Edukovaný pacient se vyplatí

S léčbou chronických onemocnění se to má vždycky stejně - lékař určí nejvhodnější způsob léčby, maximálně jej přizpůsobí možnostem léčeného a předepíše relevantní terapeu­tické prostředky. O rychlosti, či dokonce úspěchu léčby ale rozhoduje hlavně chování pacienta. Zkušenosti nejen ze zahraničí ukazují, že za nedodržováním medikace, správné životosprávy atd. stojí zejména nedostatečná edukace pacientů.

Podle průzkumu z USA z roku 2006 (¹⁾ není v průměru 50 procent pacientů s chronickým onemocněním léčeno správně právě kvůli nedostatečné ochotě spolupracovat při léčbě. To vede nejen k horším výsledkům léčby, ale i zvýšené míře hospitalizací, nižší kvalitě života pacientů a celkovému zvýšení nákladů na léčbu. Řada dalších průzku­mů zaměřených na možnosti zvyšování disciplinovanosti pacientů s různými onemocněními dokázala, že ji lze efektivně ovlivnit především vhodnou edukací. Např. již v roce 1995 byla v USA publikována studie (²⁾, která prokázala, že každý 1 dolar investovaný do vzdělávání pacientů se vrátil v podobě 3-4 dolarů uspořených v rámci celkových nákladů na léčbu. Na obecné úrovni se tedy uka­zuje, že edukovaný pacient má mnohem silnější motivaci ke spolupráci při léčbě, a ta je proto úspěšnější. Projevuje se to snížením délky léčby i nákladů, a logicky tedy i zvýšením kvality života pacienta.

Edukace v oblasti chronických ran

Podobně pozitivní vliv vzdělávání lze očekávat i u specifické skupiny pacientů trpících chronickou ranou, případně jejich blízkých, kteří o ně pomáhají pe­čovat. Například jen včasné rozpoznání rány a vyhledání odborné pomoci může výrazně přispět k dosažení rychlé a efek­tivní léčby bez zbytečných komplikací. Čím později se totiž s léčbou začne, tím je náročnejší. To potvrzuje i britská studie (³⁾ z roku 2004. Podle jejích výsledků je mezi náklady na léčbu pacientů s dekubity 1. a 4. stupně desetinásobný rozdíl.

Klíčové v oblasti chronických ran proto je, aby pacienti z rizikových sku­pin, případně jejich blízcí, měli dostatek kvalitních informací, díky kterým doká­žou ránu identifikovat a navštívit s ní co nejdříve lékaře.

U některých typů chronických ran hraje spolupráce pacientů při léčbě ještě důležitejší roli. Například v pří­padě bércového vředu žilního původu. Zde totiž léčba nekončí ošetřením rány jako takové, ale zaměřuje se i na její příčinu - hlubokou žilní nedostatečnost. Úspěšný léčebný proces se pak mimo jiné neobejde bez důsledné aplikace kompresivní terapie. A to je přesně mo­ment, kdy léčba začíná být přímo závislá na znalostech či dovednostech pacienta a jeho blízkých. Jen stěží si lze předsta­vit, že takový pacient bude chodit do ordinace každé ráno kvůli „pouhému" převazu.

Nebojte se vsadit na internet

Jak ovšem skloubit reálné časové pod­mínky v ordinacích a potřebu edukovat své pacienty? Při pohledu do českých čekáren a ordinací se jako jedno z nejvyužívanějších řešení ukazují letáčky a brožury. Otázka ovšem je, nakolik se pacient v záplavě tiskovin dokáže zorientovat a nalézt zdroj se skutečně hodnotnými informacemi. A také je potřeba mít na paměti, že i když zvolí správně, edukační dopad bude spíše krátkodobý.

Nezapomínejte ale, že pacienti infor­mace týkající se zdravotního stavu stále častěji hledají i na internetu. Obava, že se pacient stane obětí mystifikací, polopravd či přílišného zjednodušení, je samozřejmě na místě. Ovšem pouze do té doby, než do jeho procesu hledání aktivně vstoupíte jako odborná autorita. 

Modernihojeni.cz

Nejrůznějším typům onemocnění, která vyžadují aktivní spolupráci ze strany pacienta, se totiž v on-line prostředí stále častěji věnují tzv. edukační por­tály. Opírají se o spolupráci se zástupci odborné veřejnosti, ale zároveň pacien­tům poskytují srozumitelný a prakticky využitelný obsah.

V oblasti léčby chronických ran za zmínku rozhodně stojí nové internetové stánky Modernihojeni.cz. Zde pacienti najdou ověřené informace o podstatě onemocnění a o jeho jednotlivých fázích nebo detailní návody, jak aplikovat krytí či kompresivní pomůcky. Stejně tak stránky nabízejí řadu praktických tipů na správnou životosprávu - například vhodné jídelníčky při různých typech ran či doporučené pohybové aktivity. Zkuste se tedy zamyslet, zda svým pacientům pomáháte zajistit si dostatek potřebných informací. S chytrým po­užíváním informačních zdrojů na straně pacienta totiž ve vaší ordinaci budou zaznívat i chytřejší dotazy. Díky tomu ušetříte čas s vysvětlováním banalit a v pacientovi získáte partnera, který se zlepšující se znalostí svého zdravotní­ho stavu bude získávat i odpovědnější přístup k léčbě.  

PR

 

• tisk
• předplatit si