Tis červený – aneb kolik jeho semínek zabije člověka?

S kolegyní jsme nedávno absolvovaly seminář s názvem Emergency 2014, který se konal v Ústí nad Labem a na kterém zazněla celá řada zajímavých a poučných přednášek. Nás ovšem nejvíc zaujala přednáška na téma intoxikace tisem červeným, kterou přednesla MUDr. Miroslava Korfová z A nesteziologicko-resuscitačního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, a proto jsme se rozhodly se s vámi o toto téma podělit.

Přestože se zdá, že v dnešní době je otrava tisem spíše výjimečná, je třeba mít se na pozoru. Tato rostlina se vyskytuje všude kolem nás – na zahradách, na veřejných prostranstvích, je možné se s ní setkat dokonce i na zahradách mateřských škol.

Jde o velmi jedovatou rostlinu, která upoutá pozornost hlavně na podzim svým zvláštním plodem rumělkové barvy. Plodem tisu je tisinka, obsahující semena obklopená míškem (míšek = dužnatý útvar). Celá rostlina je prudce jedovatá, pouze tento dužnatý útvar je nejedovatý. Má nasládlou chuť a především kvůli svému nápadnému rumělkovému zbarvení je nebezpečný hlavně pro děti. Mohou ho považovat za jedlý, ale pokud jej spolknou, pozřou s ním i prudce jedovaté semeno. Otrávit se lze ovšem i odvarem z těchto semen či jehličí tisu. Jedovatost tisu červeného znali už naši předkové ve starověku. Tis patřil k rostlinám kouzelným a magickým. Využíval se k výrobě kouzelnických hůlek, za účelem hledání pokladů a také jako ochrana před čarodějnicemi. Vzhledem k pružnému dřevu byl také využíván na výrobu luků. Jedovatý extrakt z tisu se používal mj. k otrávení hrotů šípů nebo bodných zbraní.

Účinným jedem tisu je alkaloid taxin. Ten je nebezpečný tím, že se rychle vstřebává v trávicím traktu a tím urychluje intoxikaci. Přítomny jsou i další alkaloidy, jako je milosin a efedrin. Při požití semen nebo jehličí je potřeba ihned přivolat lékařskou pomoc. Prognóza otrav je většinou nepříznivá. Na otravu tisem červeným není doposud známo žádné účinné antidotum. I když smrtelnost otravy tisu není stoprocentní, většina otrav smrtí končí. Za smrtelnou dávku je považován nálev z 50–100 g jehličí. Pro lepší prognózu a také diagnostiku otravy je nutné včas zjistit, kolik, kdy a jakou část rostliny pacient požil. Velmi důležitá je tedy důkladná anamnéza nebo výpověď přítomného svědka. Příznaky otravy se u člověka dostavují cca do 30–90 min. po požití. Dochází ke křečím svalstva, zblednutí kůže, puls je slabý, zornice nereagují na osvit. Nastávají poruchy vidění, nevolnost a poruchy kardiovaskulárního systému (bušení srdce, široké QRS , komorová tachykardie). Zhruba do dvou hodin po požití nastává smrt v důsledku srdeční zástavy a obrny. Co tedy dělat, pokud se staneme svědky otravy tisem červeným? První pomocí je vyvolání zvracení, a to ještě před příjezdem záchranné služby. V následné péči můžeme využít i možnosti dialýzy. V nemocničním zařízení pak následují: laváž žaludku, aktivní uhlí, infuzní terapie, furosemid, Ca glukonikum, noradrenalin, atropin. K vyšetřením patří toxikologické vyšetření, ECHO, EF a EKG.

Zajímavostí ovšem je, že tis červený je i přes svou smrtelnou jedovatost v medicíně využíván. Z jeho jehlic se vyrábí cytostatikum taxol, které je podáváno pacientkám při léčbě rakoviny vaječníků, prsu či plic.

A co říci na závěr? Nás samotné překvapilo, že v době supermarketů a hypermarketů se stále ještě můžeme setkat s tím, že si lidé místo čaje uvaří odvar z této rostliny, která jim roste na zahradě a o které nic nevědí, ale přesto se domnívají, že jim pomůže třeba na žaludek (?!). Mějte se proto na pozoru a pokud se rozhodnete dělat si odvar, pak jen z rostlin, které bezpečně znáte. Odvar z tisu by totiž mohl být váš poslední…

Martina Kratochvílová, Klára Borková, Anesteziologicko-resuscitační oddělení, Nemocnice Most

 

• tisk
• předplatit si