Číslo 10 / 2016
Diabetes mellitus jako nejčastější příčina selhání ledvin
Diabetes mellitus, hypertenze či kardiovaskulární onemocnění bývají nejčastějšími příčinami selhání ledvin. Podle odborníků trpí některou formou onemocnění ledvin každý desátý člověk. Ne všichni však o skrytém onemocnění vědí, proto je důležité se na případná onemocnění ledvin zaměřit již při preventivních prohlídkách u praktického lékaře.
„Jednou zničená ledvinová tkáň již nejde vyléčit. Čím méně funkční tkáně je zničeno, tím větší je naděje, že ledviny budou moci déle fungovat. Důslednou léčbou diabetu a hypertenze vhodnou kombinací antihypertenziv s nefroprotektivním účinkem a zdravým životním stylem lze zpomalit další zhoršování funkce ledvin. Pokud stav dospěje až do selhání ledvin, je nutné začít s peritoneální dialýzou či hemodialýzou nebo pacientovi ledvinu transplantovat. Nejvýhodnější je, pokud může být ledvina transplantována preemptivně, ještě před zahájením dialyzační léčby, zvláště má-li pacient mezi svými blízkými vhodného živého dárce,“ říká k možnostem léčby selhaných ledvin MUDr. Zuzana Bitterová, primářka nefrologicko-dialyzačního oddělení v ústecké Masarykově nemocnici.
Onemocnění ledvin s diabetem souvisí velmi úzce. Zvýšená hladina krevního cukru v letech trvání u diabetiků trvale poškozuje tepenné řečiště a též ledvinné glomeruly. Onemocnění se v prvním stádiu projevuje únikem albuminu do moči, v dalším stádiu je možné detekovat v moči narůstající množství bílkoviny, postupně se snižuje funkce ledvin a stav může dospět až do úplného selhání ledvin. O nebezpečí neléčeného diabetu 2. typu svědčí i skutečnost, že mezi dialyzovanými pacienty je 40 % diabetiků. „V naší nefrologické ambulanci pacientům s významně omezenou funkcí ledvin představujeme možnosti náhrady funkce ledvin. Obecně se dá říci, že většina pacientů se může rozhodnout, jakou formu dialýzy si zvolí, tedy hemodialýzu či peritoneální dialýzu (PD). Na našem pracovišti se v současnosti staráme o dvanáct PD pacientů. Peritoneální dialýzu lze provádět dvěma způsoby. Existuje kontinuální ambulantní peritoneální dialýza (CAPD) a automatizovaná peritoneální dialýza (APD) prováděná pomocí přístroje – cycleru, obě se stejným napojením přes peritoneální katetr. Volbu mezi CAPD a APD ovlivňuje nejen přání pacienta, ale i vlastnosti pobřišnice jako membrány, zejména její propustnost, která se během doby na dialýze může měnit. Odstraňování nadbytečných tekutin lze ovlivnit zvoleným typem dialyzačního roztoku – některé roztoky mají větší schopnost nasávat více tekutin,“ dodává MUDr. Zuzana Bitterová.
Výhodou peritoneální dialýzy je, že pacienti nemusí dojíždět 3krát týdně na hemodialýzu, na ambulantní kontroly dochází do nemocnice pouze jednou za 4–6 týdnů. Mohou pracovat, cestovat, pobývat na chalupě. Vhodnější může také být pro pacienty s těžším postižením srdce, tekutiny jsou z těla odstraňovány postupně, což je pro srdce šetrnější. Pacienti mají i větší dietní volnost, lépe lze u nich kontrolovat krevní tlak a déle si udrží schopnost močit.
Zvýšená hladina krevního cukru u diabetiků v letech trvání trvale poškozuje tepenné řečiště a též ledvinové glomeruly
foto: Baxter
Jednou z velkých předností peritoneální dialýzy je léčení pacienta v jeho domácím prostředí a do určité míry i přizpůsobení léčebného režimu jeho individuálním potřebám. Peritoneální dialýzu si v ČR většinou vybírají soběstační pacienti, kteří jsou schopni zvládat jak léčbu, tak často i práci, studium a další aktivity. Věk populace se však zvyšuje a spolu s tím vzrůstá i počet nemocných, kteří jsou nějakým způsobem handicapováni a nejsou schopni se o svou léčbu postarat. Přitom se ale nechtějí léčit v nemocnici nebo jiném zařízení. Ani pro tuto skupinu nemusí být peritoneální dialýza nedostupná díky službám agentur domácí péče. Zdravotní sestra přichází za pacientem a pomáhá s provedením výměny dialyzačního roztoku. Na jednu proceduru se počítá 50 minut času sestry a drobný spotřební materiál (sterilní rukavice, rouška a odpadkový box). Výkon je dle indikace nefrologa možné provádět až 5krát denně, standardně se provádí 4krát denně. Speciálním materiálem potřebným k léčbě zásobuje pacienta přímo nefrologické pracoviště.
Baxter
Další články v tomto čísle
- Pro život, ne pro školu se učíme (Seneca)
- Kredity – opravdové vzdělávání, nebo jen nahánění bodů?
- Sestrou téměř století
- Systém hlášení nežádoucích událostí ÚZIS prezentoval pilotní analýzu dat
- Vznikl Spolek vysokoškolsky vzdělaných sester
- I jedno tlačítko může výrazně pomoci k záchraně života
- Pediatrie
- Sociální péče 2. díl
- Kognitivní trénink v praxi
- Sebekoučink