Znalosti všeobecných sester v péči o jedince různých národů a etnik

Souhrn: Naše výzkumné šetření si kladlo za cíl porovnat obecné znalosti sester z multikulturního ošetřovatelství a pojmenovat charakter překážek, se kterými se sestry v České a Slovenské republice setkávají při poskytování ošetřovatelské péče. Dále zmapovat, se kterými etnickými skupinami/národnostmi se sestry setkávají. Mezi všeobecnými sestrami z České republiky a Slovenské republiky byly shledány statisticky významné rozdíly v oblasti znalostí z multikulturního ošetřovatelství zvláště o muslimské etnikum a příslušníky vietnamské národnosti. Nejčastěji udávané překážky v poskytování ošetřovatelské péče jedincům minoritních národností/etnik jsou mezi respondenty z ČR a SR bariéry v komunikaci, odlišné projevy chování a zvyky. Čeští respondenti dále uvedli statisticky významně vyšší četnost kontaktů s jedinci minoritních národů – příslušníky polského a ukrajinského národa.

Klíčová slova: multikulturní ošetřovatelství – národnost – etnikum – ošetřovatelská péče – znalosti sester.

The nurses knowledge about providing toward to individuals of various nationalities and ethnic groups

Summary: Survey asked question about comparing general pieces of knowledge for branch multicultural nursing between Czech and Slovak nurses, to name character of barrier which nurses get together during providing nursing care. Next, to observe nationalities/ ethnics group involved to nursing care provided by Czech and Slovak nurses. There was detected statistical difference between Czech and Slovak nurses at the pieces of knowledge for branch of multicultural nursing – muslim ethnics, vietnamese nationality. The most common barrier during providing nursing care for minority nationality/ethnic are the same between Czech and Slovak nurses: barrier in communication, different manifestation of behaviour and customs. The respondents from Czech republic declared statistical significant higher frequency of contact with minority national groups – Poland and Ukrainian nationality.

Key words: multicultural nursing – nationality – ethnical groups – nursing care – nurses knowledge.

Úvod

Migrace obyvatel je významným fenoménem současnosti. Změny ve skladbě obyvatelstva jednotlivých zemí nepředstavují pouze prostou obměnu struktury obyvatel, ale zahrnují změny sociálních, kulturních, jazykových a ekonomických charakteristik jednotlivých zemí (Průcha, 2007). Při poskytování zdravotní péče příslušníkům odlišných etnik vyvstává celá řada otázek. Jsme jako zdravotničtí pracovníci schopni zachytit trendy měnící se struktury obyvatel v naší zemi a promítnout je do charakteru poskytované zdravotnické péče? Jakým způsobem poskytnout odpovídající péči i příslušníkům minoritních etnik vyskytujících se na území daného státu? Mají zdravotníci dostatečné znalosti o péči o jedince různých etnických skupin? Předkládané realizované výzkumné šetření si klade za cíl zodpovědět alespoň část z položených otázek. Zaměřili jsme se na znalosti všeobecných sester z ČR a SR.

Metodika a hypotézy

Obecným cílem realizovaného šetření bylo zjistit, jaké vědomosti mají sestry z ČR a SR při poskytování ošetřovatelské péče jedincům rozličných etnik. Specifickými cíli bylo porovnat obecné znalosti všeobecných sester o poskytování ošetřovatelské péče jedincům různých národností a etnik v českých a slovenských fakultních nemocnicích, pojmenovat charakter překážek, se kterými se sestry setkávají při poskytování ošetřovatelské péče, a zjistit a porovnat, se kterými etnickými skupinami/národnostmi se sestry v ČR a SR setkávají.

V souladu s definovanými cíly byly formulovány následující hypotézy:

H1: Předpokládáme, že existuje rozdíl mezi úrovní obecných vědomostí o ošetřování jedinců různých národností a etniku sester z ČR a SR.

H2: Předpokládáme, že existuje rozdíl mezi charakterem překážek, se kterými se sestry z ČR a SR setkávají při poskytování péče jedincům různých národností a etnik.

H3: Předpokládáme, že existuje rozdíl v četnosti kontaktů sester a klientů, pří- slušníků minoritních národností a etnik žijících na území ČR a SR v průběhu poskytování zdravotní péče.

Pro získání dat byla zvolena metoda dotazníkového anonymního šetření. Dotazník měl 27 položek, tematicky dělených do pěti oblastí:

→ demografická charakteristika respondentů;

→ profesní charakteristika respondentů; 

→ jazykové dovednosti;

→ znalosti sester z multikulturního ošetřovatelství v obecné rovině a konkrétně znalosti sester z oblasti vietnamského, muslimského a židovského etnika;

→ počty kontaktů s jedinci různých národností/etnik a typy překážek.

Kritéria výběru respondentů: všeobecná sestra, délka praxe min. 1 rok na lůžkových pracovištích fakultních (univerzitních) nemocnic. Podmínka fakultních nemocnic byla stanovena z důvodu vyšší pravděpodobnosti kontaktu sestry s klientem v prostředí větších nemocnic (měst). Dotazníkové šetření bylo realizováno v období prosinec 2010 až březen 2011 ve FN Brno, univerzitní nemocnici Martin a FN Trenčín na pracovištích interního i chirurgického typu. Odpovědi respondentů byly vyjádřeny prostřednictvím deskriptivní statistiky (absolutní a relativní četnosti) a analytické statistické metody Pearsonova chí-kvadrát testu na hladině významnosti p = 0,05.

Výsledky

Distribuováno bylo 160 dotazníků, návratnost 100 %. 80 (50 %) respondentů z FN Brno, 40 (25%) z FN Trenčín a 40 (25 %) respondentů z univerzitní nemocnice v Martině. Výzkumu se účastnilo 159 (99 %) žen a 1 (1 %) muž. Průměrný věk sester z ČR je 26,1 roku, minimální 20 a maximální 55 let. Průměrná délka celkové praxe ve zdravotnictví je 5,3 roku, minimální 1 rok a maximální 30 let. Průměrný věk sester ze SR je 36,5 roku, minimální 22 a maximální 58 let. Průměrná délka celkové praxe ve zdravotnictví je 15,7 roku, minimální 1 rok a maximální 37 let. Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů je uvedeno v tabulce č. 1.

Tab. 1 Nejvyšší dosažené vzdělání respondentů

Nejvyšší dosažené vzdělání	Sestry ČR Absolutní četnost (n)	Sestry ČR Relativní četnost (n)	Sestry SR Absolutní četnost (n)	Sestry SR Relativní četnost (n)
Středoškolské	41	51,25	20	25,0
Vyšší odborné	21	26,25	16	20,0
Vysokoškolské	18	22,5	44	55,0
Celkem	80	100 %	80	100 %

Statistické testování hypotéz

K průkazu hypotézy č. 1 (předpokládáme, že existuje rozdíl mezi úrovní obecných vědomostí o ošetřování jedinců různých národností a etnik u sester z ČR a SR) byly testovány rozdíly mezi českými a slovenskými respondentkami v oblasti obecných znalostí z multikulturního ošetřovatelství. Z deseti testovaných položek (znalost pojmů: multikulturní ošetřovatelství, kulturní šok, etnocentrismus, piktogramy, specifika přístupu k pacientům židovského a muslimského etnika, charakteristiky jedinců vietnamského etnika) byl zjištěn statisticky významný rozdíl ve dvou položkách. Na dotaz, osoba jakého pohlaví může u muslimů vyšetřovat ženu v rámci posouzení zdravotního stavu, správně odpovědělo (lékařka/sestra) 33 (41,25 %) českých respondentů. Mezi slovenskými respondentkami odpovědělo správně 18 (22,5 %). Statistické testování potvrdilo, že existuje statisticky významný rozdíl mezi úrovní vědomostí o ošetřování jedinců různých etnik mezi sestrami z ČR a SR, a to specificky pro oblast péče o muslimy (p = 0,011). Druhou položkou se statisticky významným rozdílem odpovědí (ve prospěch sester z ČR) byla položka týkající se znalostí specifik preferovaných nápojů jedinci vietnamského etnika. Správnou odpověď – preference teplých nápojů (Sedláková, Soukupová, 2007; Ivanová a kol., 2005) – zvolilo 46 (57,5 %) českých respondentů a 30 (37,5 %) slovenských respondentů (p = 0,013). Hypotéza se přijímá, viz tabulka č. 2.

Tab. 2 Souhrn výsledků statistického zpracování

Prokazovaná závislost	Posuzovaná oblast	Hodnota Pearsonova testu chí-kvadrát (p ≤ 0,05)
Hypotéza č. 1	Specifika péče o muslimy. Specifika péče o vietnamské etnikum.	0,011 0, 013
Hypotéza č. 2	Překážka: komunikace Překážka: projevy chování Překážka: zvyky	0,581 0,623 0,421
Hypotéza č. 3	Frekvence poskytování péče: příslušníci polského národa. Frekvence poskytování péče: příslušníci ukrajinského národa.	0,017 0,002

Pomocí hypotézy č. 2 (předpokládáme, že existuje rozdíl mezi charakterem překážek, se kterými se sestry z ČR a SR setkávají při poskytování péče jedincům různých národností a etnik) byly statisticky testovány rozdíly v charakteru překážek, se kterými se sestry setkávají v průběhu vykonávání ošetřovatelské praxe. Z důvodu organizace a třídění dat byly nabídnuté odpovědi (možno označit více odpovědí současně) rozděleny do deseti základních oblastí: komunikační bariéra, projevy chování, specifické léčebné praktiky, názory na zdraví a chorobu, zvyky, hygiena, rituály, deficit vzdělání (gramotnost), stravování a jiné.

Z tabulky č. 2 vyplývá, že sestry z ČR i SR zvolily obdobné odpovědi. České respondentky uvedly z celkového počtu 159 odpovědí: bariéru v komunikaci 62krát (37,3 % odpovědí), odlišné projevy chování 52krát (31 % odpovědí) a odlišné zvyky 45krát (31,7 % odpovědí). Slovenské respondentky uvedly z celkového počtu 158 odpovědí: bariéru v komunikaci 59krát (39 % odpovědí), odlišné projevy chování 49krát (32,7 % odpovědí) a odlišné zvyky 50krát (28,3 % odpovědí). Jako bariéru v komunikaci sestry uváděly případ, kdy klient zdravotnického zařízení hovoří jiným jazykem než sestra. Statistické testování pomocí Pearsonova chí-kvadrát testu potvrdilo, že neexistuje statisticky významný rozdíl mezi charakterem překážek, se kterými se setkávají sestry z ČR a SR (komunikace: p = 0,581; projevy chování: 0,623; zvyky: 0,421).

Hypotéza č. 2 se nepřijímá, viz tabulka č 3.

Tab. 3 Charakter překážek poskytování ošetřovatelské péče dle sester

Charakter překážek	Sestry ČR Absolutní četnost	Sestry ČR Relativní četnost	Sestry SR Absolutní četnost	Sestry SR Relativní četnost
Komunikace	62	37,3	59	39,0
Projevy chování	52	31,0	49	32,7
Zvyky	45	31,7	50	28,3
Celkem	159	100 %	158	100 %

K průkazu hypotézy č. 3 (předpokládáme, že existuje rozdíl v četnosti kontaktů sester a klientů – příslušníků z řad minoritních národností a etnik žijících na území ČR a SR v průběhu poskytování zdravotní péče) byly statisticky testovány rozdíly v počtu kontaktů sester s příslušníky minorit žijících v ČR a SR. Statisticky významný rozdíl byl prokázán ve vyšších četnostech kontaktů sester z ČR v průběhu poskytování ošetřovatelské péče s příslušníky polského národa (p = 0,017) a taktéž příslušníky ukrajinského národa (p = 0,002). Hypotéza se přijímá, viz tabulka č 2.

Diskuse

K výsledkům posuzujícím vědomosti sester v oblasti ošetřování jedinců různých etnik (hypotéza č. 1) je nezbytné říci, že statisticky významný rozdíl ve prospěch sester z ČR byl zaznamenán u položky tematicky zaměřené na specifika péče o příslušníky vietnamského národa a položky tematicky zaměřené na příslušníky muslimského etnika. Přestože byl prokázán statistický rozdíl (p = 0,011; p = 0,013), nelze vzhledem k velikosti posuzované skupiny respondentů generalizovat tvrzení na celou populaci sester z ČR a SR, zároveň je zcela platné pro posuzovanou skupinu. Při pohledu na tabulku č.1 popisující nejvyšší dosažené vzdělání sester by bylo logické očekávat hlubší znalosti v oblasti multikulturního ošetřovatelství spíše u slovenských respondentů. Je nutné si však uvědomit, že prokázané znalosti nejsou pouze výsledkem teoretického studia, ale i získaných praktických zkušeností a dovedností v průběhu klinické praxe.

Hypotéza č. 2 je tematicky zaměřena na charakter překážek, se kterými se sestry setkávají v průběhu péče o jedince různých národů či etnik. V obou skupinách respondentů byla nejčastěji udávána komunikační bariéra.

Znalost alespoň jednoho cizího jazyka uvedlo 62,5 % českých a 58,8 % slovenských sester. Nejčastěji uváděným byl anglický, německý a ruský jazyk. Schopnost aktivně mluvit jiným než rodným jazykem ovšem stále pokulhává za potřebami klinické praxe. Tento fakt potvrzuje i autorka Zábojníková, která v roce 2008 realizovala výzkumné šetření na téma poskytování ošetřovatelské péče jedincům odlišných národů a etnických skupin ve slovenských zdravotnických zařízeních. Zábojníková zjistila, že 98,28 % respondentů (celkový počet respondentů/sester byl 117) deklaruje, že zná minimálně jeden světový jazyk. V kontrolní položce ověřující deklarované tvrzení však pouze 34,90 % respondentů uvedlo, že je schopno se světovým jazykem aktivně domluvit.

Tlumočníka aktivně alespoň jednou využilo 51,3 % českých a 17,6 % slovenských sester, což souvisí zcela logicky s faktem, že tlumočnické služby nejsou ve všech zdravotnických zařízeních dostupné. Z nonverbálních metod využívají sestry ke komunikaci zejména posunky nebo piktogramy. Statisticky významný rozdíl prokázaný ve vyšších četnostech kontaktů (hypotéza č. 3) sester z ČR v průběhu poskytování ošetřovatelské péče s příslušníky polského a ukrajinského národa koresponduje s daty o počtech cizinců žijících na území ČR a SR.

Závěr

Mezi všeobecnými sestrami z ČR a SR byly shledány statisticky významné rozdíly (ve prospěch sester z ČR) v oblasti znalostí z multikulturního ošetřovatelství. Specificky pro oblast péče o muslimské etnikum a v péči o příslušníky vietnamské národnosti. Nejčastěji udávané překážky v poskytování ošetřovatelské péče jedincům minoritních národností/etnik jsou mezi respondenty z ČR a SR: bariéry v komunikaci, odlišné projevy chování a zvyky. Respondenti z ČR dále uvedli statisticky významně vyšší četnost kontaktů s jedinci minoritních národnostních skupin – příslušníky polského a ukrajinského národa – v porovnání s respondenty ze SR.

 

Mgr. Jana Straková, Katedra ošetřovatelství, Ústav preventivního lékařství LF MU, Brno

 

Bc. Emília Scholtzová, Ústav preventivního lékařství, LF, Masarykova univerzita, Brno

Literatura:

1. Český statistický úřad. Cizinci [on- -line]. 2010. Aktualizováno dne 17. 6. 2010 [citováno 10. 5. 2011]. Dostupné na: http://www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/ kapitola/ciz_pocet_cizincu.

2. Ivanová K, Špirudová L, Kutnohorská J. Multikulturní ošetřovatelství I., 1. vyd. Praha. Grada Publishing, 2005. 248 s. ISBN 80-247-1212-1.

3. Průcha J. Interkulturní psychologie. 2. vyd. Praha. Portál, 2007. 220 s. ISBN 978-80-7367-280-5. 4. Ralbovská R. Multikulturní přístup pro pomáhající profese. 2. vyd. Praha: EVC, 2010. 102 s. ISBN 978-80-87386-02-6.

5. Sedláková G, Soukupová J. Co je dobré vědět o vietnamské kultuře. Kontakt, roč. 9, č. 2, s. 237. ISSN 1212-4117.

6. Statistický úřad Slovenské republiky [on-line]. Dostupné na: http://portal. statistics.sk/showdoc.do?docid=31413.

7. Špirudová a kol. Pečujeme o klienty odlišných etnik a kultur. uživatelský manuál pro lůžková zdravotnická zařízení v ČR [on-line]. Olomouc 2004. 302 s. Dostupné na: http://eifzvip.cz/dokumenty/ elektronicka_knihovna/Pecujeme_o_kli- enty_odlisnych_etnik_a_kultur.pdf.

8. Zábojníková K. Cizinec na našem lůžkovém oddělení. Diplomová práce. Masarykova univerzita, Lékařská fakulta, Brno, 2008. 73 s.

Recenzovaly:

Mgr. Irena Točíková, Katedra zdravotnických studií, Vysoká škola polytechnická, Jihlava

PhDr. Mgr. Rebeka Ralbovská, Ph.D., FBMI ČVUT, Praha

 

 

 

• tisk
• předplatit si