Kvalita života ženy po spontánním a operativním porodu

Souhrn: Koncept kvality života tvoří nedílnou součást mnoha vědních disciplín. V minulém století bylo hlavní snahou porodníků snížení perinatální a mateřské morbidity i mortality. V současné době se do popředí zájmu dostává především kvalita života žen po porodu. Přestože je gravidita i porod fyziologickým jevem, často zanechává trvalé tělesné i psychické následky, jež mohou ovlivňovat zdraví i kvalitu života žen.

Klíčová slova: spontánní porod – císařský řez – kvalita života – žena po porodu – dotazník SF-36.

(Quality of women’s life after spontaneous or operation confinement)

Summary: The concept of quality of life is an integral part of many scientific disciplines. In the last century, the main thrust of obstetricians reduce perinatal and maternal morbidity and mortality. Currently the forefront of getting attention to the quality of life of women after childbirth. Although pregnancy and childbirth is a physiological phenomenon, often leaving lasting physical and psychological effects that may influence the health and quality of life of women.

Keywords: spontaneous delivery – caesarean section – quality of life – a woman after childbirth – the questionnaire SF-36.

Úvod

Kvalita života je chápána v různých dimenzích. Vyjadřuje prožívanou spokojenost nebo nespokojenost s danou situací a stavem, který člověk prožívá. Zahrnuje fyzický stav, psychický stav, mezilidské vztahy, stav organismu, ekonomickou situaci, pocit bezpečí (Babinčák, 2008, s. 12). V rámci všech přístupů lze kvalitu života dělit do dvou dimenzí, a to objektivní a subjektivní. Subjektivní kvalita života se týká lidské emocionality a všeobecné spokojenosti se životem (Payne et al., 2005, s. 207). Koncept kvality života tvoří nedílnou součást mnoha vědních disciplín. V minulém století bylo hlavní snahou porodníků snížení perinatální a mateřské morbidity i mortality. V současné době se do popředí zájmu dostává především kvalita života žen po porodu. Přestože je gravidita i porod fyziologickým jevem, často zanechává trvalé tělesné i psychické následky, jež mohou ovlivňovat zdraví i kvalitu života žen. V současné době je v mnoha vědních disciplínách řešen pojem kvalita života. I v oboru gynekologie a porodnictví je tento pojem v popředí zájmu, je studován rozsah postnatální morbidity po spontánním porodu a císařském řezu. Přestože je těhotenství, porod i puerperium považováno za fyziologické období v životě ženy, může být i velmi náročnou životní situací. Porod ve větší či menší míře ovlivňuje život ženy jak po fyzické, tak i po psychické stránce. Častými problémy po porodu jsou anémie, infekce, krvácení či subinvoluce dělohy. Dále je u žen popisován výskyt únavy, bolest, inkontinence moči, obstipace nebo hemeroidy apod. Z psychických problémů je často zmiňována problematika poruch psychiky (Torkan et al., 2009, s. 3).

Odlišné způsoby ukončení gravidity skýtají pro ženu jak rizika, tak i výhody. Týká se to především komplikovaného průběhu, anémie v souvislosti s poporodním krvácením, výskytu močové či anální inkontinence, bolestivosti při pohlavním styku a v neposlední řadě psychických poruch. Všechny zmíněné situace jsou promítány do všech oblastí života ženy, ať už na přechodnou dobu, či po celý život (Torkan et al., 2009, s. 12). Trendem posledních let je stoupající tendence v provádění císařských řezů (ÚZIS, 2011, s. 17; Velebil, 2008, s. 12). Proto by bylo vhodné věnovat pozornost rozdílnostem vnímání kvality života žen po porodu vzhledem ke způsobu vedení porodu. Otázka výběru vhodného způsobu vedení porodu (spontánní porod nebo císařský řez) je často předmětem diskuze odborníků i samotných žen. Pro hodnocení kvality života žen v postpartálním období existují i specifické nástroje hodnotící kvalitu života. Jsou dostupné standardizované nástroje MGI, MAPP-QOL, PQOL. Tyto specifické individualizované a kvantitativní metody nebyly validovány pro české prostředí, proto byl použit generický nástroj SF-36.

Cíle

Cílem studie bylo posoudit kvalitu života žen v období šestinedělí v závislosti na způsobu vedení porodu. Na základě hlavního cíle byly stanoveny cíle dílčí:

• zjistit, zda je odlišný soubor žen po spontánním porodu a žen po císařském řezu dle posuzovaných demografických údajů,
• zjistit, zda se odlišuje kvalita života žen po spontánním porodu v rozdílném časovém období po porodu,
• zjistit, zda se odlišuje kvalita života žen po porodu císařským řezem v rozdílném časovém období po porodu,
• zjistit, zda se liší kvalita života žen po rozdílném způsobu porodu.

Soubor

Výzkumné šetření probíhalo v gynekologicko-porodnických ambulancích v Chebu, Sokolově a v Karlových Varech. Respondentky byly vybrány formou záměrného výběru. Respondentky obdržely v obálce dotazník, který vyplnily a odevzdávaly jej do předem připravené schránky umístěné v místnosti sesterny v jednotlivých ambulancích. Zároveň podepsaly informovaný souhlas s účastí na výzkumném šetření. Vstupní kritéria pro zařazení do souboru byla: věk žen v čase porodu, mají 1 nebo 2 děti, ženy, které rodily jedním způsobem porodu, ženy, které měly prenatální péči, ženy rozumějící česky. Data byla získána v období 6–8 týdnů a 12–14 týdnů po porodu. Vylučovacím kritériem pro zařazení do souboru bylo: cervikokorporální dystokie nebo operační porod v anamnéze, nemocné či postižené dítě, mrtvorozenost, porod dítěte s hmotností nižší než 2500 g. Po aplikaci vylučovacích kritérií byl získán soubor 120 žen (60 žen po spontánním porodu, 60 žen po císařském řezu).

Metodika

V rámci výzkumného šetření zaměřeného na hodnocení postnatální kvality života žen po spontánním porodu a císařském řezu byl použit dotazník SF-36. Jedná se o dotazník přeložený, standardizovaný a validovaný v českém jazyce, který je určen k měření kvality života. Originální verze dotazníku byla vytvořena kolektivem autorů Ware et al. (www.proqolid.org). Českou verzi dotazníku vypracovali Z. Sobotík z LF Univerzity Karlovy v Hradci Králové a P. Petr z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (Petr, 2000, s. 26–30). Dotazník SF-36 byl sestaven s cílem poskytnout hodnocení všeobecných konceptů souvisejících se zdravím. Výhoda dotazníku spočívá v normování a standardizaci zaručující porovnatelnost s jinými vzorky respondentů celého světa (Gurková, 2011, s. 145). Výše zmíněný dotazník tvoří 36 položek zaměřených na fyzické a mentální zdraví s vytvořenými subškálami.

Jako subškály fyzického zdraví lze uvést omezení fyzických aktivit, omezení ve vykonávání sociálních aktivit a omezení ve vykonávání obvyklých činností způsobené tělesnými zdravotními problémy, dále bolest a celkové vnímání zdraví. U mentálního zdraví tvoří subškály vitalita, omezení ve vykonávání sociálních aktivit a omezení ve vykonávání obvyklých činností vyvolané emocionálními problémy a dále všeobecné mentální zdraví (Fayers, Machin, 2000, s. 18).

Hodnoceny jsou jednotlivé otázky v rámci dané domény. Získané hodnoty jsou sečteny a výsledek je transformován na škálu 0–100. Skóre 0 označuje špatný zdravotní stav a skóre 100 naopak dobrý zdravotní stav. Tímto způsobem je možné získat hodnotu pro každou podoblast. Rozsah skóre domén je uveden v příručce určené pro hodnocení dotazníku SF-36. Kvalitu života respondentů umožňuje popsat osm domén (www.SF-36.org).

Pro popis dat byla použita popisná statistika, kterou tvoří frekvenční tabulky s absolutními a relativními počty, průměr, medián a směrodatná odchylka. Srovnání souboru žen po spontánním porodu a císařském řezu dle demografických znaků bylo provedeno pomocí χ² testu pro dva výběry. Pro analýzu doménových skóre a jejich rozdílů dle demografických znaků (věk, vzdělání, zaměstnání a počet dětí) byla použita analýza rozptylu (ANOVA). Pro hodnocení rozdílů v období 6–8 týdnů a 12–14 týdnů po porodu mezi souborem žen po spontánním porodu a po císařském řezu byl použit t-test pro dva výběry. Statistické výsledky byly hodnoceny na hladině významnosti 5 %. Výsledky výzkumného šetření jsou porovnány s výsledky íránské studie Postnatal quality of life in women after normal vaginal delivery and caesarean section (Torkan et al., 2009).

Výsledky

V souboru žen po spontánním porodu byla nejvíce zastoupena skupina 20 žen (33 %) ve věkové kategorii 25–29 let. Naopak nejméně žen bylo ve věku 20–24 let, tuto skupinu tvořilo 10 (17 %) žen. Nepočetnější skupinu s císařským řezem tvořilo 22 žen (37 %) ve věku 30–34 let. Nejméně početnou skupinu ve věkovém rozmezí 20–24 let tvořilo 8 žen (13 %). Nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl ve věkovém složení respondentek mezi skupinou žen po spontánním porodu a po porodu císařským řezem.

Ve skupině žen po spontánním porodu dosáhlo středoškolského vzdělání 30 respondentek (50 %). Skupinu 21 respondentek (35 %) tvořily vysokoškolsky vzdělané ženy. Nejnižší počet 9 respondentek (15 %) tvořilo skupinu se základním vzděláním.

Ve skupině žen po operativním porodu císařským řezem dosáhlo středoškolského vzdělání 23 respondentek (38 %). Soubor tvořilo 19 žen (32 %) s vysokoškolským vzděláním a 18 žen (30 %) se základním vzděláním. V položce vzdělání nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl mezi ženami se spontánním porodem a císařským řezem (p = 0,134). Dále bylo hodnoceno zaměstnání. Respondentek po spontánním porodu, které byly před porodem na rodičovské dovolené, bylo 10 (17 %), nezaměstnaných bylo 20 (33 %) a 18 (30 %) respondentek bylo zaměstnáno. Respondentky s císařským řezem, které byly před porodem na rodičovské dovolené, bylo 8 (13 %), nezaměstnaných 16 (27 %) a zaměstnaných respondentek bylo 22 (37 %). Ve sledovaném demografickém údaji nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl.

Jedno dítě mělo 34 (57 %) žen po spontánním porodu a 36 (60 %) žen po císařském řezu. Dvě děti mělo 26 (43 %) respondentek po spontánním porodu a 24 (40 %) respondentek po císařském řezu. V tomto sledovaném demografickém znaku nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl.

Hodnocení kvality života

Tabulka 1 ukazuje porovnání kvality života žen v jednotlivých souborech, tedy skupinu žen po spontánním porodu ve sledovaných obdobích (6–8 týdnů po porodu a 12–14 týdnů po porodu), tabulka 2 ukazuje skupinu žen po císařském řezu, také v obou zmíněných obdobích. Při posuzování kvality života žen po spontánním porodu nebyly mezi sledovanými obdobími zjištěny statisticky významné rozdíly v žádné z domén. Pro srovnání byl použit párový t-test.

Tabulka 3 ukazuje porovnání souborů žen po spontánním porodu a císařském řezu v měření 6–8 týdnů po porodu. Byla porovnávána kvalita života žen po spontánním porodu a císařském řezu, nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl ve všech sledovaných doménách. Srovnání bylo provedeno pomocí t-testu pro dva výběry.

Tabulka 4 ukazuje porovnání souborů žen po spontánním porodu a císařském řezu v měření 12–14 týdnů po porodu. Byla porovnávána kvalita života žen po spontánním porodu a císařském řezu, nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl ve všech sledovaných doménách. Srovnání bylo provedeno pomocí t-testu pro dva výběry.

Vzhledem k tomu, že nevyšly žádné rozdíly ani mezi posuzovanými skupinami, ani v závislosti na čase, otestovali jsme rozdíly v závislosti na demografických charakteristikách u žen po spontánním porodu a císařském řezu. K testování jsme využili analýzu rozptylu (ANOVA). Pomocí této metody byly zjištěny statisticky významné rozdíly v posuzovaných doménách. Zjistili jsme, že věk ovlivňuje kvalitu života respondentek obou skupin v doméně fyzické funkce (p = 0,0077). Statisticky významné rozdíly byly zjištěny v doménách bolest (p = 0,0201) a všeobecné vnímání zdraví (p = 0,0496). Dále byl zjištěn statisticky významný rozdíl dle počtu dětí u domény fyzické funkce (p = 0,0021) a emoční omezení rolí (p = 0,0474).

Diskuze

Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zda existují rozdíly v kvalitě života u žen po spontánním porodu a císařském řezu. Při posuzování souboru žen po spontánním porodu a císařském řezu dle demografických údajů nebyly zjištěny statisticky významné rozdíly. Avšak hodnocením kvality života celého souboru respondentek dle demografických údajů byly statisticky významné rozdíly zjištěny. Dle věku respondentek byl zjištěn signifikantní rozdíl v doméně fyzické funkce. Nejlépe hodnotily kvalitu života v doméně fyzické funkce respondentky ve věku 30 let a více. Z uvedených výsledků lze usuzovat, že vyšší věk respondentek po porodu je významným faktorem v doméně hodnotící fyzické funkce.

U položky vzdělání tvořily celkově nejpočetnější skupinu ženy se středoškolským vzděláním a nejméně zastoupenou skupinou byly ženy se základním ukončeným vzděláním. Statisticky významné rozdíly byly zjištěny v doméně zahrnující vnímání bolesti a všeobecné vnímání zdraví, kdy ženy vysokoškolsky vzdělané hodnotily tyto domény významně hůře než respondentky se vzděláním středoškolským a základním.

Dále bylo posuzovaným demografickým údajem zaměstnání. V této oblasti nebyl u celého souboru zjištěn statisticky významný rozdíl. Z výsledků, ačkoliv nejsou statisticky významné, lze konstatovat, že spontánní porod převažoval u nezaměstnaných respondentek, kdežto u zaměstnaných žen převažoval porod císařským řezem.

Poslední posuzovanou demografickou charakteristikou byl počet dětí. V rámci hodnocení domén byl zjištěn signifikantní rozdíl u fyzických funkcí a emočního omezení rolí. Z uvedeného je patrné, že respondentky, které mají dvě děti, hodnotily kvalitu života ve zmíněných doménách významně lépe než respondentky s jedním dítětem.

Při posuzování, zda se odlišuje kvalita života žen po spontánním porodu v rozdílném časovém období po porodu, bylo zjištěno, že posuzovaná kvalita života žen se po spontánním porodu nelišila v rozdílném časovém období po porodu. Z tab. 1 je patrné, že kromě domény emoční omezení rolí, duševní zdraví a všeobecné vnímání zdraví uvedly ženy po spontánním porodu mírné zlepšení v ostatních doménách v období 12–14 týdnů po porodu.

Hodnocením kvality života žen po císařském řezu v rozdílném časovém období po císařském řezu bylo zjištěno, že u žen po císařském řezu bylo v období 12–14 týdnů po porodu zaznamenáno nepatrné zlepšení v doménách fyzické omezení rolí, vitalita, fyzické a emoční omezení sociálních funkcí a všeobecné vnímání zdraví . U zbývajících domén naopak respondentky během druhého měření pociťovaly zhoršení. Avšak ani zde nebyly popsané rozdíly statisticky významné.

Během prvního měření (6–8 týdnů) po spontánním porodu a císařském řezu nebyl v žádné z posuzovaných domén zjištěn statisticky významný rozdíl. V období druhého měření (12–14 týdnů) uvedly ženy po spontánním porodu výrazné zlepšení v doméně fyzické a emoční omezení sociálních funkcí a fyzické omezení rolí. U žen po císařském řezu došlo nejvíce ke zlepšení v doméně všeobecné vnímání zdraví, fyzické a emoční omezení sociálních rolí a vitalita. Avšak u zbývajících domén došlo při druhém měření (12–14 týdnů) u žen po císařském řezu ke zhoršení vnímání kvality života po porodu. Co se týče domény duševního zdraví, zde došlo ke zhoršení shodně u obou posuzovaných souborů. Lze tedy usuzovat, že způsob porodu neovlivňuje duševní zdraví žen post partum. Statisticky významné rozdíly nebyly zjištěny ani ve druhém měření (12–14 týdnů).

Výsledky výzkumného šetření zabývajícího se kvalitou života žen dle typu porodu byly vzájemně porovnávány s výsledky íránské studie (Torkan et al., 2009), kdy jsme porovnávali jen výsledky demografických údajů, vzdělání, věkové rozmezí, zaměstnání před porodem, počet dětí a jednotlivé domény dotazníku SF-36.

Při srovnání výsledků dle demografických údajů s výsledky íránské studie jsme došli k odlišným zjištěním. Věkové zastoupení respondentek bylo v porovnání s íránskou studií odlišné. V íránské studii tvořily nepočetnější skupinu ženy ve věkové kategorii 20–29 let, jak po spontánním porodu, tak i po císařském řezu. Je tedy zřejmé, že ženy rodící v Iránu jsou většinou nižšího věku než ženy v námi provedeném výzkumném šetření.

V oblasti vzdělání můžeme pozorovat podobnost ve složení žen dle dosaženého vzdělání. Nejčetnější kategorii tvořily ženy se středoškolským vzděláním v porovnávaných studiích jak po spontánním porodu, tak i po císařském řezu. Odlišnost můžeme pozorovat v kategorii s vysokoškolským vzděláním – v íránské studii je v dané kategorii výrazně nižší zastoupení vysokoškolsky vzdělaných žen než v našem výzkumném šetření.

Výrazné rozdíly můžeme vidět v oblasti zaměstnání žen před porodem. Ženy v íránské studii byly téměř v 90 % v domácnosti, kdežto v našem výzkumném šetření jsou ženy nejčastěji před porodem zaměstnány.

Počet dětí, jako poslední srovnávaný demografický údaj, byl limitován již u výběru souboru ve vylučovacích kritériích. V íránské studii bylo žen s jedním dítětem nepatrně více než žen se dvěma dětmi. Rozdíly mezi posuzovanými soubory nebyly ve sledovaném demografickém údaji výrazné.

Ve srovnání s íránskou studií během období 6–8 týdnů po porodu zjišťujeme rozdílná vyhodnocení. Ženy v íránské studii po spontánním porodu vykazovaly ve srovnání s ženami po císařském řezu vyšší hodnoty ve všech posuzovaných doménách kromě všeobecného vnímání vlastního zdraví. U duševního zdraví byl zjištěn statisticky významný rozdíl. Lepších hodnot ve prospěch žen se spontánním porodem bylo dosaženo v doméně fyzické funkce. Pokud srovnáme výsledky obou studií i v období 12–14 týdnů po porodu, můžeme říci, že ženy v íránské studii po císařském řezu měly vyšší skóre u fyzického a emočního omezení sociálních funkcí a vitality, kdežto v ostatních doménách měly lepší skóre ženy po spontánním porodu. Statisticky významný rozdíl byl zjištěn u fyzických funkcí. V našem výzkumném šetření nebyl zjištěn žádný statisticky významný rozdíl. Vzhledem k tomu jsme posuzovali jednotlivé domény dle demografických charakteristik u celého souboru. Zde byl již zjištěn vliv na kvalitu života žen obou skupin dle věku v doméně fyzické funkce. Dle dosaženého vzdělání bylo ovlivněno vnímání bolesti a všeobecné vnímání zdraví. Dále byl zjištěn významný vliv na kvalitu života žen dle počtu dětí u domény fyzické funkce a emoční omezení rolí. Z uvedeného lze konstatovat, že pro ženy ve srovnávaných studiích vychází lépe spontánní porod vzhledem k oblasti fyzického zdraví související s kvalitou života. Můžeme se domnívat, že zjištěné odlišnosti při srovnávání studií mohou být ovlivněny rozdílnými sociokulturními, náboženskými, ekonomickými podmínkami či úrovní poskytované péče po porodu v daných oblastech.

Na rozhodnutí, zda bude gravidita ukončena spontánně, či císařským řezem, se podílí mnoho faktorů. Z tohoto důvodu není možné posoudit všechny aspekty ovlivňující konečné rozhodnutí o způsobu vedení porodu (Velebil, 2008, s. 12). Snahou moderní medicíny je nastavit systém péče tak, aby byla kvalita života žen po císařském řezu v minimální míře odlišná od kvality života žen po spontánním porodu (Roztočil et al., 2008, s. 204). Vzhledem k rozsahu výzkumného šetření není možné činit jednoznačné závěry, který ze způsobů vedení porodu ovlivňuje kvalitu života post partum. Proto by bylo vhodné zrealizovat rozsáhlejší studie o větším souboru respondentek, jež se budou touto problematikou zabývat podrobněji. Vzhledem k získaným údajům by bylo přínosem zahájení výzkumu bezprostředně po porodu či po propuštění z porodnice a následné posouzení změn ve vnímání kvality života po skončení puerperia. Domníváme se, že zde by mohly být získány signifikantní rozdíly. Důležité je také, aby následující studie zvážily možné proměnné vázané k sociokulturním i ekonomickým faktorům, díky kterým mohou být výsledky ovlivněny, jak vyplývá z uvedených výsledků.

Důležité je si uvědomit, že prožívání postpartálního období je zcela individuální záležitostí ženy, stejně jako hodnocení kvality života, ať už porodila spontánně, či císařským řezem. Porodní asistentky mají již během prvního kontaktu nezastupitelnou úlohu, kdy edukují a předávají ženám rady a zkušenosti. V neposlední řadě podporují ženy v naplnění mateřské role a jsou jí oporou. To všechno přispívá k pozitivnímu prožívání žen post partum. Neméně důležitá je edukace již před porodem, kdy je žena informována o vhodné výživě, hygieně a pohybové aktivitě, ať už v těhotenství, nebo po porodu. Žena by dále měla mít povědomí o relaxačních metodách, úlevových polohách, o možných komplikacích vznikajících v průběhu porodu.

Závěr

Přestože jsou gravidita, porod i puerperium považovány za fyziologické období v životě ženy, mohou být současně velmi náročnou životní situací. Toto období je svým způsobem nový začátek pro ženu, dítě i partnera. Během postpartálního období dochází ke značným změnám po tělesné i psychické stránce. Po porodu též dochází ke změnám v rodinných vztazích, sexualitě a ekonomické oblasti, jež mohou negativně ovlivňovat posuzování kvality života. Ukončení těhotenství, zvláště císařským řezem, je v moderním porodnictví velmi diskutováno. Vzhledem ke stoupající tendenci prováděných císařských řezů narůstá zájem o posuzování vnímání kvality života žen v souvislosti se způsobem ukončení gravidity, zejména po císařském řezu, kdy je žena mobilizována a zapojována do péče o sebe i dítě co nejdříve po operaci. Umožňují to moderní operační techniky, zkvalitnění předoperační i pooperační péče založené na evidence based practice. Císařský řez má v porodnictví významnou roli, avšak i přesto by neměl zastínit provádění spontánních porodů. Měli bychom si také uvědomit, že chování a přístup personálu může zasahovat do vnímání kvality života žen. Dle zjištěných hodnot v našem výzkumném šetření byl zjištěn statisticky významný rozdíl v hodnocení kvality života celého souboru dle demografických znaků. Avšak při posuzování kvality života mezi ženami po spontánním porodu a císařském řezu nebyl zjištěn signifikantní rozdíl. Můžeme tedy usuzovat, že způsob vedení porodu nemá zásadní vliv na hodnocení kvality života.

Etické aspekty a konflikt zájmu

Všechny respondentky byly informovány o účelu výzkumného šetření. Výzkum byl realizován v souladu s etickými normami. Autoři deklarují, že nemají žádný konflikt zájmu.

PhDr. Bohdana Dušová, PhD. Porodnicko-gynekologická klinika, Fakultní nemocnice Ostrava
Mgr. Aneta Menclová, gynekologicko-porodnické oddělení Sokolov

Literatura:

1. Babinčák P. Spokojenosť so životom ako psychologická dimenzia kvality života. 1. vyd. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity v Prešove, 2008. 97 s.

2. Fayers PM, Machin D. Quality of Life: Assessment, Analysis, Interpretation. 1st ed. Chichester: John Wiley&Sons Ltd., 2000. 395 s.

3. Gaskin IM. Zázrak porodu. 1. vyd. Praha: One Woman Press, 2010. 476 s. ISBN 978-80-86356-48-8

4. Gurková E. Hodnocení kvality života: pro klinickou praxi a ošetřovatelský výzkum. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 223 s.

5. Hnilicová H. Kvalita života a její význam pro medicínu a zdravotnictví. In: Payne J a kol. Kvalita života a zdraví. 1. vyd. Praha: Triton, 2005. s. 205–216. ISBN 80-7254-657-0

6. Lomíčková T. Změnily se indikace k císařskému řezu? Aktuální gynekologie a porodnictví. 2009;1(1):42–44. ISSN 1803-9588. [online] Dostupné z: http://www.actualgyn.com

7. Měchurová A. Metody provedení císařského řezu. Moderní gynekologie a porodnictví. 2008;17(1):37–40

8. Paulík K. Psychologie lidské odolnosti. 1. vyd. Praha: Grada, 2010. 240 s. ISBN 978-802-4729-596

9. Payne J. Kvalita života a zdraví. 1. vyd. Praha: Triton, 2005. 629 s. ISBN 80-725-4657-0.

10. Petr P. Dotazník SF-36. O kvalitě života podmíněné zdravím. Kontakt. 2000;2(1):26–30

11. Ratislavová K. Psychologie časného poporodního období. Moderní babictví. 2008;6(15):1–4. ISSN 1214-5572

12. Roztočil A et al. Moderní porodnictví. 1. vyd. Praha: Grada, 2008. 408 s.

13. Sobotková D, Štembera Z. Psychologické aspekty v perinatální medicíně v letech 1980–2000: 3. poporodní období. Česká gynekologie. 2003;68(6):385–389. ISSN 1210-7832

14. Torkan B et al. Postnatal quality of life in women after normal vaginal delivery and caesarean section. BMC Pregnancy and Childbirth. 2009;9(1):1–24. ISSN 1471-2393. DOI: 10.1186/1471-2393-9-4. [online] Dostupné z: http://www.biomedcentral.com/1471-2393/9/4

15. User’s Manual for the SF-36v2™ Health Survey – Second Edition. [online] Dostupné z: http://www.sf-36.org/news/SF-36v2_Manual_Press_Release_092507.pdf

16. ÚZIS ČR. Rodička a novorozenec 2011 [online]. 2012 [cit. 2013-02-20]. Dostupné z: http://www.uzis.cz/publikace/rodicka-novorozenec-2011

17. Vaďurová H, Mühlpachr P. Kvalita života: teoretická a metodologická východiska. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, 2005. 143 s. ISBN 80-210-3754-7

18. Velebil P. Epidemiologie císařského řezu. Moderní gynekologie a porodnictví. 2008;17(1):12–18

Recenzovaly:

Bc. Jiřina Weisová, porodní asistentka Slezská nemocnice, Opava
Mgr. Renata Dolhá, gynekologicko porodnické oddělení, ON Kladno, a. s.

Více o autorkách:

PhDr. Bohdana Dušová, PhD., Porodnicko-gynekologická klinika FN Ostrava
1978–1982:. SZŠ Šumperk – obor Všeobecná sestra; 1988: ukonč. PSS; 1993: ukonč. Mgr. studium – UP Olomouc, obor Učitelství odborných předmětů na SZŠ; 1994: ukonč. SZŠ Ostrava – obor Porodní asistentka; 2002: ukonč. rigorózní zkouška (Trnava) – obor Ošetřovatelství; 2006: ukonč. doktorandské studium (Martin) – obor Ošetřovatelství; 2000–2012: interní vyučující na LF Ostrava, obor Porodní asistence; od 2012: externí vyučující na LF Ostrava, obor Porodní asistence; od 2002: FN Ostrava – porodní asistentka; od 2004: Vítkovická nemocnice Ostrava – porodní asistentka

Mgr. Alena Menclová, Porodní sál, Nemocnice Sokolov, a. s.
2002–2006: SZŠ Cheb – obor Všeobecná sestra; 2009: ukonč. Bc. studium – Katedra porodní asistence, Ústav zdravotnických studií, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně; 2013: ukonč. Mgr. studium – LF, Ostravská univerzita v Ostravě – obor Komunitní péče v porodní asistenci; 2011–2012: Gynekologicko-porodnické odd., Nemocnice Ostrov nad Ohří; 2012–2013: porodní sál, Karlovarská krajská nemocnice, Karlovy Vary; od 2013: porodní sál, Nemocnice Sokolov, a. s.

 

• tisk
• předplatit si