Přístup ke zdraví a prevence nemocí u romské minority

Souhrn / Tento příspěvek prezentuje výsledky tříletého projektu výzkumného šetření, který byl realizován Zdravotně sociální fakultou Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (ZSF JU) za podpory Grantové agentury ministerstva zdravotnictví České republiky (IGA MZ ČR). Záměrem výzkumného šetření bylo zmapování specifických potřeb minorit žijících na území České republiky (ČR), zmapování přístupu jednotlivých minorit ke svému zdraví a specifik životního stylu a vyhodnocení jejich názorů na dostupnost a kvalitu zdravotnických služeb. Řešení projektu probíhalo na základě kvalitativního výzkumu pomocí polostandardizovaných rozhovorů s vybranými zástupci minoritních skupin; část, kterou tento příspěvek představuje, probíhala na základě kvantitativního výzkumu u osmi minorit. V tomto případě jsou prezentovány výsledky získané od romské komunity. Vycházíme zde z výsledků od 1174 romských respondentů, které byly zpracovány pomocí statistického programu SASD 1.4.5.

Klíčová slova / romská minorita – ošetřovatelství – ošetřovatelská péče – zdraví – prevence nemoci – holismus.

Access to health and disease prevention in the romany minority

Summary / This article presents the results of a three-year researching project, which was realized with the support of IGA MZ CR. The aim of the research was to map specific needs of individual minorities living on the Czech territory. Also the overview of the attitudes to their health is described, specifics of their lifestyles are introduced and evaluation of their views on availability and quality of health services is presented. The qualitative approach was chosen for the research. The half-standardized interviews were used to research. In this case, the results presented are obtained from the Roma community, which is one of eight minorities involved in the main research. 1174 Roman respondents were interviewed and the results were analysed by a statistical programme SASD 1.4.5.
Keywords / romany minority – nursing – nursing care – health – prevention of illness – holism.

Úvod

Naše společnost žije ve stále multikulturnějších společenstvích, a to na základě migrace, ke které dochází z různých důvodů. Například sem můžeme zahrnout důvody společenské, čili vlivy globalizace, dále politické, ekonomické, sociální, humanitární či studijní. Jelikož tyto faktory podstatně modifikují prožívání, vnímání a sdělování zdravotních problémů, musejí být zároveň i kladeny nároky na uzpůsobení zdravotní péče v rámci základních myšlenek multikulturního ošetřovatelství, a proto i sestra musí být vždy dobře profesně připravená, aby byla schopna poskytnout kulturně specifickou ošetřovatelskou péči, vycházející z holistické filozofie, (5) kdy úsilím poskytované zdravotní péče je snaha o podporu zdraví a prevence nemocí, přičemž chápání pojmu zdraví závisí vždy na společnosti, dále na stupni jejího rozvoje a na její kultuře. (2) Zároveň i poskytovaná kulturně diferencovaná ošetřovatelská péče si musí klást za cíl nejen zbavit jedince nemocí a usilovat o to, aby dosáhl stavu fyzické, psychické a sociální pohody, ale stále více se zaměřovat na potřebu optimálního rozvíjení a využívání všech pozitivních biologických, psychických a sociálních vlastností a schopností člověka dané kultury. (1) Pro lepší pochopení zdraví a prevence nemocí jednotlivých kultur je nezbytné hlubší pochopení života lidí v odlišných kulturách a jejich sociálních situacích. Sestra zde svou péči zaměřuje na prevenci nemocí a výchovu ke zdraví, udržování a podporu zdraví, zvyšování odpovědnosti za zdraví každého jedince, péči o nemocné v domácím prostředí a vyhledávání rizikových skupin. (3) Péče v oblasti přístupu ke zdraví a prevence nemocí je tudíž především edukačního a poradenského charakteru, kdy je potřeba zajišťovat kulturně diferencovanou ošetřovatelskou péči v rámci minorit, v tomto případě u romské komunity. (3) Jedná se o jednu z největších minorit v České republice, k níž se dle Českého statistického úřadu v roce 2011, kdy proběhlo poslední sčítání lidu, hlásilo necelých 5 200 osob. Uvedený údaj je však, jak je uvedeno ve zprávě vlády ČR, dle odborníků podhodnocený. (7, 8) Velikost romské menšiny je podle nich odhadován na 150–300 000 osob, přitom můžeme říci, že existují rozdíly mezi životním způsobem Čechů a Romů, které vyplývají z odlišného pojetí života a životních hodnot.

Cíl práce

Mezi cíle výzkumného šetření patří zmapování specifických potřeb minorit žijících na území ČR, zmapování přístupu jednotlivých minorit ke svému vlastnímu zdraví a specifik životního stylu a vyhodnocení jejich názorů na dostupnost a kvalitu zdravotnických služeb v rámci poskytování holistické zdravotní péče pacientům vybraných minorit, v tomto případě romské minority.

Výzkumný soubor a metodika

Řešení tříletého projektu, který byl realizován za podpory Grantové agentury ministerstva zdravotnictví (IGA MZ ČR), bylo rozděleno do tří etap. V první části byly na základě analýzy a studia literatury zaměřené na multikulturní problematiku provedeny polostandardizované kvalitativní rozhovory s vybranými zástupci jednotlivých minoritních skupin. Na základě těchto rozhovorů byly vytvořeny podrobné dotazníky, které obsahovaly 140 otázek, jež byly tematicky rozděleny do částí zjišťujících přístup ke zdraví, životní styl a zkušenosti se zdravotnickými zařízeními. Tyto dotazníky sloužily pro výzkum většího rozsahu. Část, která je zde prezentována, probíhala na základě kvantitativního výzkumu u osmi vybraných minorit žijících v České republice. V tomto případě jsou prezentovány výsledky získané od romské komunity. Vycházíme z výsledků od 1174 romských respondentů, které byly zpracovány pomocí statistického programu SASD 1.4.5.

Výsledky kvantitativní části výzkumu

Výsledky kvantitativního šetření u romské minority

Výsledky kvantitativní části ukazují, že z celkového počtu 1174 dotazovaných respondentů se 47,83 % zcela stará o své zdraví a 34,15 % se spíše stará o své zdraví. V péči o zdraví svých dětí se zcela stará o jejich zdraví 38,41 % respondentů a 9,82 % se spíše stará, ale je nutné zde zohlednit, že z celkového počtu dotázaných Romů 49,12 % nemá děti.

Graf 1 uvádí, jak se respondenti starají o své zdraví. Z celkového počtu dotazovaných Romů byla nejčastější odpovědí pravidelnost ve stravování, která byla zastoupena 424 odpověďmi, další nejčastější odpovědí bylo střídmé stravování v 386 případech a poté preventivní prohlídky u lékaře u 383 dotázaných. Dále udávají Romové jako součást péče o zdraví pravidelnost spánku (367 odpovědí) a také příjem doporučeného množství tekutin (346 odpovědí). Mezi odpověďmi jsme se také setkali s možností, že se o své zdraví nestarají, což bylo v 67 případech.

Graf 2 udává výsledky vztahující se k preventivní péči u Romů v rámci návštěvnosti lékařů. Nejvíce navštěvují Romové praktické lékaře jako součást preventivní péče o jejich zdraví, a to v 751 případech z celkového počtu odpovědí. S nárůstem specializovanosti lékařů však lze konstatovat, že jejich návštěvnost klesá; setkáváme se s negativní odpovědí, co se týká prevence u lékařů specialistů oproti praktickým lékařům.

Další otázky výzkumného šetření ve vztahu přístupu ke zdraví u romské menšiny se zabývaly spokojeností s preventivní péčí v ČR. Úplnou spokojenost s preventivní péčí v ČR udává 35,69 % dotázaných Romů a 3,63 % nejsou spokojeni vůbec. Na preventivní prohlídky s dětmi chodí pravidelně 36,7 % dotazovaných respondentů, opět ale musíme zohlednit, že 49,12 % respondentů nemá děti, tudíž lze konstatovat, že preventivní péče u dětí je na dobré úrovni. Co se týká prevence a očkování, Romové se ve většině případů, tzn. v 49,74 %, nenechávají očkovat, ale především nechávají očkovat své děti, a to 62 % dotázaných, kteří mají děti.

V rámci péče o zdraví je nutné se zaměřit na další faktory ovlivňující zdraví, jako je kouření a užívání kávy či alkoholu. Z celkového počtu dotazovaných 58,33 % Romů kouří. Kouření romské komunity se poté odráží na výskytu kardiovaskulárních onemocnění, což dokazují další výsledky tohoto výzkumu, kdy onemocněním srdce a cév trpí 39 % respondentů oproti dalším šesti uváděným chronickým onemocněním, jako byly například onemocnění plic, zažívacího traktu, krevního systému, onemocnění urogenitální, mozku či svalů. Dalšími faktory ovlivňujícími zdraví jsou pití kávy, jež uvádí 63,53 % dotázaných Romů; co se týká požívání alkoholu, 10,65 % pije alkohol pravidelně, 58,94 % výjimečně a 28,02 % nepije vůbec. Také jsme se zaměřili na zjišťování stravování dle zásad správné výživy. Tyto výsledky udává graf 3, kdy se kladně vyjádřilo 10 % dotázaných respondentů „zcela souhlasím“ a 24 % dotázaných Romů „spíše souhlasím“.

Diskuze

Na základě získaných výsledků kvantitativní části můžeme zhodnotit přístup ke zdraví a prevenci nemocí u jedné z vybraných minorit žijících v České republice, v našem případě u romské menšiny.

Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že romská menšina se snaží starat o své zdraví, což dokazují pozitivní odpovědi, kdy se 47,83 % zcela stará o své zdraví a 34,15 % se spíše stará o své zdraví, ale preventivní péči často podceňují. Na tuto skutečnost poukazují výsledky týkající se návštěvnosti lékařů. Zde je nejvíce zastoupena prevence v rámci návštěvnosti praktických lékařů, což uvedlo z celkového počtu respondentů 751 Romů; s nárůstem specializovanosti lékařů však lze konstatovat, že jejich návštěvnost klesá, neboť se setkáváme s negativní odpovědí, co se týká prevence u lékařů specialistů oproti praktickým lékařům. Tyto výsledky konvenují se zjištěními uvedenými v Národní zprávě z roku 2009 týkající se romské populace a zdraví (Nesvadbová, 2009), ve které je zmíněn fakt, že Romové prevenci jako takovou spíše podceňují, což můžeme také označit jako instrumentální přístup ke zdraví.

O péči o zdraví vypovídají také údaje o tom, jak se Romové starají o své zdraví, přičemž hlavně uvádějí odpovědi týkající se stravování, další determinanty zdraví a zdravého životního stylu jsou opomíjeny. V souvislosti s touto problematikou uvádí Kateřina Ivanová ve své publikaci Multikulturní ošetřovatelství (Ivanová, 2005), že u Romů je třeba celkově apelovat na změnu životního stylu a zdůrazňovat negativní dopady na zdraví, které mohou vznikat v důsledku nedodržování zdravotnických opatření. Dle získaných dat lze dále říci, že se Romové zaměřují spíše na zdraví svých dětí a více se věnují preventivní péči u dětí.

V souvislosti s péčí o zdraví je nutné se zmínit i o dalších faktorech ovlivňujících zdraví, jako je kouření a užívání kávy či alkoholu. Z celkového počtu dotazovaných 58,33 % Romů kouří. Kouření členů romské komunity se poté odráží na výskytu kardiovaskulárních onemocnění, což dokazují další výsledky tohoto výzkumu, kdy onemocněním srdce a cév trpí 39 % respondentů oproti dalším šesti chronickým onemocněním. S těmito výsledky souhlasí i Národní zpráva 2009 (Nesvadbová, 2009), kde je uvedeno, že romská menšina má z chronických onemocnění nejvíce zastoupeny choroby srdce a oběhové nemoci. Dalším faktorem ovlivňujícím zdraví je pití kávy, kterou konzumuje 63,53 % dotázaných Romů. Co se týká požívání alkoholu, 10,65 % pije alkohol pravidelně, 58,94 % výjimečně a 28,02 % nepije vůbec. Problematikou pití alkoholu se též zabývá již zmiňovaná Národní zpráva 2009 (Nesvadbová, 2009), která uvádí určitou problémovost při zjišťování dané skutečnosti u této populace.

Závěr

Na základě zjištění tohoto výzkumu v rámci mapování přístupu ke zdraví a prevenci nemocí vyplynulo, že se romská komunita snaží starat o své zdraví, ale preventivní péči často podceňují. Zejména se jedná o prevenci u zubních lékařů, gynekologů a dalších specialistů. Romové spíše orientují péči na zdraví svých dětí, kdy s nimi pravidelně docházejí na preventivní prohlídky a nechávají je očkovat, někdy i nad rámec povinného očkování, oproti možnostem, které jsou nabízeny dospělé populaci Romů.

V rámci dodržování zásad správného životního stylu se ukázalo, že nadpoloviční většina respondentů kouří, pije kávu a je občasnými konzumenty alkoholu, což má dopad na výskyt chronických onemocnění v romské populaci.

Výstupem tohoto projektu je vytvoření konkrétních standardů na základě zjištěných skutečností, adekvátně kulturně diferencovaných dle daných minorit, a publikace o multikulturní ošetřovatelské péči.

Příspěvek se vztahuje k řešení grantového projektu NS/9606-3, který je realizován za finanční podpory IGA MZ ČR.

Zdeňka Pavelková, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, České Budějovice

Literatura

1. Bártlová S, Matulay S. Sociologie zdraví, nemoci a rodiny. Martin: Osveta, 2009. 141 s. ISBN 978-80-8063-306-6

2. Farkašová D a kol. Ošetřovatelství – teorie. 1.vyd. Martin: Osveta, 2006. 211 s. ISBN 80-8063-227-8.

3. Hanzlíková A a kol. Komunitní ošetřovatelství. 1.vyd. Martin: Osveta, 2007. 271 s. ISBN 978-80-8063-257-1

4. Ivanová K a spol. Multikulturní ošetřovatelství I. Praha: Grada, 2006. 248 s. ISBN 80-7254-329-9

5. Mastiliaková D a kol. Komunikace s cizinci při poskytování zdravotní péče a respektování jejich transkulturní odlišnosti v rámci českého právního řádu. Ostrava: Ostravská univerzita, Zdravotně sociální fakulta, 2002. 123s. ISBN 80-7042-344-7

6. Nesvadbová L et al. Romská populace a zdraví. Česká republika – Národní zpráva 2009, poslední revize 2009. [online]. Praha: Kancelář pro záležitosti romské komunity [cit. 2011-01-25]. Dostupné z: www:http://www.vlada.cz/assets/ppov/zalezitosti-romskekomunity/dokumenty/Sastipen.pdf

7. Vláda České republiky. Romská národnostní menšina. Poslední revize 6. 4. 2006. [online]. [cit. 2011-01-25]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradniorgany-vlady/rnm/mensiny/romska-narodnostni-mensina-16149/

8. Český statistický úřad. Obyvatelstvo podle národnosti a podle velikostních skupin obcí a krajů. Poslední revize 31. 12. 2012 [online]. [cit. 2013-01-10] Dostupné z: http://www.scitani.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/D70024DBA1/$File/ZVCR013.pdf

Recenzovaly

PhDr. Andrea Holubová, Nemocnice Tábor, a. s.
Mgr. Bc. Pavlína Šnorová

 

• tisk
• předplatit si