Světový den boje proti dekubitům v ÚVN Praha

Den 20. listopad 2014 byl vyhlášen Evropským poradním panelem pro otázky proleženin – EPUAP světovým dnem „STOP dekubitům“. Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha se zapojila do této akce mimo jiné i pořádáním dne pro veřejnost, na kterém byly představeny pomůcky zabraňující vzniku proleženin (dekubitů), vhodné doplňky stravy, zájemci mohli získat i řadu cenných rad, jak pečovat o pacienta, u kterého dekubity již vznikly.

Organizace již druhé akce s názvem STOP dekubitům v ÚVN se ujala Skupina pro sledování dekubitů. Poprvé byla veřejnosti problematika proleženin představena v loňském roce. Pro tuto akci byl vybrán vhodný prostor, kudy denně procházejí pacienti do okolních ordinací, což umožnilo aktivně oslovit kolemjdoucí, kontaktovat je, nabídnout jim informace o péči o pacienta s dekubity i praktické ukázky jejich ošetření. Organizátoři tak mohli zpětně získat zajímavé postřehy a podněty. Část kolemjdoucích nejevila o informace zájem, neboť toto téma pro ně nebylo aktuální. Někteří se vyjádřili tak, že nemají proleženinu, jiní zase, že se to týká jen obézních, a jiní zkrátka neměli čas. Většina oslovených však informace ocenila. Jedna paní dokonce prohlásila: „Kdybych toto všechno věděla, když jsem měla doma nemocného manžela, který dekubity měl!“

Klienti, kteří měli o informace zájem, zodpověděli i krátký anketní dotazník. Z odpovědí můžeme soudit, že senioři o dekubitech už někdy slyšeli. Většinou si je představují jako porušení kůže, odumření tkáně a zničení v blízkosti kostí. Respondenti uváděli, že se tato problematika týká především starších lidí nebo lidí, kteří se nemohou pohybovat. Dále konstatovali, že dekubity vznikají hlavně v domovech pro seniory nebo nemocnicích, ale tam podle nich méně. Vždy vycházeli z vlastních zkušeností. Mnozí považovali dekubity za nebolestivé, způsobované především dlouhým ležením, nedostatečným polohováním; několik respondentů uvedlo jako důvod vzniku dekubitů i špatný stav výživy a jeden inkontinenci. Také místa vzniku dekubitu vybírali účastníci dotazníkové ankety na základě svých zkušenosti. Umístění uváděli převážně na sakru a na patách. Informace o dekubitech by respondenti hledali u lékařů, ve zdravotnických potřebách a v lékárnách, zejména v podobě letáčků a brožur. Mile nás svou odpovědí překvapila 84letá žena, která bydlí sama. Aby jí nebylo smutno, surfuje po internetu. Uvedla, že informace o dekubitech by hledala právě tam. Jiná paní v osobním rozhovoru uvedla, že má vlastní zkušenost s dekubitem. Vznikl, když byla po operaci kyčle. Doplnila, že byl nebolestivý, ale zahojil se až v řádu měsíců. Na otázku, zda se stará o kůži po dekubitu, odpověděla, že ačkoli pociťuje tah a pnutí v kůži, pravidelně ji neošetřuje žádným krémem. Její strava je běžná, ale konzumuje jí menší množství. Paní jsme doporučili vhodnou péči a vybavili ji odbornými letáky. Vyslechli jsme také smutný příběh 90letého pána, kterému postupně zemřelo několik členů rodiny na rakovinu. Umírali převážně doma a někteří měli proleženiny. Starali se o ně omýváním vodou a přikládáním obkladů z bylinek. Okolí mastili sádlem. Většina jich trpěla bolestmi a malnutricí. V této souvislosti se diskutovala také otázka eutanazie. Pán byl jejím zastáncem. Vyslovil přání, aby mu někdo pomohl odejít z tohoto světa se ctí a vztyčenou hlavou.

Pacienty zajímaly nejen antidekubitní pomůcky, ale i výživa

I takové příběhy zazněly na akci STOP dekubitům věnované veřejnosti a pacientům v ÚVN. Mnoho starších lidí si přišlo popovídat o životě a svých trápeních. Měli radost, že se jim někdo věnuje a naslouchá jim. Nabídku informací týkajících se dekubitů využilo na sto zájemců. Jejich otázky směřovaly jak na antidekubitní pomůcky a jejich účel, tak na informace o výživě pacientů s dekubity, jejích preventivních účincích, správném užívání, zájemci využili i možnost nutriční doplňky ochutnat. Většina se s povděkem informovala o použití preventivních materiálů na hojení ran nebo materiálů, které přispívají k zhojení dekubitů. O odborná doporučení a informace hlubšího charakteru se zajímali také zaměstnanci ÚVN.

Problematice dekubitů je v Ústřední vojenské nemocnici – Vojenské fakultní nemocnici Praha věnována významná pozornost již od roku 2001. Dlouhodobě zde pracuje Skupina pro sledování dekubitů, která je poradním orgánem náměstkyně ošetřovatelské péče. Členkami skupiny jsou sestry specialistky pro hojení ran a dekubitů. Provádějí školení nově nastupujícího personálu formou workshopu, jsou konzultantkami v hojení ran a kontrolují péči o pacienty v riziku nebo s již vzniklým dekubitem. ÚVN je zapojena do registru sběru dat v oblasti dekubitů jako indikátoru kvality ošetřovatelské péče prostřednictvím hlášení do Národního referenčního centra. ÚVN byla také zapojena do řešitelského týmu v rámci pilotního projektu „Projekt sledování dekubitů jako indikátoru kvality ošetřovatelské péče na národní úrovni“ a spolupodílela se na vzniku metodiky sledování výskytu dekubitů ve zdravotnických zařízeních.

Data o dekubitech poskytují zpětnou vazbu o kvalitě ošetřovatelské péče

Sestry klinických pracovišť zadávají jednou měsíčně data do SW aplikace Národního referenčního centra. Zaznamenávají počty pacientů, rizika vzniku dekubitu a u již vzniklých dekubitů je uváděna jejich lokalizace, velikost a místo vzniku. Podle získaných a zpracovaných dat jsme schopni porovnávat jednotlivá oddělení. Máme celkový přehled o počtu pacientů, počtu rizikových pacientů na jednotlivých odděleních a stupních rizika. Dále monitorujeme, zda byl pacient s dekubitem již přijat, nebo zda dekubit vznikl v době hospitalizace. Lze sledovat vývoj jednotlivých dekubitů, jejich stupeň, rozsah a vliv naší péče na zhojení. Sestry mají k dispozici tablety, jimiž pořizují fotografie ran a dekubitů a ukládají je do elektronické ošetřovatelské dokumentace. Vývoj léčby ran a dekubitů a průběh jejich ošetřování je tedy patrný i díky pečlivému vedení elektronické dokumentace. Zpětně zpracováváme statistiku lokalizace dekubitů. Data nám tak poskytují zpětnou vazbu o kvalitě ošetřovatelské péče.

U každého pacienta je po přijetí do nemocnice proveden screening za účelem identifikace rizika vzniku dekubitů. Tento screening se opakuje vždy při změně stavu pacienta nebo v pravidelných intervalech jednou týdně. Sestra zjišťuje skóre dle stupnice Nortonové, která zahrnuje devět oblastí (věk, schopnost spolupráce, stav pokožky, přidružená onemocnění, fyzický stav, stav vědomí, aktivitu, mobilitu, inkontinenci). Dle výsledku zahajujeme preventivní opatření, která jsou nejúčinnějším způsobem řešení vzniku dekubitů. Na všech odděleních jsou k dispozici antidekubitní matrace, polohovací pomůcky a materiály k prevenci vzniku dekubitů (fólie na exponovaná místa, ochranné krémy, materiály vlhkého hojení ran). Nejdůležitější prevencí je však vždy kvalitní a systematická ošetřovatelská péče.

Mgr. Lucie Kubátová, Lukáš Dorian Masár, Chirurgická klinika 2. LF UK a ÚVN Praha

 

• tisk
• předplatit si