Číslo 1 - 2 / 2016
Dezinfekce endoskopických přístrojů
Dezinfekce je soubor opatření, která jsou určena pro zneškodnění mikroorganismů pomocí fyzikálních, chemických nebo kombinovaných postupů, které mají za cíl zneškodnit patologické mikroorganismy a přerušit tak cestu nákazy.
Endoskopické nástroje patří do skupiny velice finančně náročné zdravotnické techniky, a proto je velmi důležité, aby byla jejich funkčnost zachována co nejdéle. Je tedy nezbytně nutné, aby dezinfekce pro tuto oblast udržela význam i hodnotu nástrojů po mnoho let a současně zajistila bezpečnost práce zdravotníků na daném pracovišti.
1. Chemická dezinfekce
Endoskopické nástroje nelze sterilizovat, a proto se k jejich čištění používá chemická dezinfekce. Chemické metody dezinfekce využívají všechna zdravotnická zařízení. Tabulka 1 charakterizuje dělení chemických metod dezinfekce.
Zásady chemické dezinfekce
- Při ředění dezinfekčních přípravků je nutné vždy používat ochranné pomůcky (ochranný štít/brýle, gumová zástěra a gumové rukavice).
- Při přípravě dezinfekčního roztoku je nutné dodržet požadované množství dezinfekčního přípravku a vody, tak aby byla zachována požadovaná koncentrace (vždy je nutné řídit se instrukcemi od výrobce).
- Dodržet dobu expozice.
- Dezinfekční roztok připravovat na každou směnu nový.
- Všechny dózy/nádoby, ve kterých se nachází dezinfekční roztok, musejí být řádně označeny. V blízkosti nádoby (či přímo na dóze) musí být uvedeno: název dezinfekce, koncentrace roztoku, datum a hodina naředění roztoku, datum a hodina použitelnosti roztoku, jmenovka a podpis osoby, která roztok připravila (ukázka štítku pro přípravu dezinfekčního roztoku – obr. 1).
- V případě, že dezinfekční roztok obsahuje aldehyd, musí být nádoba s dezinfekcí přikrytá víkem.
- Dezinfekční roztok se připravuje pomocí studené vody (v případě, že výrobce neurčí jiný postup). Důvodem je zamezení odpařování chemických látek do ovzduší.
- V případě ředění dezinfekčního roztoku se nejprve nadávkuje požadované množství studené vody (v případě, že výrobce neurčí teplou vodu) a poté přesné množství dezinfekčního přípravku.
- Doporučený postup dezinfekce chemickým roztokem upřednostňuje ponoření před otřením a otření před postřikem.
- Vydezinfikované předměty se oplachují pitnou vodou, nechají se okapat či usušit a poté se ukládají do čistých k tomu určených kontejnerů.
- Dezinfekční přípravky je potřeba střídat, a to z důvodu zabránění vzniku rezistence mikrobů vůči přípravku.
- Vždy je nutné dodržovat dezinfekční program daného nemocničního zařízení.
POZOR! Nedodržení účinné koncentrace, doby expozice dezinfekčnímu roztoku či nevhodný výběr přípravku a způsob jeho aplikace snižuje požadovaný účinek, a tak se stává celý dezinfekční proces neúčinným!
Příprava dezinfekčního roztoku
Při přípravě dezinfekčního roztoku se vychází z toho, že prostředek má koncentraci 100 %, a využívá se následujícího vzorce:
V dnešní době se v každém zdravotnickém zařízení nachází tzv. „Tabulka k ředění dezinfekčních roztoků“ (tab. 2), která obsahuje výpočty přesného ředění dezinfekčních roztoků, a tak velice usnadňuje a zrychluje práci nelékařskému zdravotnickému personálu.
2. Vyšší stupeň dezinfekce
Vyšší stupeň dezinfekce zaručuje usmrcení všech bakterií, bakteriálních spór, hub a inaktivaci virů. Nezaručuje usmrcení cyst prvoků a vajíček helmintů. Jedná se prakticky o tzv. „sterilizaci za studena provedenou chemickou cestou“.
Endoskopické přístroje, ať už flexibilní, či rigidní, nelze sterilizovat, ale pouze dezinfekce těchto nástrojů a jejich příslušenství nezaručí potřebnou dekontaminaci, a proto se k dezinfekci endoskopických nástrojů využívá tzv. „vyšší stupeň dezinfekce“, který je v České republice nařizován legislativou.
Vyšší stupeň dezinfekce
- je určen pro nástroje s optikou, včetně příslušenství, a ty přístroje, které nemohou být sterilizovány sterilizačními metodami,
- samotnému vyššímu stupni dezinfekce musí předcházet dekontaminace přístroje (mechanické očištění a usušení),
- přístroje a předměty, které jsou kontaminovány krví, musejí být napřed dezinfikovány virucidním prostředkem (do roztoků dezinfekce se ponoří suché předměty tak, aby byly naplněny všechny duté části),
- přípravky musejí být uchovávány v uzavřených nádobách/kanystrech po danou dobu exspirace (frekvence výměny dezinfekčních roztoků je uvedena v návodu k použití jednotlivých přípravků),
- po samotném vyšším stupni dezinfekce musí následovat oplach sterilní destilovanou vodou či vodou čištěnou – Aqua purificata,
- takto vydezinfikované nástroje jsou určeny k okamžitému použití nebo se krátkodobě skladují kryté rouškou nebo v ochranném obalu v uzavřených kazetách (kufrech) daného endoskopického přístroje či skříních (doba použitelnosti vydezinfikovaných endoskopů – tab. 3),
- úspěšnost vyššího stupně dezinfekce se dokládá deníkem pro každý zdravotnický prostředek, který nemůže být sterilizován klasickou metodou, kde je uvedeno: datum přípravy dezinfekčního roztoku, jméno klienta, název použitého dezinfekčního přípravku, koncentrace, expozice, podpis provádějícího zdravotnického pracovníka.
K vyššímu stupni dezinfekce se používají postupy doporučené výrobci endoskopů, a to: 1. dekontaminace přístroje, 2. dezinfekce virucidním prostředkem, 3. oplach sterilní destilovanou vodou.
3. Dvoustupňová dezinfekce
Vyhláška MZ ČR č. 195/2005 Sb. uvádí: „Dvoustupňová dezinfekce je určena pro flexibilní digestivní endoskopy nebo jejich části, které nelze sterilizovat. První stupeň je dezinfekce přístroje ihned po použití přípravkem s virucidním účinkem, pak následuje mechanická očista a poté se provádí druhý stupeň dezinfekce dezinfekčními přípravky se širším spektrem dezinfekční účinnosti (minimálně baktericidní, virucidní a fungicidní účinek na mikroskopické vláknité houby). O dezinfekčních přípravcích používaných pro dvoustupňovou dezinfekci se vede zápis v deníku s datem přípravy pracovního roztoku, koncentrací a expozicí.“ Následující schéma popisuje fáze a kroky dvoustupňové dezinfekce.
4. Postup při dezinfekci endoskopických přístrojů
1. Po vyšetření se endoskop otře dezinfekčním ubrouskem (např. Incides).
2. Sestra odpojí ventil na insuflaci voda–vzduch a na tento kanál připojí čisticí ventil odpovídající typu endoskopu.
3. Odstraní kryt bioptického kanálu a napojí proplachovací hadičku.
4. Tubus endoskopu a proplachovací hadičku vloží do nádoby s mycím roztokem a následuje proplach vnitřních dutých částí endoskopu za pomoci vody a vzduchu. Proplachu sestra docílí zmáčknutím (pětkrát až sedmkrát) odsávacího a čisticího ventilu.
5. Poté sestra utěsní konektor videoendoskopu těsnicí hlavou, odstraní veškeré ventily a ponoří endoskop do mycího roztoku. Endoskop připojí ke zkoušečce těsnosti a přístroj nafukuje pod hladinou zhruba 5 minut. Po celou dobu musí kontrolovat, zda někde neuvidí unikající vzduch, což by značilo netěsnost endoskopu.
6. Ponořený endoskop po kontrole odpojí od zkoušečky těsnosti, celý omyje daným mycím roztokem (např. kombinace Bodedex forte 1% a Korsolex basic 1%) a distální konce očistí jemným kartáčkem (nejlépe zubním).
7. Použitím čisticího kartáčku pročistí kanál, který se dělí na odsávací a bioptický. Tento postup musí zopakovat alespoň dvakrát na každém otvoru. Použitím malého kartáčku pročistí veškeré usazeniny kanálů.
8. Po očištění přístroje sestra endoskop napojí na čisticí soupravu dle daného typu endoskopu – u starších typů nevideoendoskopu na hlavici u ovládacích koleček odsávací a insuflační kanál; u novějších typů endoskopů na konektor endoskopu a zároveň hlavici přístroje. Touto soupravou propláchne endoskop mycím roztokem pomocí injekční stříkačky (20 ml) a tento proplach zopakuje nejméně pětkrát. Endoskop profoukne za použití injekční stříkačky vzduchem, vloží do čisté vody a opět propláchne z důvodu zbavení všech reziduí mycího roztoku. Poté stejným způsobem vloží přístroj do dezinfekčního prostředku, pětkrát propláchne dezinfekčním roztokem a nechá působit po čas, který je pro daný roztok určen.
Pokud se přístroj dále dezinfikuje v automatech k tomu určených, dezinfekce se již nadále ručně neprovádí. Endoskop se odpojí od čisticí soupravy a uloží do příslušné pračky (automatu) (obr. 2). Pokud se přístroj nedezinfikuje v automatech, pokračuje sestra bodem 9.
9. Po dezinfekci vloží sestra endoskop do čisté vody a opět pětkrát propláchne čistou vodou. Dle možnosti oddělení připojí tuto čisticí soupravu na rozvod kyslíku a vysuší, pokud tuto možnost nemá, endoskop několikrát profoukne stříkačkou naplněnou vzduchem.
10. Po vysušení endoskop odpojí od čisticí soupravy, vatovou štětičkou namočenou v lihu pročistí otvor bioptického a insuflačního kanálu, od přístroje odpojí těsnicí hlavu, na videoendoskop napojí odvzdušňovací krytku a uloží do skříně nebo kufru (dle zvyklosti daného zařízení). Takto připravený endoskop je nachystán k užití. V případě, že se nepoužije po dobu delší než 12 hodin, je nutné endoskop opět dezinfikovat (již bez předchozího čištění).
POZOR! Pokud se při zkoušce těsnosti zjistí jakákoliv vada, musí se čisticí proces přerušit z důvodu možného dalšího poškození přístroje. Endoskop se zabalí do ochranné fólie k tomu určené (ta je součástí kufru, ve kterém byl přístroj dodán), uloží se do příslušného kufru a po vyplnění průvodního/reklamačního listu se odešle k opravě do příslušného servisu.
foto: autorka
Výhodou mycích a dezinfekčních zařízení pro endoskopické přístroje (automaty) je ověřený, stále stejný a standardní postup při dezinfekci přístroje. Automat sám kontroluje všechny nutné parametry a redukuje tak možné chyby personálu. Při dezinfekci endoskopických přístrojů personálem je riziko přenosu infekčních agens podstatně vyšší.
5. Skladování vydezinfikovaných endoskopických přístrojů
Uložení vydezinfikovaných endoskopů má zásadní význam pro ochranu samotného přístroje a možnost dalšího použití ve smyslu časové dotace, kdy přístroj nemusí být znovu dezinfikován. Nejčastěji se vyskytují čtyři možnosti uložení endoskopů. Od způsobu skladování se odvíjí doba použitelnosti přístroje bez další dezinfekce (tab. 3).
Endoskope Drying Cabinet (dále jen EDC) je „skříň“, do které se ukládají vydezinfikované endoskopické přístroje. Uložení endoskopů za pomoci tohoto systému zlepšuje hygienickou bezpečnost. Maximální kapacita je sedm endoskopů. Zařízení je vybaveno alarmem, který se spustí v případě, že jsou dveře otevřeny déle, než je nastavený časový limit (zabrání se tak špatnému zavření či nedovření dveří a možné následné kontaminaci přístrojů). Endoskopy jsou zde stále čištěny (profukovány) filtrovaným vzduchem o určeném tlaku (≤ 0,5 baru). Další součástí systému EDC je dotykový displej, který obsahuje stejný počet polí, jako je maximální možnost uložení endoskopu – sedm. V případě, že se zdravotnický personál dotkne čísla, které je přiřazeno k danému endoskopu, je možné zjistit mnoho potřebných informací, např. jak dlouho je endoskop uložen, za jakou dobu se musí vydezinfikovat atd.
EDC systém přináší vyšší hygienickou bezpečnost a zároveň usnadňuje práci ošetřovatelského personálu ve smyslu častého dezinfikování endoskopů po vypršení jejich doby exspirace.
PhDr. Adéla Holubová, Ambulance hojení ran, Nemocnice Tábor, a. s.
Literatura:
1. Holubová A, Novotná H, Marečková J a kol. Ošetřovatelská péče v gastroenterologii a hepatologii. Praha: Mladá fronta, 2013. ISBN 978-80-204-2806-6
Další články v tomto čísle
- Stydlivě tajeným otcem pokroku je génius lidské lenosti (Gabriel Laub)
- Odkaz „starých dobrých zdrávek“…nejednotný názor, či nepochopení?
- Sestry – manažerky: péče o podřízené a jejich rozvoj
- Dětská otolaryngologie
- Výchova ke zdraví
- Jak na strach a úzkost v těhotenství
- Klinické doporučené postupy v ošetřovatelství
- Péče o pacienta s klostridiovou kolitidou
- Problematika hygienické péče u obézních pacientů
- Specifika perioperační péče o pacienty s methicilin rezistentním Staphylococcem aureem