Číslo 4 / 2015
Systém dálkové monitorace pacientů se srdečním selháním zachraňuje životy a šetří peníze
V ČR je ročně implantováno asi osm tisíc nových kardiostimulátorů a necelé tři tisíce kardioverterů-defibrilátorů. Zvyšující se počet nositelů těchto kardiologických implantátů s sebou nese i významný nárůst počtu ambulantních kontrol, což však naráží na omezenou kapacitu specializovaných ambulancí v kardiocentrech. V praxi tak bývá četnost kontrol nižší, než je doporučovaná, což může vést k ohrožení zdraví pacientů.
Jedním ze způsobů, jak tento problém vyřešit, přitom ušetřit a navíc snížit mortalitu pacientů, je používání systému BIOTRONIK Home Monitoring®. Tato technologie, která umožňuje sledovat kardiologické pacienty na dálku, získala už celou řadu prestižních mezinárodních cen a nominací. V České republice se používá od roku 2004 a v současné době ji u nás využívají více než tři tisíce pacientů. Ve světě jich je pak více než 250 tisíc.
„Technologie funguje tak, že implantát, který má pacient v těle, vysílá data, která se přenášejí do CardioMessengeru – pacientské jednotky, kterou má pacient u sebe a která vypadá jako mobilní telefon. Ta je zaznamenává, ukládá a v určitém časovém intervalu je pomocí GPRS sítě posílá do datového centra v Německu, kde se shromažďují,“ popsal technologii Ing. Zdeněk Nastoupil, technik firmy Biotronik.
Nezáleží na tom, zda má pacient implantovaný kardiostimulátor, kardioverter-defibrilátor, nebo loňskou novinku – BioMonitor. Přístroj ukládá a zaznamenává všechna data, která implantát posílá. Lékař, který má pacienta v péči, se tak může přes zabezpečené webové rozhraní připojit do datového centra a v něm zkontrolovat data všech svých takto sledovaných pacientů. Systém má navíc takzvaný traffic light system, což znamená, že přijatá data vyhodnotí a následně označí třemi barvami, jejichž význam je stejný jako na semaforu. Zelená značí běžné bezproblémové zprávy, žlutá významné změny a červená urgentní, při kterých je třeba pacienta zkontrolovat. Systém navíc lékaři umožní kontrolovat jen ty pacienty, u jejichž zpráv se vyskytuje žlutá nebo červená barva, což mu opět ušetří čas.
Dálkovou monitoraci hradí nově i pojišťovna
„Bylo prokázáno, že tento systém sledování pacientů s kardiologickými implantáty je bezpečný, efektivní a vede k téměř padesátiprocentnímu poklesu počtu nutných kontrol ve zdravotnických zařízeních,“ popsal doc. MUDr. Alan Bulava, Ph.D., z Kardiocentra Nemocnice České Budějovice. Tato technologie tedy prokazatelně šetří čas i peníze nejen zdravotnickým zařízením, ale i pacientům. To ostatně prokázala i studie, kterou na jaře loňského roku prezentoval právě doc. MUDr. A. Bulava, Ph.D. V souboru téměř 200 prospektivně sledovaných pacientů se ukázala měsíční průměrná úspora za ambulantní péči na jednoho sledovaného pacienta a měsíc asi 130 Kč a úspora prostředků na dopravu činila asi 270 Kč.
Na tento fakt zareagovala i Všeobecná zdravotní pojišťovna, která v polovině loňského roku zařadila do číselníku zdravotních výkonů, platného od 1. července 2014, nově i dva výkony dálkové monitorace pacientů se srdečním selháním. Konkrétně jde o dálkovou kontrolu pacienta s kardiostimulátorem nebo implantabilním kardioverterem-defibrilátorem (kód 17701) a pravidelnou kontrolu (kód 17702). Zdravotnická zařízení tak mají možnost nasmlouvat si tyto kódy prostřednictvím regionálních poboček VZP.
Systém BIOTRONIK Home Monitoring® využívají pacienti na základě indikace lékaře. „Jedná se o doplňkovou kontrolu. Na činnost samotného implantátu to nemá žádný vliv,“ vysvětlil Ing. Zdeněk Nastoupil. Dat, která systém přijímá a vyhodnocuje, je obrovské množství. „Záleží na tom, o jaký implantát se jedná. U kardioverterů-defibrilátorů to jsou například statistiky, kolik stimulací musel přístroj udělat, údaje o elektrickém stavu implantovaných elektrod, o stavu systému, dále zaznamenává arytmie, jak vypadal signál během epizody, jak byla léčena arytmie, apod. U kardiostimulátorů to jsou zase statistiky o tom, jak hodně byl léčen pomalý rytmus, a podobně. BioMonitor pak zaznamenává veškeré arytmie, které vzniknou, fibrilace síní a podobně,“ popsal Ing. Nastoupil. Na všechna tato data se může lékař podívat a v případě, že vidí u pacienta nějaký problém, může si jej pozvat na kontrolu a na problém včas reagovat. „Někdy si pacienti myslí, že přístroj umí poznat i to, že mají teplotu nebo že jim je špatně. To ale neumí. Systém vyhodnocuje jen srdeční činnost a stav implantátu,“ vysvětlil.
Právě tato časná detekce vede ve výsledku ke snížení úmrtnosti pacientů se srdečním selháním a implantovanými přístroji. To prokázala i první randomizovaná studie na světě IN-TIME, která trvala 12 měsíců a bylo do ní zařazeno 664 nemocných s pokročilým srdečním selháním a těžkou dysfunkcí levé komory z 36 světových center. Za ČR se zúčastnila dvě pražská pracoviště – Nemocnice Na Homolce a IKEM. Výsledky této studie prokázaly, že dálkové sledování by mělo být integrální součástí každodenní péče o vysoce rizikové pacienty se srdečním selháním, kteří mají implantovaný kardiostimulátor či defibrilátor. „Podle zjištění byla úmrtnost po jednom roce následné péče u pacientů se systémem domácího monitorování 3,4 % a u pacientů se standardní péčí 8,7 %,“ popsal prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., MBA, přednosta I. interní – kardiologické kliniky LF UP a FN Olomouc.
Pozor na domácí mazlíčky
Dálková monitorace přitom pacienta nijak nezatěžuje. „Data z pacientské jednotky se odesílají v pravidelném intervalu, nejčastěji jednou denně v noci, když pacient spí,“ popsal Ing. Z. Nastoupil. Jednotka vypadá jako mobilní telefon a pacient ji musí mít umístěnou v místnosti, kde spí. „Asi jeden z nejčastějších problémů, s nimiž se u pacientů potýkáme, je, že pacient spí v jiné místnosti nebo zapomene přístroj dobít či zapnout,“ řekl s tím, že někdy se také stane, že přívodní kabel k jednotce překouše domácí mazlíček. Pokud data z přístroje neodcházejí, systém to zjistí a upozorní na to lékaře. „Buď mu pošle sms, anebo e-mail či fax. Lékař nebo technik v takovém případě pacienta zkontaktují a problém s ním vyřeší,“ vysvětlil. O technické nastavení přístrojů se starají nemocniční technici spolu s lékaři a v případě, že se objeví větší problém nebo je potřeba konzultace, osloví techniky firmy BIOTRONIK.
„Samozřejmě, tak jako při každém výkonu nelze ani v tomto případě vyloučit možné komplikace, ať už při samotné operaci, při níž je přístroj pacientovi implantován, nebo později. Všichni pacienti jsou s fungováním přístroje seznámeni a podepisují informovaný souhlas. Všichni navíc projdou školením na ovládání home monitoringu. V případě, že dojde například k dislokaci nebo zlomení elektrody, systém to dokáže rozpoznat a okamžitě informuje lékaře,“ vysvětlil Ing. Nastoupil. Tím se opět šetří čas a zvyšuje bezpečí pacienta. Nebýt této monitorace, přišlo by se na závadu až při pravidelné kontrole a do té doby by mohl být pacient ohrožen na zdraví.
Systém toho však dokáže ještě mnohem víc. „Jednou se nám stalo, že pacientovi někdo CardioMessenger ukradl. Asi si myslel, že je to nějaký mobil. Díky mobilnímu operátorovi v Německu, který celý systém spravuje a kterému jsme situaci vysvětlili, se nám ho nakonec podařilo vystopovat v jedné zastavárně,“ popsal Ing. Nastoupil. Systém totiž dokáže rozpoznat, z přibližně jakého místa odeslal přístroj poslední informaci a v jakém čase. „Tato data však nejsou samozřejmě pro lékaře ani techniky běžně dostupná,“ dodal Ing. Nastoupil s tím, že přístroj funguje všude, kde je pokrytí signálem mobilní sítě jakéhokoli operátora. Pacienti tak mohou s přístrojem i bez problémů cestovat.
Magda Hettnerová, redakce Florence
→ k věci
Vynález, který zachraňuje životy a sbírá ceny
První kardiostimulátor vyrobila firma BIOTRONIK, jedna z předních společností na světě v oblasti výroby kardiovaskulárních zdravotnických prostředků, v roce 1963. Od té doby uvedla na trh celou řadu inovací. V roce 2000 to byl dálkový monitorovací systém BIOTRONIK Home Monitoring®, v roce 2012 implantabilní kardiovertery-defibrilátory a implantabilní přístroje pro léčbu srdečního selhání s technologií ProMRI®, schválené pro vyšetření na magnetické rezonanci, které uvedla na trh jako první na světě. Loňskou novinkou byl bezdrátový přístroj BioMonitor pro sledování srdečních arytmií u pacientů s poruchou srdečního rytmu.
Za své výrobky obdržela firma celou řadu prestižních cen a ocenění. Za systém dálkové monitorace obdržela např. v roce 2010 cenu společnosti Frost&Sullivan za vynikající služby pacientům – Customer Leadership Award 2010 za průkopnickou technologii léčby pacientů na dálku, v témže roce obdržela i cenu udělovanou předními vědeckými pracovníky v oboru elektrofyziologie a kardiologické techniky Cardiostim Innovation Award 2010 a o rok dříve byla nominována na Cenu německého spolkového prezidenta za úspěchy dosažené v oblasti technologií a inovací German Future Award 2009.
Další novinky, které chystá na letošní rok, se budou týkat především inovací stávajících přístrojů.
Další články v tomto čísle
- Lidské srdce – toť chaos vesmíru (Thomas Carlyle)
- Rok 2015 – rok nové vlny prodlužování osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu
- Jaké sestry potřebuje české zdravotnictví?
- Sestry v EU musejí být jednotně vzdělané
- Afrika skýtá velké bohatství, které můžeme pro naše zdraví využít
- Moderní technologie v domácí léčbě
- Práce sester na aferetické jednotce ÚHKT
- Adult Basic and Advanced Life Support
- Bodná poranění zdravotnických pracovníků v průběhu deseti let
- Prezentace české zdravotnické techniky na Blízkém východě