Prostředí jako pomůcka pro seniory

Do roku 2050 překročí počet starých lidí ve světě počet dětí.

Sestry, které pečují o seniora v jeho domácím prostředí nebo v pečovatelském domě, se denně přesvědčují o tom, jak důležité je uspořádání jeho okolí – nábytku a veškerých předmětů. Jde o to, aby potřeboval co nejméně pomoci. Při takové rozvaze je třeba „svého“ seniora znát – přirozené důsledky stárnutí totiž nemusejí být na první pohled patrné.

Primární stárnutí se objevuje bohužel nevyhnu­telně a je charakterizováno postupným úpad­kem smyslů a systémů těla. K jakým změnám postupně dochází v oblasti smyslů?

Sluch:

• úbytek nervových vláken z kochley do mozku;
• úbytek neuronů ve sluchových oblastech mozku;
• atrofie malých svalů ucha;
• degenerace cilií v hlemýždi;
• nejdříve jsou setřeny vysoké tóny;
• 21 % lidí nad 50 let věku má mírnou ztrátu sluchu.

Čich:

• změny nosní sliznice;
• čich se zhoršuje od 50 let věku;
• úplná ztráta čichu se vyskytuje v 80 letech věku u poloviny lidí;
• ztráta čichu představuje úplnou ztrátu chuti.

Hmat:

• v 50 letech má většina lidí pouze pětinu re­ ceptorů hmatu, které měli v 10 letech.

Změny na kůži:

• ztráta elasticity;
• vrásky;
• ztenčování;
• méně bolesti. 

Chuť:

• snížení počtu chuťových pohárků;
• často upadá chuť nejprve na slané a sladké. 

Zrak:

• oční čočky ztrácejí elasticitu;
• sítnice se stává méně citlivou na světlo;
• zorničky reagují pomaleji;
• zhoršuje se periferní a barevné vidění.

Důležitá péče o smysly a péče o kůži

Znalost fyziologických změn ve stáří je pro ošet­řující personál nezbytná z mnoha důvodů. Před­ně proto, aby se dalo předejít úrazům a nehodám, a také aby byl senior včas upozorněn na možnos­ti kompenzace úbytku smyslových schopností. Senior by měl dbát na pravidelné vyšetření zra­ku a sluchu a měl by být vybaven odpovídající­mi kompenzačními pomůckami, brýlemi, na­ slouchadly apod. Personál by se při edukaci měl vždy přesvědčit, zda senior vůbec slyšel, co mu bylo řečeno. Lidé někdy nedoslýchavost masku­jí, potom nejsou dostatečně poučeni a dopouštějí se chyb. Mnoho zařízení pro seniory u nás se vě­nuje aktivitám zpomalujícím proces ztráty hma­tu v rámci kognitivního tréninku. Podobně jako hmat lze trénovat chuť i čich, a tak zpomalit při­rozený úbytek těchto schopností.

Pokožku lze chránit správným ošetřová­ním – dodržováním zásad správné hygieny, po­užíváním kvalitní kosmetiky, promašťováním a u inkontinentních používáním dobře padnou­cích plenkových kalhotek k eliminaci traumati­zujícího vlivu moči na pokožku.

Péče o lůžko je také péčí o kůži

Stává se, že senior s postupujícím stářím ztrá­cí mobilitu a tráví stále více času na lůžku nebo v křesle. Značně tím roste riziko dekubitů. Na­stupuje potřeba dobře volit typ lůžka a antide­kubitní matrace. Náš trh je v tomto smyslu vel­mi široký a běžně nabízí jak prodej, tak výpůjč­ní službu. Při volbě těchto pomůcek by se měla rodina poradit s odborníkem, protože vždy zá­leží na individuálním pacientovi.

Na trhu jsou u nás k dostání antidekubitní matrace několika výrobců. Jsou z nejrůznějších materiálů, lze u nich podle místa rizika vzniku dekubitu, anebo již vzniklého dekubitu, zmírňo­vat tlak na podložku, jsou univerzální i speciali­zované podle typu zařízení či pro domácí péči, určené pro prevenci, ale i léčbu tam, kde dekubi­tus již vznikl, polohovatelné, doplněné polštáři a dalšími pomůckami. Jsou velmi dobře čistitelné, lehké atd. Stejnou nezbytností jako kvalitní matrace je i kvalitní lůžko, jež dohromady vy­tvářejí velmi efektivní celek, který vedle blaho­dárných účinků na kůži podporuje kvalitní spá­nek a fyziologickou polohu těla ve spánku.

Prostředí jako pomůcka

Velmi důležité je uspořádání nábytku tak, aby jej senior mohl používat jako bezpečnou oporu při pohybu po bytě. Jak je to důležité, ukazuje zku­šenost, že senioři, jestliže musejí do nemocnice nebo do pečovatelského zařízení, se často stávají imobilními proto, že jejich pomůcka je pryč.

Pomůcky při nastupující imobilitě

Pomůcky mohou pomoci v přizpůsobení se nor­málnímu procesu stárnutí. Vycházkové hůlky, pojízdná chodítka pomohou seniorům udržet si soběstačnost. Když už člověk není schopen dále se hýbat, je třeba zvažovat další pomůcky, na­příklad otočné stoly, chodítka, zvedáky. V těch­to případech by měl personál zvláště respekto­vat právo seniora na důstojnost a volbu pohybu a cvičení. Při jeho přemisťování z křesla nebo do jiného pokoje je třeba respektovat jeho přá­ní a přitom ho neustále povzbuzovat k vlastní aktivitě. Pohyb je cvičení.

Co všechno může zapříčinit pád

Prevence pádu je velmi důležitá v souvislosti s udržováním mobility a zachováním schopnos­ti cvičit. Při péči o klienta v domácí péči nebo v pečovatelském zařízení je třeba provést zhod­nocení rizik pádu. V první řadě je důležité oblečení a obutí – noční prádlo nesmí být příliš dlouhé a musí dobře padnout. Stejně tak boty i pantofle. Sestra zhod­notí rohožky, předložky, koberce, záclony i okna, aby zde nebylo možno zakopnout. Také nespráv­né osvětlení může mít za následek zakopnutí a pád. Svou roli hraje i teplota v místnosti. Hor­ko a na druhé straně i chlad může mít za následek snižování mobility díky vzniklé únavě a neochotě se hýbat. Pro pohyb a také pro udržení rovnová­hy je velmi důležitý zrak a senioři by měli být po­ vzbuzováni k jeho pravidelným kontrolám.

Dalšími úskalími mohou být i domácí maz­líčci, kteří se nezřídka klientům zamotají mezi nohy a způsobí pád. Kluzké schodiště, nejčastě­ ji díky rozlité vodě, musí být okamžitě vysuše­no a umytá podlaha musí být označena výstraž­ným znamením.

Dále – senioři užívají často více léků, kte­ré nemusejí být kompatibilní anebo mohou mít vedlejší účinky, což zapříčiňuje závrať a násled­ně pád. Jako jedna z příčin pádů seniorů je iden­tifikována dehydratace. Doporučená dávka je 6–8 sklenic vody denně.

Je hodně nepsaných pravidel, která by sest­ry a další pečující o seniory měli mít na mysli. Ovšem myslet na vše je o to obtížnější, že pocity seniora si nikdo v mladším věku nedokáže před­stavit, protože je nezažil. A proto je nutné naučit se naslouchat i těm nejjemnějším signálům, které starý člověk ke svému pečovateli vysílá, a při­tom znát pokud možno co nejvíce o přirozených procesech spojených se stárnutím.

Jarmila Škubová, redakce Florence

 

• tisk
• předplatit si