O obezitě v Praze diskutovali také evropští odborníci

Celostátní konference s mezinárodní účastí s názvem Obezitologie a bariatrie 2015, která se konala dne 5. května 2015 v Konferenčním centru City v Praze na Pankráci, předcházela již 22. evropskému obezitologickému kongresu, který se letos konal v Praze. Sjelo se na ni přes dvě stě lékařů a sester nejen z celé ČR.

Samostatnou sekci pro nelékařské zdravotnické pracovníky přišel na úvod pozdravit nový předseda České obezitologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc. Zavzpomínal na dobu, kdy jako medik pracoval v nemocnici jako zdravotní bratr, a popřál posluchačům, aby jim konference přinesla nové informace i zážitky. Úvodní zdravici pronesla za pořadatele i garantka vzdělávání NZP ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze (VFN) PhDr. Dagmar Škochová, MBA, a pak už se první přednášky ujala JUDr. L. Široká z advokátní kanceláře Šustek & Co. Její sdělení se týkalo nového občanského zákoníku a jeho dopadu na zdravotnictví. Upozornila například na problémy, které s sebou přineslo zrušení vyhlášky č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Zatímco tato vyhláška stanovila bodové ohodnocení, přičemž 1 bod = 120 Kč, takže výše odškodného se dala jednoduše spočítat podle určitých vzorců, nový zákoník s tímto bodovým ohodnocením již nepočítá. Výše odškodnění se tak může rázem vyšplhat z několika desítek až stovek tisíc korun na milióny. Všechny nemocnice a zdravotnická zařízení by si proto měly podle slov JUDr. L. Široké zkontrolovat své pojistné smlouvy a případně navýšit pojistné částky pro případ, že by je pacienti žalovali. Další slabinou nového občanského zákoníku je například, že nedefinuje osobu blízkou ani částku, jakou by měla být odškodněna v případě, že bude pacient poškozen. Vznést nároky na odškodné tak může vznést téměř kdokoli. Upozornila také na fakt, že písemný souhlas musí být v písemné formě, pouze pokud to stanoví zákon nebo si to tak určí zdravotnické zařízení. Své sdělení obohatila o několik kazuistik z praxe a poté následovala živá debata.

O obézním pacientovi po bariatrické operaci pohovořila PhDr. D. Škochová, MBA. „Extrémně obézní pacienti představují specifickou skupinu nemocných, která je charakterizována mimořádnými nároky na ošetřovatelskou péči,“ upozornila. V pooperačním období je proto namístě komunikace, kdy pacientovi sdělujeme důležitá fakta ve srozumitelné formě s přihlédnutím k informacím, které již pacient získal v předchozím období. Dále představila průzkum, který mapoval hodnocení pooperačního období pacienty. Tento kvantitativní průzkum probíhal na třech bariatrických pracovištích formou nestandardizovaného dotazníku. Vyplynulo z něj, že u 65 % pacientů bariatrický zákrok pozitivně ovlivnil jejich hodnocení vlastní osoby. Po delší době pak pacienti uvádějí, že pozitivnější vztah a podpora jejich nejbližšího okolí ovlivňuje i jejich snižování hmotnosti. Z toho vyplývá, že nejen samotný bariatrický zákrok, ale i ošetřovatelská péče po něm má výrazný vliv na celkový efekt tohoto zákroku v oblasti zdravotního stavu pacienta. Pro pacienty je také důležitá důvěra ve zdravotnický personál, který jej dokáže motivovat k dodržování léčebného režimu.

MUDr. L. Hamplová, Ph.D., z Vysoké školy zdravotnické, o. p. s., Praha, pohovořila o aktuálních komunitních intervenčních aktivitách v oblasti primární prevence nadváhy a obezity v ČR. „Projekt Ověření metodiky krátkých intervencí v praxi je určen k realizaci proškolenými nelékařskými zdravotnickými pracovníky. Krátké intervence jsou praktické postupy, jejichž cílem je rozpoznat reálný či potenciální zdravotní problém, informovat pacienta o výsledku a motivovat ho ke změně chování,“ řekla. Výstupem krátké intervence je snaha o změnu návyků a dopadem je snížení incidence onemocnění spojených s nezdravým životním stylem. Nácvik provádění krátkých intervencí je zařazen do vzdělávacího programu všeobecné sestry. Krátce se zmínila o projektu Nakupujeme zdravě a chytře, který je zaměřen na prevenci obezity u dětí 1. stupně ZŠ, a projektu Fórum zdravé výživy, který přispívá ke snížení výskytu obezity cestou bezplatného poradenství formou tematických článků pro veřejnost a prostřednictvím webových a facebookových stránek.

Současnosti a budoucnosti bariatrie v ČR se věnovalo samostatné sympozium
foto: Magda Hettnerová

Sesterskou sekci moderovala garantka odborného vzdělávání NZP
ve VFN v Praze PhDr. Dagmar Škochová, MBA
foto: Magda Hettnerová

V následujících přednáškách dále zaznělo například, jak vypadá péče o obézní dítě v Centru pro diagnostiku a léčbu obezity Endokrinologického ústavu v Praze, jak můžeme obezitu ovlivnit chirurgickou cestou či jaké jsou priority obézních pacientů na JIP. Mgr. V. Brzicová z I. chirurgické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze ve své přednášce s názvem Léčba a komplikace léčby obézního pacienta na traumatologickém oddělení zdůraznila, že u obézního pacienta na traumatologii může dojít k rozvoji imobilizačního syndromu, komplikaci hojení rány, snížení schopnosti spolupráce při rehabilitaci či prohloubení malnutrice. Všechny tyto komplikace představila na čtyřech kazuistikách. O nezvladatelném přejídání, které může být způsobeno genetickou vadou Praderovým-Williho syndromem (PWS), který je způsoben poruchou na 15. chromozomu, pohovořila T. Jerhotová, také z VFN v Praze. Příčinou většiny potíží lidí s tímto syndromem je porucha funkce hypotalamu. Typická je pro ně proto obezita. Léčba je medikamentózní či chirurgická; chirurgická léčba spočívá v provedení gastrického bypassu. „Lidé s PWS mají různě sníženou inteligenci a život s PWS je náročný nejen pro ně samotné, ale především pro jejich okolí a jejich rodinu. Léčebný i ošetřovatelský proces je u nich proto velmi specifický a odlišný,“ upozornila přednášející.

Velký ohlas vzbudila na závěr přednáška doc. PhDr. Dr.phil. L. Janáčkové, CSc., ze Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN v Praze na téma obezita a atraktivita.

Magda Hettnerová, redakce Florence

• tisk
• předplatit si