Riziko malnutrice u osob se schizofrenním onemocněním

Souhrn: Schizofrenie je závažné onemocnění a většina nemocných potřebuje celoživotní léčbu. U pacientů se schizofrenií je vyšší prevalence rizikových faktorů pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění, cukrovky, dyslipidémie, nadváhy a obezity. Většina schizo­freniků má nevhodné stravovací návyky, nedostatek pohybové aktivity a trpí nikotinismem. Také dlouhodobé užívání antipsychotických léků se podílí na přírůstku tělesné hmotnosti. Výzkum byl proveden kvalitativní metodou, formou nestandardizovaného rozhovo­ru. Výzkumný soubor tvořily čtyři všeobecné sestry z Domova se zvláštním režimem Libníč. Dále byla provedena analýza zdravotnické dokumentace, kterou bylo zjištěno, že u převážné většiny schizofreniků se kromě jejich základního onemocnění vyskytují další one­mocnění, zejména obezita, hypertenze, diabetes 2. typu a hyperlipidémie. Výsledky výzkumu dále prokázaly, že ošetřující personál má znalosti o možných rizikových faktorech pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění u schizofrenických klientů v důsledku nevhod­ných stravovacích návyků či vlivem antipsychotické medikace.

Klíčová slova: antipsychotika - malnutrice - nutriční péče - obezita - schizofrenie.

Summary: Schizophrenia is a serious mental illness. The majority of people suffering from this illness require lifelong treatment. The prevalence of risk factors such as development of cardiovascular dinase, diabetes, dyslipidemia, overweight, obesity is higher with regard to the patiens with schizophrenia. A large number of these people have bad rating habits, lack of physical aktivity and nicotine dependence. The use of antipsychotik mediactions also contributes to increased storage of fat and overweight. This The survey is accomplished by means of the qualitative method using non-standardized interview. Research file consists of data submitted by four ge­neral nurses from the aforementioned Nursing home with a special regime Libníč. The analysis of health documentation reveals that the majority of schizophrenic patiens suffer from other illness, such as obesity, hypertension, diabetes and hyperlipidemia. The results of this surfy prove that nursing staff are sufficiently informed and aware of possible risk factors associated with the development of cardiovascular dinase with regard to the schizophrenic patiens due to incorrect rating nabits or antipsychotic medication.

Keywords: antipsychotics - malnutrition - nutritional care - obesity - schizophrenia.

Úvod

Výživa patří mezi základní potřeby člo­věka. Správná výživa je velmi důležitá pro člověka nemocného, ale i zdravého. S výživou úzce souvisí riziko malnutrice. Do malnutrice lze zahrnout poruchy vý­živového stavu v důsledku nedostatku, nadbytku nebo nevyváženého zastoupe­ní energie, proteinů a ostatních složek. U osob trpících psychiatrickým onemoc­něním se vyskytují poruchy výživy jak z nedostatku živin (mentální anorexie, bulimie), tak z nadbytku živin (nadváha, obezita, metabolický syndrom). Mezi nemocnými schizofrenií je obezita a její vý­skyt velmi častý. Důvodem jsou negativ­ní příznaky schizofrenie, nemocní jsou apatičtí, trpí sociální izolací a velmi čas­to porušují zdravou životosprávu. Svůj podíl má i antipsychotická léčba. Léky úspěšně potlačují projevy schizofren­ního onemocnění, ale jejich nežádoucí­mi účinky jsou přírůstky na hmotnosti, zvýšení chuti k jídlu, vliv na krevní tlak a srdeční frekvenci. Schizofrenici mají vyšší prevalenci rizikových faktorů pro rozvoj kardiovaskulárních onemocnění, diabetu, nadváhy, obezity, těžké obezity, dyslipidémie, mají nevhodné stravovací návyky, nedostatek pohybové aktivity, trpí nikotinismem. Proto je v léčbě schi­zofrenie důležitá spolupráce psychiatra s nutričním terapeutem a vedle medi­kamentů je nutné klást důraz na změnu životního stylu a stravovacích návyků schizofreniků.

Metodika

Kvalitativní výzkumné šetření bylo rea­lizováno metodou nestandardizovaného rozhovoru. První část rozhovoru byla zaměřena na identifikační údaje respon­dentů, druhá na zdravý životní styl obec­ně, třetí se soustředila na život klientů v zařízení a čtvrtá byla věnována nut­riční péči a podpoře. Pro splnění další­ho cíle výzkumu byla provedena analýza zdravotnické dokumentace, jak lékařské, tak ošetřovatelské. Výzkumný soubor tvořily čtyři všeobecné sestry z Domova se zvláštním režimem Libníč (DZR).

Diskuze

Výzkum byl zaměřen na výskyt malnutrice u osob se schizofrenií v Domově se zvláštním režimem a na to, zda má ně­jaký vliv antipsychotická medikace. Byla provedena analýza zdravotnické doku­mentace. Předmětem analýzy byly hod­noty BMI a diagnóza. Z této analýzy bylo zjištěno, že z celkového počtu 80 schi­zofrenických klientů (46 mužů a 34 žen) má pouze 13 osob (16 %) hodnotu BMI do 24,9 a žádné přidružené onemocnění. Ostatních 67 nemocných (84 %) trpí nad­váhou, obezitou, někteří až těžkou obe­zitou, hyperlipidémií, diabetem 2. typu, hypercholesterolémií č i hypertenzí. Švestka uvádí, že 43-50 % schizofreniků trpí současně somatickými chorobami, nejčastěji kardiovaskulárními onemoc­něními, obezitou, hyperlipidémií, diabe­tem mellitem 2. typu, hypertenzí, osteopenií. Z tohoto zjištění vyplývá, že osoby trpící schizofrenií jsou ohroženy zvýše­nou úmrtností v důsledku těchto přidru­žených onemocnění, proto je důležitá spolupráce psychiatra s ostatními odbor­nými lékaři, kteří onemocnění stabilizují medikamenty. Léčba schizofrenie spočí­vá především v podávání psychofarmak, tzv. antipsychotik. Dlouhodobé podává­ní antipsychotik snižuje riziko relapsu psychózy a potlačuje projevy schizofre­nie - halucinace, bludy. Kromě žádou­cích účinků farmakologické léčby však mají léky také nežádoucí účinky, zejmé­na vliv na vzestup či snížení hmotnosti, chuť k jídlu a hodnoty krevního tlaku. Svačina popisuje vliv psychofarmak na vzestup hmotnosti a možný výskyt dia­betu 2. typu u schizofreniků při léčbě olanzapinem. Druhá část výzkumu se zabývala zna­lostmi ošetřujícího personálu o možném riziku či výskytu malnutrice u osob se schizofrenním onemocněním v DZR. In­formace byly získávány formou nestandardizovaného rozhovoru. Dotazované sestry znají některé zásady zdravého ži­votního stylu, například udržování při­měřené hmotnosti, příjem pestré a vy­vážené stravy, dostatečnou pohybovou aktivitu, konzumaci zeleniny a ovoce, mléčných výrobků, omezení soli, pří­jem tekutin nejméně 1,5 l denně. Prak­ticky je však příliš nedodržují. Důvodem je třísměnný provoz a vyčerpávající prá­ce s psychicky nemocnými lidmi. BMI sestry znají celkem dobře, dovedou in­dex spočítat, ale rozmezí určující, kdy je člověk v pásmu podvýživy, normy, nad­váhy nebo těžké obezity, neznají. Pojem malnutrice všechny sestry definova­ly jako podvýživu. V současné době je malnutrice považována za závažný problém u dlouhodobě ležících hospitalizo­vaných pacientů. Je třeba si uvědomit, že malnutrice není jen stav podvýživy, ale také stav nadvýživy, tedy obezity.

Další část rozhovoru byla zaměřena na životní styl klientů v DZR. Všechny čtyři sestry uvedly, že nemocní schizofrenií se přejídají, jsou závislí na nikotinu, mají níz­kou nebo žádnou pohybovou aktivitu, dvě dotazované sestry zmínily i odmítání stra­vy v důsledku základního psychiatrického onemocnění. V antipsychotické medikaci naordinované psychiatrem se sestry orientují dobře, znají nežádoucí účinky na hmotnost, chuť k jídlu a krevní tlak. Dietní systém a diety považují dotazované sestry za základní znalost ošetřovatelské péče, jako nedostatek v DZR uvádějí sesta­vování jídelního lístku vedoucí stravova­cího provozu a kuchařem. V zařízení jim chybí nutriční terapeut. Klienty se sestry snaží edukovat samy, ale pouze v rozsa­hu svých kompetencí daných vyhláškou č. 55/2011 Sb., která stanovuje činnost zdravotnických pracovníků a jiných od­borných pracovníků. Shodují se, že jimi prováděná edukace je nedostatečná a nemá pozitivní odezvu. Hlavním důvo­dem je pro sestry nedostatek času při péči o nemocné psychózou. Nabídku pohybo­vých aktivit v DZR respondentky hodnotí kladně. DZR nabízí vycházky, nordic walking, běžky, rekreační pobyty na Šumavě, cvičení v tělocvičně. Problémem je nezájem ze strany klientů a také nedostatek fyzioterapeutů. Sigmundová poukazuje na problém nedostatku tělesné aktivity u schizofreniků a nedostatek literatury zaměřené na téma cvičebního programu pro nemocné schizofrenií. Domnívá se, že zvýšení pohybové aktivity u těchto klien­tů přispěje ke zlepšení psychického stavu, ale také zkvalitnění spánku, snížení krev­ního tlaku a u diabetiků snížení hladiny krevního cukru.

Za největší problém ve výživě schizofrenických klientů shodně všechny čty­ři sestry uvádějí především nadměrné stravování, nikotinismus a nízkou po­hybovou aktivitu. Sigmundová uvádí, že kouření, nedostatek pohybové aktivi­ty a nevhodné stravovací návyky jsou tři důležité faktory životního stylu schizofrenických pacientů.

Všechny oslovené sestry si nutriční péči spojují s prací nutričního terapeuta, který by se staral o výživu klientů, správ­né stravovací návyky, prováděl by edukaci a úzce spolupracoval s ošetřujícím lékařem a psychiatrem. Sestavoval by jí­delní lístek, podílel se na přípravě stravy a individuálně se věnoval nutriční péči konkrétním klientům. Pod pojmem nut­riční podpora si dotazované sestry představují zejména enterální výživu. Při své práci se setkaly se sippingem, sondovou výživou, přípravky na podporu hojení dekubitů. Mají však pouze malé znalos­ti, které plynou z nízké informovanosti o nových výrobcích na trhu. Přiznávají, že se o modulární dietetiku blíže nezají­maly. Důležitý je také fakt, že specifická nutriční podpora při léčbě schizofrenie není známa.

Závěr

Schizofrenie je závažné onemocnění, které postihuje v průměru 1 % populace. Léčba schizofrenie je založena především na farmakoterapii antipsychotiky, ale ne­méně důležitá je i spolupráce nemocné­ho. Velký vliv na tělesnou hmotnost má i antipsychotická medikace. Nejvíce se na přírůstku hmotnosti podílejí léky s účin­nou látkou olanzapinem - Zyprexa, Zalasta, Olpinat, dále léky s klozapinem, např. Leponex.

Výsledky rozhovorů potvrdily, že vše­obecné sestry mají dostatečné informace o možných metabolických rizicích u osob trpících schizofrenií, dobře se orientují v antipsychotické medikaci a znají nežá­doucí účinky těchto léků. Některé zásady zdravého životního stylu sestry znají, ale přiznávají, že ho příliš nedodržují, přes­to se snaží edukovat klienty ve správném stravování a v úpravě životního stylu. Bohužel se denně setkávají s negativ­ním přístupem převážné většiny klientů. Naordinované diety klienti nedodržují, přejídají se. Stejný přístup mají k fyzické aktivitě. Jen malá část těchto lidí projevuje zájem o pohybové aktivity nabíze­né v DZR. Všechny čtyři sestry považují počet fyzioterapeutů v zařízení za nedos­tatečný, uvítaly by individuální přístup k věkově starším klientům. Nutriční péči si sestry shodně představují v práci nut­ričního terapeuta, který by sledoval vý­živový stav klientů a úzce spolupracoval s ošetřujícími lékaři. V nutriční podpoře jsem se u sester shledala s nedostatkem informací o modulární dietetice, za vhod­né považuji zvýšit povědomí personálu o výrobcích používaných při specific­kých výživových nárocích. Většina z nás ani netuší, že lidé postižení schizofrenií kromě svého základního už tak těžkého psychického onemocnění jsou mnohem více ohroženi rizikem kardiovaskulár­ních onemocnění.

Bc. Petra Giertlová, Domov Libníč a CSS Empatie

RNDr. Pavel Suchánek, Centrum výzkumu chorob srdce a cév, Laboratoř pro výzkum aterosklerózy (LVA), IKEM, Praha

Literatura:

1. Adámková V. Obezita. Vydání 1. Brno: Facta Medica, 2009, 122 s. ISBN 978-80­904260-5-4.

2. Svačina Š. Obezita a psychofarmaka. Praha: Triton, 2002. ISBN 80-7254- 253-2.

3. Švestka J. Psychiatrie, 2005, roč. 9, Suppl. 1, s. 308-309. ISSN 1211-7579.

4. Sigmundová Z. Rizikové faktory život­ního stylu schizofrenických pacientů. Psychiatrie pro praxi, 2008, č. 1, s. 20-23. ISSN 1803-5272.

Recenzovaly:

Tamara Starnovská, vrchní nutriční terapeutka Thomayerovy nemocnice, Praha

Bc. Mgr. Michaela Gruberová, Soukromá stomatologická ordinace

 

 

• tisk
• předplatit si