Screening civilizačních chorob u veřejnosti v Plzeňském kraji

Souhrn: Činnosti v rámci primární či sekundární prevence v České republice (ČR) se u mnoha programů setkávají s různou úspěšností a efektivitou, obvykle však nižší, než by bylo pro společnost přínosné. V rámci námi provedeného šetření byl sledován zájem o nejrůznější nabízené zdravotně preventivní akce, které byly organizovány FZS ZČU v Plzni. Analýzou získaných dat bylo například zjištěno, že větší zájem o preventivní akce projevili účastníci, kteří se o nich dozvěděli od známých, přátel apod. oproti propagaci např. na internetu či z letákových akcí v MHD. Celkově větší zájem o zdravotně preventivní činnosti projevily ženy. Důležitost zdravotně preventivních akcí potvrdil i fakt, že v rámci prováděného screeningu bylo odhaleno několik osob s podezřením na hypertenzi či hyperglykémii, které o svých zdravotních rizicích neměly tušení. Pouze 2 % respondentů měla zjištěné vyšší hodnoty krevního tlaku nad 140/90 mm Hg. Nadváhou trpělo 34,3 % vyšetřovaných osob.

Klíčová slova: civilizační choroby – glykémie – hypertenze – prevence – obezita.

The screening of civilizational diseases among at the public in Pilsen Region

Summary: Activities in the context of the primary or secondary prevention in the Czech Republic have faced many programs with varying degrees of success and efficiency. Usually is however lower than it would be beneficial to the society. In the framework of our investigations was monitored interest about the variety of the offered sanitary-preventive actions that have been organized by the Faculty of Health Care Studies West Bohemia in Pilsen. The analysis of the obtained data, was, for example, found that a greater interest in preventive action shown by the participants, who find out about them from acquaintances, friends, etc. over the promotion such as on the internet or from the leaflets actions in the public transport. Overall, women had a greater interest in health prevention activities. The importance of sanitary-preventive actions was also confirmed by the fact that in the framework of the carried out screening, it was revealed several people with suspected hypertension or hyperglycaemia, who on their health risks they had no idea. Overweight suffered 34.3 % of examined persons.
Keywords: lifestyle diseases – glycaemia – hypertension – prevention – obesity.

Úvod

Civilizační choroby jsou onemocnění, která jsou velmi často spojena se životním stylem, a to především současné doby. Lidský organismus je čím dál více ohrožován nepříznivými vlivy okolí. Zhoršuje se životní prostředí i kvalita ovzduší, máme nedostatek pohybu, jíme ve spěchu, málo relaxujeme a k tomu všemu velká část populace neodolá kouření či alkoholu. Chronická onemocnění sice provázela lidstvo odedávna, ale jejich rychle rostoucí výskyt umožnily až technologické vymoženosti, které s sebou moderní civilizace přinášela a jež radikálně změnily způsob života člověka. Podle údajů Světové zdravotnické organizace (WHO) vzrůstají chronické nemoci také v rozvojových zemích, a to bezprostředně od chvíle, kdy přijmou moderní průmyslové technologie a západní styl života, pro nějž je charakteristický obrovský příjem energie (vysokokalorická strava), minimální tělesná aktivita a psychosociální stres. V těchto zemích je tato narůstající epidemie chronických chorob doposud podceňována, i když je v současné době příčinou 80 % tamějších úmrtí. V posledních 150 letech se v průmyslově vyspělých zemích prodloužila průměrná délka života. Stalo se tak díky zavedení hygienických opatření a objevům účinných léků, v jejichž důsledku došlo k zastavení šíření nejnebezpečnějších pandemií a epidemií infekčních nemocí. Avšak teprve od poloviny 20. století si začala odborná i laická veřejnost uvědomovat, že životní styl, který přijali lidé v západních průmyslově rozvinutých státech, je doprovázen sníženou odolností k infekčním nemocem, nárůstem alergických a autoimunitních onemocnění a také zvyšujícím se počtem chronických chorob. Ještě na počátku 21. století zahrnovaly chronické nemoci 46 % všech onemocnění na světě (z toho polovinu úmrtí zapříčinily kardiovaskulární choroby) a očekávalo se, že o dvacet let později se tento podíl zvýší na 57 %. Avšak podle aktuálních statistik jsou v současné době příčinou již 60 % všech úmrtí.

Kardiovaskulární onemocnění jsou i historicky hlavní příčinou úmrtnosti v ČR. Tvoří celých 52 % všech úmrtí. WHO podle míry rizika pro zdraví, četnosti výskytu a strmosti křivky jejich šíření v populaci vytipovala jako nejzávažnější chronická onemocnění obezitu, diabetes mellitus 2. typu, srdeční a oběhové nemoci, neurodegenerativní a nádorové choroby a osteoporózu. Teprve ke konci 20. století se prokázalo, že incidence chronických nemocí nemůže být vysvětlena pouze na základě změn životního stylu a stravování. V dlouhodobých studiích zahrnujících několik desítek tisíc mužů a žen, které byly provedeny v rozličných zemích s různými kulturními stravovacími zvyklostmi, bylo přesvědčivě prokázáno, že výskyt diabetu 2. typu a kardiovaskulárních chorob v dospělosti determinuje průběh fetálního vývoje (3, 5, 6).

Cíle

Hlavním cílem našeho projektu bylo zhodnocení jednotlivých aspektů zdravotního stavu, fyziologických funkcí a jejich vzájemných souvislostí. Dalšími dílčími cíli bylo zjistit, jaké skupiny osob mají zájem o preventivní screeningová vyšetření a jaká cílová skupina respondentů je nejméně ohrožena z hlediska zanedbání prevence. Dále nás zajímala efektivita propagace zdravotnických kampaní, zejména zdroje, kde si lidé všímají nabídek k preventivním vyšetřením. V neposlední řadě jsme chtěli zmapovat, o co mají lidé největší zájem v rámci screeningu.

Metody

V rámci získání dat byly sledovány a zaznamenány hodnoty vybraných fyziologických funkcí probandů. Technika sběru byla prováděna kombinací formy dotazníkového šetření vč. evaluace provedených preventivních aktivit a přímého vyšetření a záznamu některých fyziologických hodnot. Získaná data byla následně statisticky analyzována a vyhodnocena. K detailnímu vyhodnocení všech aspektů byly použity zejména kontingenční tabulky a Chí-kvadrát test. Probandi zařazení do výzkumného šetření byli muži a ženy různého věku, vzdělání a povolání, kteří se dobrovolně zapojili do screeningového šetření Západočeské univerzity (ZČU) v Plzni, Fakulty zdravotnických studií. Společným znakem všech zájemců bylo trvalé bydliště v Plzeňském kraji. Šetření probíhalo v průběhu celého roku 2014 a respondenti měli možnost nechat si od organizátorů projektu „Zdraví 2014“ pořádaného v rámci Fakulty zdravotnických studií ZČU v Plzni zdarma změřit a vyhodnotit vybrané fyziologické funkce a některé další parametry během několika organizovaných besed s preventivní a osvětovou tematikou. Během těchto besed probíhaly aktivity s tematikou zaměřenou na prevenci v různých oblastech lidského života vč. poradenské a konzultační činnosti odborníků k daným tématům (7).

Výsledky

Na základě analýzy všech aspektů jednotlivě sledovaných a hodnocených položek aktuálního zdravotního stavu a hodnot fyziologických funkcí vč. konfrontace se získanými daty z dotazníkového a evaluačního šetření byly získány následující údaje. Do screeningového preventivního šetření se zapojilo celkem 408 osob, z toho bylo 113 mužů a 295 žen (graf 1 – Poměr mužů a žen přítomných na preventivních besedách).

Věkový rozptyl respondentů byl 47 let. Nejmladšímu respondentovi bylo 19 let a jednalo se o muže. Naopak nejstaršímu bylo 66 let a jednalo se o ženu. Průměrný věk všech respondentů byl 36 let a nejpočetněji zastoupenou skupinou byla skupina osob ve věku 21–30 let.

V rámci screeningu krevního tlaku bylo vyšetřeno 408 respondentů. Naměřené hodnoty byly seřazeny do grafu. Téměř 90 % všech respondentů mělo hodnoty krevního tlaku v normě. Pouze 2 % respondentů měla zjištěné vyšší hodnoty krevního tlaku nad 140/90 mm Hg. Všichni tito respondenti byli dle anamnestických údajů hypertonici a jejich krevní tlak byl korigován či dlouhodobě sledován praktickým lékařem. Jednalo se pouze o muže. Průměrná naměřená hodnota krevního tlaku byla 121/74 mm Hg, nejnižší pak 80/50 mm Hg a nejvyšší 165/90 mm Hg. Přehled naměřených hodnot znázorňuje graf 2 – Závislost krevního tlaku a pohlaví.

Body Mass Index (BMI) byl stanoven na podkladě standardně využívaného vzorce rovněž u všech respondentů. Nejčastěji stanovené hodnoty byly v rozmezí normy, a to celkem u 55,4 % osob. U 4,4 % byla měřením zjištěna podváha – jednalo se výhradně o ženy. Nadváhou trpělo 34,3 % osob, z nichž většina byly rovněž ženy. Obezita I. stupně byla vypočtena u 5,9 % respondentů, kde byli více zastoupeni muži. Další stupně obezity naměřeny nebyly. Průměrná hodnota BMI u respondentů byla 24. Podrobná data ukazuje graf 3 – BMI.

Jednou z dalších hodnot, která byla monitorována, byla hladina krevního cukru – glykémie. Česká diabetologická společnost stanovuje hladiny a referenční meze k diagnostice prediabetu a diabetu. U sledovaných respondentů byl brán v úvahu fakt, že většina z nich před vyšetřením cíleně nelačnila a byla analyzována pouze kapilární krev. Proto byly za normální hodnotu glykémie považovány výsledky do 6,9 mmol/l. Všichni respondenti byli tázáni, zda netrpí diabetem mellitem. Pokud měli diabetes diagnostikován, bylo zjišťováno, jakým způsobem je léčen (dieta, perorální antidiabetika, inzulinoterapie). V 87,5 % měření byla zjištěna normální hladina krevního cukru. U 4,4 % osob byly naměřeny snížené hodnoty glykémie. Ani u jedné z těchto osob se nejednalo o diabetika nebo gravidní ženu. Naopak zvýšená hodnota glykémie nad 7 mmol/l byla zjištěna u 8,1 % respondentů, z toho polovina z nich byli diagnostikovaní diabetici. Rovněž mezi nimi nebyla žádná gravidní žena. Průměrná hodnota glykémie respondentů byla 5,7 mmol/l, nejnižší hodnota pak 3,4 mmol/l u ženy a nejvyšší 14,6 mmol/l u muže, který měl diagnostikován diabetes mellitus. Výsledky podrobně znázorňuje graf 4 – Hodnoty glykémie v závislosti na pohlaví.

V rámci evaluace byla zjišťována spokojenost respondentů s proběhlými preventivními akcemi, všeobecně zájmem o prevenci a preventivní akce, způsoby, které respondenty v rámci prevence kladně osloví, případně motivují k účasti, včetně náplně preventivních akcí. Návratnost evaluačních dotazníků byla pouze 50 %, avšak ve většině případů kvalitně vyplněných. Z výsledků vyplynulo, že o akce preventivního charakteru mají zájem nejvíce lidé s dokončeným středoškolským vzděláním s maturitou, 35,3 % odpovídajících respondentů, kteří projevili zájem o preventivní akce, mělo ukončené vysokoškolské vzdělání. Naopak zájem o preventivní screening neprojevila naprostá většina osob se základním vzděláním a středoškolským bez maturity. Průměrný věk osob, které odevzdaly evaluační dotazník, byl 35 let, z toho 68 % byly ženy. Mezi informační zdroje, kde se respondenti dozvěděli o proběhlých screeningových akcích, patřila ve 42 % informace od kamaráda, přítele nebo známého. Naopak nejméně byli respondenti informováni díky internetu. Mezi jiné zdroje, ve kterých se lidé dozvěděli o připravovaných besedách – preventivních akcích s možností měření vybraných fyziologických hodnot apod., patřily například letáky přímo v budovách, kde akce probíhaly, a dále pak školy nebo ambulance praktických a odborných lékařů, kde byly letáky s informacemi o plánovaných preventivních akcích rovněž rozmístěny (graf 5 – Zdroje informací o preventivních akcích).

Nejvíce se posluchačům líbily samotné přednášky, možnost zodpovězení otázek, praktické ukázky, získání nových informací, měření fyziologických funkcí a přátelská atmosféra. Velice je zajímala přednáška o první pomoci a také workshopy, které se týkaly rodičovství, mateřství a péče o dítě. Jako negativní někteří vnímali občas užitou odbornou terminologii nebo větší množství informací najednou. Na dalších setkáních by se chtěli respondenti nejvíce dozvědět něco o první pomoci a praktických dovednostech v rodičovství (2, 3, 4).

Diskuze

Dle statistiky Ústavu zdravotnických informací a statistik ČR (ÚZIS) žilo v Plzeňském kraji k 31. 12. 2013 celkem 573 469 obyvatel, z toho je 50,5 % žen. Ve věku nad 50 let žije v Plzeňském kraji 39,6 %, ve věku 15–49 let žije v Plzeňském kraji 45,8 % obyvatel a ve věku do 14 let je to 14,6 %. Index stáří v Plzeňském kraji je 121,8 let. Index stáří lze definovat jako poměr počtu starých osob a dětí v obyvatelstvu. Děti jsou většinou vymezovány z biologického hlediska věkem 0 až 14 dokončených let, přičemž hranice dětského věku je nesporná. Stáří bývá definováno různě. Pokud nahlížíme na obyvatelstvo z pohledu biologických generací, je hranicí stáří věk 50 let. Index stáří se používá při mezinárodním srovnání věkové struktury a stárnutí populace. Každoročně je hospitalizováno z různých příčin asi 20 % obyvatel Plzeňského kraje. Z celkového počtu obyvatel v kraji je dispenzarizováno 16,5 % pro hypertenzní nemoc, 6,2 % pro ischemickou chorobu srdeční, 2,1 % pro cévní onemocnění mozku a 7,4 % pro diabetes mellitus. Každoročně zemře v Plzeňském kraji asi 1 % z celkového počtu obyvatel, z toho 46,7 % umírá na nemoci oběhové soustavy a 24,7 % na zhoubné novotvary. Porodnost tvoří asi 0,9 % z celkového počtu obyvatel v kraji (1, 4).

Přestože jsme u většiny respondentů nezaznamenali rizikové faktory vzniku srdečně-cévních onemocnění (více než 77,5 % respondentů mělo hodnoty fyziologických funkcí a dalších ukazatelů v normě), jsou nicméně tyto choroby nejčastější příčinou úmrtí v ČR. Vzhledem k tomu, že tyto nemoci jsou v raných fázích bez zjevných příznaků, jednoduše nebolí, jsou veřejnosti více známy až závažné stavy jako např. angina pectoris, srdeční infarkt apod. Jejich vznik a vývoj lze u mnoha pacientů výrazně ovlivnit změnou životosprávy a omezením rizikových faktorů. Častou příčinou srdečně-cévních onemocnění je většinou ateroskleróza, jež je nejčastější příčinou úmrtí ve vyspělých státech Evropy a USA, má na svědomí více než 50 % všech úmrtí. Česká republika patří v úmrtnosti na komplikace aterosklerózy na přední místa ve světě. (3)

Z našeho šetření také vyplynulo a potvrdila se skutečnost, že neustále stoupá počet lidí trpící nadváhou nebo obezitou. Nadváha byla zaznamenána celkem u 34,3 % respondentů, obezita u 5,9 %, celkem tedy procento obyvatel, kteří mají BMI vyšší než 25, bylo 40,2 %. Obezita je poslední dobou často nazývána epidemií 3. tisíciletí. Říká se, že přejídání už zabilo víc lidí než všechny války dohromady. Prevalence obezity u dospělých je 10–25 % ve většině zemí západní Evropy a 20–25 % v některých zemích v Americe. Česká republika se v počtu obézních propracovala na přední místo v celé Evropě. Tento problém skutečně narůstá. Celých 21 % mužů a 31 % žen je obézních. Když sečteme nadváhu a obezitu, vyjde nám u žen alarmující číslo 68 % a u mužů dokonce 72 %. Výskyt obezity a nadváhy je u nás vyšší než v evropském průměru. Oproti zbytku Evropy je u českých mužů zejména vyšší výskyt obezity, u žen je nižší výskyt nadváhy a výrazně vyšší výskyt obezity (3).

Také diabetes mellitus patří mezi onemocnění, jehož incidence roste nejen v ČR, ale na celém světě takovou rychlostí, že se hovoří o celosvětové epidemii diabetu. Každoročně je v průměru nově zjištěn diabetes u 55 000 osob, každý rok zemře v průměru 22 000 osob. Protože diabetes mellitus 2. typu vzniká a vyvíjí se pozvolna, lze kvalifikovaně odhadnout, že v ČR je v současnosti 250 000 osob, u nichž již diabetes vznikl, ale nebyl ještě rozpoznán. Celkový počet diabetiků v ČR odhadujeme nyní na více než jeden milion. Při našem šetření se nám podařilo zachytit celkem 8,1 % obyvatel, kterým byla naměřena zvýšená hodnota glykémie, což téměř odpovídá tvrzení České diabetologické společnosti, že asi 10 % české populace trpí diabetem (2).

Na základě vyhodnocení všech výše uvedených výsledků lze říci, že typický obyvatel Plzeňského kraje, který se aktivně zajímá o své zdraví a prevenci chorob, je žena ve věku 21–30 let s normálními hodnotami krevního tlaku a tepové frekvence, jejíž BMI a hladina glykémie jsou také v normě. Má ukončené středoškolské vzdělání maturitou a nejčastěji využívá přátel a kamarádů k získání informací o preventivně zaměřených screeningových akcích. Naopak nejvíce ohroženou skupinou osob, které podceňují prevenci, jsou muži ve věku 41–50 let s vysokým krevním tlakem, obezitou II. a vyššího stupně se zvýšenou hodnotou glykémie se základním nebo středoškolským vzděláním bez maturity. Cíle stanovené v rámci výzkumného šetření se podařilo naplnit. Důležitým zjištěním byl i fakt, že preventivní kampaně letákového typu jsou pouze velmi málo efektivní a poměr cena/přínos je v takovýchto případech zcela minimální – prevence se míjí účinkem a její efektivnost je takřka nulová (1, 2, 3, 4).

Závěr

Zdravotní stav populace ČR i přes pozitivní vývojové trendy některých ukazatelů zdravotního stavu ukazuje na nízkou efektivitu prováděné prevence v protikladu s vysokým počtem indikovaných preventivních prohlídek i v minulosti prováděných tzv. celospolečenských zdravotnických programů. Hlavním cílem prevence chorob je odpovídajícími zásahy zabránit nebo alespoň omezit expozici jednotlivců a společnosti známým příčinám a předejít tak vzniku choroby. Dalším cílem je pokud možno modifikovat průběh vývoje choroby její detekcí a léčbou v počáteční fázi, kdy je choroba citlivější na léčebné zásahy, a předejít tak klinickému projevení pokročilého stadia nemoci. Preventivní přístupy v rozvinutém světě se v posledních letech zaměřují na snížení výskytu nejčastějších civilizačních onemocnění. Moderními přístupy v současné době jsou časná detekce a léčba vysokého krevního tlaku, diabetu mellitu, hyperlipoproteinémie a obezity. Velká pozornost je věnována zejména rodinám, ve kterých se tyto choroby častěji vyskytují. Na všechny výše uvedené determinanty jsme se zaměřili s tím, že v povědomí obyvatel vzbudíme zájem o jejich zdravotní stav a přiblížíme možnosti primární, případně sekundární prevence. Péče o své zdraví zajímala vzhledem k celkovému počtu obyvatel okresu Plzeň-město i přes poměrně rozsáhlou informační kampaň zejména ve vozech MHD pouze 0,2 %. Naše propagační zdravotnická kampaň zasahovala sice celý Plzeňský kraj, ale nejvíce zájemců se dostavilo právě z Plzně nebo jejího blízkého okolí. Velmi nás potěšilo, že většina zájemců, kteří se dostavili na besedy o zdraví nebo pouze jen ke zhodnocení svých fyziologických funkcí, měla tyto hodnoty v normě. Většina osob s odchylkami hodnot glykémie či krevního tlaku již byla dispenzarizována v ordinacích praktických nebo odborných lékařů. Naším cílem do budoucna je nejen pokračovat v sekundární prevenci, která bude zaměřena na širokou veřejnost, ale hlavně podporovat veřejnost v důležitosti a nenahraditelnosti primární prevence. Naše fakulta se bude tímto problémem nadále zabývat a při dalších preventivních programech zapojí nejen odborníky z daných oblastí, ale opět i studenty nelékařských zdravotnických programů, kteří budou efektivně přispívat ke zdraví občanů (2, 5).

PhDr. Jiří Frei, Ph.D.; Mgr. Jana Holoubková, DiS., MBA, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence FZS ZČU v Plzni, MUDr. David Slouka, Ph.D., ORL klinika FN a LF UK v Plzni

Literatura:

1. Ústav zdravotnických informací a statistik ČR. Zdravotnictví Plzeňského kraje v číslech [online]. 2015 [cit. 2015-05-11]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/cr-kraje/kraje/plzensky-kraj
2. Česká diabetologická společnost. Depistáž diabetu [online]. 2015 [cit. 2015-06-08]. Dostupné z: http://www.diab.cz/ndp_2012_22_priloha-c-3
3. Světová zdravotnická organizace. Kancelář WHO v České republice [online]. 2015 [cit. 2015-06-09]. Dostupné z: http://www.who.cz/
4. Zdravotní záchranná služba Plzeňského kraje. Materiály ZZS Pk. Plzeň, 2015
5. Zvírotský M. Zdravý životní styl. Praha: Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2014, 52 s. ISBN 978-80-7290-661-1
6. Adámsková V (ed.), Lesný P (ed.), Adámek V. Prevence, technika, životní styl. Praha: Sportpropag, 2014, 215 s. ISBN 978-80-905800-0-8
7. Kozel R. Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2006, 277 s. ISBN 80-247-0966-X

Recenzovaly:

Mgr. Lenka Šedová, Ph.D. – Ústav ošetřovatelství, porodní asistence a neodkladné péče, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
Mgr. Helena Michálková, Ph.D. – Seppia, o. s.

Více o autorech:

PhDr. Jiří Frei, Ph.D., Katedra ošetřovatelství a porodní asistence FZS ZČU v Plzni
2001: SZŠ Domažlice – obor Všeobecná sestra; 2005: Vysoká škola v Plzni, o. p. s. – Všeobecná sestra (Bc.); 2007: Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice – Ošetřovatelství (Mgr.); 2009: VŠ zdravotníctva a soc. práce sv. Alžbety, n. o., Bratislava – Ošetřovatelství (PhDr.); 2014: Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice – Specializace ve zdravotnictví (Ph.D.); 2010: NCO NZO Brno – ARIP; 2001–2002: ARK FN Plzeň – všeobecná sestra; od 2002: ZZS Pk – všeobecná sestra; 2007–2008: VŠ Plzeň, o. p. s., Katedra ošetřovatelství – odborný asistent, ARK FN Plzeň – všeobecná sestra; 2008–2010: Infekční klinika FN Plzeň – vrchní všeobecný ošetřovatel; od 2008: ZČU v Plzni, Fakulta zdravotnických studií – odborný asistent

Mgr. Jana Holoubková, DiS., MBA, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence FZS ZČU v Plzni
1999: SZŠ Plzeň – Všeobecná sestra; 2001: VZŠ Plzeň – Diplomovaná sestra pro intenzivní péči; 2005: Vysoká škola v Plzni, o. p. s. – Bc. studium Všeobecná sestra; 2007: 1. LF UK, Praha – Mgr. studium Ošetřovatelství – učitelství zdrav. předmětů pro SŠ; 2001–2015: KARIM FN Plzeň, lůžková část – všeobecná sestra; od 2014: Fakulta zdravotnických studií, ZČU v Plzni – vedoucí Katedry ošetřovatelství a porodní asistence; 2015: Business institut – Management, organizace a řízení (MBA)

 

• tisk
• předplatit si