Reakce České asociace sester na článek v MF Dnes „Chybějí zdravotní sestry, které se s pacientem bavily“

Článek redaktorky Lenky Petrášové, který vyšel v deníku MF Dnes 15. srpna 2014 s titulkem „Chybějí zdravotní sestry, které se s pacientem bavily“, obsahuje několik tvrzení, na která bychom chtěli jako největší profesní organizace zdravotníků v ČR reagovat.

Autorka v úvodu konstatuje, že „(…) sestra s vysokoškolským titulem nepřinese pacientovi večeři. Nechce (…)“. Rozsah tohoto jevu ani zdroj tohoto tvrzení není popsán. Jedná se o několik sester bakalářek, které nechtějí pacientovi přinést večeři, nebo o všechny? Provádění základní ošetřovatelské péče patří dle vyhlášky č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků (1), do kompetencí všeobecné sestry, ať už má bakalářské, či jiné vzdělání. Sestry bakalářky tudíž o stravování pacientů běžně pečují, stravu jim přinášejí a krmí je. Tento úkol také může být vykonán jiným pracovníkem (zdravotnický asistent, pečovatel, dobrovolník), pokud sestra vyhodnotí, že je to bezpečné, a tito jiní pracovníci jsou k dispozici. V takovém případě se jedná o efektivnější využití lidských zdrojů, které je následně ekonomicky výhodnější. Ve většině českých zdravotnických zařízení je však v současné době problémem nedostatečný počet zdravotníků na různých úrovních, kteří by se o pacienta starali dle svých kompetencí, takže rozdělení úkolů často nefunguje.

Také je třeba připomenout, že pracovní náplň sestry a její kompetence se neodvíjí od dosažených titulů, ale od popisu pracovních činností, který sestře stanoví její zaměstnavatel.

Dále se autorka zabývá možnou změnou vzdělávání sester. V civilizovaných zemích je za optimální vzdělání sester, které se „reálně starají o pacienty“, považováno minimálně tříleté odborné vzdělání, které je zahájeno po ukončení střední školy (po dokončení 12 let všeobecného vzdělání, jak je uvedeno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU o uznávání kvalifikací) (2). Tato směrnice je pro ČR a všechny státy EU závazná a její neplnění by pro ČR znamenalo finanční a další sankce. Systém kvalifikační přípravy všeobecných sester proběhl na evropské úrovni rozsáhlou diskuzí a výše uvedená směrnice je rozumným a vyargumentovaným konsensem akceptovaným většinou členských zemí EU.

Provádění základní ošetřovatelské péče patří dle vyhlášky č. 55/2011 Sb. do kompetencí
všeobecné sestry bez ohledu na to, jaký stupeň vzdělání má
foto: Profimedia

V posledních několika desetiletích nastal obrovský rozvoj medicíny, diagnostických a terapeutických metod, používaných technologií; zdravotní systémy jsou stále složitější (např. zdravotní pojištění, množství dostupných služeb, pomůcek aj.) a vysoké počty stále vzdělanějších polymorbidních pacientů s komplikacemi očekávají kvalitní zdravotní služby. Na zvládnutí tohoto množství znalostí a dovedností již čtyři roky na SZŠ naprosto nestačí. Proto ve shodě se zahraničními trendy a směrnicí 2013/55/EU považujeme za správné, aby se sestra, která bude pečovat o pacienty, vzdělávala po dosažení dospělosti v pomaturitním studiu. Tento trend je zřejmý i u jiných zdravotnických povolání, jako jsou např. fyzioterapeuti, ergoterapeuti, sociální pracovnice aj. V profesi sestry se vyskytuje plno složitých etických dilemat a citlivých situací, které adolescenti nedokáží správně řešit, a dochází tak k jejich neprofesionálnímu a nevhodnému jednání. Loni byl v prestižním časopise Lancet publikován výzkum L. Aiken (3), ve kterém potvrdila, že bakalářské vzdělání sestry (a vyšší počty sester) mají vliv na snížení mortality chirurgických pacientů. Jestliže existují vědecké důkazy, že vyšší úroveň vzdělání sestry má pozitivní dopad na výsledky poskytované zdravotní péče, nepovažujeme za etické ani za efektivní nepodporovat vyšší vzdělanost sester. Zároveň je v ČR třeba garantovat kvalitní studijní programy.

Personální vyhláška je skutečně výrazně poddimenzovaná a je nutná její úprava, jak jsme uvedli již po zveřejnění výsledků našeho šetření o pracovních podmínkách zdravotníků v říjnu 2013 (4). ČAS se za pomoci svých členů, zkušených sester a ostatních zdravotníků, bude ráda podílet na její smysluplné úpravě, která by vedla k poskytování kvalitní, bezpečné, individualizované i efektivní zdravotní péče české populaci.

Souhlasíme s tvrzením, že administrativa v práci sestry je přebujelá a částečně zbytečná, tento názor byl opět potvrzen v šetření o pracovních podmínkách zdravotníků. Proto ČAS iniciovala vznik pracovní skupiny, která pracuje na návrhu zjednodušení ošetřovatelské dokumentace. Efektivní dokumentace provedené péče je nezbytnou součástí práce sestry, samozřejmě se musí jednat o zaznamenání právě provedené péče u konkrétního pacienta, nikoliv o nezákonné falšování dokumentace zápisy intervencí, které nebyly provedeny. K tomu je ale opět potřeba podpory managementu, aby byly na odděleních dostatečné počty personálu na různých úrovních. Pro potenciální pacienty bychom rádi vysvětlili „smajlíky“ uvedené v článku v MF Dnes, jejichž „vyplňování“ vyznívá jako naprostý nesmysl. Správná reakce sestry na sdělení pacienta, že má silné bolesti, je velmi důležitá, jak jistě potvrdí každý, kdo někdy trpěl silnými bolestmi. Následná dokumentace je součástí této správné reakce. V praxi to v ideálním případě vypadá tak, že intenzita bolesti udaná pacientem se v dokumentaci jednoduše zaškrtne na škále bolesti – například se „smajlíky“ (cca 20 sekund práce), sestra okamžitě podá vhodný lék dle ordinace lékaře a posléze pacienta překontroluje (cca 15 minut práce, jestliže chceme mít čas i na velmi důležité „…mluvení sestry s pacientem…“). Celý proces péče o pacienta s bolestmi je pak transparentní (víme, co zabírá, kdy to bylo podáno, co všechno sestry u pacienta dělaly, atd.) a vede k poskytování kvalitní a individualizované péče a ke spokojenosti pacienta, což by mělo být naším cílem.

Poslední tvrzení v článku, které se nezdá být přesné, je „… v zahraničí je obrovský zájem o české sestry, které mají klasickou střední školu a dvacet třicet let praxe…“. Většina evropských, ale i arabských zemí, a samozřejmě USA a Austrálie, neuznává středoškolské vzdělání sestry vůbec nebo si sestra musí vzdělání doplnit.

Důležitou otázkou pro české politiky, ale také pro všechny potenciální pacienty tedy zůstává, zda by se profese sestry v ČR měla přibližovat raději rozvinutým zemím, nebo zemím na východ od EU. V rozvinutých zemích se sestry vzdělávají pouze na terciální úrovni, mají odpovídající platy a více času na pacienty. To všechno jsou nutné podmínky pro poskytování kvalitní a bezpečné péče populaci, které budeme za ČAS i nadále prosazovat.           

Mezi aktivity, které prezidium ČAS v této záležitosti podniklo a podniká, patří například rozeslání tohoto stanoviska všem členům ČAS, hlavní sestře ČR a rektorům a děkanům VŠ, které vzdělávají sestry. Dále jsme ve spolupráci s MZ ČR požádali mezinárodní sesterské organizace o jejich podporu. Odpověď EFN již byla zaslána ministru zdravotnictví, jeho náměstkovi a hlavní sestře ČR, poslancům PS MUDr. Kasalovi a Mgr. Pastuchové. Tato reakce EFN a další relevantní dokumenty jsou k dispozici na www.cnna.cz. Dále plánujeme uspořádat informační seminář v Poslanecké sněmovně nebo v Senátu o nutnosti terciálního vzdělání sestry ve 21. století.

Prezidium České asociace sester

Zaujal vás tento článek? Napište nám své názory na e-mail florence.redakce@ambitmedia.cz.

Literatura

1. Vyhláška č. 55/2011 Sb., o činnostech zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků. Dostupné z: http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr=55~2F2011&rpp=15#seznam

2. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/55/EU, kterou se mění směrnice 2005/3/ES o uznávání odborných kvalifikací a nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu. Dostupné z: http://www.cka.cz/cs/pro-architekty/pracovni-skupiny/ps-zahranicni-aktivity/zapisy-z-jednani-2014/smrnice_novela_2005_36_es_cz.pdf

3. Aiken LH, Sloane DM, Bruyneel L et al. Nurse staffing and education and hospital mortality in nine European countries: a retrospective observational study. Lancet. 2014;383(9931):1824–1830. Dostupné z: http://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736%2813%2962631-8/abstract

4. Česká asociace sester. Dotazníkové šetření České asociace sester: Pracovní podmínky zdravotníků v ČR. Dostupné z: http://www.cnna.cz/docs/tiskoviny/dotaznikove_setreni_vysledky_2013.pdf

• tisk
• předplatit si