Florence podporuje  
Zpět na detail čísla

Číslo 1 - 2 / 2016

Koronarografie

Datum: 1. 2. 2016
Autor: Petra Čáhová

Selektivní koronarografie (též koronarografie) je nejpřesnější vyšetřovací metoda pro spolehlivé určení diagnózy vybraných závažných onemocnění srdce a cév.

Nejčastěji se provádí v místním znecitlivění třísla zavedením katetru do stehenní tepny a dále aortou až do srdce. Nasondují se postupně obě koronární tepny, jejichž průběh se zobrazí pod rentgenovou kontrolou pomocí nástřiku kontrastní látky.

Pacient se k vyšetření dostaví na lůžkové oddělení obvykle den před samotným plánovaným zákrokem. Je přijat ošetřujícím lékařem, který doplní případná chybějící vyšetření. Standardní délka hospitalizace bývá tři dny. V dnešní době lze však selektivní koronarografii provádět i ambulantně za předpokladu splnění následujících nezbytných kritérií:

  • přítomnost pulzace na arteria radialis (vpravo i vlevo)
  • věk do 70 let
  • váha do 120 kg
  • pacient nesmí být po aortokoronárním bypassu nebo nesmí mít prokázanou srdeční vadu (chlopenní či zkratovou)
  • nesmí mít hemofilii či jiné krvácivé stavy
  • hodnoty koagulačních parametrů – INR maximálně do 1,5

Pacient, jenž splňuje všechna výše zmíněná kritéria, je ráno v den výkonu přijat na stacionární pokoj, kde bude pobývat přibližně 6 hodin. Sestra pacienta uvede na pokoj, kde mu řádně vysvětlí, jak bude zákrok a následná péče probíhat.

Jednou z předností ambulantně prováděné koronarografie je jednoznačně krátká
doba hospitalizace a prostředí podobající se prostředí domácímu
foto: autorka

V případě ambulantně prováděné koronarografie je místem invazivního vstupu arteria radialis. Po výkonu je na toto místo vpichu přiložena kompresní manžeta (TR-band), která je naplněna vzduchem. V pravidelných intervalech se vzduch z manžety pozvolna upouští a sestra pacienta monitoruje – sleduje krevní tlak, pulz, saturaci a to, zda nedochází ke krvácení z místa vpichu. Nezbytný je také dohled nad dostatečným pitným režimem pacienta z důvodu nutnosti vyloučení kontrastní látky použité při koronarografii, aby nedošlo k případnému poškození ledvin.

Výhodou je, že i v případě ambulantní koronarografie lze provést v závislosti na zjištěném nálezu rovněž i léčebný zákrok – angioplastiku. V tom případě je však pacient po výkonu uložen na lůžko standardního oddělení, kde je ponechán do druhého dne.

Mezi přednosti ambulantně prováděné koronarografie patří zcela jednoznačně krátká doba hospitalizace, stejně jako prostředí stacionárního pokoje, které se snaží co nejvíce přiblížit domácímu prostředí. Pacienti zároveň zůstávají v civilním oblečení a možná je i přítomnost blízké osoby.

Před propuštěním pacienta do domácí péče je katetrizujícím lékařem provedena kontrola místa vpichu a pacientovi je předána propouštěcí zpráva. Odvoz pacienta musí být vždy zajištěn blízkou osobou, která bude s pacientem až do druhého dne. V průběhu dopoledních hodin následujícího dne je pacient kontaktován sestrou, dotázán na průběh noci a stav místa vpichu na zápěstí. Vše je pečlivě zaznamenáno do dokumentace.

Petra Čáhová, III. interní-kardiologická klinika, katetrizační jednotka, FN Královské Vinohrady, Praha

Více o autorce:

Petra Čáhová, III. interní-kardiologická klinika, katetrizační jednotka, FN Královské Vinohrady, Praha
1994: ukonč. SZŠ Praha; 2003: ukonč. PSS – obor Ošetřovatelská péče v interně; 1994–2003: III. interní-kardiologická klinika, katetrizační jednotka, FN Královské Vinohrady, Praha – všeobecná sestra; 2003–2011: mateřská dovolená; od 2011: III. interní-kardiologická klinika, katetrizační jednotka, FN Královské Vinohrady, Praha – všeobecná sestra

 
  • tisk
  • předplatit si