Psychické a fyzické faktory v profesi sestry v domácí péči

Souhrn: Domácí péče se poskytuje člověku v jeho přirozeném sociálním prostředí. Zaměřuje se především na udržení a podporu zdraví, obnovení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti. Sestry pracující v agenturách domácí péče mohou pracovat bez odborného dohledu dle zákona č. 96/2004 Sb. Aby mohly poskytovat kvalitní ošetřovatelskou péči, musejí být v psychické a fyzické rovnováze. Nevyrovnanost psychické a fyzické zátěže je pro sestry určitým rizikem. Je důležité, aby si sestra byla vědoma působení psychických a fyzických faktorů při práci a mohla tak lépe zvládat situace. Z našeho výzkumného šetření vyplynulo, že dotázané sestry v domácí péči udávaly větší psychickou zátěž než fyzickou. Se zátěží se vyrovnávají pomocí relaxace a pohybových aktivit. Přesto se u nich objevují následky související s enormní fyzickou a psychickou zátěží, např. únava, bolesti zad, bolesti hlavy atd. Tyto výsledky byly potvrzeny pomocí Baeckeho dotazníku fyzické zátěže a dotazníku Psychická zátěž.

Klíčová slova: sestra – domácí péče – psychické faktory – fyzické faktory.

Psychological and physical factors of nurses in home care

Summary: Homecare is given to people in their natural social environment. It is aimed mainly toward sustaining and supporting health, restoring health and improving possibility of self-care, giving palliative care to incurably ill patients and enabling peaceful dying and death. Nurses working for homecare agencies are exempted from paragraph 96/2004 Col. For the nurses to be able to give quality nursing care they need to be in psychic and physical balance. It is important for the nurses to be aware of the consequences of such imbalance and also of the way it influences the quality of their work especially when handling difficult situations.

Among the interrogated nurses the ones working in home care were reporting greater mental than physical load, further stating they deal with the load through relaxation and physical activities. However, they still suffer from symptoms caused by the enormous mental and physical load they are subjected to, such as fatigue, back- and headache and many others. These results were inferred by conducted Baecke questionnaire for Measurement of a Person's Habitual Physical Activity and Questionnaire on Mental load.

Keywords: nurse – homecare – psychic factors – physical factors.

Úvod

Vzhledem k rostoucím požadavkům na povolání sester je nutné, aby se sestry neustále zdokonalovaly nejen v oblasti ošetřovatelství, ale i v oblasti psychologie, komunikace či poradenství. V domácí péči je sestra často odkázána sama na sebe, musí proto mít dostatečnou praxi a znalosti, aby daný problém, který nastane, zvládla. Případná profesionální rada (od kolegyň, vedení agentury či praktického lékaře) je zpravidla v terénu dostupná jen po telefonu. Péče v domácím prostředí není ohraničena věkovou kategorií, a tak se může setkat s pacienty různého stáří, kteří mají různou diagnózu. Všechny tyto požadavky musejí sestry zvládnout, a tak není divu, že jsou velmi psychicky i fyzicky zatíženy. K fyzickému zatížení dochází v případě nepřiměřené zátěže, a to může vést ke zdravotním problémům. Z psychického hlediska je zapotřebí, aby sestra zvládala zátěžové situace a vyhýbala se tak nadměrnému stresu.

Cíle

Prvním cílem našeho výzkumného šetření bylo zjistit, jaké psychické a fyzické faktory působí na sestry v domácí péči. Druhým cílem bylo porovnání těchto faktorů mezi prací v domácí péči a v nemocnici z pohledu sester.

Metodika

Výzkum byl prováděn metodou kvalitativního výzkumného šetření. Pro získání informací byla zvolena metoda hloubkového rozhovoru. Získané rozhovory byly podrobně prostudovány, přečteny a posléze metodou tužka a papír kódovány (Švaříček, Šedová a kol., 2007). V rozhovorech byly označeny dílčí údaje, ze kterých následně vznikaly kategorie a podkategorie. Výzkum byl doplněn o dva standardizované dotazníky, a to dotazník Psychická zátěž a Baeckeho dotazník habituální pohybové aktivity. Anonymní dotazník Psychická zátěž zjišťuje psychickou zátěž na pracovišti, obsahuje 16 bodů a podle kladných odpovědí se psychická zátěž kategorizuje na snížené, zvýšené a vysoké riziko (Richter a kol., 2010). Baeckeho dotazník habituální pohybové aktivity byl využit ke zkoumání fyzické zátěže při práci, tento dotazník má šest otázek, kdy každá otázka má pětistupňovou škálu a čím vyšší stupeň sestry označí, tím větší zátěž na ně působí (Česká lékařská společnost ČSL JEP, 2006).

Charakteristika souboru

Výzkumný soubor tvořilo šest sester z těchto agentur: Agentura komplexní domácí péče Městská charita v Českých Budějovicích, Agentura domácí zdravotní péče Soběslav s. r. o., Agentura domácí péče IVAS s. r. o. a Sestry Tábor Komplexní domácí péče. Věk respondentů byl v rozmezí 33 až 55 let, průměrný věk byl 43 let. Vzdělání respondentů bylo středoškolské, vyšší odborné a vysokoškolské. Všichni respondenti mají rodinu, počet dětí udávají v rozmezí jedno až tři. Délka praxe v domácí péči se pohybuje od jednoho roku do 19 let, průměrná doba praxe činí 7,4 roku. Počet let praxe v nemocnici je v rozmezí 2 až 30 let, její průměrná doba činí 11,9 roku.

Výsledky

Ze zpracovaných rozhovorů bylo identifikováno pět kategorií. V první kategorii charakterizujeme psychické faktory v domácí péči. Jako psychickou zátěž uvádějí sestry spolupráci s obtížnými a konfliktními klienty, časovou tíseň, cestování autem, manažerské práce a komunikaci s některými klienty, personálem, vedením nebo rodinou.

Druhá kategorie popisuje fyzickou zátěž v domácí péči. Sestry jsou fyzicky zatíženy cvičením s klienty, polohováním klientů, manipulací s těžkými klienty a s klienty bez kompenzačních pomůcek, kterých je nedostatek.

Třetí kategorii jsme pojmenovali Vypořádávání se se zátěží. Zde sestry popisují, jak se nejlépe zbavují zátěže, která na ně v zaměstnání působí. Nejčastěji uvádějí relaxaci, a to konkrétně návštěvu sauny, spánek, čtení, pletení a masáže. Věnují se také pohybovým aktivitám, jako jsou procházky, cvičení, jízda na kole a plavání.

Ve čtvrté kategorii jsou identifikovány následky zátěže. Jako následky psychické zátěže často udávají únavu, bolest hlavy, vyčerpanost. Následky fyzické zátěže jsou únava, bolesti zad či lopatek.

Poslední, pátá kategorie popisuje rozdíly v psychických a fyzických faktorech mezi prací v domácí péči a v nemocnici. Z rozhovorů vyplynulo, že pozitiva práce v domácí péči jsou pravidelné směny, dobré vztahy na pracovišti, pružná pracovní doba, více času na klienty a také lepší spolupráce s lékaři. Mezi negativy domácí péče se objevuje časová tíseň, využívání ze strany klientů, nutná samostatnost, nepravidelná pracovní doba. Pozitivy práce v nemocnici jsou podle sester práce na směny, menší fyzická námaha a možnost okamžité konzultace s lékařem nebo s ostatními spolupracovníky na oddělení. Negativa práce v nemocnici shledávají v častých konfliktech na pracovišti, fyzické i psychické náročnosti a administrativě, které je podle nich v nemocnici více než v domácí péči. V neposlední řadě udávají, že v nemocnici mají pacienti nedostatek důvěry a jsou nešťastní. Zpracované výsledky z dotazníků Psychická zátěž ukázaly průměr zátěže 3,5, což je hranice mezi sníženým a zvýšeným rizikem. Z analýzy dotazníků Fyzická zátěž vyšel sestrám průměr 3,1, což je střední zátěž.

Co se týče prvního cíle tohoto výzkumného šetření, výsledky z rozhovorů i dotazníků poukazují u sester v domácí péči na větší zátěž psychickou než fyzickou. Druhý cíl, srovnávající domácí péči s nemocničním prostředím, poukazuje na větší psychickou a menší fyzickou zátěž v nemocnici ve srovnání s domácí péčí.

Diskuze

Kategorie psychická zátěž u sester pracujících v agenturách domácí péče

Jako jeden z důvodů zátěže uvedly sestry nutnost empatického jednání. Sestra musí být empatická, ale měla by znát hranici, protože jinak jí to může spíš psychicky uškodit, dokonce může dojít i k syndromu vyhoření. Dále vidí psychickou zátěž ve spojení s ošetřovatelskou péčí, kdy se obávají nových výkonů, zmiňují komplikované předání klíčů po službě či se střetávají s nespolupracujícími lékaři. Přičemž jak uvádějí Bártlová a Matulay (2009), aby spolupráce mezi sestrou, lékařem a pacientem fungovala, musejí být vztahy harmonické a všichni se musejí ubírat ke stejnému cíli.

V dotazníku jedna ze sester označila, že ji nemá kdo vést a poradit jí. To však z hlediska kvality ošetřovatelské péče není dobrý poznatek, jelikož každý někdy potřebuje radu. Zajímavé a mírně znepokojivé také je, že sestry v dotazníku označily, že jsou úkolovány prací, pro kterou nemají odpovídající kvalifikaci. To může vést, dle našeho názoru, k neprofesionální ošetřovatelské péči. Toto zjištění by mělo přimět hlavní sestry agentur domácí péče k zamyšlení, protože nekvalitní péče ukazuje na celou agenturu, nikoliv na jednotlivce. Výsledky však nelze zobecňovat na všechny agentury domácí péče.

Další dotázaná sestra vidí zátěž i v tom, že ve své práci stagnuje a nemá se kam posunout. Domníváme se, že by ráda dosáhla pracovního vzestupu, ale vidí to jako nereálný cíl. Zde je nutné podotknout, že i sestry v domácí péči mají možnost vzdělávání v rámci specializačních kurzů, účasti na konferencích atd. Naopak vedení některých agentur vzdělávání podporuje a podílí se na jeho financování.

Zátěž sestry vnímají i v práci s problematickými klienty, nespolupracujícími, konfliktními, dále s pacienty s psychiatrickou diagnózou a pacienty nedodržujícími léčebný režim. To jejich práci určitě komplikuje a znesnadňuje. Ve výzkumu dvě sestry uvádějí psychické i fyzické ohrožení ze strany pacientů. Navíc uvedly vliv velkého počtu pacientů, které musejí během služby ošetřit.

Jelikož z výsledků dotazníku Psychická zátěž vyšlo, že sestry jsou na hranici mezi sníženým a zvýšeným rizikem, je zapotřebí snažit se o nápravu. Pokud dojde k riziku psychické zátěže v důsledku nepřiměřeně náročných požadavků, je nutnost provést opatření, aby výsledkem bylo snížení celkového objemu práce. Proto je nutné předcházet zátěži, jak uvádějí Richter a kol. (2010, s. 15–16) například: „redukcí potenciálních stresorů, nárůstem lidských zdrojů, výcvikem duševních a tělesných výkonových předpokladů, podporou ze strany kolegů nebo nadřízených, systematickými přestávkami, změnou organizační struktury, odbouráním časového tlaku, zaměstnáním pracovníků úkoly odpovídajícími jejich kvalifikaci a schopnostem. Cílem je dosáhnout optimálního vytížení a optimálních požadavků na zaměstnance. Předpokladem je optimální poměr mezi výkonovými předpoklady, jako např. kvalifikace, schopnosti a zručnosti, a mírou a druhem psychické námahy.“

Kategorie fyzická zátěž u sester pracujících v agenturách domácí péče

Ve srovnání s kategorií psychická zátěž je kategorie fyzická zátěž méně obsáhlá. Jako fyzickou zátěž sestry označily manipulaci s pacienty, kdy zmiňují hmotnost klientů. Manipulace s těžkými pacienty je velice obtížná, sestra musí vynaložit velké úsilí, aby pacienta napolohovala. V Baeckeho dotazníku zkoumajícím fyzickou zátěž vyšly odpovědi týkající se zvedání břemena jako jedny s největším průměrem.

Dále sestry zatěžuje absence kompenzačních pomůcek u pacientů. Je vidět, že si uvědomují význam správné manipulace. Zmínka o kompenzačních pomůckách je i v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů. Zvedání břemen a manipulace s pacientem je však rizikovým faktorem, který by měl být omezován v rámci bezpečnosti. Pokud je to nezbytné, musejí být k dispozici pomůcky k usnadnění manipulace. V některých agenturách mají klienti možnost zapůjčení kompenzačních pomůcek nebo je možné domluvit se s ošetřujícím lékařem, aby potřebnou pomůcku předepsal.

Vliv počtu pacientů na zátěž se opakuje i v zátěži fyzické. Dále do ní sestry dle výsledků z Baeckeho dotazníku zařazují chůzi, stoj a sed.

Kategorie následky zátěže na sestry pracující v agenturách domácí péče

Jako psychické následky zátěže uvádějí sestry únavu, kterou zmiňují všechny. Sestry by měly více odpočívat a více se zajímat o svoji vlastní osobu. Všechny námi oslovené sestry mají děti, takže se musejí po práci věnovat rodině a dětem a na odpočinek jim příliš času nezbývá.

Z rozhovorů bylo zjištěno, že si sestry nosí starosti z práce často domů. To je však nevhodné, protože tím může trpět i jejich rodinný život, i když to všechny popírají.

Jako následek psychické zátěže uvádějí sestry i bolesti hlavy, jedna sestra dokonce ve spojení s psychickou zátěží uvádí kopřivku.

Mezi následky fyzické zátěže, které vyšly z rozhovorů, uvádějí sestry bolest v oblasti zad a únavu. Tyto problémy v souvislosti s psychickou a fyzickou zátěží uvádí také Gučková (2007).

Kategorie vypořádávání se se zátěží

Jako způsob vypořádávání se se zátěží sestry uvádějí různé pohybové aktivity, mezi které řadí procházky, cvičení a sport. Nejvíce však sestry relaxují, a to jak pasivně, tak aktivně. Jako relaxační metodu uvádějí odpočinek, spánek, masáže, pletení, navštěvování sauny, čtení, klid, rodinu, zahradu, hudbu, zpěv, dovolenou a děti. Zřejmě se se zátěží nevypořádávají dostatečně vzhledem k jimi uváděným následkům psychické i fyzické zátěže. Vypořádávání se se zátěží je významnou součástí prevence syndromu vyhoření.

Kategorie rozdíly v psychických a fyzických faktorech v profesi sestry v domácí péči v porovnání se sestrou v nemocnici

Zjistili jsme, že na sestry v domácí péči působí v porovnání s nemocnicí více fyzických faktorů, i když to nebylo tak jednoznačné. Zde záleží i na tom, na kterém oddělení sestra pracuje, protože porovnávat práci např. na operačním sále a na neurologickém oddělení zcela nelze. Vykonávaná práce se liší na každém oddělení. Některá oddělení jsou fyzicky náročnější, proto záleží na tom, ze kterého oddělení sestry do domácí péče přešly.

Dále bylo zjištěno, že po psychické stránce jsou sestry spokojenější v domácí péči, a podle rozhovorů je to podle nás zapříčiněno i tím, že v domácí péči jsou menší konflikty mezi zaměstnanci, sestry jsou spokojenější se smyslem své práce a vidí, že klienti jsou šťastnější, když mohou být ošetřováni ve svém domácím prostředí.    

Z výsledků vyplynula i další pozitiva a negativa obou zdravotnických zařízení. Sestry vidí pozitiva domácí péče v pravidelnosti směn, pružné pracovní době, dobrých vztazích na pracovišti, ve spokojenosti klientů a v dostatečném času na klienty, v lepší spolupráci s rodinou a lékaři. Přitom se všechny sestry přesně neshodují na jednotlivých pozitivech a negativech v domácí péči. To názorně ukazují i výsledky rozhovorů, kdy některé sestry vidí jako negativum využívání ze strany klientů a nestabilnost pracovní doby. Jako negativum domácí péče uvedly i časovou tíseň a samostatnost.

Pozitiv nemocnice je o hodně méně než pozitiv domácí péče. Z toho vyplývá, že sestry vidí práci v domácí péči jako lepší. Do pozitiv zde sestry řadí dvanáctihodinové směny a práci pod dohledem. Avšak některé sestry dvanáctihodinové směny vidí jako pozitivum a některé jako negativum nemocnice.

Pozitiv nemocnic je méně a negativ nemocnice je více. To může být důvodem situace, kdy všechny sestry chtějí nadále zůstat v domácí péči. Sestry jako negativum nemocnice uvádějí nevyhovující směny, časté konflikty, více administrativy, moc práce, málo personálu, nevyhovující pracovní prostředí a nespokojenost s personálním obsazením.

Závěr a doporučení pro praxi

Z výzkumu bylo zjištěno, že sestry v domácí péči mají větší psychickou zátěž než zátěž fyzickou. Mají snahu vyrovnávat se se zátěží, a to pomocí relaxace a pohybových aktivit. Ale zřejmě to není dostačující, jelikož se u nich objevují následky související s enormní psychickou i fyzickou zátěží, jako např. únava, bolesti zad, bolesti hlavy. Tyto výsledky byly potvrzeny pomocí Baeckeho dotazníku fyzické zátěže a dotazníku Psychická zátěž. Dále z výsledků vyplynulo, že sestry v domácí péči udávaly menší psychickou zátěž a větší zátěž fyzickou ve srovnání s nemocnicí.

Vzhledem k výše uvedeným zjištěním navrhujeme následující preventivní opatření v oblasti psychické zátěže: dobré a kvalitní vztahy v práci, dostatek kvalitních informací, dobré znalosti a dovednosti, schopnost kvalitní komunikace, provádění relaxačních metod, vhodné zájmy a záliby, rozlišovat hranici mezi zaměstnáním a domácností, znalosti, jak ovládat své emoce, provádět tělesná cvičení atd. (Nešpor, 2001).

V oblasti zásad ochrany zdraví při fyzické zátěži navrhujeme tato opatření: vhodné uspořádání pracoviště, omezení zátěže, dodržování fyziologické polohy při zátěži, správnou manipulaci s pacienty, prokládání práci odpočinkem, vhodné rozvržení činnosti, dostupnost pracovních pomůcek, dodržování bezpečnosti práce atd. (Tuček, Cikrt a Pelclová, 2005).

Bc. Simona Imramovská, ZSF JCU v ČB, student
Mgr. Alena Machová, ZSF JCU v ČB, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence

 

Literatura:

1. Bártlová S. Vztah sestra – lékař. In: Bártlová S, Matulay S. Sociologie zdraví, nemoci a rodiny, Sociológia zdravia, choroby a rodiny. Martin: Osveta, 2009, s. 46–52. ISBN 978-80-8063-306-6

2. Česká lékařská společnost ČLS JEP. Životní styl a obezita: Longitudinální epidemiologická studie prevalence obezity v ČR [online]. [cit. 2013-09-18]. Dostupné z: http://www.fzv.cz/files/file/dospeli_FINAL.ppt

3. Zákon č. 96/2004 Sb, o podmínkách získávání a uznávání způsobilosti k výkonu nelékařských zdravotnických povolání a k výkonu činností souvisejících s poskytováním zdravotní péče a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o nelékařských zdravotnických povoláních). [online]. [cit. 2013-09-11]. Dostupný z: http://www.clk.cz/oldweb/zakpred/zakon_96-2004-1.html

4. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci. [online]. [cit. 2013-09-11]. Dostupné z: http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy/narizeni-vlady-c-361-2007-sb-kterym-se-stanovi-podminky-ochrany-zdravi-pri-praci

5. Gučková M. Fyzická zátěž sester. Sestra. 2007;17(6):21. ISSN 1210-0404

6. Imramovská S. Psychické a fyzické faktory v profesi sestry v domácí péči [online]. České Budějovice. Bakalářská práce. Vedoucí práce Alena Machová. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, 2014 [online]. [cit. 2014-08-09]. Dostupné z: https://wstag.jcu.cz/StagPortletsJSR168/KvalifPraceDownloadServlet?typ=1&adipidno=38359

7. Komačeková D. Fyzická a psychická zátěž při poskytování ošetřovatelské péče – prevence, ochrana a podpora zdraví sestry. Sestra. 2009;19(7–8):26–27. ISSN 1210-0404

8. Misconiová B. Stručný průvodce domácí péčí a adresář agentur domácí péče. Praha: Asociace domácí péče. 1995, s. 16–41

9. Nešpor K, Csémy L. Návyková rizika a stres u zdravotnických profesí: možnosti prevence a časné intervence. Praha: Sportpropag, 2001, s. 12–30

10. Richter G, Gruber H, Friesenbichler H, Uscilowska A, Jančurová L, Konova D, Hanáková E. Psychická zátěž: Příručka hodnocení rizika v malých a středních podnicích. Praha: VÚBP, 2010. ISBN 978-3-941441-45-3

11. Švaříček R, Šeďová K a kol. Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách. Praha: Portál, 2007. ISBN 978-80-7367-313-0

12. Tuček M, Cikrt M, Pelclová D. Pracovní lékařství pro praxi: příručka s doporučenými standardy. Praha: Grada, 2005, s. 186–208. ISBN 80-247-0927-9

 

Recenzovaly:
Bc. Běla Hraňová, Gynekologicko-porodnické oddělení, Nemocnice Strakonice, a. s.
Mgr. Kateřina Holická, inspektorka kvality poskytování sociálních služeb

 

Více o autorce:

Bc. Simona Imramovská, studentka ZSF JU, České Budějovice
2011: ukonč. SZŠ Tábor – Zdravotnický asistent; 2014: ukonč. Bc. studium – Ošetřovatelství, ZSF JU, České Budějovice

 

• tisk
• předplatit si