v ČR v letech 2010–2015 uvádí, že virovou hepatitidou B se akutně nakazili dva pracovníci ve zdravotnictví (1 sestra a 1 lékař), chronickou HBV trpí dva sanitáři a jeden řidič. HCV se akutně nakazily dvě sestry, chronickou HCV trpí pět pracovníků ve zdravotnictví (včetně jedné uklízečky). Preventivními opatřeními jsou podle V. Sisky zlepšení organizace práce, bezpečnější zdravotnické vybavení, vzdělávání a informovanost, očkování, bezpečné zneškodňování ostrých předmětů, kontrola odpadu ze zdravotnických zařízení, vhodné nádoby na ostré předměty, nepřeplňování odpadových nádob.

„V případě poranění je třeba nechat ránu krvácet, umýt ji, bezpečně odstranit ostré předměty. Poraněného by měl vždy vyšetřit lékař a každé poranění je třeba nahlásit,“ uvedl V. Siska.

 

Benefity sestry s pokročilou praxí

Andrea Bratová z Fakulty zdravotníctva a sociálnej práce Trnavské univerzity v Trnavě přednesla sdělení Benefity sestry s pokročilou praxí. Při informacích o APN (Advanced Practice Nurse) vycházela ze situace v USA.

„APN je kategorie sestry profesionálky – sestry s pokročilou praxí. Kromě pregraduálního vzdělání jde o zkušenou sestru z praxe, která byla vyškolena poskytovat širokou škálu služeb včetně diagnostiky a léčby akutních a chronických onemocnění. V USA jde o čtvrt milionu sester, které mají magisterský nebo doktorandský titul a absolvují národní certifikační zkoušky,“ uvedla A. Bratová. V USA je doporučeno, aby všechny APN měly do roku 2025 doktorandský stupeň vzdělání (doktor filozofie, doktor pedagogiky, doktor věd, doktor ošetřovatelství, doktor ošetřovatelské praxe, doktor ošetřovatelství v oboru anesteziologie). „Předpisy definující kvalifikaci a stupeň praxe se liší v rámci jednotlivých států USA. Existují např. odlišnosti v kompetencích předepisovat léky. APN nesmí diagnostikovat nového pacienta, měnit diagnózu či léčbu bez předchozí kontroly lékařem. Více než polovina států USA zachovala podmínku lékařského dohledu nad APN,“ uvedla A. Bratová.

V sousedním Polsku by mohly mít rozšířené kompetence sestry s magisterským titulem, které pracují v oblasti dlouhodobé péče o seniory s dlouhodobými onemocněními. Současná péče se zakládá na kontinuální péči, kterou začal ošetřující lékař. Profesní rozvoj bude v konečném důsledku vést k vytvoření pozice tzv. sestry s pokročilou praxí. Sestra v pokročilé praxi provádí komplexní anamnézu, fyzikální vyšetření, využívá odborné vědomosti a klinické úsudky na identifikaci potenciální diagnózy a v případě potřeby doporučuje další vyšetření. Podle potřeby zajišťuje sociální péči zahrnující i jiné členy týmu podílející se na zdravotní péči. Zajišťuje poskytování kontinuální zdravotní péče včetně navazujících návštěv. Hodnotí a vyhodnocuje s pacientem účinnost léčby a péče, vykonává změny podle potřeby, pracuje samostatně, ale jako součást zdravotnického týmu. V ambulantní péči tyto sestry poskytují soubor služeb, které by jinak vykonávali lékaři – první kontakt s pacientem, předpis léků, kontinuální péči o pacienta s chronickými chorobami, objednávání pacientů na vyšetření, doporučení na příslušného specialistu. „Sestry musejí být připravené prostřednictvím vhodných vzdělávacích programů, aby flexibilně reagovaly na měnící se potřeby a nové reformy ve zdravotním systému. Ošetřovatelství musí přesvědčivě vyjádřit svoji unikátní podstatu jedinečné odborné perspektivy pokročilé praxe. Pro pokročilé ošetřovatelství je výzvou do budoucnosti holistický pohled na pacienta,“ zdůraznila A. Bratová a na otázku, zda je možné na Slovensku a v České republice zavést APN, odpověděla jednoznačně: ano.

 

Dobrovolníci v nemocnicích

Stanislava Hamáková, DiS., vedoucí Dobrovolnického centra Radka v Kadani a koordinátorka dobrovolnických programů, uvedla, že dobrovolnictví je vědomě a svobodně zvolená činnost, která je bezplatně poskytována ve prospěch druhých. V ČR může být dobrovolníkem každý člověk starší 15 let (ev. 18 let) s morální zodpovědností a způsobilostí, který se rozhodne ze své dobré vůle, ve svém volném čase a bez nároku na finanční odměnu vykonávat činnost ve prospěch jiných lidí nebo organizací. Dohoda o dobrovolnické činnosti je uzavírána na základě občanskoprávního vztahu s vymezením kompetencí, práv a povinností dobrovolníka i organizace. Pojištění dobrovolníků z hlediska zodpovědnosti za škody, případně úrazové pojištění přispívá ke stabilitě programu a jistotě organizace.

Dobrovolník nenahrazuje odbornou práci zdravotnického personálu a jeho činnosti má být vymezena tak, aby respektovala a nenarušovala chod zdravotnického zařízení a léčebný režim pacienta.

Další sdělení, která na akci zazněla, se týkala např. hojení ran, odběrů krve, radiační ochrany v praxi, právních aspektů v ošetřovatelství a dětské paliativní péče v Čechách.

 

PhDr. Helena Chvátalová

 

• tisk
• předplatit si