Ošetřovatelská péče o ženu s preeklampsií

Souhrn: Článek se zabývá charakteristikou preeklampsie, její diagnostikou, komplikacemi, terapií a ošetřovatelskou péčí o klientku s preeklampsií, popisuje intervence porodních asistentek, pomocí kterých mohou často předejít či včas zachytit zhoršení zdravotního stavu matky či plodu. Je zde zpracována konkrétní kazuistika z praxe. Pro vypracování ošetřovatelského procesu byl uplatněn diagnostický systém NANDA International, pomocí kterého jsou nastíněny jednotlivé potřeby klientky a návrhy na jejich řešení.
Klíčová slova: preeklampsie – těhotenství – krevní tlak – ošetřovatelská péče – ošetřovatelské diagnózy.

Nursing care for woman with preeclampsia

Summary: Article deals with the characteristic of preeclampsia, its diagnosis and complications, therapy and nursing care for a patient with preeclampsia. This part generally describes intervention of midwives that often precedes the worsening of the health of the mother or foetus. The diagnostic system NANDA International was used to draft a nursing process, outline the needs of the patients and suggests solutions to possible problems.
Keywords: preeclampsia – pregnancy – blood pressure – nursing care – nursing diagnosis.

Úvod

Preeklampsie je definována jako těhotenstvím podmíněná hypertenze s proteinurií a případně edémy po 20. týdnu gravidity. Objevuje se ve druhé polovině gravidity, v průběhu porodu nebo v časném šestinedělí, obvykle bez předchozích problémů, po porodu se upravuje. Je poměrně častou komplikací těhotenství a může být velmi nebezpečná pro matku i plod (Zwinger, 2004). Etiologie není známá, může vést až k poškození ledvin, placenty, jater, mozku a jiných orgánů. Vyskytuje se u 10–14 % primipar (prvorodiček) a 5–7 % multipar (vícerodiček). Mezi hlavní predispozice preeklampsie patří nízký socioekonomický status těhotné, výskyt preeklampsie v rodině (matka, sestra), chronická renální onemocnění, léčená chronická hypertenze, preeklampsie v minulé graviditě, diabetes mellitus, non-imunní hydrops, mola hydatidosa, obezita, migrény, nízká tělesná hmotnost, věk pod 20 let a nad 35 let, primipary a vícečetné těhotenství (Čech et al., 2006).

Mezi příznaky preeklampsie řadíme hypertenzi (vysoký krevní tlak), proteinurii (bílkovina v moči), někdy se mohou objevit i otoky spojené s únikem tekutiny mimo cévy do tkání. Dalšími klinickými příznaky preeklampsie jsou výrazné bolesti hlavy, někdy doprovázeny i poruchou vizu (dvojité, rozostřené vidění, nemožnost podívat se do strany), epigastrická bolest, která se vyskytuje převážně v pravém podžebří, mohou se vyskytnout změny na očním pozadí, může se objevit nauzea nebo zvracení, retence tekutin, což má za následek rychlý nárůst hmotnosti, generalizované otoky, zvýšené hodnoty jaterních enzymů, zvýšená hladina kreatininu. Fetální růst je znatelně omezen. Mezi laboratorní ukazatele svědčící pro preeklampsii řadíme hyperurikémii, zvýšenou hladinu kreatininu v séru, zvýšenou hladinu kyseliny močové v séru, hypoalbuminémii, elevaci aminotransferáz, zajímá nás i počet trombocytů, jejichž snížený počet signalizuje HELLP syndrom.

Mezi hlavní a nejčastější komplikace preeklampsie patří eklampsie (nejzávažnější komplikace), abrupce placenty, poruchy hemostázy (DIC, tromboembolická nemoc), encefalopatie, nefropatie, hepatopatie, kardiomyopatie.

Principem léčby preeklampsie je léčba hypertenze při zajištění dobré placentární perfuze, prevence křečí, vyrovnaná bilance tekutin a včasné ukončení těhotenství. Léčba preeklampsie je závislá na zdravotním stavu matky a stáří plodu. Výhodou je překlad ženy s preeklampsií do perinatologického centra (transfer in utero). Snahou terapie je stabilizovat zdravotní stav matky a udržet stávající těhotenství do fáze, kdy je plod zralý. Je důležité pravidelně monitorovat stav matky (fyziologické funkce, laboratorní hodnoty a funkce fetoplacentární jednotky). V těžkých případech je nutné pro stabilizaci matky ukončit těhotenství bez ohledu na zralost plodu.

Kazuistika

Anamnéza

Paní K. B. je 31letá sekundigravida/primipara, nyní ve 31. týdnu těhotenství. V osobní ani v rodinné anamnéze se hypertenze ani jiná interní onemocnění nevyskytují. Doposud byla zdravá, těhotenské odběry a vyšetření byly v normě. Potíže se sluchem či zrakem neguje. Pracovní a sociální anamnéza je bez rizika, klientka pracuje jako prodavačka, je vdaná a žije s manželem ve společné domácnosti. V gynekologické anamnéze jednou miniinterrupce ze sociálních důvodů, menstruace od 13 let, pravidelná, hormonální antikoncepci neužívala, nyní druhé těhotenství, pravidelné kontroly od 9. týdne.

Katamnéza

Klientka paní K. B. byla přijata k hospitalizaci na gynekologicko-porodnickou kliniku dne 15. 12. 2012 jako transfer in utero z nemocnice Havířov pro pravidelnou děložní činnost co 15 minut, pohyby plodu cítí, plodová voda neteče, nekrvácí. Při přijetí je hodnota krevního tlaku 160/90 mm Hg, bolest hlavy, nauzeu a poruchy zraku neguje. Kontrakce pravidelné co 15 minut, kardiotokografický záznam plodu je reaktivní, zúženě undulatorní, bazální frekvence 140 tepů/ /min., bez decelerací. Při ultrazvukovém vyšetření je zjištěna růstová retardace plodu. Klientka je uložena na intermediální jednotku porodního sálu. Z laboratorních výsledků byla zjištěna přítomnost bílkoviny v moči, snížení počtu trombocytů a zvýšené hodnoty jaterních enzymů. Vzhledem ke stáří gravidity je zahájena kortikoidní léčba k podpoře dozrání plic plodu, tokolytická terapie, ATB terapie (byla podána z preventivních důvodů – Amoksiklav 1,2 g i. v. co 8 hod.), jsou podána antihypertenziva Dopegyt 250 mg 3× 1 tbl., pro elevaci jaterních testů se podávají i hepatoprotektiva – Flavobion 80 mg 3× 1 tbl. a Essentiale Forte N 300 mg 3× 2 tbl. Klientka si je vědoma závažnosti svého stavu, rozumí a souhlasí s navrženou léčbou a postupy, chápe možná rizika onemocnění jak pro sebe, tak pro plod, je srozuměna s nutností ukončení těhotenství v případě neúčinné neúčinné medikamentózní léčby, při progresi onemocnění nebo při známkách zhoršení stavu plodu a zvýšené hodnoty jaterních enzymů.

1. den hospitalizace dochází k elevaci krevního tlaku, nejnižší naměřená hodnota krevního tlaku (TK) je 160/100 mm Hg, je doporučena úprava medikace, nasazena infuze s Trandate inj. rychlostí 25 ml/hod. Během hospitalizace nedochází k poklesu krevního tlaku ani při maximální možné medikamentózní léčbě, dochází k dalšímu zvyšovaní hodnot jaterních testů, progresi trombocytopenie, proteinurie za 12 hodin je 2,9 g. Proto je po rozhovoru porodníka a neonatologa s klientkou rozhodnuto o ukončení těhotenství. Vzhledem k příznivému porodnickému nálezu bylo přistoupeno k ukončení těhotenství indukcí porodu. Klientka chápe nutnost navrženého postupu a souhlasí s ním, má však strach o život a zdraví dítěte. Během celého průběhu porodu je TK korigován infuzní terapií s Trandate inj.

17. 12. je porozen plod mužského pohlaví o hmotnosti 1060 g a délce 38 cm, Apgar skóre 7 – 8 – 9, který je ihned předán do péče pediatrů a přijat na jednotku intenzivní péče pro novorozence. Jako prevence tromboembolických komplikací je klientce aplikován Fraxiparine 0,3 ml s.c. Dochází k úpravě medikace. Infuzní terapie s Trandate léčivem je ukončena a nahrazena aplikací 4 g 20% MgSO4 v infuzní terapii, rychlostí 1 g za hodinu, pokračuje se v antihypertenzní léčbě Dopegyt 250 mg 3× 2 tbl. a Vasocardin 50 mg 3× 1 tbl., zůstává i léčba hepatoprotektivy. V období IV. doby porodní je TK měřen co 30 minut, nejvyšší TK je 135/80 mm Hg. Klientka je stabilizována. Za dvě hodiny po porodu je přeložena na oddělení rizikového těhotenství, kde se pokračuje v nastavené antihypertenzní léčbě, TK je měřen 6× denně, infuzní terapie s MgSO4 pokračuje 24 hodin po porodu. Po uplynutí této doby je klientka převedena na perorální formu magnezia, medikuje MgL 500 mg 3× 2 tbl.

2. den po porodu při stávající medikaci (Dopegyt, Vasocardin, MgL) dochází opět k dekompenzaci krevního tlaku, nejvyšší naměřený TK 180/110 mm Hg, klientka udává silné bolesti hlavy, nauzeu, jsou i přítomny výrazné otoky končetin, obličeje. Vzhledem k dekompenzaci zdravotního stavu klientky a nutnosti opětovného nasazení intravenózní aplikace antihypertenziv je klientka přeložena na jednotku intenzivní péče. Zde dochází ke stabilizaci krevního tlaku a ústupu klinických příznaků. Již není nutná intravenózní aplikace antihypertenziv a klientka je po 24 hodinách přeložena zpět na oddělení rizikového těhotenství.

V dalším poporodním období se stav klientky při medikaci Dopegyt 250 mg 3× 2 tbl., Vasocardin 50 mg 3× 1 tbl., MgL 500 mg 3× 2 tbl. a hepatoprotektiv stabilizuje, dochází k úpravě hodnot krevního tlaku a postupnému snižování hodnot proteinurie, jaterních enzymů a ústupu otoků. Klientka se cítí lépe, nemá již takový pocit únavy. Největší obavy má o život dítěte, které je hospitalizováno na jednotce intenzivní péče pro novorozence a jeho stav zatím nedovoluje přeložení na oddělení patologických novorozenců, kde by s ním mohla být klientka hospitalizována jako doprovod.

Klientka je 11. den po porodu propuštěna do domácí péče. Před propuštěním do domácí péče je edukována o způsobech měření krevního tlaku, o patologických hodnotách krevního tlaku, o příznacích symbolizujících zhoršení zdravotního stavu. Klientce byly předány léky na tři dny a zajištěna dispenzarizace v místě bydliště.

Ošetřovatelské posouzení dle NANDA taxonomie II

1. Podpora zdraví

Klientka se na miminko těšila. Spolu s manželem vnímala těhotenství jako příjemné období. Klientka byla seznámena se závažností svého zdravotního stavu. S navrhovanou léčbou souhlasí, je si vědoma vážnosti situace a chápe možná rizika onemocnění. Chce být plně informována a má zájem se podílet na léčbě. Je srozuměna také s nutností ukončení těhotenství v případě progrese onemocnění. Nekouří, alkohol a drogy neužívá.

2. Výživa

Výška 166 cm, váha před otěhotněním 52 kg, nyní 59 kg. Váhový přírůstek je 7 kg, což je fyziologická hodnota. Výrazné otoky dolních končetin, rukou a obličeje. Je zvyklá jíst pětkrát denně, dává přednost zdravé výživě. Denně vypije 3–3,5 l tekutin, především neperlivou vodu nebo ovocné čaje. Při přijetí má dietu č. 2/S (těhotenská šetřící), po porodu pro zvýšené hladiny jaterních testů dieta č. 4 (s omezením tuků), klientka byla seznámena s nutností změny diety, souhlasila. Byla zajištěna edukace nutričním terapeutem. 2. den po porodu, kdy dochází ke zhoršení zdravotního stavu, klientka udává nauzeu, ale nezvracela. Dle rozšířené stupnice rizika dekubitu podle Nortonové klientka dosáhla 34 bodů – bez rizika.

DOMÉNA č. 2 – výživa

Třída – hydratace
Ošetřovatelská diagnóza: Zvýšený objem tělesných tekutin – 00026
Určující znaky: změny krevního tlaku
Související faktory: poškozené regulační mechanismy vodního hospodářství v těle
Definice ošetřovatelské diagnózy: zvýšený objem tělesných tekutin je standardizovaný název ošetřovatelského problému člověka se zvýšeným hromaděním izotonických tekutin v těle.
Ošetřovatelské cíle: klientka pozoruje stagnaci otoků, stabilizace objemu tekutin, tělesná hmotnost klientky se nezvyšuje.
Ošetřovatelské intervence: sledovat vitální funkce v pravidelných intervalech dle ordinace lékaře a stavu klientky, zaznamenat hodnoty vitálních funkcí do dokumentace, denně klientku vážit ve stejnou dobu, sledovat vývoj otoků, měřit otoky krejčovským metrem, vždy na stejném místě, sledovat bilanci tekutin, sledovat močení, barvu moče, edukace klientky stran diety bohaté na bílkoviny.
Hodnocení: během hospitalizace došlo ke stagnaci otoků, klientka se cítila dobře, před propuštěním do domácí péče bylo patrné, že otoky ustupují.

3. Vylučování a výměna

Klientka udává častější močení, zhruba 1krát za hodinu, moč je čirá, bez příměsí, bez zápachu. Orientační vyšetření moče na bílkovinu je pozitivní a na přítomnost cukru je negativní. Stolice je pravidelná, jednou denně, změna barvy, konzistence nebo zápachu stolice se nevyskytuje. Po indukovaném porodu dochází ke spontánní mikci již za dvě hodiny, mikce bez dysurických potíží. Střevní peristaltika po porodu funkční. Stolice odchází již 1. den po porodu, změna barvy, konzistence nebo zápachu se nevyskytuje.

4. Aktivita – odpočinek

Klientka je plně soběstačná. Kompenzační pomůcky nepoužívá. Po porodu se cítí unavená, snaží se odpočívat. Dítě je pro svou nezralost umístěno na jednotce intenzivní péče pro novorozence, kam klientka pravidelně dochází. Pravidelně odstříkává mateřské mléko, které pak odnáší dítěti. Barthelův test základních všedních činností: klientka dosáhla 100 bodů – je soběstačná.

DOMÉNA č. 4 – aktivita – odpočinek

Třída – energetická rovnováha
Ošetřovatelská diagnóza: Únava – 00093
Určující znaky: unavenost, ospalost, nárůst potřeby odpočinku
Související faktory: stres, těhotenství, onemocnění
Definice ošetřovatelské diagnózy: únava je standardizovaný název ošetřovatelského problému člověka s nepřekonatelným a stálým pocitem vyčerpání a se sníženou schopností vykonávat tělesnou i psychickou práci.
Ošetřovatelské cíle: klientka má dostatek energie.
Ošetřovatelské intervence: psychická podpora, edukace o důležitosti odpočinku, zajistit podmínky kvalitního spánku a odpočinku, zvýšený pitný režim. Hodnocení: po stabilizaci zdravotního stavu klientky i dítěte se klientka cítila dobře, začala být plná energie, docházela za dítětem, těšila se, až bude přeložena na oddělení, kde bude s dítětem.

5. Vnímání – pozorování

Spolupracuje, komunikuje bez potíží. Orientovaná v místě i v prostoru. Kompenzační pomůcky nepoužívá. Klientka nemá poruchu zraku, sluchu ani řeči. Projevuje zájem o informace o průběhu své nemoci, ráda by se podílela na zlepšení svého zdravotního stavu.

DOMÉNA č. 5 – vnímání, poznávání

Třída – poznání
Ošetřovatelská diagnóza: Deficitní znalost o průběhu nemoci – 00126
Určující znaky: hovoří o nedostatečné znalosti
Související faktory: nedostatek orientace v nové, problematické záležitosti a nedostatek zkušeností
Definice ošetřovatelské diagnózy: deficitní znalost je standardizovaný název ošetřovatelského problému člověka s chybějícími nebo nedostatečnými informacemi k určitému tématu.
Ošetřovatelské cíle: klientka má dostatek informací o průběhu nemoci a léčbě, klientka spolupracuje při léčbě nemoci.
Ošetřovatelské intervence: edukace o příznacích nemoci, edukace o léčbě nemoci, edukace o možných komplikacích nemoci, edukace o prevenci zhoršení zdravotního stavu.
Hodnocení: klientka byla seznámena s příznaky a možnými komplikacemi preeklampsie, ochotně spolupracuje, je trpělivá.

6. Vnímání sebe sama

Klientka má strach především o dítě, je si vědoma rizik, které mohou nastat u předčasně narozených dětí.

7. Vztahy

Klientka i její manžel se na dítě těší a doufají, že bude vše v pořádku. Pro předčasný porod a nezralost novorozence je dítě umístěno na jednotce intenzivní péče pro novorozence. Ráda by už měla miminko u sebe, když jsou od sebe oddělení, necítí se úplně jako matka svého dítěte. Zdravotní stav dítěte nedovoluje kojení ani přikládání k prsu, proto klientka pravidelně odstříkává mateřské mléko a odnáší dítěti.

DOMÉNA č. 7 – vztahy

Třída – role pečovatele
Ošetřovatelská diagnóza: Riziko zhoršení rodičovské role – 00057
Rizikové faktory: narození před termínem Definice ošetřovatelské diagnózy: riziko zhoršení rodičovské role je standardizovaný název ošetřovatelského problému rodiče (nebo osoby pečující o dítě), jehož schopnost vytvořit, uchovat nebo obnovit optimální prostředí pro růst a vývoj dítěte je ohrožena. Ošetřovatelské cíle: klientka vykonává roli rodiče.
Ošetřovatelské intervence: psychická podpora, umožnit návštěvy dítěte, umožnit návštěvy rodiny.
Hodnocení: klientka své dítě navštěvuje na jednotce intenzivní péče pro novorozence pravidelně, přináší mu své mateřské mléko, cítí se jako matka, má pěkný vztah k dítěti.

Ošetřovatelská diagnóza: Přerušení kojení – 00105
Určující znaky: matka a dítě jsou odděleni
Související faktory: nezralost dítěte
Definice ošetřovatelské diagnózy: přerušené kojení je standardizovaný název ošetřovatelského problému matky a dítěte, u kterých v důsledku matčiny neschopnosti nebo nevhodnosti přikládání dítěte k prsu došlo k přerušení kojení.
Ošetřovatelské cíle: klientka udržuje laktaci.
Ošetřovatelské intervence: edukace o stimulaci prsou, edukace o důležitosti udržení laktace, ukázka pomůcek k odstříkání mléka, informace o možnosti zapůjčení nebo nákupu těchto pomůcek.
Hodnocení: klientka udržuje laktaci, pravidelně odstříkává mateřské mléko, které nosí svému dítěti.

8. Sexualita

V oblasti sexuality neudává žádné potíže. Menstruace od 13 let, pravidelná, trvající 5 dní. Nyní druhá gravidita, 1 miniinterrupce v anamnéze. Hormonální antikoncepci nikdy neužívala.

9. Zvládání zátěže – odolnost vůči stresu

Spolupráce klientky s manželem i celou rodinou je dle slov klientky výborná, manžel je jí v současné situaci oporou. Klientka má obavy především o dítě.

DOMÉNA č. 9 – zvládání zátěže – odolnosti vůči stresu

Třída – Reakce na zvládání zátěže
Ošetřovatelská diagnóza: Strach – 00148
Určující znaky: identifikace objektu, který strach vyvolává (zdraví dítěte)
Související faktory: odloučení od opory (partner) v situaci, která navozuje stres (hospitalizace, nemoc, zdraví dítěte)
Definice ošetřovatelské diagnózy: strach je reakcí člověka na hrozbu, kterou si připouští jako nebezpečí.
Ošetřovatelské cíle: klientka se cítí bezpečně, klientka má mírnější pocity strachu o dítě.
Ošetřovatelské intervence: vytvořit klidné prostředí, psychická podpora klientky, vytvořit důvěru mezi klientkou a zdravotnickým personálem, zajistit pohovor s pediatrem, který ošetřuje dítě, umožnit přítomnost blízké osoby.
Hodnocení: klientka získala důvěru ve zdravotnický personál, cítí se bezpečně, po pohovoru s pediatrem se již cítí klidná, hodně jí pomohlo, že zdravotní stav dítěte je natolik stabilizovaný, že je velká naděje na jeho brzké přeložení na oddělení patologických novorozenců, kde pak může být s dítětem hospitalizována v systému rooming in.

10. Životní principy

Za nejdůležitější v životě považuje svou rodinu. Nejvyšší prioritou je nyní zdraví dítěte. Nejtěžší pro ni bylo rozhodnutí o ukončení těhotenství. Uvědomovala si závažnost svého stavu, ale zároveň měla obavy, že se miminko narodí předčasně a může mít adaptační potíže.

11. Bezpečnost

Klientka dodržuje zvýšenou hygienu. Je plně soběstačná. Hráz je klidná, porodní poranění se hojí per primam. Místa po invazivních vstupech nejeví známky infekce. Dle rozšířené stupnice rizika dekubitu podle Nortonové klientka dosáhla 34 bodů – bez rizika. Hodnocení rizika pádu – klientka dosáhla 1 bodu (užívání antihypertenziv) – bez rizika.

DOMÉNA č. 11 – bezpečnost – ochrana

Třída – infekce
Ošetřovatelská diagnóza: Riziko infekce – 00004
Rizikové faktory: destrukce tkáně a zvýšená expozice patogenům z okolí, ruptura plodových blan, invazivní procedury, prostředí zvýšeně vystavené patogenům
Definice ošetřovatelské diagnózy: riziko infekce je standardizovaný název ošetřovatelského problému člověka zvýšeně ohroženého vstupem patogenních organismů do těla.
Ošetřovatelské cíle: klientka nemá známky infekce, klientka zná způsoby prevence vzniku infekce.
Ošetřovatelské intervence: edukace o zvýšeném hygienickém režimu, seznámit klientku s příznaky infekce, sledovat známky infekce, sledovat fyziologické funkce a provádět záznam do dokumentace, postupovat asepticky při ošetření invazivních vstupů.
Hodnocení: klientka byla seznámena se způsoby prevence vzniku infekce, chápe, zvýšenou hygienu dodržuje, během hospitalizace nebyly přítomny známky vzniku infekce.

12. Komfort

Při přijetí klientka bolesti hlavy neguje, 2. den po porodu dochází ke zhoršení stavu stavu, klientka udává bolesti hlavy, nauzeu, je výrazně algická. Dle vizuální analogové škály 2 (VAS 0–5): 2 – střední, po podání analgetizace a stabilizaci stavu cítí klientka úlevu.

DOMÉNA č. 12 – komfort

Třída – tělesný komfort
Ošetřovatelská diagnóza: Akutní bolest – 00132
Určující znaky: sdělení nebo označení bolesti
Související faktory: poškozující agens Definice ošetřovatelské diagnózy: akutní bolest je standardizovaný název ošetřovatelského problému člověka, který prožívá nepříjemnou bolest, jež má intenzitu od střední k prudké, má náhlý nebo pozvolný nástup a je u ní předpoklad vymizení do 6 měsíců. Ošetřovatelské cíle: klientka udává zmírnění či odstranění bolesti hlavy.
Ošetřovatelské intervence: provést opatření prevence eklamptického záchvatu, zjistit lokalizaci bolesti, její charakter a intenzitu pomocí analogové škály bolesti (VAS 0–5), provádět zápis do dokumentace, sledovat účinek analgetik podaných dle ordinace lékaře, sledovat účinek antihypertenziv podaných dle ordinace lékaře, edukace o pitném režimu.
Hodnocení: po stabilizaci zdravotního stavu bolesti hlavy ustoupily, klientka nadále dodržovala zvýšený pitný režim.

Ošetřovatelská diagnóza: Nauzea – 00134
Určující znaky: hlášená nauzea („špatně od žaludku“)
Související faktory: psychologické faktory (například bolest, strach)
Definice ošetřovatelské diagnózy: nauzea je standardizovaný název ošetřovatelského problému člověka se souborem subjektivně nepříjemných pocitů v hrdle, epigastriu nebo břichu, které mohou vést k naléhavé potřebě zvracet.
Ošetřovatelské cíle: klientka nepociťuje nauzeu.
Ošetřovatelské intervence: doporučit klientce, aby častěji pila, po malých doušcích, doporučit klientce, aby se několikrát zhluboka nadechla, podat antiemetika dle ordinace lékaře, nejlépe intravenózně nebo per rectum, sledovat stav klientky, provést zápis do dokumentace.
Hodnocení: po podání antiemetik udává klientka zlepšení, po stabilizaci zdravotního stavu se již nauzea nevyskytla.

13. Růst, vývoj

Klientka je v celkově dobrém stavu. Bez nálezu.

Závěr

Klientka byla během hospitalizace průběžně edukována. Byla provedena edukace o průběhu nemoci, její léčbě, edukace o průběhu porodu, o zvýšené hygieně, pro nezralost novorozence byla provedena edukace o odstříkání mateřského mléka a jeho skladování. Klientka byla před propuštěním do domácí péče seznámena s použitím tlakoměru, s patologickými hodnotami krevního tlaku, s příznaky, které mohou signalizovat zhoršení zdravotního stavu, a s kontakty, na které se může v těchto případech obrátit. Protože hospitalizace v nemocnici představuje pro člověka zátěž nejen fyzickou, ale i psychickou, dochází ke změně životního stylu, nedostatečnému kontaktu s rodinou a blízkými osobami, narušení soukromí, dostavuje se strach z neznámého prostředí a samozřejmě také strach o život a zdraví dítěte, zvláště při nutnosti předčasného ukončení těhotenství, je důležité s klientkou komunikovat, vysvětlit jí každou intervenci, informovat ji o výsledcích všech jejích vyšetření a o dalším postupu léčby. Umožnit jí, aby se na léčbě podílela. Úlohou zdravotníků není jen snaha o stabilizaci fyzického stavu a sledování plodu, ale i snaha o psychickou pohodu.

Bc. Jitka Šimonová, Porodnicko-gynekologická klinika FN Ostrava
PhDr. Bohdana Dušová, Ph.D., Porodnicko-gynekologická klinika FN Ostrava

Literatura:

1. Cífková R. Hypertenze v těhotenství. Vnitřní lékařství. 2006;52(3):263–270. ISSN 0042-773X

2. Čech E et al. Porodnictví. 2. vydání. Praha: Grada Publishing, 2006. 544 s. ISBN 80-247-1313-9

3. Marečková J. Ošetřovatelské diagnózy v Nanda doménách. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 264 s. ISBN 80-247-1399-3

4. Zwinger A et al. Porodnictví. 1. vyd. Praha: Galén, 2004. 532 s. ISBN 80-7262-257-9

Recenzovaly:

Mgr. Radka Dolhá, Gynekologicko-porodnické oddělení ON Kladno, a. s.
Bc. et Bc. Jiřina Weisová, Gynekologicko-porodní oddělení Slezské nemocnice v Opavě

 

• tisk
• předplatit si