XVIII. česko-slovenský kongres o infekčních nemocech přinesl řadu témat k diskuzi

Ve dnech 18.–20. června 2014 probíhal v Plzni XVIII . česko-slovenský kongres o infekčních nemocech, kterého se účastnilo 225 lékařů a sester z různých typů zdravotnických zařízení. Na pořádání kongresu se podílela Společnost infekčního lékařství ČLS JEP, Slovenská spoločnosť infektológov SLS , Česká asociace sester, Fakultní nemocnice Plzeň, Univerzita Karlova v Praze, Lékařská fakulta v Plzni, Infekční klinika LF UK a FN Plzeň.

Účastníky ze všech koutů ČR i ze Slovenska přivítal v úvodním projevu přednosta Infekční kliniky doc. MUDr. Dalibor Sedláček, CSc. Poté následovaly zdravice Ing. Bc. Andrey Mašínové, MBA, za vedení Fakultní nemocnice Plzeň, prim. MUDr. Petra Kümpela, místopředsedy Společnosti infekčního lékařství ČLS JEP, Mgr. Niny Müllerové za Českou asociaci sester, prof. MUDr. Pavola Jarčušky, PhD., prezidenta Slovenskej spoločnosti infektológov SLS , spectabilis prof. MUDr. Borise Kreuzberga, CSc., děkana LF UK v Plzni, a v neposlední řadě i náměstka hejtmana Plzeňského kraje MUDr. Václava Šimánka, Ph.D.

Byly jsme velmi potěšeny, že naše asociace sester byla přizvána k organizaci kongresu, na němž probíhaly přednášky pro lékaře a sestry odděleně ve dvou sálech. Potěšující byla i vysoká účast sester, a to nejen aktivní (23 odborných sdělení a 5 posterů), ale i pasivní (89 sester, z toho 12 ze Slovenska).

Mgr. N. Müllerová zmínila ve své zdravici i Mezinárodní organizaci sester (ICN), která k Mezinárodnímu dni sester vydává balíček na určité téma. V letošním roce se rozhodla zaměřit na důležitý zdroj ve zdravotnictví, kterým je pracovní síla v ošetřovatelství, především sestry. ICN upozorňuje na důležitou roli vzdělávání, počet sester a také na vhodné pracovní prostředí. Její motto „Vzdělaná pracovní síla v ošetřovatelství + dobré pracovní prostředí = vysoce kvalitní péče“ se prolínalo celým kongresem a 23 odborných sdělení v sesterské sekci svým obsahem poukazovalo na nesmírný rozsah znalostí a dovedností sester pracujících na infekčních pracovištích, ať už jde o zvládání mimořádných událostí v případě hospitalizovaných pacientů s vysoce nakažlivými nemocemi, využívání balíčků péče – tzv. „Care bundles“, zvládání péče o HIV pozitivní pacienty, kteří jsou postiženi ještě dalšími infekčními nebo nádorovými onemocněními, management bolesti, řešení výživy pacientů, jejich edukaci či rehabilitační ošetřování.

Přednášející poukazovaly na fakt, že ačkoli dnes existuje řada jednorázových pomůcek, musejí být sestry vybaveny něčím, co se za peníze koupit nedá, a to je osobní disciplína v dodržování standardních postupů a velká empatie k pacientům, vůči kterým se část společnosti otáčí zády.

Nesmírně zajímavý byl i workshop na téma problematika ošetřovatelské péče. Hlavní organizátorka sesterské sekce vrchní sestra Bc. Marcela Nechutná zvolila tři okruhy, ke kterým si mohly účastnice připravit svoje poznatky, zkušenosti a dotazy.

Prvním okruhem byla bariérová péče, která zahrnovala témata:

→ připravenost zdravotnických pracovníků a poskytovatelů zdravotních služeb na výskyt pacientů s vysoce nakažlivou nemocí
→ existence pracovních postupů
→ vybavenost OOPP a jejich používání
→ izolační možnosti
→ konzultační a edukační dovednosti sester
→ náklady na následnou dekontaminaci
→ prevence poranění, zejména bodných, a jejich řešení

Z diskuze k této oblasti vyplynul závěr, že situace v praxi stále ještě není uspokojivá. V některých případech dochází k nadužívání rukavic, a naopak některé ochranné pomůcky, jako např. zástěry, se nepoužívají při péči o rizikové pacienty vůbec. V některých nemocnicích nemají možnost zajistit hygienický, respektive izolační režim pro pacienty s MRSA , a tak je vůbec nepřijímají. Stále je velmi obtížné v praxi prosazovat režimová opatření. Problémy se vyskytují i v mezioborové spolupráci. Někteří fyzioterapeuti se například nechtějí podílet na péči o pacienta s MRSA.

O zkušenosti z Ústřední vojenské nemocnice se podělila Mgr. Iva Koudelková, která je členkou Týmu pro kontrolu nemocničních infekcí a velmi aktivně se zapojovala do diskuze. Také Lenka Kohoutová z FN Hradec Králové předávala svoje zkušenosti se zaváděním režimových opatření (A = jednorázová ústenka a plášť, B = jednorázový plášť, C = jednorázová ústenka, D = zvláštní režim při TBC , MRSA , apod.) a velmi inspirovala přítomné jednoduchým označením pokojů barevnými kolíčky pro jednotlivé typy režimů. Osvěta je stále nutná a k tomu je potřeba dostatek informačních materiálů a konzultantů na problematiku izolace v různých typech institucionalizované péče, ale i v domácím prostředí.

Dalším velkým tématem v této oblasti bylo ošetřování pacienta s vysoce nakažlivou nemocí (VNN). Bc. M. Nechutná prezentovala ve své přednášce pracovní postup ošetřujícího personálu při pravděpodobném onemocnění pacienta VNN na Infekční klinice FN Plzeň. Vycházela ze Směrnice pro jednotný postup při vzniku mimořádné události podléhající mezinárodním předpisům v souvislosti s výskytem vysoce nakažlivé nemoci ve zdravotnickém zařízení poskytovatele zdravotnických služeb. Tato směrnice stanoví všeobecné postupy týkající se mimořádné události, kdy lékař prvního kontaktu vysloví podezření na VNN na základě klinických známek onemocnění a/nebo s ohledem na anamnestické údaje o pobytu pacienta v endemické oblasti a/nebo v souvislosti s epidemiologicky významným kontaktem pacienta s jinou nakaženou osobou.

Diskuze se pak týkala zejména používání osobních ochranných pracovních pomůcek (OOPP ) a připravenosti různých zdravotnických zařízení na základní ošetření pacienta s VNN . Vyplynula z ní nutnost doplnění odpovídajících OOPP , nácvik oblékání a svlékaní OOPP pro ošetřující personál, vytvoření vnitřních předpisů pro konkrétní zdravotnické zařízení (směrnice, standard, pokyn vedoucího), které budou vycházet z jednotné směrnice vydané Ministerstvem zdravotnictví ČR a budou jasně definovat činnost zdravotnického personálu při podezření na VNN u pacienta ambulantně ošetřovaného či hospitalizovaného.

Zdravotnický personál by měl být vždy připraven na mimořádné události a bezpečně poskytnout zdravotní péči pacientovi s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc. Zejména v současné době při epidemii eboly v západní části Afriky je toto téma velice aktuální a důležitá je spolupráce všech zdravotnických zařízení a předávání zkušeností s výběrem OOPP a nácvikem ošetřování pacienta s VNN.

A jaké je základní – minimální vybavení OOPP pro ošetřování pacienta s VNN?

→ obličejová maska třídy FFP3
→ uzavřené ochranné brýle
→ ochranný oděv proti infekčním agens (overal s kapucí)
→ rukavice 3 páry (minimum 2 páry), vrchní rukavice prodloužené neoprenové
→ ochranné návleky na zdravotnickou obuv
→ izolační páska (na přelepení okraje rukavic a ochranných návleků na obuv s oblekem)
→ příruční dezinfekční prostředek (75 ml)

Druhým okruhem byla podpora zdraví a prevence nemoci:

Klíšťová encefalitida
→ propagace očkování a její efektivita
→ edukační role sestry v primární péči
→ dostupnost edukačních materiálů

HIV/AIDS
→ zajištění anonymity v centrech
→ migrace pacientů mezi centry
→ preventivní činnost
→ zkušenosti spolupráce s neziskovými organizacemi

Také v této oblasti se sestry na infekčních klinikách a odděleních setkávají s nedostatkem edukačních materiálů. Ve školách je málo propagace, dospívá nová generace gayů a v médiích opadá informovanost o HIV. Veřejnost je potřeba více informovat o faktech, protože stoupá počet zachycených HIV pozitivních pacientů v pozdní fázi onemocnění, což má i veliký ekonomický dopad na celou společnost. Pokud se nemoc rozvine, stráví pacient velkou část života v nemocnici. Dobře léčený a kompenzovaný HIV pozitivní člověk dnes žije srovnatelným životem jako zdravá populace, normálně pracuje, ale pokud nedodržuje pravidla, může to mít na jeho okolí velmi negativní dopad.

Závěrem opět zaznělo, že podpora zdraví a prevence infekčních nemocí musí mít pevný základ řízený Ministerstvem zdravotnictví ČR , které by mělo vytvářet síť center s odborníky, a to i všeobecných sester s odpovídajícími legislativně podloženými kompetencemi.

Posledním tématem byla i problematika ošetřovatelské péče u nařízené hospitalizace:

→ zvládání komunikace s problémovou skupinou pacientů
→ řešení abstinenčních příznaků závislých pacientů
→ prevence distribuce návykových látek pacientům při nařízené hospitalizaci
→ zajištění bezpečnosti zdravotnického personálu

Vzhledem k rozsáhlé diskuzi k „bariérové péči“ nám již čas nedovolil věnovat tomuto tématu dostatečnou pozornost. Věříme proto, že problematika ošetřovatelské péče u nařízené hospitalizace bude námětem pro workshop na dalším infektologickém kongresu, popřípadě pro jinou zajímavou prezentaci.

Mgr. Nina Müllerová, Bc. Marcela Nechutná,
doc. MUDr. Dalibor Sedláček, CSc.

 

• tisk
• předplatit si