Specialisté se na Novákových traumatologických dnech sešli již posedmnácté

Komplikace v úrazové chirurgii byly hlavním tématem letošních XVII. Novákových dnů, které se konaly ve dnech 1.–2. října 2015 v brněnském Hotelu Maximus Resort. Vedle významných domácích specialistů a odborníků přijaly pozvání i významné osobnosti ze zahraničí.

Národní kongres s mezinárodní účastí České společnosti pro úrazovou chirurgii s doprovodnou výstavou zdravotnické techniky a farmacie pořádala Úrazová nemocnice v Brně pod záštitou European Society for Trauma and Emergency Surgery, hejtmana Jihomoravského kraje, primátora města Brna, děkana Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně a za podpory hlavních partnerů akce – společností MEDIN, a.s., a Intercus GmbH. Dvoudenní program byl rozdělen na lékařskou a sesterskou sekci a nechyběly ani workshopy a společenský večer.

Při úvodních slovech přivítali přítomné prezident kongresu prof. MUDr. Peter Wendsche, CSc., ředitel Úrazové nemocnice v Brně Ing. Karel Doležal a předseda Akreditační komise pro obor úrazová chirurgie MZ ČR doc. MUDr. Leopold Pleva, CSc. Během slavnostního zahájení zahrálo klarinetové kvarteto brněnské konzervatoře a byla pokřtěna nová učebnice P. Wendscheho, R. Veselého et al. Traumatologie, kterou vydalo nakladatelství Galén.

„Účast zahraničních hostů jistě přispěje ke zkvalitnění programu,“ řekl na úvod prezident kongresu prof. MUDr. P. Wendsche, CSc., s tím, že hosty jsou prof. MUDr. H. Zwipp z německých Drážďan, prof. P. Giannoudis z britského Leedsu, prof. P. M. Rommens z německého Mainzu a prof. W. Aschaffenburg, taktéž z Německa. Na závěr byla hostům předána čestná členství a medaile České společnosti pro úrazovou chirurgii ČLS JEP.

Chybovat je lidské, důležité však je poučit se

Sesterská sekce se konala ve čtvrtek 1. října a byla rozdělena do tří bloků. První byl věnován ošetřovatelské péči, druhý rehabilitaci a třetí se věnoval variím. V prvním bloku seznámila předsedající Bc. V. Brzicová z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN) posluchače se syndromem vyhoření v ošetřovatelských profesích, přičemž kromě definic syndromu vyhoření a doporučení, jak se mu vyhnout, uvedla i tři kazuistiky z ošetřovatelské praxe.

Bc. S. Šandová z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem popsala komplikovanou péči o pacienta s polytraumatem. Zmínila se také o imobilizačním syndromu a svou přednášku završila kazuistikou 39leté motorkářky, která vjela pod zadní nápravu kamionu, který jí přejel obě nohy. Utrpěla mnohačetné zlomeniny, s nimiž byla hospitalizována 58 dní, z toho pět dní na JIP, a podstoupila 11 operací v celkové anestezii. „Polytrauma patří mezi nejzávažnější stavy, se kterými se můžeme setkat. Léčba pacientů po polytraumatu je dlouhodobá, mnohdy celoživotní,“ řekla na závěr přednášející. „Ovlivňuje nejen samotného postiženého, ale často ovlivní i chování jeho nejbližších,“ dodala.

O tom, co sestrám komplikuje ošetřovatelskou péči a jak si ji samy dokáží zkomplikovat, pohovořila Bc. P. Procházková z Úrazové nemocnice v Brně. Jako hlavní zmínila špatné ordinace, mnoho administrativy, špatnou spolupráci a atmosféru na pracovišti, nespolupracujícího pacienta a psychickou i fyzickou zátěž v sesterské profesi. Na závěr zmínila, že s chybami v medikaci a problematikou nespokojenosti sester se potýkají i zdravotnická zařízení v zahraničí (např. Anglie, Austrálie, Čína aj.). „Měli bychom mít na paměti, že ve spěchu a stresu se člověk dopouští více chyb, ovšem nejdůležitější je chybu přiznat. Chybovat je lidské, ale ze svých chyb bychom se měli poučit,“ uzavřela svou přednášku P. Procházková.

Zajímavou kazuistiku přednesla na závěr prvního bloku M. Novotná z VFN v Praze. Týkala se mladého muže, který žije jako bezdomovec a který před několika lety našel na půdě domu stará policejní pouta, která si připnul na ruku jako ozdobu. Když mu po čase začala pouta vadit, snažil se je s pomocí kamaráda sundat, ale pouta se mu ještě více utáhla. Nechal si je na ruce, přestože mu začala zarůstat do masa. Bral pervitin a na bolest brufen. Od pout mu nedokázali pomoci ani policisté, kteří k nim neměli klíč, ani v jiném zdravotnickém zařízení, kam přišel a kde mu doporučili amputaci. Na ambulanci VFN jej přivedla kurátorka azylového střediska Naděje. S pomocí hasičů a jejich rotační frézy mu byla pouta na operačním sále odstraněna a podstoupil operaci ruky.

Úrazy páteře jsou nejčastější v úseku T-L

Na úvod druhého bloku věnovaného rehabilitaci vystoupila primářka rehabilitace Úrazové nemocnice Brno MUDr. H. Vavrušová se svým sdělením, které se týkalo osteoporózy a zlomeniny proximálního humeru. Na ní navázal J. Mašán z Inštitútu fyzioterapie, balneológie a liečebnej rehabilitácie RehaMed v Piešťanech se svým sdělením Vplyv aspektov v ošetřovatelskej starostlivosti na zdravotný stav po zlomenine T-L chrbtice. Podle jeho slov tvoří ze všech úrazů 4–5 % úrazy páteře, přičemž nejpočetnější je zastoupení v T-L úseku – až 75 %. Jejich řešení vyžaduje podle jeho slov interdisciplinární spolupráci a úspěšné zvládnutí náročných úkolů vyžaduje od zdravotníků nejen odborné, ale i lidské předpoklady. Dále představil výsledky průzkumného šetření, které v Piešťanech provedli na 64 pacientech se zlomeninou T-L páteře, kteří absolvovali léčbu v letech 2009–2013. Z výsledků vyplynulo, že léčebný postup je důležitý, ale teprve komplexní péče přinese dosažení maximální úrovně efektivity terapie a že ošetřovatelská péče má výrazný vliv na zdravotní stav pacienta i na výsledný efekt léčby. „Bez edukované sestry z pohledu kvalitní ošetřovatelské péče bychom nedosáhli očekávaných pozitivních výsledků,“ uzavřel Mašán.

Další přednášky se týkaly Denervačního syndromu brachiálního plexu či luxačního traumatu v oblasti ramene. Zajímavou kazuistiku KRBS jako komplikace kontuze zápěstí představila T. Černá z K. Z. a. s., Masarykovy nemocnice Ústí nad Labem (MN UL). Komplexní regionální bolestivý syndrom (KRBS) je termín, kterým se označují různé bolestivé stavy, které vznikají převážně jako následek úrazu, jsou regionálně lokalizovány a vyznačují se klinickými změnami s maximem distálně od místa prvotní noxy. Klinické změny svou intenzitou a trváním přesahují očekávaný průběh základního postižení. Co se týče léčby, největší šanci na úspěch má časná a energická léčba. Důležitá je i rehabilitace ve všech stadiích léčby. Kazuistika se týkala mladé ženy, která v roce 2000 prodělala kontuzi zápěstí LHK po pádu na schodech. V prosinci 2007 byla přijata k hospitalizaci pro výrazný otok LHK (ruka + předloktí) s vazomotorickými změnami nejasné etiologie. Byl jí diagnostikován KRBS ruky i zápěstí s počínající skvrnitou osteoporózou a rozvojem lymfedému při KRBS. Byl jí proveden obstřik gel. stellatum s minimálním efektem a pacientka podstoupila rehabilitaci. V následujícím čase podstupovala terapii lymfedému, který i rok poté přetrvával a začala se rozvíjet elefantiáza LHK. V roce 2013 byla pacientka přijata k hospitalizaci na ortopedii MN UL s gangrenózním defektem dorza levé ruky v terénu těžkého lymfedému LHK. Po konzultaci s vyšším pracovištěm byla pacientce doporučena amputace LHK, kterou podstoupila v dubnu 2013.

Do konce prvního dne zazněla v sesterské sekci ještě celá řada zajímavých sdělení týkajících se např. rehabilitace po TEP kyčelních kloubů, aplikace reboxu v rehabilitaci, totální náhrady femoru či komplikací po použití jodové kontrastní látky. Druhý den měli účastníci kongresu možnost seznámit se s použitím C-NAIL – kalkaneálního intramedulárního hřebu, který se používá pro miniinvazivní fixaci intraartikulárních a extraartikulárních zlomenin patní kosti, na workshopu zlatého partnera kongresu společnosti MEDIN, a.s.

Magda Hettnerová, redakce Florence

 

• tisk
• předplatit si