Co trápí agentury domácí péče? Nedostatek peněz

Systém domácí zdravotní péče funguje v ČR již od 90. let minulého století. Služby domácí zdravotní péče poskytovalo podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR na konci roku 2010 celkem 464 pracovišť s více než 3 tisíci odbornými pracovníky. Jejich služeb využilo 143 tisíc pacientů, z nichž 79 procent bylo starších 65 let. V průběhu roku vykonali pracovníci domácí zdravotní péče celkem 5,7 milionu návštěv, což v průměru zahrnovalo 40 návštěv na jednoho pacienta. Přestože zájem o domácí péči mezi pacienty roste, její poskytovatelé se potýkají s řadou problémů. tím největším jsou finance.

"V současné době probíhá dohodovací řízení mezi poskytovateli domácí péče a zdravotními pojišťovnami," říká prezidentka Asociace domácí péče, o. s., Bc. Ludmila Kondelíková. Pokud se všechny strany nedohodnou, bude mít konečné slovo ministerstvo zdravotnictví, které musí vydat do konce roku závaznou vyhlášku, jež bude platná pro příští rok. „V návrzích, které se nyní objevily, navrhují zdravotní pojišťovny mimo jiné opět regulaci preskripce domácí péče ze strany praktických lékařů,“ upozorňuje Kondelíková. Pokud by se tak stalo, pro mnoho agentur by to mohlo podle jejích slov znamenat velké problémy, ne-li přímo zánik. „Agentury by měly čím dál méně práce, protože lékaři by omezili preskripci z obav, aby nepřekročili limit,“ vysvětluje Lenka Cejnková, předsedkyně sekce domácí péče ČAS, proč s tímto omezením poskytovatelé domácí péče nesouhlasí.

Někteří revizní pracovníci zdravotních pojišťoven již v současné době ve svých revizních zprávách a na seminářích pro praktické lékaře nutí indikující lékaře předepisovat kratší dobu ošetřovatelské návštěvy, než jaká je skutečně potřeba. Další problém, s nímž se poskytovatelé domácí péče potýkají, jsou finance. V návrhu zdravotních pojišťoven na úhrady pro rok 2013 je, že by se hradilo pouze 90 % objemu roku 2011. Nad něj by byla do objemu 110 % snížena hodnota bodu na 50 haléřů, což nepokryje ani fixní náklady, a nad 110 % objemu úhrady roku 2011 by nebylo hrazeno nic, takže by vše šlo do nákladů poskytovatele. Tím by se zařízení domácí zdravotní péče dostávala do ztráty. Odmítnout přijetí pacienta do péče s výjimkou překročení kapacity ze zákona nelze.

A peníze chybějí i jinde. Současné úhrady za materiálové výkony (lokální ošetření apod.) jsou podhodnoceny a neodpovídají dnešním nákladům. Přitom práce sestry v domácí péči není vůbec jednoduchá. (Přesvědčila se o tom i šéfredaktorka Florence, která strávila se sestrou z domácí péče jeden den. Reportáž najdete na následujících stránkách – pozn. red.)

„Naše sestra v domácí péči musí vlastnit platné osvědčení k výkonu zdravotnického povolání bez odborného dohledu. Kromě toho by měla mít jisté osobnostní předpoklady a navíc být schopna se zorientovat a sama se umět rozhodovat. Zatímco v nemocnici či v ambulanci má po ruce lékaře nebo ostatní sestry, v domácí péči je odkázána sama na sebe a na svůj vlastní úsudek,“ popisuje Kondelíková. „Každá sestra má u sebe samozřejmě telefon a kontakt na pacientova lékaře, s nímž se může případně poradit, musí ale umět i situaci správně vyhodnotit,“ pokračuje. Navíc na ni čekají překážky, na jaké v nemocnici nenarazí. „Musí si umět poradit například s rozbitým zámkem, když se chce ke klientovi dostat, musí se umět orientovat, aby dokázala najít ulici, v níž klient bydlí, a navíc musí být fyzicky zdatná, protože spousta domů nemá výtah a sestra si nosí všechen materiál s sebou a ke klientovi musí chodit za každého počasí,“ upozorňuje Kondelíková. Navíc ne všichni pacienti jsou vstřícní a dobře se s nimi spolupracuje.

mhe

---

 

k věci

→ Čím se domácí péče řídí

Domácí zdravotní péče je poskytována pacientům na základě doporučení registrujícího praktického lékaře, registrujícího praktického lékaře pro děti a dorost nebo ošetřujícího lékaře při hospitalizaci a v případě poskytování péče terminálně nemocným v jejich domácnosti. Domácí péče je zaměřena zejména na udržení a podporu zdraví, navrácení zdraví a rozvoj soběstačnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka a zajištění klidného umírání a smrti. Domácí péče je financována mimo jiné i přímou platbou za výkony nehrazené ze zdravotního pojištění. Síť zařízení pro poskytování domácí péče je zajištěna podle § 46 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. S ohledem na indikační skupiny pacientů v domácí péči je žádoucí zajistit její nepřetržitou dostupnost 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.

 

• tisk
• předplatit si