Číslo 4 / 2013
Vlastnosti a dovednosti sester z pohledu sester a pacientů
Souhrn: Cílem práce bylo zmapovat rozdílný pohled sester a pacientů na vlastnosti a dovednosti sester. Práce se zabývá problematikou vnímání a hodnocení vlastností a dovedností sester jimi samotnými v porovnání s hodnocením pacientů. Z analýzy dat je zřejmé, že pacienti hodnotili vlastnosti a dovednosti sester pozitivněji než samotné sestry. Oblastí, ve které pacienti shledávají nedostatky ze strany sester, je komunikace a zachování intimity. Naopak sestry hodnotily své vlastnosti a dovednosti kritičtěji i přesto, že pacienti jsou s poskytovanou péčí spokojeni.
Klíčová slova: ošetřovatelství - komunikace - etika - empatie.
Summary: The aim was to describe the different opinions of nurses and patients. The nurses judged themselves, their skills and characteristics and this was compared to the opinions of the patients. Analysis of the collected data proved the nursing skills provided were better judged by the patients in comparison to the nurses themselves. The patients felt that communication skills can be improved as well as a greater respect of their intimacy. The nurses were more critical to themselves even though the patients were happy with the provided care.
Keywords: nursing - communication - ethics - empathy.
Úvod
Povolání všeobecné sestry je od jeho počátků do dnešní doby vnímáno jako poslání. Pro sestru je obětavá a profesionální péče o nemocné i zdravé nejen posláním, ale také zaměstnáním a povinností. Zdravotnická profese se řadí mezi nejnáročnější povolání vůbec. Nároky kladené na profesi všeobecné sestry vyžadují osobnost psychicky, fyzicky i sociálně vyzrálou, která je ochotná převzít velkou část zodpovědnosti nejen za sebe, ale i za ostatní. Pro práci všeobecné sestry je zapotřebí mít teoretické znalosti a praktické dovednosti, schopnosti rychle reagovat a rozhodovat se podle aktuálního stavu pacienta a v neposlední řadě disponovat určitými osobnostními předpoklady, jako jsou komunikační dovednosti, schopnost empatie a znalosti v oblasti etiky i morálky. S neustálým vývojem ve zdravotnictví je úzce spjata také nutnost ovládat informační technologie.
Metodika
Cílem práce bylo zmapovat rozdíly v pohledu sester a pacientů na vlastnosti a dovednosti všeobecných sester. K naplnění cílů bylo použito kvantitativní šetření. Jako metoda pro získání dat byl použit nestandardizovaný dotazník. Cílovou skupinu tvořili pacienti a všeobecné sestry. Celkem bylo využito 52 dotazníků od všeobecných sester a 75 dotazníků od pacientů.
Diskuze
Sestry hodnotí své vlastnosti kritičtěji než pacienti.
Při analýze výsledků obou skupin byly zjištěny významné odchylky v hodnocení sester oproti pacientům. Velmi překvapivé bylo hodnocení komunikačních dovedností sester. Z výsledků vyplývá, že 33 % pacientů je přesvědčeno, že komunikační dovednosti sester jsou na vysoké úrovni. Sestry si to myslí jen ve 21 %. Nesouhlas vyjádřilo 6 % pacientů.
Nečekané zjištění bylo objeveno při analýze otázky vstřícného chování sestry k příbuzným pacienta (graf 1). Zde sestry uvedly, že vstřícně se chovají „vždy" ve 27 %, zatímco pacienti se takto vyjádřili v nadpoloviční většině (55 %), což je vysoké hodnocení. Z toho vyplývá, že sestry předpokládají vyšší nároky ze strany pacientů a jejich příbuzných, v komunikaci s nimi shledávají nedostatky, které ovšem pro pacienty nejsou zřejmě tak zásadní, aby je hodnotili negativně.
Na otázku, zda sestra provádí ordinace lékaře přesně a včas, uvedla nadpoloviční většina sester (60 %), že „vždy". Přesto bychom si přáli toto číslo vyšší. Sestra by měla plnit ordinace přesně a včas vždy, a pokud by mělo dojít k prodlení, mělo by to být zapříčiněno mimořádnou situací, která by měla být zcela výjimečná.
Stejné zjištění je i u odpovědi na jistotu při práci, kdy sestry odpovídaly, zda své práci dobře rozumějí. Z výzkumu je patrné, že sestry se hodnotily více kriticky, než je hodnotili pacienti. Celkem 90 % sester uvedlo, že „souhlasí" nebo „velmi souhlasí". Jde o skromnost, pokud sestry volí pouze „souhlasí", nebo jsou si vědomy určitých nedostatků? Nebo jen mají pocit, že se nemají dopouštět samochvály? Domníváme se, že pozitivní hodnocení od pacientů bude pro zdravotníky ceněnou zpětnou vazbou, která jim dodá potřebnou motivaci pro jejich náročnou práci. Sestry se negativně hodnotí přesto, že výzkumná šetření prokázala, že sesterská profese je veřejností pozitivně hodnocena. V průzkumu prestiže jednotlivých povolání v české společnosti se profese všeobecná sestra umístila na 3. místě. Jako kritérium volili respondenti vážnost jednotlivých povolání, znalosti, které vyžaduje, důležitost pro společnost a zodpovědnost, kterou pracovník má (Pohlová, 2011).
Další otázka se věnovala hodnocení péče (graf 2). Z jakého důvodu se 44 % sester domnívá, že poskytují kvalitní péči jen „velmi často", proč to není „vždy"? Pokud mají sestry pocit, že neposkytují kvalitní péči vždy, je to z důvodu přetíženosti, či snad neznalosti? Pokud je sestra profesionálem ve svém oboru, poskytuje péči na standardní úrovni, může poskytnout pod tlakem v mimořádné situaci péči méně kvalitní? I v této otázce je patrné pozitivnější hodnocení ze strany pacientů.
Sestry své praktické dovednosti hodnotí hůře než pacienti.
Zachování intimity pacienta při poskytování péče je pro soukromí pacientů zásadní. Zde je patrný rozdíl, kdy sestry hodnotily zachování intimity svých pacientů pozitivněji než samotní pacienti. Analýzou dat zjistíme, že 62 % sester odpovědělo, že zachovávají intimitu „vždy", pacienti takto odpovídali v 56 %. Dokonce se objevila odpověď „zřídka", a to u 5 % pacientů. Považujeme za zásadní sestry upozornit na zjištěný nesoulad. Pokud se sestry domnívají, že zachovávají intimitu, a toto procento je vyšší než v ostatních otázkách, je zde patrné jejich přesvědčení o této činnosti. Jelikož ale pacienti uvádějí nižší frekvenci odpovědi „vždy", je vhodné tuto problematiku zviditelnit a neustále sestrám připomínat. V bodě č. 5 etického kodexu „Práva pacientů" je jasně uvedeno, že v průběhu ošetření mají být brány maximální ohledy na pacientovo soukromí a stud.
Nedílnou součástí práce sestry je její instrumentální zručnost (graf 3). V této otázce panovala téměř shoda v hodnocení sester i pacientů. Odpověď „velmi souhlasím" a „souhlasím" byla uvedena v 96 % u sester a v 97 % u pacientů. Hodnocení bylo tedy pozitivní u obou dotazovaných skupin. Negativní hodnocení ze strany pacienta se objevilo v 3 %. Zajímavou odpovědí bylo „nevím", které se vyskytlo u 4 % sester. Je to dokladem přehnané skromnosti, či nejistoty? Sestra by měla umět posoudit sebe sama, zda je instrumentálně zručná, či nikoli. Odpověď „nevím" je přinejmenším zarážející. Pozitivním zjištěním je, že i přesto, že se sestry domnívají, že na volání pacienta nereagují dostatečně včas (29 %), pacienti považují reakci za rychlou a odpověď „vždy" volilo 55 % dotázaných. V této části jsme prokázali, že sestry kriticky vnímají svou práci a možná až zbytečně negativně hodnotí rychlost reakce na pacientovo zavolání (graf 4).
Dalším příjemným zjištěním je pozitivní hodnocení preciznosti při provádění odborných výkonů. Uvedené odpovědi „vždy" a „velmi často" se u sester objevily v 96 %, pacienti tyto možnosti volili v 87 %. Nicméně odpověď „vždy" bychom u sester uvítali ve vyšším procentu, než je 54 %. Sestra musí veškeré odborné výkony provádět precizně a přesně, aby předešla možnému poškození pacienta.
Závěr
Cílem průzkumného šetření bylo zmapovat pohled sester a pacientů na vlastnosti a dovednosti sester. Při porovnání výsledků obou skupin jsme zjistili, že pacienti hodnotí vlastnosti a dovednosti sester lépe než sestry samotné. Dokládá to skromnost sester nebo jejich kritičtější myšlení, kdy více realisticky hodnotí svou práci. Pacienti hodnotili sestry většinou velmi dobře, přesto se v malé míře objevovaly i negativní reakce, které mohou vyplývat z osobní negativní zkušenosti. Pacienti mají právo na antipatii, nelze si myslet, že všichni jsou si sympatičtí. Negativní zkušenost nebo negativisticky naladěný pacient nemůže hodnotit pozitivně. Z analýzy všech výsledků vyplývají rozdíly v hodnocení vlastností a dovedností sester. Asi největším překvapením pro nás bylo hodnocení komunikačních dovedností, kdy jsme zjistili, že tato oblast je u sester velmi problematická. Z našeho průzkumu jasně vyplynulo, že komunikaci je nutné věnovat větší pozornost, stejně jako problematice osobního rozvoje sester v oblasti sebevědomí a sebehodnocení.
Mgr. Milada Žampachová, KÚ Středočeského kraje, Praha
Literatura:
1. Etický kodex „Práva pacientů" 1992. [online]. [citované 2011-12-07]. Dostupné z: <http://www.mpsv.cz/ cs/840>.
2. Jarošová D, Tomášková H, Papastavrau E. Vnímání pečovatelského chování sestrami a pacienty chirurgických oddělení. Kontakt. 2010, roč. XII, č. 3, s. 281-287. České Budějovice, JU ZSF, ISSN 1212-4117.
Recenzovaly
Mgr. Lenka Kroupová, odborná asistentka, Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Fakulta zdravotnických studií, Západočeská univerzita v Plzni
Mgr. Milada Kochanová, odborná učitelka, SZŠ a VOŠ zdravotnická Liberec
Další články v tomto čísle
- Negativní emoce způsobují nemoce
- Kaplan není "servisman" pro věřící
- Rozhovor s garantkou vzdělávání občanského sdružení Seppia Mgr. Helenou Michálkovou, Ph.D.
- Alternativní rehabilitační metody
- Body trojího účinku: metoda, kterou můžeme využít při každé terapii a úroveň naší péče se dostává o pár stupňů výš
- Léčba vlastními buňkami už není hudba budoucnosti
- Péče o děti se zevním fixátorem
- Specifika péče o pacienta po transplantaci jater
- Naše zkušenosti s využitím minimálně invazivních podpor oběhu u nemocných s kardiogenním šokem
- VOŠZ a SZŠ v Ústí nad Labem