Měření přesnosti axilárních teploměrů používaných na dětském oddělení

Souhrn: Tělesná teplota patří mezi základní a nejčastěji sledované fyziologické funkce. Je důležitým ukazatelem zdravotního stavu, a to zejména u dětí, u kterých je termoregulační systém nestabilní a horečnaté stavy častější. V článku je popsán výzkum, který se zabýval měřením přesnosti různých typů axilárních teploměrů používaných na dětském oddělení. Do výzkumu byly vybrány čtyři druhy axilárních teploměrů s cílem zjistit přesnost a případné rozdíly v naměřených hodnotách, posoudit jejich uživatelský komfort a cenu.

Klíčová slova: axilární teploměr – tělesná teplota – měření teploty – přesnost.

Measurement accuracy of axillary thermometers used in the pediatric ward

Summary: Body temperature is one of the fundamental and most monitored physiological functions. It is an important indicator of health status, especially in children, whose thermoregulatory systems are unstable, and who suffer from feverishness more often than adults. This article describes research which dealt with measuring the accuracy of various types of axillary thermometers used in a pediatric ward. Four types of axillary thermometers were chosen for the research to find out the precision and potential differences in the measured values, and also the user comfort and price of the used thermometers.

Keywords: axillary thermometer – body temperature – measuring temperature – precision.

Úvod

Měření tělesné teploty se v historii řadí k nejstarším diagnostickým metodám v lékařství. Již od dob Hippokratových byla změna teploty těla považována za projev místního nebo celkového onemocnění. Nejstarší způsob určování tělesné teploty byl lidským okem na základě získaných zkušeností (Augustynek, Adamec, Penhaker, 2010; Kuklová, 2008/2009).

V současné době se k měření tělesné teploty využívá mnoho moderních přístrojů, které musejí splňovat přísné legislativní normy. Cílem je zaručit poskytování zdravotní péče vhodnými, bezpečnými a účinnými zdravotnickými prostředky, které při správném používání nepoškodí zdraví lidí (nařízení vlády č. 336/2004 Sb., zákon č. 123/2000 Sb.). Měření teploty u dětí by mělo být rychlé, přesné, komfortní a pokud možno neinvazivní.

Velká změna nastala v roce 2007, kdy v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/51/ES došlo k zákazu prodeje nových rtuťových teploměrů na určování tělesné teploty a dalších zařízení, která slouží k měření a obsahují rtuť. Schválená směrnice se vztahuje na lékařské teploměry používané k profesionálnímu i soukromému účelu a současně i na jiná měřicí zařízení prodávaná pro širokou veřejnost (směrnice 2007/51/ES; Medical Tribune, 2008). Po přijetí směrnice EU se na trhu objevila celá řada různých typů teploměrů. Otázkou zůstává jejich přesnost a uživatelský komfort.

V zahraniční literatuře najdeme výzkumy zabývající se měřením tělesné teploty (Kara, Devrim et al., 2009; El-Radhi, Barry, 2006). Studie zkoumají různé typy teploměrů v závislosti na místě měření nebo na druhu teploměru. Kara, Devrim a kol. (2009) porovnávali správnost a spolehlivost axilárního měření chemickým teploměrem a klasickým skleněným rtuťovým teploměrem. El-Radhi a Barry (2006) se zabývali měřením teploty v pediatrické praxi. U nás se takové výzkumy vyskytují zatím sporadicky.

Cíl

Výzkum byl zaměřen na axilární teploměry. Jeho cílem bylo zjistit přesnost měření a zhodnotit uživatelský komfort a cenu použitých teploměrů.

Metodika

Jednalo se o kvantitativně-kvalitativní studii, při níž byla měřena tělesná teplota u dětí na dětském oddělení a u vysokoškolských studentů. Výzkumný soubor tvořilo 135 dětí a 41 studentů. Teplota byla měřena čtyřmi typy axilárních teploměrů: lékařským skleněným bezrtuťovým (obr. 1), elektronickým (obr. 2), digitálním (obr. 3) a rtuťovým. Výzkum byl schválen etickou komisí. Děti byly do výzkumu zařazeny na základě souhlasu rodičů, jednalo se o pacienty se všemi typy diagnóz, bez rozdílu pohlaví, od 2 do 19 let, kteří byli hospitalizováni v době výzkumu. U studentů probíhalo měření na základě vysloveného souhlasu.

Měření teploty všemi teploměry netrvalo déle než 15 minut a bylo pokaždé prováděno stejnou osobou, pod stejnou paží, vždy s dodržením zásad měření teploty u dětí. Každé dítě mohlo být změřeno během hospitalizace pouze jednou, maximálně dvakrát za týden. U studentů byl postup stejný s výjimkou použití rtuťového teploměru, který nemohl být u dětí použit. Bylo tedy měřeno čtyřmi typy axilárních teploměrů. Všechny naměřené teploty byly ihned po změření zapsány a dále vyhodnoceny.

K celkovému statistickému zpracování bylo získáno 649 hodnot. Statistické hodnocení bylo prováděno ve spolupráci se statistikem. Byla použita popisná statistika, k testování hypotéz parametrický Studentův t-test, k testování rozdílu dvou rozptylů byl použit F-test. Výzkum byl podpořen projektem SGS Univerzity Pardubice.

Výsledky

Byly zjištěny statisticky významné rozdíly v hodnotách, které byly naměřeny teploměrem digitálním a elektronickým, též mezi teploměrem digitálním a bezrtuťovým i mezi teploměrem elektronickým a bezrtuťovým. Jediný statisticky nevýznamný rozdíl byl při porovnávání naměřených hodnot u teploměru bezrtuťového a rtuťového. V oblasti uživatelského komfortu byl hodnocen především čas potřebný k měření, příprava teploměru, počet kroků nutných k samotnému výkonu, manipulace s teploměrem, materiál a nutnost dezinfekce po použití. Dále byla srovnávána cena teploměru a pomůcek potřebných k měření (krytky na sondu, sklepávací pouzdro) spolu s uživatelským komfortem.

1. Teploměr lékařský skleněný bezrtuťový je nutné minimálně 10 minut držet v podpaží, což je nekomfortní pro zdravotníky i pro pacienta, obzvlášť dětského. Při sklepávání je nutné mít dostatečnou trpělivost, jelikož kapalina uvnitř velmi klesá dolů pomalu a těžko. Při použití plastového sklepávadla, kterým výrobce deklaruje snadnější sklepávání, bylo zjištěno, že kapalina je sice sklepána, ale nejméně po půlminutovém kmitání. Je-li pouzdro používáno dlouhodobě, plastové držátko se ulomí a teploměr se stává nebezpečným. Nekomfortní je na teploměru také nutnost dezinfekce. Pokud je ještě před dezinfekcí teploměr vložen do plastového sklepávacího pouzdra, musí se dezinfikovat teploměr i pouzdro. Výhodou teploměru je nízká cena, která se pohybuje od 60 do 100 korun. Cena plastového sklepávacího pouzdra je 7 korun. Další velkou výhodou je přesnost měření. Dle statistické analýzy se hodnoty naměřené tímto teploměrem nejvíce přibližují hodnotám naměřeným teploměrem rtuťovým, který je stále považován za „zlatý standard“.

S elektronickým teploměrem se velmi snadno manipuluje. Jeho součástí jsou jednorázové krytky, které se nasazují na sondu. Teploměr má v horní části zásobník na nové krytky, tudíž není nutné je nosit zvlášť. Díky krytkám odpadá jakákoliv dezinfekce. Velkým přínosem je krátká doba měření (8–12 sekund). Jedinou nevýhodou teploměru je vysoká pořizovací cena (15 tisíc korun) plus další výdaje za jednorázové plastové krytky na sondu.

Teploměr digitální. Výrobce uvádí, že je teploměr při měření v axile vhodný pouze k orientačnímu měření. Přístroj je vodotěsný, lze jej ponořit do dezinfekční tekutiny. Výzkumem bylo zjištěno, že teploměr občas při měření pacienta ukazoval nereálné hodnoty. Stalo se, že na displeji bylo i 34 °C. Výrobce sice doporučuje používat teploměr jen pro orientační měření, ale je nutné mít na paměti, že při naměření nereálné hodnoty by měla být teplota znovu přeměřena. Nekomfortní je nutnost dezinfekce. Výhodou je příznivá doba měření, která nepřekračuje jednu minutu. Teploměr je lehký, relativně odolný proti rozbití a snadno se s ním manipuluje. Také cena je příznivá, pohybuje se od 70 do 200 korun.

Diskuze

V rámci studie byly zjištěny statisticky významné rozdíly mezi hodnotami naměřenými sledovanými typy teploměrů. Každý teploměr měřil jiné hodnoty, přesto lze konstatovat, že všechny měří přesně. Nevíme však, zda měří správně. Je důležité vysvětlit pojmy „přesnost“ a „správnost“. „Přesnost“ měření se posuzuje podle směrodatných odchylek resp. rozptylu pomocí příslušného F-testu. I když mají teploměry stejnou „přesnost“ (to znamená, že se potvrdí hypotéza, že se rozptyly rovnají), nemusí to ještě znamenat, že měří správně. Proto by bylo vhodné provést další výzkum, při kterém by se zjišťovalo, zda v danou chvíli měří teploměr správnou teplotu.

Jednou z mála studií zabývajících se měřením přesnosti teploměrů u nás je studie provedená deníkem MF DNES (2010) ve spolupráci s Českým metrologickým institutem. Testováno bylo šestnáct teploměrů – digitální, bezrtuťové, ušní, čelní, teploměr v dudlíku a tzv. „rychloběžka“. Bylo zjištěno, že pouze devět teploměrů se při použití dobře osvědčilo a mělo nízkou pořizovací cenu. Odchylky od správné teploty činily několik desetin, ale i celých stupňů (iDnes.cz, 2010).

Závěr

Cílem naší studie bylo zjistit přesnost měření axilárních teploměrů a zhodnotit jejich uživatelský komfort a cenu.

Jako uživatelsky nejkomfortnější se jevil teploměr elektronický, protože je s ním snadná manipulace, není nutná dezinfekce a doba měření je krátká. Cenově je však nejdražší. Jako uživatelsky nejméně komfortní a navíc málo bezpečný byl vyhodnocen teploměr lékařský bezrtuťový. Patřil však k nejlevnějším a jím naměřené hodnoty se nejvíce blížily hodnotám naměřeným teploměrem rtuťovým. Výzkum ukázal, že nejdražší teploměr nemusí být zároveň nejlepší. I levné ověřované teploměry se prokázaly jako přesné a relativně komfortní.

V hodnotách naměřených sledovanými typy teploměrů byly zjištěny statisticky významné rozdíly, přesto můžeme konstatovat, že všechny použité teploměry měří přesně. Není tedy rozdíl, jakým z našeho souboru ověřovaných teploměrů bude teplota u pacienta změřena, ale je mnoho různých faktorů, které mohou výslednou hodnotu zkreslit.

Při měření teploty u dítěte je nutné brát v úvahu věk, zdravotní stav a okolnosti měření, tomu přizpůsobit výběr teploměru i místo pro měření. Důležité je znát správný postup měření a dodržovat všechny zásady doporučené výrobcem. Pak bude s velkou pravděpodobností naměřená hodnota přesná.

Mgr. Martina Maleňáková, Mgr. Eva Hlaváčková, Ph.D., Mgr. Pavlína Niemczyková, Fakulta zdravotnických studií, Univerzita Pardubice

Literatura:

1. Augustynek M, Adamec O, Penhaker M. Přístrojová zdravotnická technika I. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2010. ISBN 978-80-248-2364-5

2. Zákon č. 123/2000 Sb., o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. [online]. Dostupné z: http://www.bmt.cz/Data/files/legislativa/2000-123-uz.pdf

3. Nařízení vlády č. 336/2004 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na zdravotnické prostředky, ve znění pozdějších předpisů. [online]. Dostupné z: www.mvcr.cz/soubor/sb074-09-pdf.aspx

4. El-Radhi AS, Barry W. Thermometry in paediatric practice. Arch Dis Child. 2006;91:351–356. ISSN 1468-2044. [online]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2065972/

5. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/51/ES. [online]. 2007 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: http://www.exatherm.cz/download/smernice_EU_rtut.pdf

6. iDnes.cz. Jednoduché teploměry měří horečku nejlépe. [online]. 2010 [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/jednoduche-teplomery-meri-horecku-nejlepe-fjz-/test.aspx?c=A101201_1491727_test_spi

7. Kara A, Devrim I et al. Is the axilla the right site for temperature measurement in children by chemical thermometer? Turk J Pediatr. 2009;51:325–327

8. Kuklová J. Historie bezdotykového měření teplot [online]. 2008/2009 [cit. 2013-02-24]. Dostupné z: http://www.fd.cvut.cz/projects/k611x1s/doc/works/termo_historie.pdf

9. Medical Tribune. Auskultační měření krevního tlaku bez rtuti? [online]. 2008 [cit. 2013-02-25]. Dostupné z: http://www.tribune.cz/clanek/12019.

Recenzovaly:

Mgr. Jaroslava Nováková – garant předmětu Ošetřovatelské postupy, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, FZS ZČU Plzeň
Mgr. Lenka Šedová, Ph.D. – Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, JČU České Budějovice

O autorkách:

Mgr. Martina Maleňáková
2004–2008: SZŠ Brno – obor Zdravotnický asistent; 2008–2011: Bc. studium – obor Všeobecná sestra, Slezská univerzita v Opavě; 2011–2013: Mgr. studium – obor Ošetřovatelství, FZS, Univerzita Pardubice

Spoluautorky:
Mgr. Pavlína Niemczyková, Mgr. Eva Hlaváčková, Ph.D.

 

• tisk
• předplatit si