Úroveň znalostí o prevenci melanomu laické veřejnosti v městě Brně

Souhrn: Předkládaný článek vychází z autorčiny bakalářské práce, která se zabývala problematikou kožního nádoru – melanomu. Součástí explorace byl výzkum týkající se evaluace znalostí o zákeřné malignitě, který autorka realizovala mezi stem dospělých respondentů žijících v Brně. Cílem výzkumu byla komparace pohlaví z aspektu informovanosti a také zjištění, jaký z rozličných protektivních postupů v boji proti melanomu je nejčastěji využíván. Realizované šetření ukázalo, že z randomizovaného vzorku Brňanů jsou ženy v solární protekci důslednější než muži. Participace na zkvalitnění informovanosti brněnské veřejnosti působící mimo medicínský sektor proběhla prostřednictvím zhotovených brožur pojednávajících o korektním jednání na slunci. Ze statistické analýzy lze vyvodit, že 51 % respondentů nejčastěji chrání svou kůži pobytem ve stínu, dalších 35 % osob začleněných do výzkumu využívá k fotoblokaci efektu krémů s ochranným faktorem.

Klíčová slova: melanom – prevence – kůže – záření.

The quality of knowledge about the melanoma prevention of general public in Brno

Summary: The present article is based on author’s thesis, which dealt with the issue of skin cancer – melanoma. Part of the exploration of the research on the evaluation of knowledge about the insidious malignancy, which was carried out between 100 adult respondents living in Brno. The aim of the research was to compare the gender aspect educated and also to determine which of the various protective practices in the fight against melanoma is most commonly used. Realized investigation revealed that from a randomized sample of participating members are women in solar nepotism consistent, in comparison with men. Participation in improving public awareness of Brno, operating outside the medical sector, was made through brochures, dealing with the correct behavior in the sun. According to the statistical analysis it can be concluded that 51% of respondents most often protects your skin stay in the shade, a further 35% of the people included in the research used to blocking the sun effect of sunscreen with a protection factor.

Keywords: melanoma – prevention – skin – radiation.

Úvod

Rakovina kůže patří mezi nejčastější onkologická onemocnění, a to především z důvodu rapidní proliferace kožních buněk a rostoucí expozice ultrafialové radiaci (Vosmík, 1995, s. 57). Výskyt této záludné malignity vzrostl v průběhu posledních padesáti let o gigantických 690 % (Cleveland Clinic Continuing Medical Education).

V kontrastu s nejčastěji se vyskytujícím kožním nádorem – bazaliomem, se kterým se setkáváme v 80 %, je agresivita melanomu způsobena časně se vyskytujícími filiálními ložisky. Téměř 4/5 úmrtí zapříčiněných rakovinou kůže je způsobeno pozdě identifikovaným maligním neuroektodermovým tumorem, zastoupeným ve zdánlivě nízkých 4 % (SEER; Čelakovský et al., 2011, s. 6; Arenbergerová et al., 2007, s. 558; Vorlíček et al., 2006, s. 221).

Incidence maligního melanomu kontinuálně globálně graduje, a to zejména ve vyspělých státech, u vyšší socioekonomické třídy společnosti, která však díky dostatečné pozornosti zpravidla rakovinu zachytí včas. Naopak nepříznivou prognózu slýchají lidé nižšího sociálního statusu, méně erudovaní, neboť ti přicházejí na vyšetření až v pokročilé fázi, která má téměř vždy nepříznivé vyhlídky. Argumentem výše zmíněné reality je primárně diferenciální informovanost a rozličný postoj ke zdraví (Kružicová, 2010, s. 432).

Melanom je nádor vznikající jako důsledek interakce mezi geneticky daným stavem organismu a vlivy zevního prostředí. Je zřejmé, že je členěn mezi nádory preventabilní, jehož vzniku lze prohibovat změnou přístupu ke slunění.

Cíle výzkumu

Stěžejním cílem výzkumného šetření byla simplexní evaluace informovanosti brněnské laické veřejnosti o melanomu a jeho prevenci, vytvoření edukačního materiálu a jeho distribuce za účelem zkvalitnění informovanosti o této problematice. Dále zjištění, kdo z genderového aspektu disponuje hlubšími znalostmi o prevenci melanomu a která nejčastější protektivní opatření jsou využívána v boji proti nekontrolovatelné proliferaci nádorových buněk kůže.

Metodika, výzkumný soubor

K evaluaci znalostí výběrového souboru brněnské laické veřejnosti byl zvolen strukturovaný rozhovor, průměrně trvající 30 minut. Diskuze byla rozvíjena na principu pevně definovaných, sekvenčně uspořádaných otázek. Celkem bylo respondentovi položeno sedmnáct otázek, včetně možných variant odpovědí, následně písemně vyznačených do připravených záznamových archů. Většina dotazů byla koncipována jako otázky polytomické, tedy s alternativní možností výběru. Jako poděkování za kooperaci obdrželi participanti edukační materiál referující o melanomu.

K ochraně vůči UV záření využívá nejvíce respondentů stínu (70% preference u mužů a 35% u žen), jako druhé v pořadí byly udávány sunscreeny
foto: archiv autorky

Celkový počet respondentů tvořilo sto osob (rozložení dle pohlaví 1:1), a to vzhledem k časové náročnosti vybrané metody investigace. Výzkum probíhal od června 2011 do dubna 2012. Kritériem pro inkorporaci byla intenčně požadovaná věková kategorie mezi 25 až 40 lety, tedy období, kdy se z mnoha dospělých stávají rodiče, od nichž se předpokládá, že se stanou vzory pro své potomky. Děti se učí nápodobou, a to zejména v primární skupině – proto je vhodné nejprve erudovat dospělé. Pokud děti uvidí příklad ve svých rodinách, je větší pravděpodobnost, že budou analogicky přistupovat k ochraně před sluncem i ony.

Výsledky

Data získaná od účastníků výzkumu byla transkribována do programu Microsoft Excel a poté vyhodnocena. Na dílčí výzkumné dotazy, kategorizované do sekce vědomostní a behaviorální, odpovídali respondenti následovně (viz tab. 1, 2).

Z tabulek se dozvídáme procentuální zastoupení správných odpovědí jak jednotlivě u mužů a žen, tak i souhrnně u obou gendrových skupin.

Za alarmující lze považovat zjištění, podle něhož se 84 % respondentů z řad mužů přiznalo k neprovádění samovyšetření kůže. K ochraně vůči UV záření využívá nejvíce respondentů stínu (70% preference u mužů a 35% u žen), druhé v pořadí byly udávány sunscreeny. Pro participanty byla nejzáludnější otázka, na jaké kůži se melanom nejobvykleji tvoří. Správně odpovědělo 5 % respondentů. Překvapující pro probandy bylo, že vzniká až v 70 % případů na zdravé kůži, utváří se tedy de novo, v místech absence pigmentového ložiska (Adam et al., 2010, s. 110).

Diskuze

Predikce důslednějšího chování a širších znalostí žen se konfirmovala. Odpovídá tomu i vyšší mortalita u mužů, kteří přicházejí do zdravotnického zařízení mnohdy až s prognosticky infaustní prognózou (Men’s Health Network). Z generalizovaného aspektu je úroveň znalostí diskutabilní – 57,5 %. Např. v Austrálii činí povědomost o fotoprotekci 91 %, a to díky programu veřejného zdraví SunSmart, který probíhá na nejmenším kontinentu světa již tři dekády. Oproti tomu u Britů činí erudice 26 % (Cancer Council Australia).

Za mnohé kvalitativní studie jmenujme australský etnografický výzkum s názvem Legally brown, zaměřující se na adolescenty. Byla jím zjištěna disharmonie mezi povědomím o negativních dopadech slunečního záření a jejich názory na problematiku opalování. Kompilace výroků: „bledá pokožka je společensky nežádoucí barva; nejsem zbabělec, vydržím na slunci bez krému; šel jsem ven a neplánovaně se spálil.“ Reflexí teenagerů na varovné medicínské kampaně a televizní reklamy zaměřené na preferenci světlé pokožky vyvolává u zmíněné věkové kohorty repudiační postoj, způsobený dle jejich tvrzení zprofanováním tématu (Potente et al., 2010, s. 39).

Závěr

Smyslem této práce bylo přivést naše spoluobčany k zamyšlení nad nepříjemnými důsledky vznikajícími z excesivního vystavování kůže slunečním paprskům. I přesto, že je kůže největším lidským orgánem, kontroluje ji pouhých 16 % dotazovaných mužů. Premisa pečlivějšího přístupu žen ke svému zdraví, jež obsahuje i péči o kůži, se teoreticky potvrdila realizovanou studií.

Abychom předešli širokému spektru negativ, je zapotřebí aktivní prevence, postavené na pomyslné krepidómě znalostí.

Bc. Marta Polášková, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě

Literatura:

1. Arenbergerová M, Vedral T. Maligní melanom. Postgraduální medicína. 2007;9(5):556–560. ISSN 0372-7025

2. Adam Z, Krejčí M, Vorlíček J. Speciální onkologie, příznaky, diagnostika a léčba maligních chorob. Praha: Galén, 2010. ISBN 978-80-7262-648-9

3. Vorlíček J, Abrahámová J, Vorlíčková H. Klinická onkologie pro sestry. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1716-6

4. Žaloudík J. Vyhněte se rakovině aneb prevence zhoubných nádorů pro každého. Praha: Grada Publishing, 2008. ISBN 978-80-247-2307-5

5. Vosmík F. Nemoci kůže, prevence a léčba v kostce. Praha: Grada Publishing, 1995. ISBN 80-7169-100-3

6. Krajsová I. Melanom, klasifikace, diagnostika, terapie, prevence. Praha: Maxdorf, 2006. ISBN 80-7345-096-8

7. Kružicová Z. Maligní melanom. Postgraduální medicína. 2010;12(4):425–448. ISSN 1212-4184

8. Čáp R, Dobeš D, Hošek F. Maligní melanom. Vojenské zdravotnické listy. 2005;74(1):4–8. ISSN 0372-7025

9. Fikrle T, Pizinger K. Maligní melanom. Onkologie. Solen Medical education. 2010;4(4):225–228. ISSN 1802-4475

10. Čelakovský J, Pizinger K. Maligní melanom. Lékařské listy. 2011;3:5–6

11. Potente S, Coppa K, Williams A et al. Legally brown: using ethnographic methods to understand sun protection attitudes and behaviours among young Australians ‘I didn’t mean to get burnt – it just happened!’ Oxford Journals. 2010;26(1):39–52. ISSN 0268-1153

12. Tung R, Vidimos A. Melanoma. Cleveland Clinic Continuing Medical Education. online [cit. 2011-10-07]. Dostupné z: www.clevelandclinicmeded.com/medicalpubs/diseasemanagement/dermatology/cutaneous-malignant-melanoma/

13. Surveillance, Epidemiology and End Results data. Melanoma statistics. online [cit. 2011-09-01]. Dostupné z: www.aimatmelanoma.org/en/aim-for-answers/about-melanoma-and-othero-lesions/melanma-statistics.html

14. Cancer Council Australia. online [cit. 2011-12-05]. Dostupné z: www.cancer.org.au/cancersmartlifestyle/SunSmart/Campaignsandevents/SlipSlopSlapSeekSlide.htm

15. Men’s Health Network. online [cit. 2011-08-27]. Dostupné z www.menshealthnetwork.org/

Recenzovaly:

Mgr. Věra Olišarová – Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Zdravotně sociální fakulta, Jihočeská univerzita, České Budějovice

Bc. Petra Podrazilová, DiS. – Ústav zdravotnických studií, Technická univerzita v Liberci

O autorce:

Bc. Marta Polášková, Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě
2009: ukonč. SZŠ Jaselská, Brno – obor zdravotnický asistent; 2012: ukonč. Bc. studium, Vysoká škola polytechnická Jihlava (VŠPJ) – obor Všeobecná sestra, od 2012: Mgr. Studium, LF OU – ošetřovatelství, obor Geriatrie

• tisk
• předplatit si