Pražské chirurgické dny slavily jubileum

Výroční dvacátý ročník Pražských chirurgických dní (Jiráskovy dny) se letos konal ve dnech 27.-28. května v pražském Clarion Congress Hotelu. Na konferenci, jejímž pořadatelem byla Česká chirurgická společnost ČLS JEP, I. chirurgická klinika VFN v Praze a 1. LF UK a traumatologicko-ortopedická sekce ČAS, se sjela i řada zahraničních hostů. Nedílnou součástí dvoudenního kongresu byla i sekce pro nelékařské zdravotnické pracovníky.

V ní vystoupila jako první se svou přednáškou koordinátorka odborného programu a předsedkyně traumatologicko-ortopedické sekce ČAS Mgr. Dagmar škochová. Ve své přednášce nazvané Ranhojičství - historie a současnost připomněla, že ve starověkých civilizacích bylo zdraví považováno za privilegium. Staří Egypťané používali mák, který se dovážel z Palestiny, a květ lotosu pro jejich narkotické účinky. Na hojení ran se používalo maso, krev, tuk, mléko, ale i žluč či stolice ze 70 druhů zvířat. Zástava krvácení se prováděla kauterizací rozpáleným železem nebo hořícím dřevem. Na zastavení krvácení z nosu i uší se používaly lněné tampóny a rány se málokdy zašívaly, aby mohl volně odtékat hnis, jelikož „pus laudabile" (chvála hnisu) platilo pro ranhojiče až do 15. století. Rány se vymývaly směsí medu a oleje. Zlomeniny se fixovaly  pomocí palmových listů nebo dřevěných tyček a obinadla byla vyrobená ze lnu nebo papyrových proužků. Staří Babylóňané používali k hojení ran směsi rozemletých či rozdrcených sušených listů, kořenů, květů, kůry, mízy nebo pryskyřice, které rozpouštěli ve vodě, mléce, medu, víně apod. Ve středověku došlo k útlumu medicínských znalostí a chirurgové nebyli považováni za lékaře, ale za řemeslníky. O návrat chirurgie mezi lékařské obory se zasloužil francouzský královský chirurg Ambroise Paré, který k léčbě ran používal mj. i plátky stříbra. „V 21. století se na rány snažíme působit preventivně, represivně a dezinfekce a sterilizace jsou nedílnou součástí hygienicko-epidemiologických řádů ve všech zdravotnických zařízeních," dodala na závěr škochová.

Velký ohlas vyvolala v prvním bloku i přednáška doc. PhDr. Dr.phil. Laury Janáčkové, CSc., z Institutu partnerských vztahů Praha na téma intimní chirurgie. Na vrcholu zájmu sester i lékařů se však v prvním dni ocitly přednášky Mgr. D. Škochové na téma MRSA (bariérový ošetřovatelský režim) a L. Solnařové z I. chirurgické kliniky VFN v Praze na téma Clostridium difficile z pohledu ošetřovatelské péče.

„Nejzávažnější průjmové onemocnění, jehož původcem je Clostridium difficile, vzniká nejčastěji po léčbě antibiotiky. Ošetřovatelská péče o tyto pacienty je ve všech směrech velmi náročná, a to nejen časově, ale mnohdy je i fyzicky vyčerpávající," uvedla Solnařová s tím, že nejdůležitější je v této ošetřovatelské péči prevence. „Velký důraz se klade na mytí rukou a používání sporicidních dezinfekčních prostředků, protože dezinfekční prostředky na alkoholové bázi jsou v tomto případě neúčinné," upozornila. Protože jsou tito pacienti na pokojích izolováni, je důležitá i péče o jejich psychiku, zejména u seniorů. „V ošetřovatelské péči o tyto pacienty musíme také myslet na správnou organizaci, a to nejen při všech úkonech, které se ošetřovatelské péče týkají, ale i při objednávání vyšetření a převozu na ně," dodala Solnařová.

„MRSA patří mezi nozokomiální nákazy. Kvůli své větší rezistenci ohrožuje jak pacienty a nemocniční personál, tak samotné zdravotnické zařízení," upozornila škochová s tím, že její výskyt v poslední době neustále stoupá. „Preventivní přístup spočívá v racionalizaci podávání ATB u všech pacientů a důsledném dodržování hygieny rukou zdravotnického personálu," dodala.

Během prvního dne pak zazněla ještě celá řada přednášek týkajících se například infekce na sále z pohledu perioperační sestry, péče o rodičku s nesledovanou graviditou, ale i vybraných problematických ustanovení zákona o zdravotních službách, o kterých promluvila JUDr. Lucie Široká z advokátní kanceláře Šustek & Co.

Druhý den se pak největšímu zájmu posluchačů těšily přednášky prof. PhDr. Petra Weisse, Ph.D., který se věnoval mýtům v sexu, psychiatra MUDr. Radkina Honzáka, CSc., který posluchačům ukázal, jak se dívat na psychosomatiku, a Mirky Kantorové a L. Malimánkové z I. chirurgické kliniky VFN v Praze, které přítomné seznámily s použitím minikotviček DePuy Mitek v chirurgii horní končetiny. „Na naší klinice se používají k rekonstrukci postranních vazů a metakarpálních kloubů ruky," popsala Kantorová. Ročně jich na klinice aplikují zhruba 10-15 a podle jejích slov jde o moderní ošetření poraněných vazů, což následně ukázala na kazuistice pacientky, která si na lyžích způsobila tzv. lyžařský palec. Po přednášce se rozjela živá diskuze, která ukázala, že nová miniinvazivní technika sestry zaujala.

Součástí dvoudenního kongresu, jehož návštěvnost byla i letos vysoká, byla i posterová sekce a nechyběl ani společenský večer. Kdo by chtěl zažít atmosféru, jaká byla na tomto pražském chirurgickém kongresu, neměl by si nechat ujít celostátní konferenci s mezinárodní účastí nazvanou Obezitologie a bariatrie 2013, která se bude konat ve dnech 17.-19. října v Hradci Králové.

Magda Hettnerová, redakce Florence

 

• tisk
• předplatit si