Jaké sestry potřebuje české zdravotnictví?

Snad nic v poslední době tolik nerozvířilo vody českého ošetřovatelství jako debata ohledně vzdělávání českých sester. Otázky, zda naše zdravotnictví opravdu potřebuje vysokoškolsky vzdělané sestry, zda jim nestačí středoškolské vzdělání, zda je náš systém vůbec schopný tolik vysokoškoláků uživit či jak by se měl stávající systém vzdělávání změnit, se probírají zas a znovu na všech úrovních včetně vládní.

Najít odpovědi alespoň na některé z nich se pokusili i účastníci konference s názvem Jaké sestry potřebuje české zdravotnictví?, která se konala v pondělí 16. března v Syllabově posluchárně 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze (3. LF UK). Sešli se na ní zástupci ČAS, Ministerstva zdravotnictví ČR, MŠMT ČR, zdravotních výborů Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR, České lékařské komory, vysokých, vyšších odborných i středních škol, zástupci poskytovatelů zdravotních služeb – management, sestry a zahraniční hosté. Speciálně kvůli této konferenci dorazil do Prahy z Bruselu i tajemník EFN dr. Paul De Raeve. O tom, jak ožehavé a aktuální toto téma je, svědčila plná posluchárna, v níž zasedlo i mnoho osobností českého ošetřovatelství.

Úvodní slova patřila PhDr. Haně Svobodové, Ph.D., přednostce Ústavu ošetřovatelství 3. LF UK, a MUDr. Davidu Marxovi, Ph.D., proděkanovi pro studium a výuku na 3. LF UK v Praze. Podle něj není současná sestra žádný „malý doktor“, sekretářka lékaře nebo někdo, kdo by měl pouze plnit příkazy. Sestry jsou vzdělané k tomu, aby vykonávaly vysoce odbornou práci a pracovaly s nejmodernějšími přístroji. Důvodů, proč tedy potřebují nejen vysokoškolské, ale především celoživotní vzdělávání, je hned několik: obrovský a dynamický rozvoj medicíny, demografické změny, které přesouvají těžiště péče do dlouhodobé péče, a atomizace medicínských oborů. „Je to právě sestra, která zůstává holistickým svorníkem, který jde napříč všemi medicínskými disciplínami,“ upozornil MUDr. Marx. Osvícení lékaři podle jeho slov vědí, že péče o pacienta tkví v kvalifikovaném týmu. A protože péče o pacienta je vysoce náročný a také rizikový proces, jsou ho podle něj schopni zvládnout jen ti, kteří mají nejen ukončené bakalářské nebo vyšší odborné vzdělání, ale především ti, kteří si uvědomují, že jejich vzdělávání musí být kontinuální a nikdy nekončící. Svou přednášku pak zakončil citátem anonymního autora: Všechny sestry možná nejsou andělé, ale určitě jsou to nejlepší hned po nich.

Vzkaz z EFN: Buďte jednotné!

Se vzděláváním souvisí i zákon č. 96/2004 Sb., o jehož historii, přednostech, slabinách i budoucnosti pohovořila Mgr. Alena Šmídová, která od 1. dubna 2015 odstoupila z funkce hlavní sestry ČR. Na statistice počtu absolventů oborů Všeobecná sestra a Zdravotnický asistent z let 1992–2013 ukázala klesající tendenci, což dokazuje klesající zájem o tyto obory. Situaci navíc komplikují populačně slabší ročníky.

Na její sdělení navázal generální tajemník EFN dr. Paul De Raeve, který mluvil o vzdělávání sester v 21. století. Na úvod svého sdělení vyzval sestry k jednotě a společnému boji za svou věc. „Pochopitelně, že uvnitř ošetřovatelské komunity jsou různé pohledy. Vždycky to tak bylo, ale mé doporučení všem sestrám je: nebojujte mezi sebou. Buďte jednotné! Buďte spojenci a mluvte jedním hlasem. Diskutujte otevřeně a konstruktivně, protože to je klíč k úspěchu. Pak vždycky najdete řešení,“ řekl.

Evropská federace sesterských organizací (EFN), kterou reprezentuje, zastřešuje 34 evropských národních sesterských organizací a jejím posláním je mj. i lobbovat v Evropském parlamentu a v Evropské komisi. EFN promlouvá podle jeho slov hlasem více než tří miliónů sester ze všech členských zemí EU a české sestry jsou součástí této komunity. „Měli byste si proto uvědomit, že pokud snížíte požadavky na kvalifikaci, bude to mít vliv i na ostatní členské státy,“ varoval. ČR je na tom podle jeho slov oproti ostatním státům, jako jsou Rumunsko či Bulharsko, mnohem lépe. „Zlepšili jste své pracovní podmínky i celou situaci. Ve srovnání např. se skandinávskými zeměmi to pořád ještě není optimální, ale výrazně jste se posunuli. Proto to nevzdávejte! Nevylévejte vaničku i s dítětem,“ důrazně varoval. Dostatečným argumentem by pro politiky měl být podle jeho slov výzkum Lindy H. Aiken, která měřila vazbu mezi úrovní vzdělání a výstupy péče o pacienty. „V evropské studii prokázala, že když snížíte vzdělání, pacienti začnou umírat,“ řekl. Následně upozornil na novou evropskou směrnici 2013/55/EU, kterou musejí členské země EU zavést do 1. 1. 2016 a která vzdělávání sester upravuje. „Sestry musejí podle ní absolvovat minimálně tři roky studia a 4600 hodin výuky. Z toho musí být minimálně 33 % teoretické a 50 % praktické výuky. To znamená 2300 hodin v praxi,“ popsal dr. De Raeve. „Vím, že řada škol tuto podmínku nenaplňuje, takže budete muset zavést nějaká opatření, abyste ji splnili,“ řekl s tím, že součástí této direktivy je i článek 31, který zavádí nutnost kurikula založeného na kompetencích.

Pozvání na konferenci, která se konala na půdě 3. LF UK v Praze, přijali
i poslanci MUDr. D. Kasal a Mgr. J. Pastuchová (vpravo)

„Ve všech zemích EU probíhá reforma zdravotnictví. I vy jste její součástí. Vzdělávání je klíčové pro vytvoření budoucích generací sester, které budou tuto reformu realizovat. Uvědomte si, jak náročné bude elektronické zdravotnictví, zvýšení kompetencí sester nebo elektronická preskripce. Tohle všechno se už v EU děje, a pokud se tak neděje u vás, otevřete oči a podívejte se, co dělají ostatní členské země. Někde už sestry předepisují léky, ale to znamená, že k tomu musejí být také přiměřeným způsobem vzdělány. Mají vyšší kompetence, ale v těchto státech k tomu mají i odpovídající legislativu,“ řekl na závěr s tím, že těchto změn není možné dosáhnout bez komunikace s politiky, a vyzval sestry k debatě s nimi.

Polsko sestry vzdělává za peníze z EU

O českém ošetřovatelství v praxi promluvila PhDr. Marie Zvoníčková z Ústavu ošetřovatelství 3. LF UK, která zdůraznila, že základní ošetřovatelská péče je sice vnímána jako „méně odborná“, ale patří k základním činnostem sestry. Vedle toho sestra monitoruje, edukuje, provádí vysoce odborné výkony v souvislosti s léčbou a diagnostikou nemocných, řídí, koordinuje, vyučuje, buduje týmovou spolupráci, dokumentuje a vykonává mnoho dalších činností. Předpokladem k vykonávání těchto činností je sociální zralost, proto i přesun profesní přípravy na terciární úroveň odpovídá náročnosti vykonávaných činností. Jestli jsou někde potřeba změny, tak podle PhDr. Zvoníčkové je to ve specializačním vzdělávání. „Specializace musí vést k jasně definovaným rozšířeným kompetencím a zaručovat odborný růst,“ upozornila. „Proto je nutné společně s lékaři definovat obory, ve kterých mohou sestry využít své znalosti a dovednosti v komunikaci, edukaci a logistice,“ dodala.

Zajímavá data o polském ošetřovatelství přednesla zástupkyně polského ministerstva zdravotnictví Arleta Zaremba. Ponechat vzdělávání sester na středoškolské úrovni se zde ukázalo jako nedostačující, proto byly vytvořeny „přemosťovací“ kurzy, v nichž mohou sestry získat bakalářský titul. Kurzy jsou financovány z evropských sociálních fondů a je o ně veliký zájem, protože vyšší vzdělání přináší sestrám nejen vyšší prestiž, ale především větší kompetence a vyšší plat. Do září letošního roku by jimi mělo projít 40 tisíc sester a porodních asistentek. Polské sestry také mohou předepisovat léky. Bakalářky mohou předepsat léky už jednou předepsané lékařem a magistry zcela samostatně s výjimkou opiátů a návykových látek. I to se má ovšem změnit. Sestry také mohou předepisovat některé ordinace. K lepšímu vzdělávání sester využívá Polsko finanční prostředky z EU, z nichž dosud vyčerpalo více než 22 milionů polských zlotých.

O své zkušenosti se přijeli podělit i zahraniční hosté – Arleta Zaremba z polského
ministerstva zdravotnictví (vlevo) a dr. Paul De Raeve, generální tajemník EFN (vpravo)

Na závěr konference vystoupila Mgr. Veronika Di Cara, která přednesla stanovisko ČAS k problematice vzdělávání českých sester. „Česká asociace sester plně podporuje terciární, minimálně tříleté, pouze odborné vzdělávání sester po dosažení dospělosti,“ řekla. Pouze takové vzdělání je podle jejích slov optimální pro úkoly, které má sestra pracující s pacienty plnit, na čemž se shodují i zahraniční experti a mezinárodní organizace.

Spíš než vzdělávání trápí sestry peníze

Po konferenci následovala více než hodinová panelová diskuze, z níž vyplynula celá řada problémů, s nimiž se sestry v praxi potýkají. Zapojili se do ní mj. i MUDr. David Kasal, místopředseda výboru pro zdravotnictví a poslanec PČR, Mgr. Jana Pastuchová, členka výboru pro zdravotnictví a poslankyně PČR, PhDr. Martina Šochmanová, MBA, prezidentka ČAS, a MUDr. Miloš Voleman, místopředseda LOK-SČL.

Jednou z otázek, o níž se debatovalo, bylo: Stačí sestrám pouze středoškolské vzdělání?

Poslanci MUDr. D. Kasal a Mgr. J. Pastuchová prohlásili, že politici nikdy neřekli, že chtějí snižovat úroveň vzdělávání a rušit vzdělávání sester na vysokých školách. Je prý jen otázka, zda stejně kvalitní vzdělání nezajistí střední zdravotnická škola oproti některým vysokým školám, a kolik sester – bakalářek a magister skutečně potřebujeme. Z auditoria následně zaznělo několik shodných názorů, že vrátit vzdělávání sester na střední školy už není možné; jedním z důvodů je i fakt, že kvalita uchazečů o střední školy – a tím i maturantů – klesá. Schopné uchazeče si rozeberou gymnázia a soukromé výběrové školy, takže na zdravotnické obory jich mnoho nezbyde. Navíc zájem o ně klesá a důvody jsou jasné: nízká prestiž sester a především špatné platové ohodnocení.

O tom, že otázka vzdělávání není sestrám lhostejná, svědčila i plná Syllabova posluchárna
fota: Magda Hettnerová a 3. LF UK v Praze

Dalším důvodem, proč vzdělávání sester nelze vrátit zpět pouze na střední školy, který uvedl bývalý ministr zdravotnictví doc. MUDr. Leoš Heger, CSc., jsou požadavky EU, které musí ČR splňovat. Debata by se proto měla podle jeho slov točit spíš kolem sjednocení stávající dvojkolejnosti terciárního vzdělávání.

MUDr. M. Voleman prohlásil, že jemu jako lékaři je jedno, kde se sestry vzdělávají, ale důležité pro něj je, aby byla sestra vzdělaná, kvalitní a on se na ni mohl spolehnout. Současně s tím varoval před překotnými a neuváženými změnami. „Nenechte to dojít tak daleko, aby se se zákonem č. 96/2004 Sb. stalo to, co se stalo se zákonem č. 95/2004 Sb., který řeší specializační vzdělávání lékařů,“ varoval. Tento zákon je podle jeho slov v současné době v takovém stavu, že v některých oborech není specializační vzdělávání lékařů vůbec možné, a to jen proto, že ČR byla „papežštější než papež“. „Řiďme se doporučeními EU, ale využijme prostor, který nám EU zároveň dává, abychom si zákon uzpůsobili našim podmínkám,“ řekl.

Nedostatek sester byl další problém, na který debatující narazili. Například v Karlovarském kraji chybí aktuálně 100 sester. Zdravotnické zařízení tak musí omezovat počty lůžek a provozy, chybějící sestry nahrazuje zdravotnickými asistenty. Tento trend je patrný i v jiných zdravotnických zařízeních v ČR, kde pracují asistenti na pozicích sester, ačkoli by podle zákona měli pracovat jen pod odborným dohledem. „Podívejte se na personální vyhlášku, v níž je jedna sestra na čtyřicet pacientů. Myslíte si, že je to kvalitní a bezpečná péče?“ dotázala se zástupkyně nemocnice ve Frýdku-Místku poslanců. „Máme kvalitu danou legislativou, ale přestože jí chceme všichni dosáhnout, jsme schopni ji zajistit? Jak chceme motivovat sestry? Platem, samozřejmě. Ale ony jsou přetížené, unavené, ale i když jim dáme o deset tisíc korun víc, tak nám do nemocnice nepůjdou, protože jsou zničené, unavené a vyhořelé,“ varovala. S tím souhlasil i MUDr. M. Voleman, který řekl, že kvalita péče je v současné době jen formalita. „Nikdo nesleduje, jestli ji ten pacient skutečně má, ale hlavně, že je vyplněná dobře v papírech,“ řekl. Primárním problémem je podle jeho slov nedostatek financí ve zdravotnictví, a pokud se toto nezmění, bude situace neudržitelná.

Do konce diskuze zazněla ještě celá řada názorů z řad hostů i posluchačů. Poslanec MUDr. D. Kasal slíbil iniciovat schůzku sester se zástupci zdravotních pojišťoven a poslankyně Mgr. J. Pastuchová uvedla, že v květnu 2015 uspořádá na půdě Parlamentu ČR další konferenci, která se bude vzděláváním sester zabývat. Mgr. Alena Šmídová na závěr požádala sestry, aby vydržely a své povolání vykonávaly s láskou, protože jinak se to ani dobře dělat nedá.

Magda Hettnerová, redakce Florence

• tisk
• předplatit si