Problematika dentální hygieny v dětské populaci

Cílem našeho výzkumu bylo zhodnotit efekt preventivního programu „Zdravý zoubek“ u dětí mateřských škol (MŠ) a 1. stupně základních škol (ZŠ) v dovednostech v prevenci zubního kazu. K výzkumu byla použita metodika strukturovaného pozorování dětí s písemným souhlasem rodiče dítěte. Z výzkumného šetření vyplynulo, že děti před realizací preventivního programu používaly neefektivní techniky čistění zubů. Po realizaci preventivního programu zvládala většina dětí vhodnou techniku čištění zubů podle čisticí plochy zubu.

Výsledky výzkumného šetření pomohly zjistit znalosti a dovednosti v prevenci zubního kazu u dětí. Ukázaly pozitivní vliv využití vhodné metody výuky na efektivitu preventivního programu v ošetřovatelské praxi. Přispěly ke zlepšení úrovně dentálního zdraví u dětské populace.

Úvod

Nejnovější studie dokazují významné zhoršení hygieny dutiny ústní u dětské populace. Výsledkem je zvýšení kazivosti zubů, která má neblahý dopad na trvalý chrup. Prevence u dětí by měla obsahovat uvědomění si odpovědnosti za své zdraví a měla by naučit děti efektivnímu čištění zubů ve spolupráci s jejich rodiči. Významnou úlohu v prevenci zubního kazu hraje vhodná metoda výuky využitá v ošetřovatelské praxi. Role sestry v primární prevenci orálního zdraví dětí je nezastupitelná. Rozhoduje účinnost primárněpreventivních opatření.

Metodika

Přímé strukturované pozorování probíhalo v MŠ a v ZŠ, záznam pozorování byl proveden do záznamového archu. Pozorování dětí bylo provedeno s písemným souhlasem rodiče dítěte. Pozorování se týkalo způsobu a pořadí čištění zubů (techniky a systematiky čištění zubů). Výzkumný soubor tvořilo 10 dětí, 5 dětí z MŠ a 5 dětí z 1. stupně ZŠ.
Výzkumná otázka zněla: Jsou techniky čištění zubů, které děti používají, efektivní?

Výsledky

Tabulka 1 zobrazuje porovnání výsledků pozorování pořadí čištění zubů před realizací preventivního programu a 14 dní po realizaci preventivního programu. Nejčastěji vynechávaná místa při čištění zubů jsou vnitřní plochy, před realizací preventivního programu je vynechalo osm z deseti respondentů, po realizaci dva z deseti respondentů. Vnější plochy vynechal při čištění zubů před realizací jeden z deseti respondentů a po realizaci nula respondentů. Kousací plochy vynechali před i po realizaci tři z deseti respondentů. Celé zuby vynechali dva z deseti respondentů před realizací, po realizaci žádný respondent. Posloupnost čištění zubů dodrželo po realizaci šest z deseti respondentů, před realizací žádný. Chaotické čištění zubů provádělo deset z deseti respondentů před realizací, po realizaci čtyři z deseti respondentů.

Tabulka 2 zobrazuje porovnání výsledků pozorování způsobu čištění zubů před realizací preventivního programu a 14 dní po realizaci preventivního programu. Deset z deseti respondentů používalo před realizací projektu při čištění zubů vodorovné pohyby se zubním kartáčkem, devět z deseti respondentů tyto pohyby používalo i po realizaci programu. Dva z deseti respondentů před realizací používalo kroužky a po realizaci tyto pohyby používalo nula respondentů. Od červené k bílé pohybovali před realizací dva z deseti respondentů a po realizaci sedm z deseti respondentů. Pohyby cik–cak používal před realizací jeden z deseti respondentů a po realizaci sedm z deseti respondentů. Kvalitní čištění zubů neprovádí před realizací žádný respondent, po realizaci šest z deseti respondentů. Nekvalitní čištění zubů provádí před realizací všech deset respondentů a po realizaci čtyřiz deseti respondentů.

Diskuze

Systematika a technika před realizací preventivního programu. Pozorování systematiky neboli pořadí čištění zubů u respondentů jsme zaměřili na vynechané plochy zubů a na dodržení posloupnosti.

Plochy zubů:
Dítě by si mělo čistit zuby ze tří stran: vnější stranu, vnitřní stranu a kousací plochy, uvádí Adamová (Adamová, 2012). Z výsledků pozorování vyplývá, že nejrizikovější stranou je vnitřní strana zubu. Tuto stranu zubu nečistilo osm z deseti respondentů.

Dodržení posloupnosti čištění zubů tak, aby se na žádný zub nezapomnělo:
Nejprve vyčistit vnější a vnitřní stranu, z pravé strany na levou či obráceně, nakonec kousací plochy, uvádí Eliášová (Eliášová, 2010). Posloupnost nedodržel žádný respondent, čištění bylo chaotické. V takovém případě je velmi pravděpodobné, že se zubní plocha nebo celý zub vynechá a nevyčistí.

Pozorování techniky neboli způsobu čištění zubů u respondentů jsme zaměřili na pohyby se zubním kartáčkem a následně na kvalitu. Výsledky ukazují, že deset respondentů používá k čištění zubů vodorovné neboli horizontální pohyby se zubním kartáčkem. Pokud tyto pohyby provádí přes vnitřní a vnější plochy zubů, čistí své zuby nekvalitně, a to před realizací preventivního programu prováděli všichni respondenti. Dva respondenti prováděli kroužky, další dva respondenti od červené k bílé a pouze jeden techniku cik–cak. Dlouhá (Dlouhá, 2011) v odborném článku zdůrazňuje, že technika čištění zubů má být šetrná k zubům a dásním. Vodorovné neboli horizontální pohyby přes vnitřní a vnější plochy zubů, které používali všichni respondenti, nejsou šetrné k zubům a dásním, protože poškozují dásně a krčky zubů. Na základě těchto výsledků lze stanovit, že techniky čištění zubů, které respondenti používali, nejsou efektivní.

Systematika a technika po realizaci preventivního programu. Výsledky pozorování po realizaci preventivního programu s využitím vhodné metody výuky v ošetřovatelské praxi jsou následující:

Pořadí čištění zubů u respondentů se zlepšilo, pouze dva respondenti nevyčistili vnitřní plochy zubů a kousací plochu zubů. Jeden respondent vynechal kousací plochu.

Uspořádání čištění zubů se také zlepšilo. Čtyři respondenti čistili zuby chaoticky. Zouharová (Zouharová, 2008) popisuje vhodnou techniku čištění zubů u dětí: cik–cak pohyby na vnějších plochách zubů při sevřených čelistech, od červené k bílé na vnitřních plochách zubů a kousací plochy vodorovně. Respondenti využívali naučená přirovnání při čištění zubů, „vycení zuby jako tygr“ při čištění vnějších stran zubů technikou cik–cak, při čištění kousacích ploch vodorovně poslouchali „zvuk mašinky“. Zde se ověřilo využití vhodných metod výuky v ošetřovatelské praxi podle věku respondenta. Kvalitně si čistilo zuby šest respondentů, před realizací projektu žádný. Longauerová (Longauerová, 2009) v odborném článku zmiňuje, že nejlepší vyhlídky na úspěch má cílená a systematická zdravotní výchova dětí, která má být realizována již v předškolním věku v rodině i ve školních zařízeních. Dále uvádí, že v této věkové kategorii jsou nejlepší předpoklady vytváření návyků přetrvávajících celý život.

 

Závěr

Výsledky výzkumného šetření pomohly zjistit znalosti a dovedností v prevenci zubního kazu u dětí. V efektivitě preventivního programu v ošetřovatelské edukaci se nejlépe osvědčily kombinace metod výuky názorně demonstrační, slovní a praktické. Přispěly ke zlepšení úrovně dentálního zdraví u dětské populace.

 

Mgr. Marie Dubová, Střední zdravotnická škola Jindřichův Hradec
Mgr. Lenka Šedová, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, JU v Českých Budějovicích

Literatura:

1. Adamová J. Jak předejít vzniku zubního kazu? Diagnóza ošetř. 2012;8(1):42–43. ISSN 1801-1349

2. Dlouhá M. Dentální hygiena – instruktáž, výběr pomůcek a metody čištění. Sestra. 2011;21(1):32–33. ISSN 1210-0404

3. Eliášová A, Kovaľ A, Markovská N, Kovaľová E. Orálna hygiena II., III. Prešov: Akcent print, 2010. ISBN 9788089295241

4. Longauerová A, Schlosserová A, Cinová A. Prevence v oblasti dentálního zdraví. Sestra. 2009;19(9):56–57. ISSN 1210-0404

5. Zouharová Z. Zdravý úsměv: péče o zuby a dásně. 1. vyd. Brno: ERA, 2008, 127 s. ISBN 978-80-7366-124-3

Více o autorkách:

Mgr. Marie Dubová, Střední zdravotnická škola Jindřichův Hradec
1993: ukonč. SZŠ – všeobecná sestra, Jindřichův Hradec; 1997: ukonč. Bc. studium – zdravotní výchova, 1. LF UK, Praha; 2001: ukonč. pedagogické minimum, JCU, České Budějovice; 2010: ukonč. Bc. studium – ošetřovatelství, ZSF JCU, České Budějovice; 2013: ukonč. Mgr. studium – ošetřovatelství ve vybraných klinických oborech, ZSF JCU, České Budějovice; od 1997: SZŠ, Jindřichův Hradec, vyučující odborných předmětů

Mgr. Lenka Šedová, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, JU v Českých Budějovicích
2001–2004: ukonč. Bc. studium ­– obor všeobecná sestra, ZSF JU v Českých Budějovicích; 2004–2006:  ukonč. Mgr. studium – ošetřovatelství, ZSF JU v Českých Budějovicíchů; 2006–2010:  ukonč. doktorské studium – obor Prevence náprava a terapie zdravotní a sociální problematiky dětí, dospělých a senior, ZSF JU v Českých Budějovicích

 

• tisk
• předplatit si