Inkontinence moči u žen a speciální urodynamické vyšetření

Inkontinence je stav, kdy dochází k nechtěnému samovolnému úniku moči. Jedná se o zdravotní i psychický problém, který výrazně ovlivňuje kvalitu života v oblasti hygienické, sociální a ekonomické.

Nedobrovolný únik moči v dospělosti je velmi nepříjemný. Neschopnost ovládat základní tělesné funkce je pro většinu žen ponižující a vede k utajování těchto potíží. Strádající ženy se vzdávají mnohého ze svého běžného života a dochází ke zřejmému poškození jejich sociálních vazeb (kamarádi, přátelé), partnerských a sexuálních vztahů, profesního zařazení a celkové spokojenosti. Starost o domácnost, odpočinek a zájmové aktivity jsou tím také ovlivněny.

Druhy močové inkontinence

Stresová inkontinence – zátěžová
Jde o nejrozšířenější typ inkontinence. S touto formou se setkává ve svém životě 40 % žen, a to bez závislosti na věku. Projevuje se únikem moči z nedostatečně uzavřené močové trubice při zvýšení nitrobřišního tlaku. Faktory podílející se na vzniku jsou: pokles pánevního dna, nadměrná fyzická námaha, porody, infekce močových cest, vrozená dispozice, nedostatek ženských hormonů (estrogenů) v menopauze, nevhodné návyky v pitném, ale i vyměšovacím režimu, chronický kašel (astma, kouření), přidružená onemocnění, ev. operace v malé pánvi, životospráva – obezita.

Urgentní inkontinence – nutkavá
Do této problematiky patří tzv. hyperaktivní močový měchýř – OAB – Overactive bladder, kdy se močový měchýř vyprazdňuje i při nižším objemu naplnění. Setkáváme se s ní až u 30 % žen, většinou ve vyšším věku. Příznaky jsou náhlé nucení na močení, časté močení – více než osmkrát za den, noční močení a někdy může dojít k úniku moči – inkontinenci.

Smíšená inkontinence
Kombinace obou předchozích.

Léčba močové inkontinence

Stresová inkontinence – fyzioterapie – rehabilitace svalů pánevního dna, elektrostimulační léčba – jedná se o nepřímou elektrostimulaci nervových struktur pánevního dna pomocí poševně umístěné elektrostimulační sondy (vaginálně nebo rektálně). Efekt stimulace je způsoben hlavně kontrakcí příčně pruhovaného svalu. Stimulace je vhodná po dobu 30 minut denně v průběhu jednoho měsíce; medikamentózní léčba – léky, jejichž účelem je zvýšit uretrální uzavírací tlak pomocí hladkých svalových vláken v uretře a příčně pruhované svaloviny svěračů a pánevního dna. Nejčastěji se používají poševně podávané estrogeny; pesaroterapie – vaginální pesary, jde o silikonový kroužek – upravuje anatomické poměry; operační léčba – zejména tzv. páskové metody (TOT – transobturator tape, TVT – tension free vaginal tape), krátkodobý pobyt v nemocnici, rychlá rekonvalescence. Úspěšnost operace volně uložené pásky pod uretrou dosahuje 90–95 %.

Urgentní inkontinence OAB – medikamentózní léčba – využíváme látky, které uvolňují napětí svalstva a tím působí relaxačně na svalstvo močového měchýře (např. parasympatolytika a lék třetí generace agonista beta 3-adrenoreceptorů). Anticholinergika působí především blokádou muskarinových receptorů urotelu a suburoteliálních myofibroblastů, čímž snižují uvolňování acetylcholinu z uroteliálních buněk a následně ovlivňují aktivaci aferentních nervových struktur; lokální estrogenní léčba – hormonální léčba v podobě mastí, čípků a tablet (význam estrogenních receptorů, zejména při jeho nedostatku v době menopauzy – je důležitý pro trofiku močového a pohlavního ústrojí).

Smíšená inkontinence

Kombinace obou předchozích.

Gymnastika svalů pánevního dna

Fyzioterapie svalů pánevního dna není určena jen ženám trpícím inkontinencí moči. Je vhodná i pro ženy, které mají ochablé svalstvo a vazivo pánevního dna, způsobené nejčastěji porodem. Cviky se doporučují ženám, které jsou dlouhodobě vystaveny náročnému fyzickému zatížení, a ženám ve vyšším věku, kdy svalstvo a vazivo ochabuje v přirozeném procesu.

Výsledným efektem pravidelného provádění cviků je posílení pánevního dna, zkvalitnění sexuálních prožitků, zlepšení držení těla. Může také vést ke snížení bolestí zad.

Kdy začít cvičit?
Ženy v těhotenství, po porodu nebo ženy, které již trpí problémy s udržením moči, by se měly o vhodnosti cvičení poradit s gynekologem, urogynekologem. Ideální cvičení by mělo probíhat 1–2× denně po dobu 5–10 minut. Cviky by měly být prováděny přesně podle návodu s vyprázdněným močovým měchýřem. (obr. 1)

Urodynamické vyšetření

Urodynamické vyšetření je soubor několika vyšetření (plnící cystometrie, profilometrie, uroflowmetrie), která se provádějí zpravidla v rámci jediné návštěvy v ambulanci lékaře specialisty. Provádí je urolog, urogynekolog a sestra specialistka. Jedná se o minimálně invazivní, nebolestivé vyšetření, které vyhodnocuje funkci dolních močových cest – močového měchýře a močové trubice. Správně provedené vyšetření pacientky pomáhá diagnostikovat pravou příčinu potíží souvisejících s močením a umožní včasné zahájení odpovídající léčby. Přístroj pro urodynamické vyšetření by měl být součástí každé odborné urologické nebo urogynekologické ambulance, která poskytuje kompletní péči o inkontinentní pacientky.

Jak se připravit?
Vyšetření může být provedeno pouze v případě tzv. sterilní moči. Proto při prokázané infekci či bakteriurii by měla být pacientka nejprve léčena chemoterapeutiky, popřípadě antibiotiky. Dále je před vyšetřením nutné dodržovat dostatečnou hygienu oblasti genitálu a vyprázdnit konečník (také lze při potížích s plynatostí nebo při střevních potížích dodržet před vyšetřením 1–2 dny bezezbytkové stravy anebo eventuálně využít projímadlo). Zvyklosti pracovišť stran přípravy se mohou lišit.

Kdy se provádí urodynamické vyšetření?
Urodynamické vyšetření je určeno pro pacientky, u kterých byly vyšetřovacími metodami vyloučeny tzv. organické příčiny (záněty, organické příčiny, nádory měchýře či močové trubice, kameny, léky ovlivňující proces močení, stavy po ozáření malé pánve atd.) a nebyly identifikovány příčiny poruchy močení. Také je vyžadováno u pacientů se specifickými problémy, s únikem moči po radikálních chirurgických výkonech, nebo u pacientů s roztroušenou sklerózou a dalšími neurologickými onemocněními.

Co všechno urodynamické vyšetření zahrnuje?
1) Zahajujeme tzv. plnící cystometrií, což je měření vztahu mezi tlakem a objemem v močovém měchýři. Užívá se k měření detruzorové aktivity, pocitů, kapacity močového měchýře a compliance (poddajnost – popisuje vztah mezi změnami objemu měchýře a změnami detruzorového tlaku). Plnící cystometrie je vyšetření, které spočívá v zavedení speciální tenké cévky do močového měchýře a do rekta. Přístroj měří rozdíl tlaků během plnění močového měchýře sterilní tekutinou. Vzniká tzv. cystometrická křivka, na níž je zaznamenán první pocit nucení na močení, který pacientka udá vyšetřujícímu, tvar křivky je ovlivněn změnami tlaku v močovém měchýři při plnění.

2) Další součástí urodynamického vyšetření může být tzv. profilometrie (uretrální tlakový profil), která spočívá v posunu speciální tenké cévky z močového měchýře a měření tlakových poměrů v močové trubici. Vyhodnocuje se řada parametrů, například maximální uretrální tlak. Kromě měření uretrálního tlakového profilu za klidových podmínek se u žen provádí i měření stresové profilometrie. Uretrální tlakový profil je měřen spolu s intravezikálním tlakem při stresových manévrech – při opakovaném zakašlání.

3) Konečnou fází měření je tzv. urofl owmetrie (UFM) – jde o močení do speciální toalety zaznamenávající parametry močového proudu a následné vyhodnocení (délka močení, maximální a průměrná rychlost proudu moči, objem moči atd.). Tyto údaje mohou lékaři pomoci s diagnózou mikčních potíží, např. zúžené močové trubice, dále u špatně nacvičeného procesu močení z dětství, různých neurologických poruch apod.

Má urodynamické vyšetření nějaký negativní účinek?
Jde o výkon minimálně invazivní, přesto se může u malého procenta vyšetřovaných vyskytnout po výkonu příměs krve v moči, nucení na močení či pálení a řezání. Tyto potíže by měly odeznít během 1–2 dnů. Pokud by však přetrvávaly nebo se navíc objevily teploty, zimnice nebo třesavky, je dobré kontaktovat pracoviště, které urodynamické vyšetření provádělo, a je potřeba nasazení antibiotické léčby. Závěrem je třeba zdůraznit, že urodynamického vyšetření se nemusí pacientka bát. Nezbytná je dobrá spolupráce pa cienta s lékařem a sestrou. Průměrná doba vyšetření je 45 minut a v průběhu celého vyšetření je zachována intimita pacientky.

Správně provedené vyšetření dokáže lékaři napomoci ke správnému diagnostickému cíli a z toho plynoucí vhodně zvolené terapii.

Pro zajímavost uvádím výsledky dotazníkového šetření z Týdne kontinence (7. ročník Th e internacional continence society, který se v ČR konal v roce 2014), kdy ženy odpovídaly na dvě otázky, jak řeší únik moči a zda se svěřily odborníkovi. Oslovených 120 respondentek odpovědělo takto: 1. Jak řeší ženy únik moči – 39 % menstruační vložkou, 38 % vložkou pro inkontinenci, 6 % léky, 17 % jiné.

2. Svěřily se odborníkovi? – 49 % žen nikomu, 19 % obvodnímu lékaři – urogynekologovi, 16 % gynekologovi, 13 % urologovi, 3 % jiné. Je tedy zřejmé, že mnoho žen inkontinenci stále utajuje. Cesta, jak tuto situaci zlepšit, spočívá nejen v osvětě žen, ale i v léčbě správnou metodou. Zlepší se tím jejich společenský, ale i sexuální život. Inkontinence se netýká pouze starších žen.

Lucie Houfková, DiS., Nestátní zdravotnické zařízení GONA, s. r. o. – Urogynekologická ambulance, Praha

 

Literatura:

1. Krhut J. Hyperaktivní močový měchýř. Praha: Maxdorf, 2007. ISBN 978-80-7345-125-7

2. Martan A a kol. Inkontinence moči u žen a její medikamentózní léčba. 2. vyd. Praha: Maxdorf, 2006. ISBN 80-7345-094-1

3. Martan A a kol. Nové operační postupy v urogynekologii – Řešení stresové inkontinence moči a defektů pánevního dna u žen. Praha: Maxdorf, 2011. ISBN 978-80-7345-233-9

4. Incoforum, o. s. – dotazníkové šetření – Týden kontinence – Th e internacional continence society, r. 2014

5. Žena-in.cz – cvičení pánevního dna

Více o autorce:

Lucie Houfková, DiS.
1998: ukonč. SZŠ sv. Anežky České, Odry – obor Ošetřovatelka; 2002: ukonč. SZŠ Nový Jičín – obor Všeobecná sestra; 2005: ukonč. Vyšší zdravotnická škola, Praha – obor Diplomovaná dietní sestra; 2005–2007: Kožní ambulance, MUDr. Andrea Vocilková spol. s r. o., Praha – všeobecná sestra a nutriční terapeut; 2007–2011: Ústav dědičných metabolických poruch, VFN, Praha – nutriční terapeutka, všeobecná sestra; od 2011: Nestátní zdravotnické zařízení GONA, s. r. o. – Urogynekologická ambulance, Praha – všeobecná sestra – sestra specialistka urogynekologie

 

• tisk
• předplatit si