Péče porodní asistentky o šestinedělky v domácím prostředí jako prevence zdravotních komplikací žen v šestinedělí

Souhrn: Komunitní péče porodních asistentek pečujících o ženy v šestinedělí není v České republice příliš využívanou službou. Odhaduje se, že terénní služba porodních asistentek funguje v ČR u méně než 10 % žen v souvislosti s těhotenstvím, porodem a šestinedělím. V rámci poskytnutého grantu (spolupráce Západočeské univerzity v Plzni a Plzeňského kraje) jsme se rozhodly metodou kontrolovaného ošetřovatelského experimentu zjistit, zda komunitní péče porodních asistentek o ženy po porodu působí preventivně ve výskytu zdravotních komplikací v průběhu šestinedělí. Mezi naše dílčí cíle pak patřilo zjistit, zda komunitní péče o šestinedělky vede k posílení intuitivního rodičovství a rodiny jako celku, a také jsme se tímto projektem chtěly pokusit zvýšit povědomí veřejnosti o práci porodních asistentek. Výsledky prokázaly, že komunitní péče o ženy v šestinedělí vede k prevenci zdravotních komplikací, k podpoře dlouhodobé a efektivní laktace a k podpoře žen v jejich mateřské roli.
Klíčová slova: porodní asistentka – šestinedělí – komunitní péče.

Midwifery care about women in puerperium in their community as prevention of health problems

Souhrn: The project was focused on the proving of importace of continual health and psychosocial support of women in puerperium. Those women live in their home enviroment in the Pilsen region. Two groups of women in puerperium were compared by using method of experiment. Each group counted one hundred women in puerperim. The first group consists of women that were cared by midwife in their own home enviroment after their discharge out of the hospital. The second group was not provided any community care of midwife in puerperium. The women of both groups have one thing in common. Their anamnesis was without pathological signs and they did not undergo labour with serious medical complications. The goal of the project is finding if continual community care of midwives who take care of women in puerperium leads to the prevention of development of health complication in puerperium. The midwives created the exact plans of midwifery care and a special documentation to manage community care of women in puerperium. The midwives were equipped with special health equipment.
Keywords: midwife – puerperium – community care.

Úvod

Komunitní péče o ženy poskytovaná porodními asistentkami je velice významný způsob podpory zdraví a rozvoje zdravé rodiny, potažmo zdravé společnosti. Bohužel, v současné době tato forma poskytování péče není státem a ministerstvem zdravotnictví dostatečně podporována. Odhaduje se, že terénní služba porodních asistentek funguje v ČR u méně než 10 % žen v souvislosti s těhotenstvím, porodem a šestinedělím (Dorazilová, 2013). Současná krize praxe komunitní péče o ženy spočívá v nedostatečné víře ministerstva zdravotnictví v její účinnost a nutnost.

Komunitní péče se zaměřuje nejen na tělesné a psychické zdraví, ale i na posouzení sociálního prostředí, ve kterém žena v rámci komunity žije. Komunitní péče má efekt také na podporu přijetí nové životní role matky, podporu v rodinné souhře, podporu v novém denním režimu a povinnostech, podporu partnerství a sourozenectví a podporu ženy v rámci celé komunity, ve které žije. Komunitní péče o šestinedělky může být zdůvodněna také tím, že ženy jsou dnes po porodu propouštěny do domácího ošetřování co nejdříve. Po vaginálním porodu obvykle třetí den, po porodu císařským řezem obvykle pátý den. Okolo třetího poporodního dne se však fyziologicky rozbíhá laktace. Dalším argumentem je fakt, že procento komplikací u žen po porodu se dlouhodobě drží okolo 7 % (v roce 2011 – 7,1 %, zdroj: ÚZIS).

Cíle výzkumného záměru

Hlavním cílem tohoto projektu bylo zjistit a prokázat, že kontinuální komunitní péče porodních asistentek o šestinedělky vede k prevenci zdravotních komplikací u žen v šestinedělí.

Mezi dílčí cíle projektu pak patřily:

• podpora žen v časném i pozdním šestinedělí;
• posílení intuitivního rodičovství a podpora rodiny jako celku;
• pozvednutí prestiže profese porodních asistentek.

Metodologie výzkumného šeření

Metodologií výzkumného šetření se stal kontrolovaný ošetřovatelský experiment. „Jde o pozorování za uměle vytvořených podmínek určených výzkumníkem. Podstata experimentu spočívá v tom, že do procesů se vnášejí změny v souladu s úlohami výzkumu a hypotézou. Experiment sleduje změny určitých faktorů v důsledku měnících se podmínek. Jeho úlohou je např. objasnit objektivními metodami, který z vícerých způsobů ošetřování je nejúčinnější.“ (Bártlová et al., 2005).

Podstatou kontrolovaného ošetřovatelského experimentu bylo porovnání výsledků u experimentální skupiny žen a skupiny kontrolní. V experimentální skupině byly vybrané ženy v šestinedělí, u kterých proběhla minimálně třikrát návštěva porodní asistentky v době šestinedělí v komunitním prostředí. V kontrolní skupině žen byly vybrané ženy po skončení šestinedělí, u kterých neproběhla komunitní péče porodní asistentkou. Každá skupina čítala vzorek 100 žen. Po skončení šestinedělí byly porovnány výsledky z obou skupin žen se zaměřením na:

• výskyt somatického onemocnění v šestinedělí;
• výskyt psychických komplikací po porodu (výskyt poporodní deprese);
• názor šestinedělek na vhodnost praktikování komunitní péče porodních asistentek o ženy v šestinedělí.

Aby mohly být výsledky objektivně posuzovatelné, kritéria výběru žen pro výzkumné šetření do obou skupin byla: ne větší krevní ztráta v souvislosti s porodem než 1500 ml, žádné příznaky tromboembolie po porodu, ne větší porodní poranění perinea než II. stupně.

Organizace výzkumného šetření

Výzkumné šetření probíhalo ve spolupráci s oddělením šestinedělí Fakultní nemocnice v Plzni od července do listopadu 2013. Na oddělení probíhala distribuce kontaktních dotazníků vyškolenými porodními asistentkami. Komunitní péči o šestinedělky provádělo celkem osm registrovaných porodních asistentek. Pro vlastní komunitní péči byly porodní asistentky vybaveny porodnickými brašnami, ve kterých byl specifický zdravotnický materiál pro posouzení celkového zdravotního stavu a další ošetřovatelskou péči včetně aromaterapeutik a homeopatik. Porodní asistentky byly vybaveny standardy péče a také specifickou zdravotnickou dokumentací.

Výsledky výzkumného šetření

Zájem o komunitní péči

Z celkového počtu 303 rozdaných dotazníků, které nabízely bezplatnou komunitní péči porodní asistentky o šestinedělku, využilo tuto službu 147 žen. Z personálních, geografických, časových a výzkumných důvodů bylo nakonec navštíveno přesně 100 žen v šestinedělí. Největší zájem o tuto službu měly prvorodičky s vysokoškolským stupněm vzdělání.

Komunitní péči o ženy po porodu vedenou porodními asistentkami by doporučilo 100 % žen s proběhlou komunitní péčí. Ženy bez komunitní péče pak na konci šestinedělí doporučily komunitní péči porodní asistentky v 62 % (10 % jen pro prvorodičky).

Zdravotní komplikace u žen v šestinedělí

Porodní asistentky včasně a precizně rozpoznávaly poruchy hojení porodních poranění. U 13 % žen s komunitní péčí v šestinedělí odhalily porodní asistentky poruchy hojení porodního poranění. Ve druhé skupině, která neměla komunitní péči porodních asistentek v šestinedělí, ženy uvedly, že u nich došlo k rozpadu porodního poranění ve 2 %. Domníváme se, že takto nízká incidence vychází proto, že ženy uvedly jen evidentně rozpadlé porodní poranění. Přínos péče porodních asistentek také spatřujeme v časné péči o zánětlivé procesy v prsu v období laktace a v nápravě poruch kontinence moče (viz tabulku). Ženy, které měly komunitní péči porodních asistentek, musely v průběhu šestinedělí vyhledat lékařskou pomoc třikrát (3 %). Ženy, které tuto komunitní péči neměly, musely vyhledat lékařskou pomoc jedenáctkrát (11 %) a tři další ženy svůj zdravotní stav telefonicky s lékařem konzultovaly.

Psychický stav v období šestinedělí

U 96 % šestinedělek s proběhlou komunitní péčí se objevilo shodné tvrzení o psychické podpoře ze strany porodních asistentek. Zvýšení sebedůvěry pak udává 16 % šestinedělek s proběhlou komunitní péčí.

Úspěšnost kojení do konce šestinedělí

V oblasti šetření o úspěšnosti kojení na konci šestinedělí se potvrdila významná role komunitních porodních asistentek. Šestinedělky, které měly péči porodní asistentky v domácím prostředí, ukončily laktaci do konce šestinedělí v sedmi případech (7 %). Šestinedělky, které neměly péči porodních asistentek v domácím prostředí, ukončily laktaci do konce šestinedělí v sedmnácti případech (17 %). Tento rozdíl považujeme za značný. Ženy, které nevyužily komunitní péče porodních asistentek v šestinedělí, pak pro podporu kojení vyhledávaly informace z internetu (32 %), od vlastní matky (19 %) a od laktačních poradkyň (12 %). 29 % žen bez komunitní péče v šestinedělí by si pak zpětně přálo od porodních asistentek v šestinedělí poradit s kojením.

Diskuze

Výzkumné šetření ukázalo také další zajímavé výsledky. Zjistily jsme, že 52 % šestinedělek nenavštívil v domácím prostředí pediatr či dětská sestra. Argument, že komunitní péče v šestinedělí není potřebná, protože tam docházejí právě tito odborníci, tedy neplatí. Tito zdravotníci se navíc věnují převážně novorozenci, ale nemohou pokrýt komplexní péči o ženu po porodu.

Také jsme se zaměřovaly na prostředí, ve kterém šestinedělky po porodu žijí. Netroufáme si shrnout, že můžeme popsat nějaké komunitní prostředí typické pro šestinedělky. Můžeme jen zkonstatovat, že jsme zjistily častý pobyt partnerů šestinedělek v domácím prostředí po porodu potomka v řádu dnů až týdnů (u 66 % partnerů šestinedělek). Je otázka, zda pobyt partnerů po porodu potomka v domácím prostředí částečně nesupluje také chybějící komunitní péči o šestinedělku ze strany porodních asistentek.

Informace o konkrétních výsledcích komunitní péči porodních asistentek o ženy po porodu nejsou v naší republice příliš dostupné. V zahraničí je tato služba považována za standardní, a tak se k ní pojí i více informačních zdrojů. V souhrnném článku Systematic Rewiev of the Literature of Postpartum Care: Effectiveness of Postpartum Support to Improve Maternal Parenting, Mental Health, Quality of Life, and Physical Health je přehledně uvedeno, jaké další možnosti zkoumání komunitního prostředí u žen po porodu je možno podniknout a na základě toho navrhnout opatření do praxe (Shaw et al., 2006).

Závěr

Projekt Péče porodní asistentky o šestinedělky v domácím prostředí jako prevence zdravotních komplikací žen v šestinedělí prokázal, že komunitní péče poskytovaná porodními asistentkami je velice přínosná a ze stran šestinedělek žádoucí a oceňovaná. Je veliká škoda, že v současné době není tato péče ženám po porodu plošně dostupná. Při péči o šestinedělky v domácím prostředí jsme se snažily rovněž o pozvednutí prestiže naší profese a o propagaci služeb, které mohou obecně porodní asistentky ženám nabídnout. Do komunitní péče o ženy v šestinedělí jsme zapojily také naše studentky porodní asistence, protože si myslíme, že je důležité, aby se prakticky seznámily s vlastní komunitní péčí o šestinedělky a v budoucnu pak byly schopné takovouto službu samy nabízet a šířit.

Mgr. Eva Lorenzová, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita v Plzni
Mgr. Kristina Janoušková, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita v Plzni
Mgr. Lucie Kašová, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita v Plzni

Literatura

1. Bártlová S, Sadílek P, Tóthová V. Výzkum a ošetřovatelství. Brno: NCO NZO, 2005. ISBN 80-7013-416-X

2. Dorazilová R. Ženy, porodní asistentky a gynekologové, pojišťovny a ministerstvo zdravotnictví – o co jde v pracovní skupině? [online]. ČKPA, 2013 [cit. 2013-05-02]. Dostupné z: http://www.ckpa.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=110:zeny-porodni-asistentky-a-gynekologove-pojiovny-a-ministerstvo-zdravotnictvi--o-co-jde-v-pracovni-skupin&catid=3:kpa-home&Itemid=20

3. Shaw E et al. Systematic Review of the Literature of Postpartum Care: Effectiveness of Postpartum Support to Improve Maternal Parenting, Mental Health, Quality of Life, and Physical Health. Birth. 2006;33(3):210–220. ISSN 1523-536X

Více o autorkách

Mgr. Eva Lorenzová – Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita v Plzni
2004: ukonč. gymnázium Plasy; 2007: Vysoká škola v Plzni, o. p. s. – Porodní asistentka; 2009: FF, Univerzita Palackého v Olomouci – sociologie – andragogika; 2009–2011: ČNHNK, Vrchlabí – porodní asistentka; od 2011: Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, FZS, ZČU – odborná asistentka

Mgr. Kristina Janoušková – Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita v Plzni
2003–2007: SZŠ Klatovy; 2007–2010: Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita v Plzni – obor Porodní asistentka; 2010–2012: Lékařská fakulta, Ostravská univerzita v Ostravě – obor Komunitní péče v porodní asistenci; 2008–2012: Gynekologická ambulance Blovice – porodní asistentka; 2012–2013: Nemocnice Strakonice – porodní asistentka; od 2013: Fakulta zdravotnických studií, ZČU Plzeň – odborná asistentka

Mgr. Lucie Kašová – Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita v Plzni
1979–1983: gymnázium Mikulášské náměstí Plzeň; 1984–1986: SZŠ v Plzni – obor Ženská sestra; 1998–2002: Lékařská fakulta UK, Plzeň – obor Ošetřovatelství; 2003–2005: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích – obor Psychosociální rehabilitace; 1986–2003: Gynekologicko-porodnická klinika FN Plzeň; 2004–2008: Vysoká škola v Plzni, o. p. s. – odborná asistentka; od 2008: Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, FZS, ZČU – vedoucí katedry

Recenzovaly

PhDr. Vlasta Dvořáková, Ph.D. – Vysoká škola polytechnická Jihlava, Katedra zdravotnických studií
Mgr. Bc. Štěpánka Bubeníková – Univerzita Palackého v Olomouci, Fakulta zdravotnických věd, Ústav porodní asistence

 

• tisk
• předplatit si