Konferenci Centrální sterilizace hostila Vysočina již potřinácté

Poslední zbytky sněhu ve Vysočina Areně v Novém Městě na Moravě, která se letos stala dějištěm Světového poháru v biatlonu, přivítaly ve dnech 25.–26. března 2015 účastníky konference s názvem VYSOČINA XIII. CENTRÁLNÍ STERILIZACE.

Přestože v názvu se objevila číslovka třináct, konference samotná se konala již popatnácté. „V roce 2000 se firmy, které se podílely na vybudování nové centrální sterilizace v Nemocnici Nové Město na Moravě, rozhodly podpořit kongres věnovaný právě sterilizaci. Od té doby se tu kongres koná každý rok s výjimkou dvou let, kdy se přesunul do Hradce Králové a Kolína,“ vysvětlil na úvod předseda České společnosti pro sterilizaci, která akci spolupořádala, RNDr. Bruno Šudřich. Současně s tím poděkoval hlavním partnerům akce, kterými byly firmy MEDIN, a.s., Miele Professional, Johnson & Johnson, Hypokramed a BMT. Akce se zúčastnilo i dvanáct hostujících firem.

Pak už přišel čas na první přednášky. O teorii a praxi v oblasti dezinfekce a sterilizace pohovořila RNDr. Jaroslava Zelenková z Hygienické stanice hlavního města Prahy. Upozornila, že mnohé chyby, které už hygienici považovali za téměř vymýcené, se do praxe opět vracejí. Kromě špatně prováděné nebo vůbec neprováděné hygienické dezinfekce rukou mezi ně patří např. nošení šperků při odběrech krve, vracení krytek na použité jehly apod. Dále se zmínila o zákoně č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích, který má účinnost od 1. 4. 2015. Podle něj se nemění rizikové třídy zdravotnických prostředků (ZP), důležité také je, že jej nelze retrospektivně použít. Podle tohoto zákona vykonávají státní správu Ministerstvo zdravotnictví ČR (MZ ČR) a Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), který má nově širší kompetence – např. plnění oznamovací povinnosti. SÚKL také nově rozhoduje o stažení ZP z trhu nebo oběhu z technického nebo zdravotního důvodu, který souvisí s vlastnostmi nebo účinností ZP. „SÚKL také nově rozhoduje o tom, zda se jedná o zdravotnický prostředek, a je kontrolním orgánem podle zákona o zdravotnických prostředcích,“ popsala. ZP, který výrobce řádně oznámil po 31. 3. 2011, se považuje za notifikovaný a výrobce nebo zástupce je povinen do jednoho roku potvrdit platnost údajů prostřednictvím registru, případně doplnit povinné údaje a podat žádost o prodloužení notifikace. Pokud tak neučiní, bude po roce vymazán. „Distributor, dovozce, který splnil povinnost dle stávajícího zákona, je povinen do dvou let požádat o notifikaci v případě rizikové třídy IIb a do tří let v případě rizikové třídy IIa. U rizikové třídy III pak do jednoho roku,“ upozornila. Registrace osoby a notifikace zdravotnického prostředku je podle tohoto zákona na pět let.

Za kvalitu sterilizace odpovídá poskytovatel zdravotních služeb

O kontrole sterilizačních procesů pohovořila MUDr. Věra Melicherčíková, CSc., z Národní referenční laboratoře pro dezinfekci a sterilizaci SZÚ v Praze. Upozornila, že za kvalitu sterilizačních médií požadovaných výrobcem přístrojů, správnost sterilizačního procesu a jeho monitorování stejně jako za proškolení zdravotnických pracovníků vykonávajících sterilizaci a kontrolu účinnosti sterilizátoru odpovídá poskytovatel zdravotních služeb. Kontrolu sterilizace provádí zdravotnický pracovník nebo pověřené osoby [orgány ochrany veřejného zdraví, zdravotní ústavy, držitelé autorizace/autorizované osoby s vydaným osvědčením na základě autorizace podle § 83a písm. e) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, v platném znění] a důležitá je i dokumentace o procesu sterilizace a záznamy o tom, že byl prostředek vystaven sterilizačnímu procesu. „Dokumentace spočívá v záznamu každého sterilizačního cyklu a obsahuje druh sterilizovaného materiálu, parametry sterilizace, datum, jméno, příjmení a podpis fyzické osoby, která sterilizaci provedla, a písemné vyhodnocení nebiologických systémů,“ uvedla lékařka. Úspěšnost sterilizace se podle jejích slov dokládá zápisem do sterilizačního deníku nebo podepsaným záznamem registračního přístroje nebo podepsaným výstupem z tiskárny a dále datovaným písemným vyhodnocením chemického indikátoru sterilizace v každé vsázce. Písemná dokumentace sterilizace se archivuje minimálně pět let od provedení sterilizačního cyklu. Zmínila se také o kontrole fyzikálními, biologickými a nebiologickými systémy. „Pro zdravotnické prostředky s dutinou se musí kontrola provádět přes testovací těleso, které ztěžuje přístup sterilizačního média do dutiny zdravotnického prostředku,“ řekla. Na závěr citovala z přednášky RNDr. J. Zelenkové, která zazněla na odborné konferenci Steril v říjnu 2014. „V současné době neexistuje EN norma definující zátěžové tělísko pro velké sterilizátory. Jediná norma přesně popisující zkušební Helix tělísko je ČSN EN 867-5, určená pouze pro malé parní sterilizátory (do 1 STJ). Proto existují na trhu různá provedení zátěžových tělísek, výrobci nabízejí tělíska různých tvarů, barev, materiálů. Pro velké sterilizátory nemají žádnou oporu v normách, výsledky se mohou rozcházet. Bylo prokázáno, že pro provádění BD testu u velkých sterilizátorů jsou tělíska dle ČSN EN 867-5 nevhodná (2012).“

Účastníky konference přivítali (zleva) předseda České společnosti pro sterilizaci
RNDr. Bruno Šudřich, ředitelka Nemocnice Nové Město na Moravě
JUDr. Věra Palečková a ředitel firmy MEDIN, a.s., Ing. Milan Ettel
foto: Magda Hettnerová

O naplňování legislativních předpisů ve zdravotnickém zařízení z pohledu sestry pro kontrolu infekcí v nemocnici v Novém Městě na Moravě mluvila Šárka Vidergotová. V tomto zařízení je program prevence a kontroly infekcí stanoven vnitřní směrnicí 3/2013 a zahrnuje surveillance infekcí spojených se zdravotní péčí, surveillance bakteriální rezistence, koordinaci činnosti antibiotického střediska, prevenci profesionálních infekcí, hygienu rukou a spolupráci s oddělením epidemiologie KHS. Epidemiologická sestra má v náplni práce kontrolu provozních řádů jednotlivých oddělení, pravidelnou aktualizaci dezinfekčního řádu nemocnice, školení externích provozovatelů úklidových služeb, provádění auditů a kontrolu činnosti pracoviště centrální sterilizace, které poskytuje služby pro nemocnici i pro externí zákazníky. Na příkladu sledování infekcí močových cest v letech 2007–2014 pak přednášející tuto práci názorně ukázala. „Za poslední dva roky jsme zjistili výrazný nárůst těchto infekcí,“ řekla. Společně s tím vzrostla i spotřeba antibiotik, což s sebou přineslo i vyšší finanční náklady. „Proto jsme přijali preventivní opatření. Byl vypracován nový standardní ošetřovatelský postup v souladu s doporučením Společnosti prevence nozokomiálních nákaz, zaškolili jsme personál v ošetřovatelském postupu, důsledně dbáme na hygienu rukou a průběžně kontrolujeme nastavené režimy,“ popsala.

O kontrole sterilizačních procesů pohovořila MUDr. Věra Melicherčíková, CSc.,
z Národní referenční laboratoře pro dezinfekci a sterilizaci SZÚ v Praze
foto: Magda Hettnerová

Na počátku byla ocel…

V následujících přednáškách prvního dne měli posluchači možnost podívat se prostřednictvím filmu do nově zrekonstruovaných prostor centrální sterilizace ve Fakultní nemocnici s poliklinikou F. D. Roosevelta v Banské Bystrici nebo seznámit se s výsledky šetření, které provedly sestry na COS v Dětské fakultní nemocnici s poliklinikou v Bratislavě a zaměřily se v něm na kritické momenty při setování chirurgických nástrojů. Zajímavým zpestřením, které si organizátoři pro účastníky dvoudenní konference přichystali, byla i možnost návštěvy Centrální sterilizace Nemocnice Nové Město na Moravě a výrobního závodu firmy MEDIN, a.s.

V rozlehlém areálu, kde je zaměstnáno více než 400 lidí, se ročně vyrábějí tisíce lékařských nástrojů a implantátů. Do několika výrobních hal jsou umístěny dílny, ve kterých jsou kovány, obráběny a dále zpracovávány ocelové a titanové materiály. Výsledné produkty pak slouží v lékařských oborech, jako jsou traumatologie, stomatologie, chirurgie a ortopedie. Účastníci konference měli možnost nahlédnout nejen do dílen, kde se vyrábějí nejrůznější nástroje, jako jsou pinzety, svorky, dlátka, brousky, frézky, vrtačky a mnoho dalšího, ale i do místností, kde se hotové výrobky laserem označují, v kádích s kyselinami pasivují a v čistých prostorách balí a dále expedují. Návštěva byla velmi zajímavá, protože firma MEDIN se šíří svého sortimentu řadí mezi největší evropské výrobce zdravotnických prostředků. Její výrobky se vyvážejí do celé Evropy, ale i do Latinské Ameriky a na Blízký východ. Ve firmě se nachází i moderně vybavené školicí středisko, kde firma pořádá nejrůznější školicí akce, semináře a workshopy pro zdravotníky, kteří s jejich produkty pracují.

Konference pokračovala i druhý den, během kterého zazněly přednášky například na téma Význam ochranných pomůcek při práci ve zdravotnictví, Chirurgické nástroje – ošetřování, péče a servis nebo Novinky od Albert BROWNE pro kontrolu mytí.

Magda Hettnerová, redakce Florence

• tisk
• předplatit si