O co vlastně jde v pracovní skupině pro porodnictví na MZ ČR?

Z dostupných zpráv o jednáních a zrušení „staré" či vzniku „nové" pracovní skupiny pro porodnictví na Ministerstvu zdravotnictví ČR (MZ ČR) nemůže být nezasvěcený pozorovatel moudrý. Nejde ale jen porodní asistentky, tato situace může být poučením a varováním pro ostatní zdravotnické pracovníky nelékařských profesí. Proto se pokusím vysvětlit, o co jde.

Pracovní skupinu zřídil ministr zdravotnictví na základě opakujících se požadavků profesních organizací porodních asistentek a ženských organizací na řešení dlouhodobé diskriminace a porušování práv porodních asistentek a žen, které mají o péči porodních asistentek zájem. Jde především o narovnání vztahů v trojúhelníku žena - porodní asistentka - lékař a celkovou humanizaci českého porodnictví.

Zástupci lékařů však odmítli návrh závěrů, připravený předsedou skupiny prof. MUDr. Roztočilem a Mgr. Šimůnkovou, zmocněnkyní vlády pro lidská práva. „Nová" skupina v čele s náměstkem MZ ČR MUDr. Polákem (ale bez zástupkyň žen, porodních asistentek i prof. Roztočila a Mgr. Šimůnkové) vychází zjevně vstříc přání lékařů na zachování současného stavu s pouhými kosmetickými úpravami, přestože pan ministr na začátku deklaroval zájem MZ ČR na posílení kompetencí porodních asistentek a práv žen. Tímto se spor vyhrocuje a postoje žen a porodních asistentek se budou nutně radikalizovat.

Není pravda, že porodní asistentky chtějí něco navíc na úkor gynekologů. K vyšetření těhotné ženy, vedení fyziologického porodu a k péči o šestinedělku a novorozence (ne k asistování gynekologovi u těchto výkonů) byly porodní asistentky vždy oprávněny - za první republiky, v období socialistického zdravotnictví i v současnosti. Dlouhodobě je jim však bráněno v těchto činnostech a vysokoškolsky vzdělané porodní asistentky jsou zatlačovány do pozice pouhých „pomocnic" lékaře.

Ženy mají podle platných českých zákonů právo na informace a na svobodný výběr způsobu, místa a poskytovatele péče (nejen lékaře), k provedení jakýchkoliv zásahů je nutný jejich souhlas. Avšak často informace nedostanou vůbec nebo pouze jednostranné, se zásahy často nejsou předem seznámeny a někdy jsou tyto prováděny i přes jejich výslovný nesouhlas, navíc je jim často bráněno v přístupu k péči porodní asistentky, a to zdaleka nejen při „domácím" porodu.

Jestliže zástupkyně porodních asistentek a žen pouze brání svá práva a nechtějí nic na úkor jiných, nemohou být v probíhajícím sporu agresivní militantní stranou. Nemají však kam ustoupit (prostor ke kompromisům je zcela na straně lékařů) a určitě nelze spoléhat na to, že svá práva hájit přestanou. Není pravda, že jde o spor gynekologů s malou částí porodních asistentek a malou skupinou žen - to je velmi účelové a zavádějící tvrzení. Za práva žen bojují zástupkyně „České ženské lobby", sdružující 24 organizací, které se právy žen zabývají. V ČR není v tomto směru jiná reprezentativní organizace. U porodních asistentek a gynekologů je situace složitější - všechny porodní asistentky nejsou stejné a podobně nejsou stejní ani všichni lékaři. Za porodní asistentky se práce skupiny zúčastnila Bc. Radmila Dorazilová jako zástupkyně České konfederace porodních asistentek (ČKPA) a Marie Vnoučková jako zástupkyně menší, ale hlasitější Unie porodních asistentek (UNIPA), která se z ČKPA oddělila v roce 2005 především z osobních důvodů (Ivana Konigsmarková). Obě organizace se v zásadních otázkách dovedou shodnout, UNIPA se však věnuje především otázce „domácích" porodů. Profesní organizace musí hájit zájmy porodních asistentek v plném rozsahu jejich odborné způsobilosti, bez ohledu na to, jestli tyto kompetence dnes využívá nebo chce využívat více nebo méně porodních asistentek. Většina porodních asistentek sice souhlasí s tím, o co se snažíme, ale chtějí mít klid nebo se bojí a samy se proto neangažují, což dovedeme pochopit. Existují ale porodní asistentky, které rezignovaly na svá práva, jsou servilní k lékařům a často také porušují práva žen - představitelkou je Bc. Libuše Barešová z gynekologicko-porodnické sekce České asociace sester (GPS ČAS). Sama za sebe se každá porodní asistentka může svých práv vzdát, nemůže však podobně hovořit za jiné současné a už vůbec ne budoucí kolegyně nebo za celou profesi. Pokud takto jedná, pak škodí svým kolegyním a celé profesi, ale i českým ženám a jejich rodinám. V rámci Přípravného výboru České komory zdravotnických pracovníků (nelékařských profesí) jsme dvakrát požádaly prezidium ČAS o jednání s cílem vysvětlení problému a společného postupu a přitom jsme zopakovaly nabídku na sjednocení porodních asistentek. Návazně prezidium ČAS vyzvalo Bc. L. Barešovou k vyjádření - bez odpovědi.

K vyšetření těhotné ženy, vedení fyziologického porodu a k péči šestinedělku a novorozence byly porodní asistentky vždy oprávněny

Ve vedení České gynekologicko-porodnické společnosti (ČGPS) a Sdružení soukromých gynekologů (SSG) dnes převládá snaha o udržení vlastních mocenských pozic a z nich plynoucího ekonomického prospěchu za každou cenu, bez ohledu na práva žen a porodních asistentek - představitelem této části gynekologů je MUDr. Vladimír Dvořák. Od této části slyšíme pouze dvě věci: 1. My si žádnou změnu nepřejeme, což je sice pravda, ale ne argument. 2. Změnami by došlo ke zhoršení kvality péče a dosahovaných výsledků, což je naprosto tendenční a demagogické strašení bez jakýchkoliv důkazů. Za celou dobu (od prvních jednání v r. 1998) jsme se od ní nedočkaly jediného konstruktivního návrhu. Vedle toho však existuje také malá část gynekologů, která je schopna uznat, že není vše v pořádku, je přístupná ke konstruktivnímu dialogu a k hledání řešení přijatelného pro všechny strany - představitelem této části je prof. MU Dr. Aleš Roztočil (je třeba vysoce ocenit jeho osobní odvahu, na kterou doplatil vypadnutím z výboru ČGPS). Většina gynekologů se nachází někde uprostřed, ale protože nemají dostatek informací nebo jsou jim informace podávány tendenčně, jsou lehce ovlivnitelní.

Z uvedeného je zřejmé, že nejde o spor porodních asistentek s gynekology, ale že na jedné straně stojí zástupkyně ženských organizací a porodních asistentek spolu s částí gynekologů, která dovede respektovat práva žen a porodních asistentek, a na straně druhé stojí ta část gynekologů a porodních asistentek, která odmítá respektovat práva žen a porodních asistentek a snaží se zachovat dosavadní paternalistický systém zdravotní péče s totalitními prvky. S tím, o co ČKPA jde, co navrhujeme nebo požadujeme a jaká je reakce druhé strany, se můžete podrobně seznámit na webových stránkách www.ckpa.cz a www.florence.cz. Veřejnou diskuzi k uvedené problematice přivítáme.

Bc. Radmila Dorazilová, viceprezidentka ČKPA, bývalá členka pracovní skupiny MZ ČR pro porodnictví

• tisk
• předplatit si