Číslo 12 / 2014
Sestry si vyzkoušely osteosyntézu v praxi
Osteosyntéza v praxi zněl název odborné konference, která se konala v úterý 4. listopadu 2014 v konferenčním sále I. chirurgické kliniky VFN v Praze. Sponzorovala ji firma MEDIN, a. s., která tak navázala na řadu svých úspěšných odborných akcí, jež pro lékaře – traumatology i sálové sestry pořádá.
Patnáct sálových sester z celé republiky, které byly na konferenci vybrány, se sešlo v historických prostorách přednáškového sálu, kde pro ně bylo připraveno instrumentárium a makety kostí upevněných ve svěrácích na stolech. Na nich si po několika teoretických přednáškách vyzkoušely pod dohledem lékařů a školitelů nově nabyté vědomosti v praxi.
Po úvodních slovech zástupců firmy MEDIN, a. s., náměstka ředitelky VFN MUDr. Jana Břízy, CSc., MBA, a PhDr. Dagmar Škochové, MBA, z VFN se první přednášky ujala Soňa Tesařová, která mluvila na téma perioperační péče v traumatologii. „Perioperační sestra by měla být erudovaná, spolehlivá, flexibilní, empatická, manuálně a technicky zručná a měla by mít organizační schopnosti,“ řekla. Ve své přednášce se následně zmínila o jednorázovém operačním krytí, přístrojovém vybavení, polohách nemocného při různých typech operací (např. na extenčním stole při operacích stehenní kosti a bérce) a o komplikacích v traumatologii z pohledu sestry. „Jedná se především o otlaky, útlaky nervů a cév, distorze krční páteře nebo o riziko pádu pacienta,“ popsala Tesařová.
V následujících dvou sděleních pohovořil doc. MUDr. Michal Mašek, CSc., přednosta Traumatologického centra ve FN Brno, na téma principy kostního hojení a principy hřebování. „Zlomenina je poranění měkkých tkání provázené poškozením kosti,“ uvedl na úvod novější definici zlomeniny (dříve se o zlomenině hovořilo jako o přerušení kontinuity kostní tkáně). „Dvě třetiny krevního zásobení kostí je totiž z měkkých tkání,“ vysvětlil. Zlomeniny mohou být úrazové, únavové nebo patologické. Dále se dělí např. na infrakce, kdy je kostní tkáň nalomena, ale periost nepřerušen, vpáčené zlomeniny, kompresní, tříštivé, avulzní či defektní. U dětí pak dochází ke zlomeninám subperiostálním (zlomenina vrbového proutku) nebo k epifyzeolýze (poranění kosti v místě růstové ploténky). Vzhledem k odlišnostem, které u dětí jsou, by se podle slov doc. MUDr. Maška měli léčbou jejich zlomenin zabývat odborníci se specializací na děti. „Hojení zlomenin je přímo úměrné prokrvení,“ upozornil. Pacient se stabilní fixací by měl být proto co nejdříve mobilizován. Naopak hojení není závislé na hladině Ca v krvi. „Hojení zlomeniny má tři klinická stadia. Během prvního dochází k překrvení a novotvorbě cév a mladého vaziva. V oblasti zlomeniny je otok a fragmenty jsou ještě pohyblivé. Ve druhém stadiu dochází k tvorbě periostálního svalku, mizí otok i bolest a zlomenina má již určitou pevnost, ve třetím stadiu pak dochází k remodelaci a přestavbě zátěží. Úlomky se spojí definitivním kostěným svalkem a dochází ke konsolidaci zlomeniny,“ popsal. Zmínil se také o poruchách hojení zlomeniny, jako jsou např. fraktura male sanata (srůst ve špatném postavení, porucha funkce), refractura nebo callus luxurians (nadměrný svalek), při němž dochází k útlaku okolních cév, svalů a nervů.
foto: Magda Hettnerová
Pohovořil také o zlomeninách horního konce femuru. S tou přicházejí dvě skupiny pacientů v poměru ženy vs. muži 3:1. V 10 % se jedná o vysokoenergetické úrazy způsobené např. při pádu z výšky nebo při dopravních nehodách (průměrný věk těchto pacientů je 46 let) a v 90 % o nízkoenergetické úrazy, kdy jde např. o pád na rovině (průměrný věk těchto pacientů je 83 let). Při těchto úrazech může dojít ke zlomenině hlavice, krčku (45 %), trochanterického masivu (53 %) nebo jde o zlomeniny subtrochanterické. Zlomeniny proximálního femuru se řeší takřka výhradně operativně, jen výjimečně konzervativně; typ operace závisí na typu a lokalizaci zlomeniny a celkovém stavu pacienta. Při těchto zlomeninách je vždy nejdůležitější správná diagnostika, která se provádí RTG (vždy dvě vzájemně kolmé projekce), při nejasnosti ještě CT a případně MR při pochybnostech o prokrvení. Operační terapie se pak děje s pomocí implantátů, a to buď 95, 130 st. dlahy, spongiózní šrouby, Enderovy pruty, DHS, PCCP nebo PFN. Pro intramedulární osteosyntézu je vedle vhodného instrumentária nezbytné i C rameno a extenční stůl.
O jednotlivých generacích hřebů, jejich výhodách, způsobech použití a zajištění se ve své přednášce s názvem Hřebování horního konce femuru zaměřil MUDr. Karel Kudrna, CSc. Zmínil se také o vlastnostech používaných materiálů (titan vs. ocel) a možných komplikací těchto zákroků, jako jsou osteomyelitis, ostitis, infekce rány, malpozice, zlomení implantátu či vznik pakloubu.
Operační řešení zlomeniny proximálního femuru následně přednesla Bc. Daniela Pravdová z I. chirurgické kliniky VFN Praha. „Zlomenina proximálního femuru je typická zlomenina staršího věku. Je to nejčastěji operačně řešená zlomenina na naší klinice a průměrný věk pacientů je 81 let,“ upozornila. V pooperačním období z nich zemře 11–13 %, do jednoho roku 30 % a dalších 30 % těchto pacientů nedosáhne předúrazové soběstačnosti a je umístěno na LDN. Připravila si i tři kazuistiky pacientů, kteří utrpěli zlomeninu femuru.
Pak už přišel čas na praktické cvičení, během něhož si účastnice kurzu pod dohledem lékařů hřebování horního konce femuru vyzkoušely. Vrtačky a připravené instrumentárium vzaly do ruky během dne ještě několikrát. Například při dlahování proximálního humeru, kterému předcházely teoretické přednášky doc. MUDr. Michala Maška, CSc., Šárky Mejnské a MUDr. Josefa Krause na témata principy dlahování, fraktura proximální části humeru řešená osteosyntézou a dlahování proximálního humeru. Po obědě si ještě zkusily dlahování proximálního bérce a distálního radia.
Celodenní konference přinesla všem zúčastněným nejen nové poznatky, ale především možnost vyzkoušet si na vlastní kůži jednotlivé postupy, což všichni velmi kladně hodnotili. O tom, že je tato forma nejen pro lékaře, ale i pro sestry velice lákavá, svědčí i fakt, že další konference, která by se měla ve VFN konat na jaře příštího roku, je už nyní obsazená. Není to však jediná vzdělávací akce, kterou firma MEDIN, a. s., chystá. Mnoho dalších připravuje také ve svém novém školicím centru, které vybudovala v areálu firmy v Novém Městě na Moravě.
Magda Hettnerová, redakce Florence
Další články v tomto čísle
- Nejvíce dáš tomu, komu dáš naději
- V Ostravě se sešly špičky traumatologie z celého světa
- Sestra a PD pacient jsou partneři
- Vplyv výživy na priebeh hojenia rán
- Šetrná nekrektomie
- Zkušenost s ultrazvukovou metodou pro léčbu ran
- Newborn Basic and Advanced Life Support
- Kvalita života ženy po spontánním a operativním porodu
- Problematika kouření a konzumace alkoholu v České republice
- Bolest a její léčba