Činnost veřejného ochránce práv v místech, kde se poskytuje péče

Institut veřejného ochránce práv je nejčastěji spojován s ochranou před nesprávným jednáním úřadů. Od roku 2006 má však ombudsman také za úkol posilovat ochranu před špatným zacházením. Navštěvuje místa (zařízení), kde se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě, a vydává zprávy s doporučeními a návrhy opatření k nápravě.

Systematické návštěvy má ochránce provádět jak na místech, kde dochází k omezení svobody z moci úřední, tak i v zařízeních, kde je poskytována péče, na níž jsou její příjemci závislí. Neboť i na místech předurčených primárně k péči a pomoci, nikoli k detenci, může být ohroženo právo člověka na život, právo nebýt podroben špatnému zacházení, právo na osobní svobodu či právo na soukromý a rodinný život.

Během deseti let takto ochránce navštívil celkem 128 zařízení sociálních služeb a 55 zdravotnických zařízení (psychiatrické nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných aj.).

První výzvou bylo vůbec vstoupit s tématem prevence špatného zacházení do povědomí poskytovatelů služeb a v průběhu systematických návštěv a při jejich vyhodnocování navázat smysluplný dialog namísto konfrontace. To se, věřím, obecně podařilo, i díky nadšení mnoha odborníků z řad lékařů, sester, sociálních pracovníků a pedagogů, kteří se rozhodli návštěv expertně účastnit a šířit jejich výsledky. S jejich pomocí také ochránce formuluje svá doporučení a standardy dobrého zacházení. Kdo ze zdravotníků dosud nepřišel s prací ochránce do styku, může se na internetu seznámit například se Zprávou z návštěv domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem (2015).

Dalším a „věčným“ úkolem je předkládat dostatečně důrazně témata prevence špatného zacházení orgánům státní správy a legislativy. Ochránce má oprávnění pouze doporučovat, a tak se výsledky dostavují spíše v dlouhodobém časovém horizontu. Po deseti letech je už však možné bilancovat. Co se tedy v oblasti poskytování péče podařilo?

Úspěchy a výzvy prevence špatného zacházení

Troufám si říci, že v oblasti sociálních služeb se díky desetiletému soustavnému vlivu na kvalitu podařilo prosadit vědomí, že nekvalitně poskytovaná péče může dosáhnout až špatného zacházení, čemuž je třeba cíleně předcházet. Dnes už se i v kontextu sociálních služeb běžně diskutuje o tématech, jako je malnutrice, specifika péče o lidi trpící demencí, řešení bolesti, zajištění dostatečné ošetřovatelské péče a bezpečí a ohled na soukromí i u klientů upoutaných na lůžko. Právě tato témata považuje ochránkyně Anna Šabatová za klíčová pro prevenci špatného zacházení. Na základě zjištění z návštěv formuluje doporučení a standardy. Jsou zveřejněny v tzv. souhrnných zprávách a mohou sloužit i jako výukový materiál.

Špatné zacházení bylo zjištěno ve všech navštívených tzv. neregistrovaných zařízeních. Ubytovací zařízení poskytovala především seniorům péči bez oprávnění k poskytování sociálních služeb a v praxi na velmi nízké úrovni. Ohrožení zdraví a života klientů bylo v těchto zařízeních vážné. Ochránkyně tento jev popsala, informovala orgány odpovědné za postih a nápravu a v září 2015 dosáhla toho, že vláda uložila ministryni práce a sociálních věcí hledat systémové řešení. V oblasti registrovaných sociálních služeb ochránkyně upozorňuje na to, že v právních předpisech chybí standard jejich materiálního a personálního zajištění, a žádá ministerstvo o jeho vydání.

K úspěchům deseti let prevence špatného zacházení ve zdravotnictví se řadí stanovení pravidel pro používání omezovacích prostředků ve zdravotnických zařízeních v zákoně. Přesto ochránkyně považuje tuto otázku i nadále za otevřenou. Nejen v psychiatrických nemocnicích se stále setkává s případy používání omezovacích prostředků preventivně, namísto toho, aby byly až posledním řešením v případě reálného nebezpečí pro život či zdraví osob. Důvody jsou v praxi různé, a proto považuje za nutné, aby poskytovatelé vedli evidenci jednotlivých případů a s její pomocí mohla probíhat analýza a kontrola a hledání cest k poskytování péče bezpečněji.

V neposlední řadě je třeba připomenout, že téměř do všech zařízení zdravotních a sociálních služeb, která ochránce navštívil, adresoval následně doporučení zvýšit počet pečujícího personálu. Bohužel, některá zařízení v následné komunikaci sdělovala, že nepříznivá finanční situace je naopak tlačí ještě do další redukce personálu. Právě dostatek personálu v zařízeních, kde se nacházejí lidé vysoce závislí na pomoci druhých, považuje ochránkyně za zásadní výzvu pro budoucí zlepšování podmínek v psychiatrických nemocnicích, zařízeních pro dlouhodobě nemocné a pro lidi s postižením. Bez dostatku personálu není možné zajišťovat individualizovanou péči. Ani při dobré vůli nelze poskytovat péči kvalitně a důstojným způsobem, když personál nemá čas na nic jiného než vydávání léků a stravy a na zajištění základní hygieny. Naplňování základních práv nyní v mnoha zařízeních leží na práci přepracovaných pečovatelů, kterým se nedostává podpory ani ocenění. Po systematických návštěvách zařízení sociálních služeb proto ochránkyně vyzvala Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a Ministerstvo zdravotnictví ČR, aby vyřešily financování zdravotní péče poskytované klientovi pobytového zařízení sociálních služeb.

Průběh návštěv

Monitoring ve formě systematických návštěv musí být multidisciplinární. Proto jej vedle právníků z kanceláře ochránce provádějí také přizvaní odborníci. Ochránce spolupracuje s Českou asociací sester, Českou alzheimerovskou společností a Českou společností paliativní medicíny. S nimi konzultuje svá zjištění a následná hodnocení v odborných oblastech.

Aktuálně o léčebnách dlouhodobě nemocných

Minulý rok zaměřila ochránkyně svou pozornost mj. na léčebny dlouhodobě nemocných. Celkem osm návštěv sledovalo zajištění bezpečí, podmínek pro soukromí a poskytování péče důstojným způsobem a stranou nezůstala ani některá ryze ošetřovatelská témata, jakými jsou malnutrice, hydratace, péče o dekubity, mikční režim, management bolesti apod. V prosinci pozvala ochránkyně zástupce všech navštívených léčeben ke kulatému stolu, kde s nimi a s přizvanými experty diskutovala o nejproblematičtějších zjištěních z návštěv. V současné chvíli již probíhají práce na souhrnné zprávě z návštěv a na formulaci systémových doporučení.

Více informací o činnosti ochránce v oblasti prevence špatného zacházení naleznete na webových stránkách www.ochrance.cz v sekci Ochrana osob omezených na svobodě.

Mgr. Marie Lukasová, právnička oddělení dohledu nad omezováním osobní svobody, Kancelář veřejného ochránce práv

 

• tisk
• předplatit si