Očkování proti infekcím ignoruje veřejnost i část zdravotníků

Na nejméně 340 milionů korun vychází v Česku ročně léčba komunitních pneumonií. „Nemoc je zároveň pátou nejčastější příčinou hospitalizací na interních odděleních, třetí nejčastější na plicních a desátou nejčastější v dětských pavilonech nemocnic,“ upřesňuje farmakoekonom MUDr. Tomáš Doležal, Ph.D., z Institutu pro zdravotní ekonomiku.

Přestože zápalem plic ročně v Česku onemocní na sto tisíc lidí, přičemž pětina z nich se léčí v nemocnici a tři tisíce pacientů infekci podlehne, nepovažují lidé tuto nemoc za přímou hrozbu pro sebe. Jak vyplývá z mezinárodního průzkumu PneuVue, jehož se účastnilo na devět tisíc respondentů starších 50 let z devíti zemí (vedle Česka z Rakouska, Francie, Německa, Řecka, Itálie, Portugalska, Španělska a Velké Británie), jen pětina Čechů se obává rizika, že by je mohl zápal plic potkat. „Přitom i u nás je zápal plic reálným rizikem s možnými fatálními následky,“ varuje prof. MUDr. Petr Pazdiora, CSc., z Ústavu epidemiologie Lékařské fakulty UK v Plzni.

Téměř všichni oslovení sice odpověděli, že vědí, co je zápal plic, nicméně již jen dvě třetiny ho identifikují jako infekci a pouze 44 procent respondentů si myslí, že některé jeho formy jsou nakažlivé. Více než čtvrtina lidí (27 procent) dokonce nemoc vnímá jako „závažný typ nachlazení podobný chřipce“. „Nejvyšší incidence pneumonií je u dětí mladších pěti let a osob starších 65 let. K rizikovým faktorům patří i nikotinismus, alkoholismus, chronická onemocnění srdce a cév, dýchacího ústrojí, jater či ledvin, diabetes mellitus, stav po prodělané cévní mozkové příhodě či demence,“ vypočítává MUDr. Milan Trojánek z Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce, Praha. Pneumonie hrozí také častěji pacientům s nadváhou, nádorovým onemocněním, poruchou krvetvorby či demencí, prodělávají-li chemoterapii či imunosupresivní léčbu, trpí-li vrozeným či získaným imunodeficitem, či při stavech po splenektomii.

„Většina lidí si myslí, že se jich nemoc netýká, i když sdružují řadu rizikových faktorů počínaje věkem. Pneumonie ale může postihnout i šedesátníka vyznávajícího zdravý životní styl,“ zdůrazňuje prof. Pazdiora. Právě seniorská populace může riziko, že onemocní, snížit vakcinací.

foto: Profimedia

Přestože dvě pětiny respondentů v průzkumu PneuVue uvedly očkování ve výčtu preventabilních opatření, v praxi dosahuje proočkovanost v populaci nad 65 let v Česku pouhá 2 procenta, zatímco například v USA je to 61 procent lidí z této skupiny, ve Velké Británii téměř tři čtvrtiny a v Německu o něco více než polovina.

V Česku se v posledních letech zvyšuje proočkovanost proti pneumokokovým infekcím u malých dětí. „Nelze ale čekat, až dospějí do věku 65 let. Je potřeba soustředit se na vakcinaci starší části obyvatelstva,“ zdůrazňuje prof. Pazdiora. Nejvíce přitom dokážou přesvědčit seniory právě jejich lékaři. Jak potvrdil průzkum, devět z deseti respondentů by informace o zápalu plic nejraději čerpalo právě od nich. „Je ale třeba kriticky přiznat a nezastírat, že řada lékařů není zrovna věrozvěsty v oblasti propagace očkování,“ kritizuje epidemiolog.

Na vakcíny proti pneumokokovým onemocněním přispívají seniorům zdravotní pojišťovny. Plně přitom hradí jen levnější polysacharidovou vakcínu, na dražší konjugovanou si musejí lidé doplácet. To ale není podle lékařů dostatečné. „Lidé by se měli očkovat oběma vakcínami, což by vyšlo zhruba na 2000 korun na pacienta. Politici se nemusejí bát, že najednou přiběhnou všichni senioři a zboří ekonomiku. To se nestane. Chtěli bychom zvednout proočkovanost na pět procent ze dvou milionů českých důchodců,“ vysvětluje epidemiolog.

Dohromady se vyskytuje 94 sérotypů pneumokoků, obě vakcíny přitom chrání proti 36 klinicky nejzávažnějším a nejčastějším z nich. To znamená, že pneumonii nelze odstranit ani plošným očkováním. „Nicméně můžeme výrazně snížit počet komplikací, hospitalizací a úmrtí,“ dodává prof. Pazdiora.

---

Pneumonie v číslech

10 miliard eur dosahují roční náklady na dopady komunitní pneumonie v Evropě

5,7 miliardy eur tvoří náklady na hospitalizaci

3,6 miliardy eur dosahují náklady nepřímé

12,6 milionu eur tvoří celkový roční ekonomický dopad pneumonie v populaci nad 50 let v ČR

Na 17 000 Kč vychází cena jedné hospitalizace
Na 2000 Kč přijde ambulantní léčba jednoho pacienta

Přes 18 000 hospitalizací a 11 000 ambulantních návštěv ročně připadá na českou populaci nad 65 let
3915 pacientů z této skupiny zemře v nemocnici, to je 22 procent – jedná se o nejvyšší mortalitu v regionu střední Evropy

 

Ing. Marcela Alföldi Šperkerová, AM Review

 

• tisk
• předplatit si