Pracovní úrazy na Centrálních operačních sálech I ve Fakultní nemocnici Brno

Souhrn: Cílem této retrospektivní studie bylo provedení incidence pracovních úrazů u personálu Centrálních operačních sálů I ve FN Brno. Studie probíhala na jednotlivých stanicích chirurgických oborů v období od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2010. Zařazeny byly všechny úrazy evidované v Denících pracovních úrazů. Ve sledovaném období bylo zaznamenáno celkem 371 pracovních úrazů. Nejčastějším typem poranění bylo poranění bodné. Nejčastějším místem poranění byl II. prst levé horní končetiny. Zaměstnanci u pracovních úrazů často podceňují možné následky a rizika z nich plynoucí.

Klíčová slova: pracovní úraz – rizikové faktory – pracovní prostředí – nemoc z povolání.

Work injuries at Central Operating Rooms 1 at University Hospital Brno

Summary: The aim of this retrospective study was to implement the incidence of work injuries by the staff of the Central operating rooms at University Hospital Brno I. This study covers the results of 5 years’ research from 1. 1. 2006 to 31. 12. 2010 of work injuries. Covered were all injuries which are recorded in the “Register of minor accidents” of personnel at University Hospital Brno. During this reporting period a total of 371 accidents were recorded. The most common work injury was a puncture wound. The most common area of the injury was the 2nd finger of the left upper limb. Employees with work injuries often underestimate the possible consequences and risks arising from them.
Keywords: work injury – risk factors – working environment – occupational disease.

Úvod

Při výkonu zdravotnického povolání dochází relativně často k pracovním úrazům, které vznikají z mnoha příčin. U většiny zaznamenaných úrazů dochází ke kontaktu s biologickým materiálem daného pacienta. Tyto úrazy spadají do kategorie pracovních úrazů. Zákoník práce uvádí v § 106 odst. 4, že každý zaměstnanec je povinen dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, o své zdraví i o bezpečnost a zdraví osob, kterých se bezprostředně dotýká jeho jednání, případně opomenutí při práci. Dále je zaměstnanec povinen bezodkladně oznamovat svému nadřízenému svůj pracovní úraz, pokud mu to jeho zdravotní stav dovolí, a pracovní úraz jiné osoby, jehož byl svědkem, a spolupracovat při vyšetřování jeho příčin.

Zároveň je třeba připomenout fakt, že zaměstnavatel je zproštěn povinnosti plnit odškodné, pokud postižený zaměstnanec porušil pokyny k zajištění bezpečnosti práce a ochrany zdraví (BOZP), ačkoli byl s nimi řádně seznámen.

Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zcela (§ 367 odst. 1), prokáže-li, že:

1. škoda byla způsobena tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
2. škodu si přivodil postižený zaměstnanec svou opilostí nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit a že tyto skutečnosti byly jedinou příčinou škody.

 

Zaměstnavatel se zprostí odpovědnosti zčásti (§ 367 odst. 2), prokáže-li, že:

1. škoda byla způsobena tím, že postižený zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ačkoliv s nimi byl řádně seznámen a jejich znalost a dodržování byly soustavně vyžadovány a kontrolovány, nebo
2. škodu si přivodil postižený zaměstnanec svou opilostí nebo v důsledku zneužití jiných návykových látek a zaměstnavatel nemohl škodě zabránit a že tyto skutečnosti byly jednou z příčin škody,
3. zaměstnanci vznikla škoda proto, že si počínal v rozporu s obvyklým způsobem chování tak, že je zřejmé, že ač neporušil právní nebo ostatní předpisy nebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, jednal lehkomyslně a musel si přitom být vzhledem ke své kvalifikaci a zkušenostem vědom, že si může přivodit újmu na zdraví.

 

Zprostí-li se zaměstnavatel odpovědnosti zčásti, určí se část škody, kterou nese zaměstnanec, podle míry jeho zavinění (v případě uvedeném v odstavci c/) však zaměstnavatel uhradí alespoň jednu třetinu škody. Zaměstnavatel se nemůže zprostit odpovědnosti, utrpěl-li zaměstnanec pracovní úraz při odvracení škody hrozící tomuto zaměstnavateli nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, pokud zaměstnanec tento stav sám úmyslně nevyvolal.

Při posuzování, zda zaměstnanec porušil právní nebo ostatní předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, není možno dovolávat se jen všeobecných ustanovení, podle nichž si má každý počínat tak, aby neohrožoval zdraví své a zdraví jiných. Za lehkomyslné jednání nelze považovat běžnou neopatrnost a jednání vyplývající z rizika práce.

Soubor a metodika

Tato retrospektivní studie byla zaměřena na počet evidovaných pracovních úrazů, a to v letech 2006–2010. Do roku 2010 byly úrazy zaznamenávány do Deníků pracovních úrazů. Každý chirurgický obor na COS I měl vlastní evidenční knihu. Od roku 2011 byla zavedena elektronická evidence úrazů. Ve sledovaném období pracovalo ve Fakultní nemocnici Brno (FN Brno) na Centrálních operačních sálech I (COS I) 174 stálých zdravotnických zaměstnanců, z toho 87 perioperačních sester a 45 anesteziologických sester, dále 42 sanitářů a sanitářek. Pracovní úrazy lékařů, které vznikly při jejich pobytu na COS I, byly do roku 2010 evidovány na chirurgických stanicích dle jejich specializace. Sledovány byly počty úrazů na jednotlivých stanicích chirurgických oborů, a to na operačních sálech chirurgických, urologických, ortopedických, očních, traumatologických, gynekologických a sálech pro rekonstrukční chirurgii a popáleniny – viz graf 1. Podle mechanismu vzniku poranění byly v tomto období zaznamenány úrazy řezné a bodné, pády, pohmoždění, kontakt sliznic personálu s infekčním materiálem, poleptání, popálení, tržné rány a poškrábání.

Výsledky

Celkový počet zaznamenaných úrazů za toto období byl 371. Mezi nejčastější úrazový děj patří bodné poranění (247) – viz graf 2. Nejčastěji poraněným místem na těle personálu byl ukazovák (69) a palec (41) levé horní končetiny – viz obr. 1, na pravé horní končetině ukazovák (36) – viz obr. 2. Tyto úrazy byly způsobeny nejčastěji chirurgickou šicí jehlou nebo jehlou pro zavedení Redonova drénu. Následovala řezná poranění (57). Nejméně častým úrazem bylo poleptání kůže dezinfekčním roztokem (1). Počet úrazů v jednotlivých letech byl celkově vyvážený – viz graf 3. Ve studii nás též zajímalo, zda je doba úrazu náhodná, nebo zda existují dny nebo období dne, kdy vzniká úrazů více. Ze získaných dat bylo zjištěno, že počet úrazů v jednotlivých dnech pracovního týdne nemá výraznou kolísavou tendenci (17–21 % v jednotlivých dnech). Nižší procento úrazů ve dnech pracovního klidu plyne z nepřetržitého zajištění provozu – viz graf 4.

Doporučený postup při poranění ostrým kontaminovaným předmětem

Ve FN Brno je vypracován doporučený postup při poranění ostrým kontaminovaným předmětem. Tento postup zahrnuje sundání rukavic, ponechání rány několik minut krvácet, dále přibližně 10 minut vymývat vodou a mýdlem, poté provést dezinfekci místa prostředkem s virucidním účinkem. V případě, že rána nekrvácí, je doporučeno provést vymývání ihned nebo krvácení vyvolat. Okolí rány nehmoždit tlakem. Ránu zakrýt dle rozsahu a druhu poranění. Při zasažení oka nebo sliznic je doporučeno zasažené místo vypláchnout nebo dezinfikovat doporučenými antiseptiky.

V případě vzniku pracovního úrazu je postup hlášení ve FN Brno následovný: Zaměstnanec nahlásí úraz svému nadřízenému pracovníkovi, ten provede zápis do elektronické databáze. Následuje návštěva závodního lékaře do 24 hodin, respektive 72 hodin v případě, že se úraz odehrál ve dnech pracovního klidu. Lékař provede sepsání úrazu do osobní karty poškozeného. Podle mechanismu úrazu rozhodne lékař o odběru krve, popřípadě o odeslání postiženého na specializované pracoviště.

Diskuze

Parenterální cestou může být přeneseno až dvacet různých infekčních nemocí. Mezi nejčastěji přenesená onemocnění patří onemocnění způsobená viry HBV (hepatitis B virus), HCV (hepatitis C virus) a HIV (human immunodeficiency virus). Díky povinnému očkování zdravotnických pracovníků v České republice od konce 80. let a dětí od roku 2001 se toto riziko přenosu nákazy snižuje (Havlík et al., 2002). Navzdory tomu bylo dle Státního zdravotního ústavu v roce 2010 zaznamenáno 10 případů profesionálních nákaz virovými hepatitidami. Z deseti případů virových hepatitid hlášených v roce 2010 byla akutní hepatitida A zastoupena šestkrát, chronická hepatitida C byla zaznamenána dvakrát, akutní hepatitida B a chronická hepatitida B se vyskytly po jednom případě. Ve srovnání s rokem 2009 došlo k poklesu o 6 případů. Hepatitidou A onemocněly dvě všeobecné sestry, dvě učitelky v mateřské škole, dále jeden lékař a jeden radiologický asistent. Akutní hepatitidou B byla postižena jedna sestra JIP, která byla v předchozích letech před vznikem onemocnění řádně očkována. Chronickou hepatitidou B onemocněla zdravotní laborantka na oddělení klinické biochemie a hematologie. Chronická hepatitida C vznikla u jedné zubní lékařky a u jedné sestry v léčebně pro dlouhodobě nemocné. Na COS I FN Brno ve sledovaném období pěti let nedošlo k žádné profesionální nákaze virovou hepatitidou všech typů ani HIV/AIDS. Do konce roku 2011 nebyl dosud zaznamenán žádný přenos viru HIV/AIDS z pacienta na personál zdravotnického zařízení v České republice (Husa et al., 2011). Charvátová (2005) provedla průzkumovou studii pomocí dotazníkového šetření u téměř 15 000 zaměstnanců, ve které zjišťovala způsob evidence u poranění ostrým kontaminovaným předmětem v 11 nemocnicích v České republice. Zjistila, že alespoň jednou v profesní kariéře se ostrým předmětem poranilo téměř 75 % zaměstnanců, nejčastěji to bylo o použitou jednorázovou jehlu při aplikaci léků. Mezi nejrizikovější pracovníky patřily porodní asistentky a všeobecné sestry. Téměř třetina poranění zůstala bez záznamu do příslušné dokumentace a vyšetření protilátek bylo provedeno pouze u čtvrtiny poraněných. V naší studii bylo nejvíce úrazů zaznamenáno u lékařů chirurgů (164) a u periopeačních sester (139).

Závěr

V letech 2006–2010 bylo na COS I ve FN Brno provedeno přibližně 150 000 operací. Z těchto údajů vyplývá, že na každých 400 operací připadá jeden hlášený pracovní úraz. Z charakteru práce a prováděných výkonů však vzniku pracovních úrazů nelze zcela zabránit. Výskyt rizikových faktorů je při práci ve zdravotnických zařízeních značný, proto je nutné přísné dodržování veškerých předpisů a zásad BOZP a využívání všech dostupných ochranných prostředků v cílené intervenci dalších rizikových faktorů. Od roku 2010 jsou na všech odděleních FN Brno používány zdravotnické prostředky s bezpečnostními prvky, které snižují výskyt bodných poranění při jejich zavádění. Dále například s nástupem běžného používání ochranných brýlí se podle dostupných dosud nepublikovaných statistických údajů počet případů zasažení očí biologickým materiálem během posledních dvou let výrazně snížil.

Autorka:
Bc. Silvie Hodová, Úsek prevence a kontroly infekcí Oddělení klinické mikrobiologie FN Brno a COS I FN Brno, hodovas@email.cz

Spoluautorky:
Petra Balšínková, COS I FN Brno
Ing. Jaroslava Jedličková, MBA, COS I FN Brno

Literatura:

1. Fenclová Z, Havlová D, Čerstvá M, Urban P, Pelclová D, Žofka J. Nemoci z povolání v České republice. Ročenka. Praha: Státní zdravotní ústav, 2010. 96 s. ISSN 1804-5960.

2. Havlík J et al. Infekční nemoci. 2. vyd. Praha: Galén, 2002. 186 s. ISBN 80-7262-173-4

3. Husa P, Krbková L, Bartošová D a kol. Infekční lékařství – učební text pro studenty všeobecného lékařství. 1. vyd. Brno: MU, 2011. 159 s. ISBN 978-80-210-5660-2.

4. Charvátová P. Poranění zaměstnanců fakultních nemocnic ostrými předměty [online]. [cit. 2012-11-21]. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/sestra/poraneni-zamestnancu-fakultnich-nemocnic-ostrymi-predmety-vyzkum-295736

5. Metodický návod k zajištění jednotného postupu při ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání a ohrožení nemocí z povolání. Věstník MZ č. 5/2008

6. Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci, ve znění pozdějších předpisů

7. Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

O autorkách:

Bc. Silvie Hodová
Úsek prevence a kontroly infekcí a Centrální operační sály I, FN Brno
1995: ukonč. SZŠ, Brno – všeobecná sestra; 2010: ukonč. Bc. studium – Ošetřovatelství, FZV UP v Olomouci; 2011: ukonč. specializační vzdělání – obor Perioperační péče, Brno; 1995–1997 BCHN Žlutý kopec, Brno – sestra na standardním oddělení a JIP, od 1997: FN Brno COS I, OKM Úsek prevence a kontroly infekcí

Petra Balšínková
Centrální operační sály I, FN Brno
1994: ukonč. SZŠ, Prostějov – všeobecná sestra; 2000: ukonč. specializační vzdělání – obor Instrumentování na operačním sále, Brno; 1994–1996: Delta s. r. o., Brno – sestra na RES; 1996–2010: Delta s. r. o., Brno – perioperační sestra; od 2010: FN Brno COS I

Ing. Jaroslava Jedličková, MBA
Centrální operační sály I, FN Brno
1977: ukonč. SZŠ, Nové Město n. M. – zdravotní sestra; 1986: ukonč. PSS – instrumentování na operačním sále, Brno; 1999: ukonč. Bc. studium – ekonomika zdravotnictví, ESF MU Brno; 2006: ukonč. studium MBA – PIBS Praha; 1977–1992: FN u sv. Anny, I. chirurgická klinika – sestra na oddělení a na operačním sále; 1992–2001: FN Brno COS I – staniční sestra chirurgie; od 2001: FN Brno – vrchní sestra COS I; od 2011: NCO NZO Brno – odborný garant v perioperační péči

Recenzovaly:

Eva Bílá – pracovník BOZP, Nemocnice Na Homolce
Ing. Zuzana Holečková – vrchní sestra OCSS, FN Hradec Králové

 

• tisk
• předplatit si