Inkontinenční pomůcky v ošetřovatelské péči

Močová inkontinence představuje značný zdravotní a společenský problém. K aktuálnosti dané tematiky přispívá postupné stárnutí populace. Močová inkontinence se však netýká pouze seniorů, ale může postihnout jedince v různém věku, bez ohledu na jejich pohlaví a společenské postavení. Důležitou úlohu při řešení močové inkontinence sehrává zdravotnický tým, který je díky svým znalostem a zkušenostem schopen pacientovi doporučit adekvátní a individualizované inkontinenční pomůcky.

Úvod

Inkontinence moči je stav, při němž není jedinec schopen vědomě a sám regulovat odchod moči, čímž dochází k nedobrovolnému vyprázdnění močového měchýře. Mezinárodní společnost pro inkontinenci (ICS – The International Continence Society) definuje inkontinenci moči jako jakýkoliv nechtěný, vůlí neovladatelný a objektivně prokazatelný únik moči, který představuje sociální a hygienický problém (Abrams et al., 2009). V odborné literatuře však nacházíme řadu jiných definic.

Inkontinenci moči lze rozdělit na základě různých kritérií. Nejrozšířenější dělení je vypracováno výborem pro standardizaci ICS následujícím způsobem:

• Extrauretrální – moč uniká jinými než přirozenými cestami, nazývána též nepravá (např. vrozené vývojové vady)
• Uretrální – moč uniká přirozenou cestou neboli močovou trubicí (stresová, urgentní, smíšená forma a inkontinence z přetékání) (Galajdová, 2000)

V odborné literatuře se uvádí také funkční typ inkontinence, kdy se na jejím vzniku podílejí psychosociální faktory (omezená mobilita, delirantní stavy, porucha adaptace při hospitalizaci, deprese apod.). Dále bývá publikována farmakologická inkontinence, která je způsobena účinkem některých léků (Topinková et al., 2007).

Posouzení závažnosti močové inkontinence

Močová inkontinence má různou intenzitu bez ohledu na to, co je její vyvolávající příčinou. Výběr správných technik pomoci a výběru absorpčních pomůcek se odvíjí od určení jejího stupně. Rozdělení inkontinence moči na stupně je orientační a závisí na průměrném množství uniklé moči v určitém časovém úseku. Rozděluje se do tří stupňů dle závažnosti:

• 1. stupeň (mírný) – občasný mimovolní únik moči (také po kapkách) nad 50 ml do 100 ml (včetně) v průběhu čtyř hodin
• 2. stupeň (střední) – častý mimovolní únik moči, opakovaně několikrát denně, nad 100 ml do 200 ml (včetně) v průběhu čtyř hodin
• 3. stupeň (těžký) – trvalý mimovolní únik moči, také vleže, nad 200 ml v průběhu čtyř hodin (Horčička, 2013)

 

Inkontinenční pomůcky

Savé (absorpční) prostředky, vložky, kalhotky, pleny a podložky jsou nedílnou součástí v péči o inkontinentní pacienty. Nejedná se o léčebné techniky ani postupy, pomůcky pouze přispívají ke zkvalitnění života pacientů s inkontinencí moči.

Pacienti si vybírají absorpční pomůcky dle jejich účinnosti, přizpůsobivosti, dle množství unikající moči za časový interval a dle vlastních schopností naučit se s pomůckou správně zacházet. Od těchto skutečností se odvíjejí i vlastnosti inkontinenčních pomůcek. Důraz je kladen zejména na jednoduchou manipulovatelnost s pomůckou, dobrou schopnost absorpce (pohlcování pachů, bránění množení mikroorganismů, neutralizace metabolitů moči) a především dobrou prodyšnost. Při používání vhodných pomůcek lze předcházet kožnímu podráždění (tj. svědění, zarudnutí či mokvání pokožky) (Horčička, 2010).

Horčička navíc dodává: „Pomůcky jsou tvořeny tzv. supraabsorbenty, materiály na základě polymerů, které pojmou 5–7× více tekutin než buničina. Na trhu se vyskytuje celá škála prostředků, které se liší nejenom vzhledem, ale také kapacitou zadržené moči“ (Horčička, 2013).

Moderní jednorázové pomůcky nabízejí nenápadnou formu ochrany při močové inkontinenci bez obtěžujícího zápachu. Základním předpokladem pro úspěšné používání absorpčních pomůcek je správná diagnostika – typ a stupeň močové inkontinence a podrobná edukace pacienta. Výchově nemocného je nutno věnovat dostatek času, aby úspěšnost této metody nebyla narušena volbou nesprávné pomůcky nebo nesprávným používáním. Při edukaci je nutné zmínit též pravidelnou péči o pokožku s použitím speciálních mastí, gelů a k tomu určených přípravků (Sochorová, 2008).

Druhy inkontinenčních pomůcek

Na trhu jsou dostupné různé druhy inkontinenčních pomůcek. Podle stupně obtíží pacienta lze zvolit jednak ze systémů pomůcek:

• otevřených – jako jsou urinály (obr. 1), absorpční vložky pro ženy (obr. 2) a absorpční vložky pro muže (obr. 3)
• polootevřených – mezi které patří např. plenky s nastavitelnými pásky (obr. 4)
• uzavřených – do kterých jsou zahrnuty např. navlékací plenkové kalhotky (obr. 5) a plenkové kalhotky (obr. 6)
• doplňkových – např. fixační kalhotky (obr. 7), vložné pleny (obr. 8), podložky na lůžko (obr. 9) a pomůcky ke sběru moči (močová láhev, podložní mísa, močové sáčky) (obr. 10)

 

Dále lze pomůcky pro inkontinentní klienty rozdělit na krátkodobé, mezi něž spadají veškeré inkontinenční absorpční pomůcky (plenkové kalhotky, vložné pleny, absorpční vložky pro muže, absorpční vložky pro ženy, urinály apod.), a dlouhodobé, kam řadíme permanentní močové katetry.

Veškeré pomůcky lze zakoupit v různých variantách, od mnoha firem a v rozlišném provedení. Také cenová relace je velmi variabilní. Jednotlivé pomůcky je též možné mezi sebou kombinovat (Hruška, 2013).

Závěr

U každého pacienta je při předpisu inkontinenčních pomůcek nutné postupovat individuálně, zvážit jeho možnosti a kognitivní dovednosti. Je příhodné pacientovi nejprve předepsat menší množství určitého typu pomůcek, aby měl možnost je vyzkoušet. Vhodná pomůcka inkontinenci nevyřeší, ale poskytne nemocnému příležitost vést nadále plnohodnotný a kvalitní život. Při předpisu pomůcek je také nutné dbát na finanční možnosti nemocného.

Mgr. Pavla Drábková, pracoviště urologického oddělení JIP Nemocnice Kroměříž, a. s.

Literatura:

1. Abrams P et al. Evaluation and Treatment of Urinary Incontinence, Pelvic Organ Prolapse and Faecal Incontinence [online]. 2009. Dostupné z: http://www.ics.org/Publications/ICI_4/filesbook/recommendation.pdf

2. Galajdová L. O nemocech močového měchýře aneb Léčba inkontinence. Praha: Grada Publishing, 2000, 97 s. ISBN 80-7169-950-0

3. Horčička L. Absorpční prostředky a produkty péče o pokožku při inkontinenci. Urologie pro praxi. 2010;11(2):79–80. ISSN 1803-5299

4. Horčička L. Inkontinenční – absorpční pomůcky. Interní medicína pro praxi. 2013;15(1):31–33. ISSN 1803-5256

5. Hruška F. Inkontinenční pomůcky. Urologie pro praxi. 2013;14(3):123–125. ISSN 1803-5299. Dostupné z: http://www.urologiepropraxi.cz/pdfs/uro/2013/03/07.pdf

6. Sochorová N. Inkontinence moči a jednorázové absorpční pomůcky. Urologie pro praxi [online]. 2008;9(2):92–95. ISSN 1803-5299. Dostupné z: http://www.urologiepropraxi.cz/pdfs/uro/2008 /02/11.pdf

7. Sortiment výrobků Tena [online]. Dostupné z: http://www.tenacz.cz/zeny/vyrobky/sortiment-vyrobku/

8. Topinková E, Zmrhal J. Inkontinence moči u žen vyššího věku. Lékařské listy [online]. 2007;56(12):1–4. ISSN 0044-1996. Dostupné z: http://zdravi.e15.cz/clanek/priloha-lekarske-listy/inkontinence-moci-u-zen-vyssiho-veku-310103

9. Zdravotní potřeby Malkol [online]. Dostupné z: http://www.malkol.cz/

Více o autorce:

Mgr. Pavla Drábková, pracoviště urologického oddělení JIP Nemocnice Kroměříž, a. s.
2003: ukonč. studium na SZŠ Kroměříž – obor Všeobecná sestra; 2003–2004: Domov důchodců Burešov – všeobecná sestra; 2005–2007: Nemocnice Atlas, a. s. – všeobecná sestra na chirurgickém oddělení, následně na JIP; 2007–2009: Kroměřížská nemocnice, a. s. – všeobecná sestra na ARO; od 2010: Kroměřížská nemocnice, a. s. – všeobecná sestra na urologickém oddělení a následně JIP; 2012: ukonč. Bc. studium – Ošetřovatelství; 2014: ukonč. Mgr. studium – Ošetřovatelská péče v geriatrii; 2014: ukonč. PSS – Organizace a řízení ve zdravotnictví

 

• tisk
• předplatit si