Číslo 4 / 2013
I slova léčí
Dobrovolníci a dobrovolnické programy na onkologických pracovištích, to bylo téma odborné konference s názvem I slova léčí, kterou 27. února uspořádala Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) společně s občanským sdružením Amelie. V Charvátově sále III. interní kliniky VFN v Praze se sešly desítky posluchačů, aby si vyslechly nejen obecné informace o dobrovolnických programech v ČR i na Slovensku, ale také aby si vyměnily své zkušenosti z praxe.
Po úvodních slovech ředitelky nemocnice Mgr. Dany Juráskové, Ph.D., MBA, a náměstkyně pro nelékařská zdravotnická povolání a kvalitu Mgr. Dity Svobodové představila koordinátorka dobrovolníků Ing. Gabriela Jičínská dobrovolnické programy ve VFN.
Ty jsou v současné době tři - ADRA, Amelie a Celé Česko čte dětem. Probíhají na klinikách geriatrie, onkologie, foniatrie a na akutních lůžkách III. interní kliniky, chirurgie a neurologie. „Další specifické projekty ADRA probíhají i na Psychiatrické klinice a na Gynekologicko-porodnické klinice, konkrétně na neonatologickém oddělení," popsala Jičínská. S občanským sdružením Amelie spolupracuje VFN v Praze od roku 2007, jeho dobrovolnické programy probíhají na klinice onkologie a na I. interní klinice, kde dobrovolníci zpříjemňují pacientům dlouhé čekání v prostorách hematoonkologické ambulance a denního stacionáře. „Tento program byl zahájen v únoru 2011. Jeho vznik iniciovala vrchní sestra, která měla s dobrovolníky dobré zkušenosti z Masarykova onkologického ústavu v Brně," popsala koordinátorka dobrovolníků Amelie pro Prahu Mgr. Šárka Slavíková. Role dobrovolníka v ambulanci a v denním stacionáři spočívá podle jejích slov zejména v rozptýlení pacientů a ve snaze zpříjemnit jim dlouhou chvíli. „Dobrovolníci rozdávají pacientům časopisy, křížovky, sudoku, ale i drobné občerstvení, jako je voda, káva nebo čaj. Nabízejí jim i možnost rozhovoru, informují je o možnostech psychosociální podpory v rámci občanského sdružení Amelie nebo jiných organizací a doplňují letáčky do připravených schránek," popsala Slavíková.
I dobrovolníci musejí reagovat na změny ve zdravotnictví
V loňském roce tuto službu zajištovalo na hematoonkologii během roku celkem sedm dobrovolnic, které společně odpracovaly 236 hodin a byly pacientům k dispozici dva dny v týdnu. „Nevýhodou tohoto programu je, že probíhá převážně v dopoledních hodinách, a tak není lehké dobrovolníky sehnat. Ti musejí být navíc dochvilní, spolehliví a více psychicky odolní, aby byli schopni vyslechnout nejrůznější osudy pacientů. V neposlední řadě je pak program náročnější na materiální a finanční zajištění," uzavřela Slavíková. Právě proto se bude Amelie letos snažit najít pro tento program stálé sponzory.
S vývojem a současnou situací dobrovolnických programů v ČR seznámila přítomné odborná konzultantka zdravotně-sociálních dobrovolnických programů v ČR a supervizorka koordinátorů MUDr. Ivana Kořínková. O konkrétní nabídce programů sdružení Amelie, o. s., práci s dobrovolníky a jejich školeních i supervizi pak promluvila ředitelka sdružení Pavla Tichá. „Nejčastějšími zájemci o školení v Amelii jsou lidé starší osmnácti let, všech profesí a studenti vysokých škol, kteří buď nemají žádné zkušenosti s onkologickým onemocněním, nebo je mají z rodiny, anebo to jsou onkologičtí pacienti v remisi, kteří jsou klienty Amelie či jakékoli jiné pacientské organizace," popsala Tichá. Občanské sdružení Amelie (www.amelie-os.cz) má v současné době svá centra v Praze, Olomouci a Rakovníku, poskytuje v nich psychosociální pomoc pro onkologicky nemocné a jejich blízké. Mimo jiné provozuje i internetovou poradnu Linka Amelie, dobrovolnický program akreditovaný u MV ČR, vzdělávání pro členy pacientských organizací a akreditované vzdělávání zdravotníků, pracovníků v sociálních službách a úředníků. „Do roku 2013 jsme vyškolili 143 adeptů na dobrovolníky," popsala Tichá. 75 z nich pracuje jako dobrovolníci pro Amelii, o. s., 24 dobrovolníků bylo vyškoleno pro jiné dobrovolnické programy, 22 bylo aktivních členů pacientských organizací, 3 zástupci odborníků a 19 adeptů se do aktivit nezapojilo.
V části konference nazvané Dobré příklady z praxe vystoupili zástupci Dobrovolnického centra Dobromysl, které působí v Komplexním onkologickém centru Krajské nemocnice Liberec, a. s., Dobrovolnického centra Motýlek, které působí na Interním a hematoonkologickém oddělení ve FN Brno, a koordinátorka Charity Ostrava Bc. Jana Camfrlová, která pohovořila o dobrovolnickém programu ve FN Ostrava. Mgr. Alžběta Mračková, koordinátorka programu z Dobrovolnické skupiny Vrba působící v Onkologickém ústavu sv. Alžbety v Bratislavě, seznámila přítomné se situací dobrovolníků na Slovensku. „Na Slovensku vznikl zákon o dobrovolnictví až v roce 2011," upozornila s tím, že dobrovolníci působí jen v hospicích. Dobrovolnická skupina Vrba působí výlučně v Onkologickém ústavu sv. Alžbety v Bratislavě, kde nabízí dospělým onkologickým pacientům kromě doprovázení na vyšetření i možnost rozhovorů, společenských her, klubovou činnost, ale i například mobilní knihovnu. V současné době má 15 pravidelných dobrovolníků a asi 50 příležitostných. V dubnu letošního roku přibudou dobrovolníci i na ambulancích. „Důraz klademe především na kvalitu, nikoli na kvantitu," upozornila Mráčková s tím, že dvě třetiny zájemců o dobrovolnictví organizace nepřijme. a asi 50 příležitostných. V dubnu letošního roku přibudou dobrovolníci i na ambulancích. „Důraz klademe především na kvalitu, nikoli na kvantitu," upozornila Mráčková s tím, že dvě třetiny zájemců o dobrovolnictví organizace nepřijme.
Mgr. Dita Svobodová, vrchní sestra I. interní kliniky 1. LF UK a VFN Mgr. Darja Hrabánková-Navrátilová, vrchní sestra Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN Zdeňka Dlouhá a klinický onkolog a asistentka 1. LF UK MUDr. Alexandra Aschermannová.
foto: Magda Hettnerová
Na závěr konference se konala panelová diskuze, která se týkala tří oblastí: spolupráce nemocnice a vysílající dobrovolnické organizace, jak personál vnímá přínos dobrovolníků a výběr, vzdělávání a péče o dobrovolníky. Diskutující se při ní shodli na tom, že důležitá je nejen spolupráce vedení zdravotnického zařízení a jeho zaměstnanců s organizacemi zajišťujícími dobrovolnické programy, ale i to, aby mělo zdravotnické zařízení možnost spolupodílet se na výběru a vzdělávání dobrovolníků, a v neposlední řadě aby dobrovolnické programy pružně reagovaly na potřeby a vývoj medicíny. Doba hospitalizace onkologických pacientů se totiž výrazně zkrátila oproti předešlým letům, a tak je třeba hledat i jiné formy
jejich podpory než u lůžka pacienta.
Magda Hettnerová, redakce Florence
Další články v tomto čísle
- Negativní emoce způsobují nemoce
- Kaplan není "servisman" pro věřící
- Rozhovor s garantkou vzdělávání občanského sdružení Seppia Mgr. Helenou Michálkovou, Ph.D.
- Alternativní rehabilitační metody
- Body trojího účinku: metoda, kterou můžeme využít při každé terapii a úroveň naší péče se dostává o pár stupňů výš
- Léčba vlastními buňkami už není hudba budoucnosti
- Péče o děti se zevním fixátorem
- Specifika péče o pacienta po transplantaci jater
- Naše zkušenosti s využitím minimálně invazivních podpor oběhu u nemocných s kardiogenním šokem
- Vlastnosti a dovednosti sester z pohledu sester a pacientů