Zvyšování kvality a bezpečnosti je nezbytné

Akreditace je proces, jehož cílem je poskytování bezpečné zdravotní péče na nejvyšší možné úrovni kvality. Počet akreditovaných pracovišť neustále roste, k 1. lednu letošního roku evidovala Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) 57,3 % pracovišť laboratorního komplementu, která měla akreditaci podle ISO 15189 nebo absolvovala Audit II NASKL. Fakultní nemocnice Plzeň se do ověření systému řízení kvality laboratorních služeb zapojila v roce 2010. Dnes mají všechny její klinické laboratoře osvědčení o Auditu I a II NASKL a genetická laboratoř má certifikát ČIA. (Pozn.: Pro účely článku je dále v textu používán pouze termín „akreditace".)

V roce 2009 vyhlásila VZP jako podmínku pro uzavření smlouvy o úhradě zdravotní péče na další období dolo­žení certifikátu ČIA nebo osvědčení NASKL o zajištění systému řízení kvality v klinických laboratořích. Proto jsme byli nuceni přijmout strategické rozhodnutí a učinit všechny kroky pro to, abychom tuto podmínku splnili, vysvětluje Mgr. Nina Mullerová, vedoucí oddělení Centra řízení kvality FN Plzeň s tím, že proces se týkal 11 laboratorních provozů.

„Všechny musely nejprve projít vnitřní analýzou, která měla prokázat stav jejich připravenosti buď k získání certifikátu ČIA podle normy 15189, nebo podle národních standardů, které byly zpracovány Národním střediskem pro klinické laboratoře (NASKL)," říká Mullerová. Příprava začala v květnu roku 2010 a na její zvládnutí měla nemocnice půl roku.

Akreditace si vyžádala tuny papírů

„Byl to náročný úkol mimo jiné i proto, že naše nemocnice, která je třetí největší v republice, je rozdělena do dvou lokalit - Bory a Lochotín, takže některé laboratoře jsou v borské části (původní areál nemocnice), některé v lochotínské. Některé jsou zaměřené na kvalitativní metody, jiné na kvantitativní, což s sebou nese i trochu jiný přístup při tvorbě standardních postupů, které musejí laboratoře zpracovat, a kromě toho se liší i v odbornostech, takže nebylo možné vytvořit všechny standardy jednotně, ale laboratoře se musely rozhodnout, které postupy si vytvoří samy a které budou na celonemocniční úrovni," popisuje Mullerová.

Po vyhodnocení časových a finančních nároků se nemoc­nice rozhodla pro získání osvědčení NASKL. Jako první byly vytvořeny týmy odpovědných osob, které se začaly zabývat managementem kvality v klinických laboratořích. „Byli jmeno­váni manažeři kvality, auditoři pro klinické laboratoře a metrologové klinických laboratoří, což jsou osoby odpovědné za vedení veškeré dokumentace, která se vztahuje k přístrojové laboratorní technice, zajišťují jejich pravidelnou kontrolu a proškolování zaměstnanců," pokračuje Mullerová. Jakmile byly vytipovány tyto skupiny, které tvořili zaměstnanci různých odborností, jako například zdravotní laboranti, biomedicínští inženýři, lékaři či odborní pracovníci v laboratorních metodách apod., byli všichni vyškoleni lektorem společnosti Systémy jakosti s r. o. „Díky tomu se nám tu vytvořila skupina odborníků, kteří se předtím téměř neznali, a dnes jsou z nich týmy, které si vzájemně pomáhají," pochvaluje si Mullerová. Byly jim uprave­ny pracovní náplně, byl nastaven systém řízení dokumentace a vznikla celá řada nových dokumentů.

Během přípravy na akreditaci vznikly stohy nových dokumentů.

Tam, kde byly nevyhovující přístroje, bylo nutné nakoupit nové, u všech ostatních byly zajištěny preventivní technické kontroly u akreditovaných servisů a kalibrace v akreditovaných laboratořích tak, aby jejich kalibrační listy prošly auditem.

V lednicích, kde se dosud prováděl monitoring teploty pouhým teploměrem, byly zavedeny automatické monitoringy a na všechny tyto změny dohlížel externí poradce, který společně s manažerem kvality a Centrem řízení kvality všechny laborato­ře procházel a kontroloval, do jaké míry jsou nastavené úkoly plněny.

Ve všech lednicích se pravidelně provádí monitoring teploty.

„Z těchto konzultačních návštěv vyplynulo 19 cvičných interních auditů, které prováděli naši nově vyškolení auditoři. Z nich pak vyplynulo 233 doporučení, která musela být do stanoveného termínu vyřešena," pokračuje Mullerová. Jedním z nejdůležitějších úkolů bylo vytvoření a úprava některých dokumentů, ať už šlo o organizační řád, příručku kvality nebo směrnice pro externí hodnocení kvality v klinických laborato­řích. „Laboratorní příručky dávají externím uživatelům služeb možnost lépe se orientovat v požadavcích, které má laboratoř na provedení vyšetření. Je v nich popsáno, jakým způsobem mají být prováděny odběry, do jakých zkumavek, jaká pravidla pro transport se musejí dodržet, a další informace, které se vztahují k preanalytické části odběrů. Navíc je v nich obsaže­na informace o tom, jaké spektrum vyšetření laboratoř nabízí a jaké služby nabízí například z hlediska konzultace nebo z dodání výsledků," říká Mullerová. Na podzim roku 2010 labo­ratoře Auditem I NASKL prošly a získaly osvědčení.

Příprava včetně akreditace stála 5 miliónů korun

„Na konci roku jsme byli spokojeni, že se nám podařilo osvěd­čení získat, a udělali jsme si sami vlastní zhodnocení přínosů.

V každém případě se zlepšila informovanost zaměstnanců o určitých činnostech, podařilo se nám dovybavit některé laboratoře, více se konkretizovaly náplně práce jednotlivých zaměstnanců a samozřejmě se zvýšila bezpeč­nost v oblasti zdravotní péče, protože se odhalily určité nedostatky, začaly se například sledovat neshody při příjmu vzorků do laboratoře a jed­notlivá oddělení začala dostávat zpětnou vazbu, jak často k těmto neshodám z jejich pracoviště dochází," vyjmenovává Mullerová. Finanční náklady, které si příprava k auditu vyžádala, se vyšplhaly na částku pět miliónů korun a změny, které se v laboratořích v souvislosti s přípravou na akreditaci udály, se týkaly více než tří set zaměstnanců.

Získané osvědčení má však platnost pouze dva roky, proto loni proběhl v devíti laborato­řích Audit II NASKL. „V případě biochemické laboratoře Ústavu klinické biochemie a he­matologie byl z provozních důvodů opakován Audit I NASKL a letos se společně s toxikologickou laboratoří Ústavu soudního lékařství př ipravují na Audit II NASKL," říká Mullerová. V květnu loňského roku navíc proběhlo v souvislosti s platností zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ještě hod­nocení systému řízení kvality podle normy ISO 15 189:2007 Českým institutem pro akreditaci (ČIA) a byl udělen certifikát kvality genetické laboratoři Ústavu lékařské genetiky.

V rámci zvyšování kvality a bezpečnosti poskytované zdravotní péče chce nemocnice vy­budovat v letošním roce potrubní poštu na trans­port vzorků do laboratoře v lochotínském areálu. „Nejenže se tím zrychlí transport vzorků, ale také se tím ušetří čas zaměstnanců a sníží se využívá­ní výtahů pro transport vzorků ve prospěch trans­portu pacientů," uzavírá Mullerová. Kromě toho nemocnice své zaměstnance neustále vzdělává a pravidelně provádí hodnocení spokojenosti klientů s klinickými laboratořemi.

Koho se audit týkal

■ Ústav klinické biochemie a hematologie;

■ Ústav mikrobiologie;

■ Ústav imunologie a alergologie;

■ Transfuzní oddělení;

■ Ústav lékařské genetiky;

■ Šiklův patologicko-anatomický ústav;

■ laboratoře imunochemické diagnostiky Oddělení nukleární medicíny;

■ laboratoře Hematologicko-onkologického oddělení;

■ laboratoře reprodukční imunologie Gynekologicko-porodnické kliniky;

■ pracoviště toxikologické laboratoře Ústavu soudního lékařství.

Magda Hettnerová, redakce Florence

---

k věci

- Cesta vzorků v laboratoři

V laboratoři Ústavu klinické biologie a hematologie borské části FN Plzeň pracuje 26 zaměstnanců. Každý cizí návštěvník laboratoře se musí hned u vchodu zapsat. Je to prostor, kde se zapisují i zaměstnanci při nástupu do směn, laborantky si tu předávají důležité informace o průběhu smě­ny. Informační tabule slouží k pře­dávání všech zásadních informací vedení nemocnice nebo ústavu. Zdravotničtí pracovníci používají bílý pracovní oděv a bílý plášť obdrží také každý návštěvník. Laboratoř se skládá ze tří průchozích místností.

Laboratoř klinické biologie v borské části FN Plzeň.

Laboratoř hematologie v borské části FN Plzeň.

V první a největší jsou rozmístěny analyzátory, počítače a další přístro­je, v prostřední místnosti je přijímán biologický materiál a třetí místnost patří hematologii. U příjmu vzorků jsou příchozí odděleni od laborantů prosklenou přepážkou s okénkem, kterým materiál podávají.

Zde jsou vzorky přijímány.

„Pracovnice, která vzorky přijme, je zkontroluje, seřadí a podá je vedle sedící kolegyni, která ze žádanek pomocí čtečky čárových kódů načte informace o pacientovi a současně pomocí optické čtečky požadované metody do laboratorního informač­ního systému," popisuje zdravotní laborantka Jaroslava Čejková. Pokud je kód špatně vytištěný nebo nalepený a nelze jej načíst, zazna­mená to laborantka do laboratorního informačního systému jako „nesho­du" a napíše k ní, o jaký problém šlo. „Všechny tyto neshody se zazname­návají a na konci každého měsíce dostanou vrchní sestry jednotlivých oddělení informace o tom, kolik neshod od nich do laboratoře přišlo. Sledujeme samozřejmě i trendy, o které neshody jde nejčastěji, a na základě toho pak přijímáme přísluš­ná opatření," popisuje Mgr. Nina Mullerová, vedoucí Centra řízení kvality ve FN Plzeň. „Naším cílem je neshody maximálně eliminovat, například zavedením čárových kódů a elektronických žádanek," dodává.

Laborantky načtou při příjmu vzorků údaje ze žádanek do laboratorního informačního systému. 

Pokud je identifikační štítek v po­řádku a data se do systému načtou, vytiskne se ke každému vzorku čárový kód, kterým se zkumavky polepí, a vzorky se rozešlou buď na biochemii, nebo na hematologii. Obdobně je přijímán biologický materiál v dalších laboratořích. „Zkumavky vložíme do analyzátoru, který si ze štítku načte informace o pacientech a prostřednictvím laboratorního informačního systé­mu i požadované metody, vzorky zanalyzuje a výsledky pošle zpět do systému," popisuje vedoucí úseku klinické biochemie Ing. Svatopluk Novák. Výsledky pacienta laborantka v PC zkontroluje a potvrdí, poté projdou ještě automatickou kont­rolou podle předem nastavených kritérií. „Pokud nejsou tato kritéria dodržená, výsledky se zadrží a musí je zkontrolovat a potvrdit pověřený lékař ÚKBH společně pro borskou i lochotínskou část naší laboratoře," vysvětluje Ing. Novák.

Označené vzorky se ukládají do analyzátorů.

Analyzátory se podle jeho slov den­ně kontrolují a pravidelně kalibrují. „Máme vlastní interní kontrolu - pla­tí, že analyzátor nesmí být spuštěn, dokud není zkontrolovaný, a pravi­delně se u nás provádí i externí hod­nocení kvality," dodává Ing. Novák. Denně tu podle jeho slov zanalyzují asi 600 vzorků krve. Cíl všech těchto postupů je jednoduchý - maximál­ně eliminovat chyby a maximálně naplňovat cíl nemocnice, kterým je ekonomicky úspěšná nemocnice na vysoké odborné úrovni, v níž je bezpečí, spokojenost a kvalitní péče o pacienta prvořadým zájmem.

 

• tisk
• předplatit si