Hamzova odborná léčebna pro děti a dospělé slaví letos 112 let (II. díl)

Duch, který oživuje ústav, je tvůrčím duchem lékařským, a duch ten musí být jednotným. Dům rozdvojený vždy hyne.

Od roku 1962 probíhala přestavba léčebny a oddělení byla upravena pro rehabilitaci dětí s pohybovými vadami. Rozsah léčby se postupně rozvíjel. Poprvé bylo obsazeno všech 615 lůžek v roce 1965, přestavba byla dokončena v roce 1969.

„V roce 1962 mně bylo nabídnuto místo primáře dětského neurologického oddělení, zaměřeného převážně na rehabilitaci DMO (dětské mozkové obrny, pozn. red.). V té době byly v Čechách pouze dvě léčebny tohoto typu, a to Železnice a Teplice v Čechách. Na Slovensku nebyla léčebna žádná. Zkušenosti s rehabilitací dětí s DMO byly velmi malé. Děti byly většinou doma v péči matek a chodily na kontroly k dětskému neurologovi, ty tzv. chodící a s dobrým intelektem dováželi rodiče do školy. Měla jsem velké štěstí, že mi byla umožněna půlroční stáž v léčebně v Železnici. Do této léčebny jezdili tehdy dva vynikající odborníci, profesor MUDr. Ivan Lesný a dětský neurolog MUDr. Václav Vojta, jako konziliáři. Oba upozorňovali na význam pohybového vývoje dítěte a podstatu onemocnění DMO. MUDr. Vojta již začínal s některými reflexními technikami. Velmi poučné byly klinické rozbory léčených dětí. Tyto rozbory mně umožnily vytvořit vlastní koncepci pro nově se otvírající oddělení v léčebně v Luži-Košumberku. Cílem naší koncepce byla tehdy komplexní rehabilitace, dnes tzv. ucelená rehabilitace, tedy navrácení pacienta zpět do kvalitního života. V lednu 1963 bylo otevřeno první oddělení pro školní děti s DMO. Rozvíjela se týmová práce, vědecká činnost, v léčebně se konaly konference, léčili se zde zahraniční pacienti. V roce 1968 bylo zřízeno nové logopedické pracoviště (prof. Kábele). V následujícím roce bylo v pavilonu D otevřeno oddělení pro batolata po dětské mozkové obrně, tehdy jediné oddělení pro takto malé děti v Československu a jedno z mála oddělení na světě.

Velmi zajímavým doplňkem rehabilitační léčby u dětí je specifický sport. Dnes již je celostátně a mezinárodně organizovaný, ale zde v Hamzově léčebně jsme kdysi byli jeho průkopníky. Košumberské hry začaly postupně v letech 1966–1967 z iniciativy ortopedického oddělení, pavilonu G, prim. MUDr. Oldřicha Čočka a profesora tělocviku RNDr. Pavla Malkraba. Neurologická oddělení pavilonů se k hrám ihned připojila. Vypracovala jsem spolu s profesorem Malkrabem poněkud odlišný a specifický způsob hodnocení a podmínky pro závodění byly stanoveny tak, aby vyhovovaly hendikepovaným dětem, zvláště pacientům s DMO. Hry měly na tehdejší dobu poměrně široký rozsah, tj. velký počet zúčastněných družstev z ČSSR i zahraničí.“ (Ze vzpomínek MUDr. Věry Staré; zdroj: archiv Hamzovy léčebny)

V roce 1991 se léčebna začala měnit na rehabilitační ústav s převahou dospělých pacientů.

V roce 1991 vkročila léčebna do nové etapy své existence. Z čistě dětského zařízení se začala postupně měnit na rehabilitační ústav s převahou dospělých pacientů. Těmi byli lidé s poruchami hybného systému po operacích, úrazech a onemocněních s postižením kloubů, svalů i nervů.

V roce 1993 byla po rekonstrukci třetího patra pavilonu G otevřena Spinální rehabilitační jednotka, tehdy s dvanácti lůžky. V té době to bylo jediné oddělení pro rehabilitaci dětí a mládeže po úrazu míchy v ČR.

Místo dětí dospělí

V letech 1994–1997 byly postupně zrekonstruovány tři lůžkové pavilony léčebné péče (K, I, A) a jejich modernizované interiéry už měly sloužit dospělým pacientům. Po rozsáhlé rekonstrukci pavilonu F a ve spojení s pavilonem A vzniklo v roce 1995 Centrum léčebné a pracovní rehabilitace, určené především pro pacienty po cévních mozkových příhodách. Centrum zahrnuje ucelený systém péče o hospitalizované pacienty, pacienty z ambulancí a klienty úřadů práce. Zajišťuje nácvik sebeobsluhy v zácvikovém bytě, rehabilitaci řeči a psychických funkcí, sociální pomoc, psychoterapeutickou péči i pracovní rehabilitaci v rozsáhlém ergoterapeutickém centru. Komplexnost této péče vede k aktivnímu návratu klientů k práci, k životu v rodině a ve společnosti bez ohrožení jejich důstojnosti, sebepojetí a pocitu životní užitečnosti. Klient, který opouští brány léčebny, si je vědom vlastní hodnoty a dokáže se o sebe postarat. Ani dnes však léčebna na dětské pacienty nezapomíná. Do šesti let věku se tu léčí pouze v doprovodu rodiče, nejčastěji to jsou děti s tzv. dětskou mozkovou obrnou.

Nyní má léčebna 505 lůžek, která jsou trvale obsazena. Pracuje v ní 530 zaměstnanců a od roku 2004 je to první akreditované, dnes již i dvakrát reakreditované zařízení následné péče podle podmínek SAK ČR, které je záro- veň vlastníkem certifikátu dle norem BS EN ISO 9001:2008. Kromě odborné kvality léčby je tu trvale sledována i bezpečnost pacientů a jejich spokojenost s pobytem v léčebně.

K léčebně neodmyslitelně patří i rozsáhlý park, který zároveň tvoří Hamzovo arboretum. Park nabízí rehabilitaci při chůzi, ale i posezení a uvolnění.

Součástí léčebny je i Hamzovo arboretum.

---

k věci

→ Co o sobě říkají

Hamzova léčebna sice loni oslavila již 111 let od svého založení, ale její novodobá historie se píše teprve 20 let a my po celou tuto dobu aktivně hledáme, jak co nejvíce zkvalitnit své služby. Chceme uspět v náročných podmínkách současných požadavků na kvalitní zdravotnické zařízení, a proto se neustále rozvíjíme. V rámci reprofilace lůžkového fondu, která probíhá v celé ČR, jsme 1. 1. 2012 otevřeli nové lůžkové oddělení ošetřovatelské péče (LOOP). Jde o nové pojetí péče o geriatrického pacienta s důrazem na rehabilitaci, včetně sociální rehabilitace a sociálního poradenství, při němž využíváme odborného personálního a technického vybavení Hamzovy odborné léčebny. Očekávaným výsledkem péče o tento typ pacientů je jejich stabilizace a následné zlepšení jejich soběstačnosti a sebeobslužnosti za předpokladu, že pacient má alespoň minimální rehabilitační potenciál. Prioritním cílem této péče je zlepšení kvality života geriatrického pacienta a jeho návrat do domácího prostředí v co nejlepším stavu. Změny v legislativě, nové podmínky pobytu našich pacientů (pobyt schválený revizním lékařem) nás neustále nutí hledat nové cesty a směry fungování. I přes tyto nelehké podmínky však máme chuť jít dál a bojovat.

MUDr. Václav Volejník, CSc., Mgr. Dita Dušková, Jana Zavřelová

 

• tisk
• předplatit si