Vliv alkoholu a kouření na vývoj plodu

Souhrn: Alkohol a kouření cigaret jsou považovány za nejrozšířenější a nejhojněji užívané drogy. Známy jsou negativní důsledky nejen na lidský organismus, ale také na průběh těhotenství a vývoj plodu. Nitroděložním působením těchto látek na vyvíjejícího se jedince může dojít k jeho tělesnému, neurologickému a psychologickému poškození. Cílem tohoto šetření bylo zjistit důsledky působení alkoholu a cigaretového kouře na vyvíjejícího se jedince a analyzovat konkrétní případ kojence, jenž byl nitroděložně vystavován působení alkoholu a cigaretového kouře. Metodou sběru dat byla případová studie vybraného jedince v kojeneckém věku, analýza zdravotnické dokumentace, pozorování a polostrukturované rozhovory se zdravotnickými pracovníky. K rozboru údajů byla použita též odborná literatura.

Klíčová slova: alkohol – kouření – porodní asistentka – těhotenství – vývoj plodu.

The influence of alcohol and smoking on fetal development

Summary: Alcohol and cigarette smoking are considered as the most widespread and the most abundantly used drugs. Negative consequences not only to human body but also to pregnancy and fetal development are known. The intrauterine exposure of the developing fetus to these substances can lead to its physical, neurological and psychological damage. The aim of this research was to determine effect of alcohol and smoking on developing individual and analyze the specific case of infant who was affected by alcohol and cigarette smoke. The method used for data collection was a case study of elected infant, analysis of medical documentation, observation and semi-structured interviews with medical staff. Reference books were used for data analysis.

Keywords: alcohol – fetal development – midwife – pregnancy – smoking.

Úvod

V mnoha odborných článcích se dočítáme o nepříznivých dopadech působení alkoholu a cigaretového kouře na lidský organismus. Autoři často poukazují rovněž na skutečnost, že Česká republika převyšuje v konzumaci alkoholu mnohé ostatní státy a problémové pití se posouvá také do nižších věkových skupin. Neblahé zdravotní i společenské důsledky těchto látek jsou sice všeobecně známy, nicméně jsou považovány za zcela běžnou součást sociálního života. O alkoholu spolu s cigaretami hovoříme jako o nejrozšířenějších a nejhojněji užívaných drogách. Známy jsou též specifické souvislosti mezi ženským organismem a konzumací velkého množství alkoholu. Ženy jsou oproti mužům vůči těmto látkám vnímavější, negativní dopady se dostaví dříve a závislost vzniká snadněji. Dle Světové zdravotnické organizace (WHO) se kouření stává závažným celospolečenským problémem nejen u nás, ale i ve světě. Narůstá kuřáctví v mladších věkových skupinách u obou pohlaví. Užívání tabáku je u českých těhotných žen nejrozšířenější závislost.

Jak je tomu v těhotenství, jaká nebezpečí mohou tyto látky představovat pro vyvíjejícího se jedince? O škodlivých účincích těchto látek by mělo být dostatečně zvyšováno povědomí nejen těhotných žen. V prenatálních poradnách není vzácností, že se porodní asistentka setká s matkou, která své kuřáctví neskrývá a před váhou rizik, kterým svého potomka vystavuje, jako by zavírala oči. Kroky k časné prevenci, potřebné intervenci a mírnění škod by mohly být daleko účinnější. Svůj význam v těchto krocích má též role porodní asistentky.

Cíl

Hlavním cílem našeho výzkumu bylo zjistit důsledky nitroděložního působení alkoholu a cigaretového kouře na vývoj plodu. Na základě tohoto cíle byly stanoveny dílčí cíle, tedy zpracovat kazuistiku, analyzovat tělesný i psychický vývoj vybraného kojence a porovnat jej s odbornou literaturou. Dále zjistit možné prognózy kojence, navrhnout informační leták pro veřejnost a vytvořit přehled zařízení v Plzeňském kraji, která poskytují pomoc uživatelům návykových látek. Tento seznam by mohly využít porodní asistentky, které by díky němu mohly poskytnout závislé ženě kontakt na specializovanou léčbu.

Metodika

Kvalitativní výzkum byl prováděn zpracováním osobní případové studie. Sběr dat a jejich analýza se děly v delším časovém období. Šlo o zachycení složitosti daného případu. K dosažení výše uvedených cílů byly stanoveny následující výzkumné otázky:

• Jaký pozorujeme tělesný stav kojence?
• Jaký pozorujeme psychický stav kojence?
• Co lze předpokládat o budoucnosti jedince?

Zkoumaný jedinec byl vybrán záměrně, požadavkem pro tento výběr byla skutečnost, že u něj docházelo k intrauterinní expozici alkoholu a cigaretovému kouři. Sběr potřebných dat probíhal analýzou dokumentace jedince, jeho zúčastněným a nestrukturovaným pozorováním a polostrukturovanými rozhovory se zdravotníky. Zjištěná data byla zaznamenávána do poznámek či elektronickou formou na diktafon a porovnávána s odbornou literaturou.

Užívání tabáku je u českých těhotných žen nejrozšířenější závislost
foto: Profimedia

Výsledky

Vybraný jedinec v kojeneckém věku pochází z šesté nesledované gravidity, v jejímž průběhu matka kouřila v počtu 40 cigaret za den a užívala tvrdý alkohol, jehož množství nebylo blíže specifikováno. Dle posouzení lékařů se narodil ve 37.–38. gestačním týdnu těhotenství, diagnostikován byl porod spontánní překotný v poloze podélné hlavičkou, přítomnost zelené vody plodové a asfyxie během porodu. Po porodu bylo nutné provedení taktilní stimulace novorozence, odsátí dýchacích cest a pětkrát prodechnutí ambuvakem. Posouzení zdravotního stavu novorozence bezprostředně po porodu bylo zhodnoceno bodovacím systémem Apgar skóre čísly 7–8–10. Novorozenec vážil 2480 g a měřil 47 cm, byl diagnostikován jako hypotrofický rizikový jedinec. Zjištěna byla přítomnost známek hraniční zralosti. Obvod hlavičky s mírou 31,5 cm se nacházel pod hranicí dolního pásma normy. Matka po porodu předčasně opustila nemocnici a žádala o umístění novorozence do ústavní péče.

Tabulka 1 zaznamenává vývoj kojence v jednotlivých měsících života, kdy bylo prováděno vlastní pozorování. Dosavadní neuropsychický vývoj v jednotlivých měsících je neuroložkou hodnocen jako odpovídající věku kojence, doposud nebylo diagnostikováno alkoholové poškození jedince. Ačkoli jsou přítomny nízké tělesné parametry, roste kojenec progresivně.

Budoucí vývoj je těžko odhadnutelný, ačkoli je dosavadní vývoj uspokojivý, neznamená to, že tomu tak bude i nadále. Jedná se o kojence s rizikovou anamnézou a je třeba další průběžné sledování a hodnocení vývoje. Rozhodující bude nejspíš batolecí a předškolní období, kdy by se s největší pravděpodobností začaly projevovat možné psychické odchylky související s matčiným abúzem návykových látek. U jedince nemusí být diagnostikována forma alkoholového poškození, a přesto se u něj mohou vyskytovat známky svědčící pro jisté matčino užívání alkoholu v těhotenství (husté čnící vlasy, šilhavost, široký kořen nosu, tenký horní ret). Významné je tedy nyní vyhledání vhodného prostředí pro kojencův další vývoj a jeho průběžné sledování odborníky.

Diskuze

Osobní případová studie vybraného kojence byla prováděna po dobu pěti měsíců. Vzhledem k tomu, že matka neměla zájem o pravidelné lékařské sledování gravidity a užívala nikotin a alkohol v průběhu těhotenství, lze konstatovat, že se jedná o zanedbané těhotenství. Zpráva o nedávném násilí ze strany partnera a umístění pěti dětí mimo rodinu vypovídá o matčině nesnadné psychosociální situaci. Tyto skutečnosti odpovídají tvrzení, že těhotné ženy užívající návykové látky mají mnohdy nelehkou životní situaci v řadě oblastí, nedocházejí do prenatální poradny a práce s nimi je tedy obtížná (Velemínský a Žižková, 2008, s. 26). Po porodu žádala matka o umístění novorozence do kojeneckého ústavu, což představuje další problematiku, též často spjatou s užíváním návykových látek v těhotenství. Dle některých výzkumů prenatální psychologie mají matčiny pozitivní emoce ve vztahu k dítěti rozhodující význam, a to již před jeho narozením. Matčino vnitřní nepřijetí dítěte může být totiž příčinou jeho duševních poruch či negativních postojů v pozdějším věku (Ratislavová, 2008, s. 25).

Jedinec byl umístěn do nejmenovaného dětského centra, kde byl prováděn i samotný výzkum. Ačkoli matka v těhotenství kouřila a pila alkohol, nebyl u novorozence diagnostikován novorozenecký abstinenční syndrom. Skutečnosti týkající se porodu hypotrofického novorozence se známkami hraniční nezralosti odpovídají údajům v odborné literatuře o nízkých porodních parametrech souvisejících s užíváním alkoholu či nikotinu v těhotenství. Králíková a Himmerová (2004, s. 271) dokonce uvádějí, že riziko malého vzrůstu stoupá s počtem vykouřených cigaret. Cigaretový kouř způsobuje vazokonstrikci, v jejímž důsledku dochází ke snížení zásobování plodu kyslíkem a živinami. Růstová retardace, vzniklá nitroděložním působením alkoholu na vyvíjejícího se jedince, je považována za jeden z charakteristických znaků alkoholového poškození (Velemínský a Žižková, 2008, s. 37). Malý obvod hlavy, který je u kojence důkladně sledován, odpovídá informacím v literatuře, které poukazují na jeho výskyt u dětí žen užívajících v těhotenství alkohol či cigarety. Ač se měsíčně zaznamenávané tělesné parametry nacházejí v dolním pásmu percentilové sítě růstové tabulky, zakreslené body znázorňují rovnoměrný růst kojence, nedochází u něj tedy k růstovému zaostávání. Dosavadní neuropsychický vývoj je ošetřující neuroložkou hodnocen jako odpovídající věku a nevyskytují se žádné psychické odchylky, o kterých se dočítáme v odborné literatuře. Kojencovu šilhavost, jež byla diagnostikována ošetřující neuroložkou, a širší kořen nosu spolu s tenkým horním rtem a hustými čnícími vlasy bychom mohli považovat za důsledek jistého alkoholového poškození. Jsou to však nespecifické známky, které mohou i nemusejí souviset s matčiným užíváním alkoholu.

Diagnostika alkoholového poškození a vlivu nikotinismu na narozené dítě není snadná, přesto jsou prokázány jejich závažné důsledky
foto: Profimedia

V provedených rozhovorech s odbornými pracovníky dětského centra byl zjišťován následný vývoj kojence. Jeho neuropsychický vývoj může odpovídat jako doposud, může se však též postupně projevovat opožďování ve vývoji – vlivem alkoholu, nikotinu či genetického podkladu od rodiny. V dalším vývoji jedince může tedy docházet ke zpomalení či narušení tělesného, psychického a sociálního vývoje. Mohou nastat odchylky v chování, schopnosti přizpůsobování, v intelektuálním vývoji a vývoji dovedností. Nejpravděpodobněji by se možné psychické odchylky objevily v batolecím a předškolním věku, kdy dochází k osobnostním projevům dítěte. Rozhovory potvrzují skutečnost, že vývoj jedince ovlivňuje mnoho faktorů a nelze určit, do jaké míry je za postižení zodpovědná daná návyková látka či průběh těhotenství, porodu nebo stav dítěte po narození (Velemínský a Žižková, 2008, s. 36). S tím souvisí také skutečnost, že aktuální počet jedinců s vrozenou alkoholovou poruchou není znám (ÚZIS ČR). Důsledky nitroděložního působení těchto látek mohou být řadu let nenápadné, diagnostikovány mohou být na základě dalšího vývoje či vůbec.

Výchovné sestry i dětská psycholožka poukazují na současnou situaci, kdy se vyskytuje vícečetné rizikové chování, to znamená, že je-li u ženy přítomen nikotinismus a užívání alkoholu, kombinuje ve většině případů tyto látky s dalšími drogami. Navzdory komplikovanosti zmíněného problému je třeba poskytnout multidisciplinární pomoc takto ohroženým ženám a jejich dětem. Potomci takovýchto matek patří do rizikové skupiny, a to z hlediska porodnictví, pediatrie, psychologie i sociologie, neboť jsou vystavováni nejrůznějším faktorům biologického a psychologicko-sociálního charakteru, což může vážně ohrozit jejich vývoj (Velemínský a Žižková, 2008, s. 20).

Závěr

Cílem naší práce bylo zjistit důsledky nitroděložního působení alkoholu a cigaretového kouře na vývoj plodu. Nejen těhotným ženám by měly být poskytovány jasné informace o škodlivém účinku těchto látek. Z této studie vyplývá, že vývoj jedince je ovlivněn celou řadou faktorů a jasně určit, do jaké míry se na něm podílelo působení nikotinu a alkoholu, je obtížné. Závislost na těchto látkách však není jen zdravotnický problém. Sedláček a Žižková (2007, s. 36) uvádějí, že novorozenci matek užívajících návykové látky v těhotenství jsou mnohdy adepty na pobyt v kojeneckém ústavu. Je tedy potřeba poskytovat cílenou pomoc rizikovým ženám i jejich dětem. Diagnostika alkoholového poškození a vlivu nikotinismu na narozené dítě není snadná, přesto jsou prokázány jejich závažné důsledky. Ačkoli tedy není známo škodlivé množství alkoholu a cigaretového kouře, které již negativně ovlivní plod, stále se jedná o drogy, které vyvíjejícímu se jedinci nic dobrého nepřinesou.

Lada Stuchlá, PhDr. Kristina Janoušková, Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita v Plzni

Literatura:

1. Králíková E, Himmerová V. Kouření a reprodukce. 2. část: Kouření a těhotenství. Časopis lékařů českých. 2004;143(4):270–273. ISSN 0008-7335

2. Ratislavová K. Aplikovaná psychologie – porodnictví. 1. vydání. Praha: Reklamní atelier Area s.r.o., 2008. 106 s. ISBN 978-80-254-2186-4

3. Sedláčková K, Žižková B. Dopad užívání psychoaktivních látek v těhotenství. Sestra. 2007;17(7–8):35–36. ISSN 1210-0404

4. Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR. Telefonická konzultace ze dne 2. 9. 2014

5. Velemínský M, Žižková B a kol. Péče o těhotné ženy užívající psychotropní látky v těhotenství. 1. vydání. Praha: Triton, 2008. 341 s. ISBN 978-80-7387-095-9

Recenzovaly:

Bc. Dana Zachová, DiS. – Fakultní nemocnice Královské Vinohrady

• tisk
• předplatit si