Význam registrace pro sestry

Souhrn: Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak registrace ovlivnila celoživotní vzdělávání sester, zjistit jaké formy celoživotního vzdělávání sestry preferují, jaké kritérium je pro ně při výběru akce důležité a na jaké překážky při vzdělávání sestry narážejí.

Klíčová slova: Ošetřovatelství – regulovaná profese – registrace – vzdělávání sester.

 

Úvod

Role i postavení sestry se během let hodně změnily. Ze sestry – pomocnice lékaře se stala svébytná, samostatně uvažující bytost, která má nezastupitelné místo v ošetřovatelské péči. V souvislosti se zvyšujícími se nároky na zdravotní péči a snižujícími se ekonomickými možnostmi je nutné vytvořit efektivní zdravotnický systém, v němž je kladen důraz na kvalitu ošetřovatelské péče. Základem je vzdělaná sestra, jejímž posláním je uspokojování potřeb pacienta.

Metodika

K výzkumnému šetření byl použit kvantitativní výzkum. Jako metoda pro získání dat byl použit nestandardizovaný dotazník. Cílovou skupinu tvořily všeobecné sestry. Celkem bylo využito 132 dotazníků. Respondenti pocházeli z fakultních a krajských nemocnic ze Středočeského, Severočeského, Královéhradeckého a Plzeňského kraje. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda mají sestry zájem o celoživotní vzdělávání, jaké formy celoživotního vzdělávání upřednostňují, která kritéria výběru vzdělávacích akcí sestry volí a jaké překážky vnímají při plnění podmínek registrace.

Diskuze

Sestry mají o celoživotní vzdělávání zájem

Analýza dat potvrdila pozitivní zjištění, že vzdělávat se je pro sestry důležité. Uvedla to většina dotazovaných (98 % – tab. 1). Ze 132 dotázaných sester bylo 127 registrovaných. Registraci jim převážně doporučil zaměstnavatel. Jedna sestra uvedla, že se registrovat nechtěla, ale byla to nutnost pro výkon její profese. Z toho vyplývá, že registrovaná sestra je v dnešní době pro zaměstnavatele důležitou součástí ošetřovatelského týmu. 

Tab. 1 - Myslíte si, že je důležité se vzdělávat? 

	ni	fi (%)
Ano	102	77 %
Spíše ano	27	21 %
Spíše ne	2	1,5 %
Ne	1	0,5 %
Celkem	132	100 %

 

Jen 5 % dotazovaných shledává výhody registrace ve zvýšení prestiže profese. Respondenti uvedli, že jako další výhodu vnímají zvýšení finančního ohodnocení, větší možnost uplatnění, větší výběr práce a možnost zůstat na stávajícím oddělení. Registrace a systém celoživotního vzdělávání motivovaly několik sester ke zvýšení jejich kvalifikace studiem na vysoké škole. Čtvrtina sester uvedla, že z registrace pro ně nevyplynuly žádné nevýhody. Největší nevýhodu registrace spatřují sestry ve finanční náročnosti vzdělávání. Jednomu respondentovi se nelíbí, že do registru může nahlédnout každý uživatel internetu. Nesouhlasí se zveřejněním svého data narození, údajů o své osobě a informace, zda a dokdy je registrovaný.

Ani jednou se v dotaznících neobjevilo, že registrace je honba za kredity na rozdíl od výzkumu z roku 2007 (Bubníková, Zdrubecká 2007), ve kterém to uvedla polovina respondentů. Je to pozitivní zjištění, ke kterému jistě přispělo prodloužení registrace na deset let, přičemž počet kreditů zůstal stejný.

Při vzniku registrace se sestry bály, že nestihnou nasbírat čtyřicet kreditů a nebudou moci pracovat jako registrované sestry bez odborného dohledu. Vrhly se proto na vzdělávací akce, aby měly kreditní povinnost co nejdříve splněnou a aby měly do konce registračního období klid. Během let si však zvykly na to, že se musí vzdělávat, naučily se vyhledávat vzdělávací akce, které jsou přínosné pro jejich obor, a začaly ve vzdělávání spatřovat výhody.

Sestry upřednostňují pasivní účast na vzdělávacích akcích

Zatímco ve výzkumu z roku 2007 označily sestry jako nejobtížnější podmínku splnění registrace získání 40 kreditů, dnes si 90 % sester myslí, že 40 kreditů je za registrační období přiměřené. Jak již bylo řečeno, náš průzkum probíhal po schválení prodloužení registračního období, což může být důvodem těchto pozitivních výsledků.

Existuje několik forem vzdělávání. Většina dotázaných sester preferuje účast na odborných seminářích a konferencích, nejčastěji pasivně (tab. 2). Mezi formy celoživotního vzdělávání patří studium na vysoké škole. Pětina dotázaných sester uvedla, že je ke studiu motivoval systém celoživotního vzdělávání.

Tab. 2 - Účast na vzdělávacích akcích

	ni	fi (%)
Aktivně	16	12 %
Pasivně	116	88 %
Celkem	132	100 %

 

Nejdůležitějším kritériem pro výběr vzdělávací akce je její téma

Příjemné je zjištění, že 80 % sester by se zúčastnilo vzdělávací akce, která by nebyla ohodnocena kredity, ale byla by přínosem pro jejich obor. Většina dotázaných má dostatek informací o vzdělávacích akcích a myslí si, že je jich v jejich oboru dostatečné množství. Pozitivní je zjištění, že nejdůležitějším kritériem pro výběr vzdělávací akce je téma (80 %). Kritéria jako finance, čas a počet kreditů jsou pro sestry při rozhodování méně důležitá. Nejmenší váhu pak přikládají počtu kreditů získaných za vzdělávání.

Největší překážkou je finanční náročnost

Většinu dotázaných sester zaměstnavatelé různými způsoby ve vzdělávání podporují, jen 14 % dotázaných uvedlo, že je zaměstnavatel nepodporuje. Celkem 31 % sester uvolní ze služby s náhradou mzdy a 44 % sester uvolní z práce bez náhrady mzdy. Nejvíce sester by si přálo, aby je zaměstnavatel podporoval volnem s finanční kompenzací, a 17 % sester by si přálo studijní volno.

Tab. 3 - Je pro vás sbírání kreditů náročné?

	ni	fi (%)
Ano	76	58 %
Ne	50	37 %
Nevím	6	5 %
Celkem	132	100 %

 

Většina sester odpověděla, že zaměstnavatel pořádá pravidelně vzdělávací akce ohodnocené kredity. Jen 11 % zaměstnavatelů nic nepořádá. Semináře či konference realizované na pracovišti šetří sestrám čas i peníze. Dotazované sestry tvrdí, že sbírání kreditů pro ně je víc finančně než časově náročné. 90 % respondentů je přesvědčeno, že je výhodné být registrovaná sestra. Toto pozitivní zjištění svědčí to o tom, že sestry chápou důležitost registrace a celoživotního vzdělávání.

Závěr

Z analýzy výsledků je patrné, že sestry mají o celoživotní vzdělávání zájem. Registraci vnímají pozitivně a vzdělávají se rády. Většina respondentů se vzdělávacích akcí účastní pasivně a nejdůležitějším kritériem pro výběr akce je její téma. Je pozitivní, že je pro sestry důležitější obsah akce, než její časová a finanční dostupnost. V průzkumném šetření bylo potvrzeno, že sestry nemají problémy s registrací, souhlasí s její délkou i počtem kreditů. Jako nejvýraznější překážku spatřují ve finančních nákladech na vzdělávání, které jsou mnohdy neadekvátní jejich možnostem. Sestry by dále uvítaly větší podporu zaměstnavatele, chtěly by být uvolňovány ze zaměstnání na vzdělávací akce s kompenzací mzdy, nebo by ocenily, kdyby zaměstnavatel organizoval více vzdělávacích aktivit.

Mgr. Milada Kochanová, SZŠ a VOŠ Liberec, odborná učitelka

Mgr. Helena Michálková, Ph.D., Katedra ošetřovatelství a porodní asistence, Zdravotně sociální fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích

Literatura:

Bittnerová, Z. Postoj sester k registraci v ČR. Sestra. 2009. 10/2010, s. 22-23. ISSN 1210-0404.

Bubníková, H., Zdrubecká, P. Názor sester na registraci. Sestra. 10/2007, s. 19 – 20. ISSN 1210-0404.

Hospodářová, I. Kreativní management v praxi. Praha: Grada. 2008. 136 s. ISBN 978-80-247-1737-1.

Recenzovali:

Mgr. Jaroslav Pekara, Klinika anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, ÚVN Praha, ZSF Jihočeské univerzity a 1. LF UK

Mgr. Milada Žampachová, odborný referent Odboru zdravotnictví, Krajský úřad Středočeského kraje

 

• tisk
• předplatit si