Informujeme - Vítejte ve starých časech

Nemocnice v Opavě otevřela unikátní muzeum ošetřovatelství.

Pamatujete si, když se ještě pacientům dávaly infúze ve skleněných lahvích, injekční stříkačky byly na vícero použití a nemocní leželi na kovových postelích s drátěnkou místo roštu a na matracích z koňských žíní? Ne? Pak vyrazte do nově otevřeného Muzea ošetřovatelství ve Slezské nemocnici v Opavě.

V prostorách bývalé dialýzy v pavilonu I vznikla ve dvou místnostech jedinečná a ucelená expozice, která představuje pomůcky a předměty pro ošetřovatelství, které jsou už dávno minulostí. K vidění tu jsou nejen sesterské uniformy, ale i ukázka oblečení na operační sál, včetně bílého pláště z roku 1945. Skleněné vitríny pak skrývají takové poklady, jako jsou učebnice ošetřovatelství v chirurgii z roku 1938 od profesora arnolda Jiráska, ruční zápisky lékařských přednášek z pozůstalosti některých sester, ale třeba i lékárenské váhy z roku 1937, vyrobené v New Yorku.

„Snažila jsem se, aby tu byl vždy nějak tematicky zaměřený koutek,” vysvětluje náměstkyně ředitele pro ošetřovatelskou péči Slezské nemocnice v Opavě Mgr. Lenka Hanková, která je autorkou projektu. „Takže tu teď máme například místo, které odpovídá přednemocniční péči, kde jsou umístěny různé brašny červeného kříže, které dříve souvisely s činností sester - dobrovolnic. Máme tu i staré ochranné vaky z 80. let minulého století, které měly sloužit k evakuaci dětí do jednoho roku do krytu v případě napadení chemickou či biologickou zbraní. Sestry to běžně neznají, ale těm, které pracovaly v jeslích nebo na obvodech, je to důvěrně známé. Musely totiž školit maminky dětí v tomto věku a musely o tom vést evidenci,” popisuje Hanková. „Dále tu máme koutek, který je zařízený jako ošetřovna. V něm je stůl a starý psací stroj, pultík, na němž bývaly umístěny knihy například při příjmu pacientů, jsou tu nejrůznější formuláře, které dnes existují jen v elektronické podobě, a podobně,” pokračuje. Součástí tohoto koutku je i skříň s pomůckami. V ní jsou umístěny například rtuťové teploměry, různé kazety, bubny aj. „Jsou tu i staré kazety na vyvařování. Dříve totiž musela sestra, když nebyla u pacienta, dělat celou řadu úkonů,” vysvětluje Hanková. „To, co je dnes na jednorázové použití, jako jsou jehly, stříkačky a jiné, se dříve vyplachovalo, čistilo, sterilizovalo, dezinfikovalo a znovu používalo,” říká.

Součástí expozice je i koutek zařízený jako ošetřovna. Mgr. Lenka Hanková v něm ukazuje staré formuláře.

Další exponáty, které se v muzeu nacházejí, souvisejí například s ortopedií, očním lékařstvím, lékárenstvím či chirurgií. „Máme tu například staré amputační nože, ruční pilu a ruční vrtačku, což jsou nástroje, které dnes už spíše připomínají středověká mučidla, a veřejnost, když se na ně dívá, tak u nich také zpravidla zbledne,” směje se náměstkyně.

Asi nejstarším exponátem z celého muzea je dóza na sádru, která se na naše území dostala za 2. světové války jako pomoc od UNRRA (United Nations Relief and Rehabilitation Administration, v podstatě první projekt svého druhu mezinárodní humanitární a rozvojové pomoci pod hlavičkou Spojených národů, pozn. red.). Ostatní předměty pak pocházejí z doby poválečné a z období socialismu. „Kolem 50. let, kdy se zdravotnictví po válce trochu zklidnilo, se lidé začali více zabývat kvalitou v nemocnicích a zlepšováním toho, co se dochovalo z období před válkou. Především lékaři museli na mnoha nástrojích pracovat a zdokonalovat je, takže názvy nástrojů a pomůcek z té doby nesou jména svých vynálezců nebo designerů,” vysvětluje Hanková. „Spousta sester, které sem přijdou, si vzpomíná, že s těmito věcmi pracovaly,” říká. Návštěvníci, kteří muzeum otevřené každé poslední úterý v měsíci vždy od 13 hodin navštěvují, však nejsou jen z řad zdravotníků. „Hodně spolupracujeme i se Střední zdravotnickou školou v Opavě a se Slezskou univerzitou, které nám při vytváření muzea také pomáhaly. Chodí sem ale i laická veřejnost. Už tu byli žáci základní školy v Opavě, ale třeba i lidé, kteří se jezdí léčit do nedalekých lázní v Karlově Studánce,” popisuje náměstkyně.

K vidění jsou i staré inkubátory.

A jak vůbec muzeum vzniklo? „Bylo to v době, kdy se rušily staré, nevyhovující provozy v Popské a Vančurově ulici a stěhovaly se sem do Olomoucké ulice. Při vyklízení půd, skladů a všelijakých zákoutí jsme narazili na spoustu věcí, které se už dávno nepoužívaly. A protože jsem takový sběratel, napadlo mě, že bychom je mohli schovat a jednoho dne si udělat nějakou výstavu například ve vitrínách na chodbě ředitelství,” vzpomíná Hanková. Jenže předmětů přibývalo a už to nebyly jen kanyly a injekční stříkačky, ale i nábytek. „Začali jsme to ukládat do jednoho skladu, který ale brzy začal být malý. V té době k nám nastoupila jako asistentka ředitele Renáta Mrkvová, která objevila, že Nadace OKD se v projektu pro budoucnost zmiňuje o projektu zachování starých řemesel a povolání. Přiběhla za mnou, abych se do něj přihlásila se svým muzeem ošetřovatelství. Vidím to jako dnes, měla jsem na sepsání projektu čtyři hodiny, protože to byl poslední den, kdy se bylo možné přihlásit. No, a v září loňského roku jsme od nadace dostali 115 tisíc korun, za které jsme muzeum vybudovali,” říká Hanková. „Pracovali jsme na něm ve svém volném čase, o so- botách a o nedělích. Když se rozkřiklo, co chystáme, začali mi lidé posílat věci, které měli schované. Jeden čas to v mé kanceláři vypadalo jako na půdě nějaké šílené babičky,” směje se Hanková.

Vše se ale nakonec podařilo stihnout, a tak se letos 5. března za výrazného přispění všech vrchních sester, sanitářů a provozních zaměstnanců Slezské nemocnice i ošetřovatelských škol v Opavě a dalších příznivců muzeum slavnostně otevřelo. Bližší informace včetně otevírací doby a kontaktního mobilu, na němž je možné si prohlídku objednat i mimo otevírací dobu, najdou zájemci na webových stránkách www.nemocnice.opava.cz.

 

• tisk
• předplatit si