Moderní léčba křečových žil

Jako křečové žíly, varixy nebo žilní městky se nejčastěji označují vakovitě rozšířené vinuté úseky žil povrchního žilního systému dolních končetin a jejich přítoků.

Je to jedno z nejrozšířenějších onemoc­nění v rozvinutých zemích – podle sta­tistik postihuje v různé podobě 30 až 60 procent lidí. Děti a mladiství jsou postiženi méně, ve věku nad 60 let už má křečové žíly téměř každý druhý člo­věk. Tato choroba trápí častěji ženy než muže.

Zatím nejnovější metoda léčby

Nejnovější léčba křečových žil spočí­vá v tom, že se žíla zataví teplem, jehož zdrojem je radiofrekvenční nebo lasero­vá energie. Výhodou oproti klasickému chirurgickému odstranění cévy je malá bolestivost a krátká pooperační rekonva­lescence. Jedinou nevýhodou je, že son­du a použití generátoru zatím pojišťovny nehradí. Náklady na léčbu však pacien­tovi vynahradí krátká nebo žádná pra­covní neschopnost. Průkopníkem meto­ dy radiofrekvenční ablace žil je Nemoc­nice Na Homolce. Chirurg jejího cévního oddělení MUDr. Karel Bártík se metodu naučil a zavedl v nemocnici v roce 2009. Tento výkon je velmi šetrný, málo boles­tivý a vyskytují se jen minimální kom­plikace. Za tu dobu jej zde podstoupilo úspěšně zhruba 200 pacientů.

Varikózní žíly

V povrchním žilním systému je posuno­vání krve zajišťováno pasivně, tedy polo­hou končetiny, a správnou funkcí jedno­cestných chlopní. Ztratí­-li chlopně schop­nost řádně se uzavírat, propouštějí krevní proud zpětně (tedy nedomykají) a vzni­ká takzvaný reflux. Žíly, jejichž chlopně se staly nedomykavé, se protáhnou, vy­tvářejí provazce, vyboulí se a „ztloust­nou“. Jsou označovány jako varikózní žíly a jsou přímým důsledkem narůstajícího tlaku při refluxu. Častou příčinou vzniku varikózních žil dolních končetin je reflux ve stehenní žíle zvané velká saféna (do­ slova v překladu „velká skrytá žíla“), kte­rý vede k zadržování krve ve viditelných žilách uložených níže.

Příznaky, příčiny a diagnostika

Příznakem jsou bolest při námaze a snadná unavitelnost, pocity těžkých nohou, napětí, otoky. Tyto obtíže se ob­vykle stupňují během dne. Těžší pří­pady žilní nedostatečnosti zapříčiňují tmavnutí kůže a později i defekty, kte­ré mohou vyústit v záněty, ekzémy až v bércové vředy. Lidé trpící žilní nedostatečností mohou však mít obtíže i bez viditelných varixů. Působí je tlak roz­ šířených cév na okolní nervy.

Příčinou choroby je věk, dědičnost, ženské pohlaví, těhotenství, dlouhé stání nebo sezení během dne. Především opa­kované těhotenství nejčastěji urychluje zhoršování nálezu křečových žil u žen s vrozenou dispozicí k jejich vzniku.

Při stanovení diagnózy cévní chi­rurg při využití ultrazvukového vy­šetření zhodnotí anatomické poměry žilního řečiště, funkce chlopní a změ­ny toku krevního proudu v žilách, pát­rá po známkách refluxu. Tato vyšetře­ní pomáhají určit, jaký typ léčby je pro pacienta nejvhodnější.

Léčba

Konzervativní

Pro zmírnění potíží se užívají léky, kte­ré zmenšují pocit napětí v žilách, odstra­ňují otoky, pomáhají zkvalitňovat kůži. Dále se používá k léčbě komprese kon­četiny zdravotními punčochami, které stlačí povrchní žíly tak, že se nemůže přetlak krve uplatnit. Nošení punčoch však není pro pacienta příliš pohodl­né a navíc s sebou přináší i vysušování kůže a případně další defekty pokožky. V mnoha případech je tedy pro nemoc­ného výhodnější podstoupit operaci.

Operativní

Velké varixy se často odstraňují radikál­ní chirurgickou operací. Tento zákrok je poměrně bolestivý a rekonvalescence dlouhá – obvykle trvá čtyři až šest týdnů. Navíc je u něj poměrně vysoké procento recidiv, v průměru 10 až 25 procent.

Ambulantní flebektomie je mini­málně invazivní chirurgická technika používající se k odstranění varixů, které nejsou zapříčiněny refluxem ve stehen­ní žíle. Výkon spočívá v odstranění va­rikózních žil z malého řezu nebo z řezů za použití zvláštního nástroje v místním znecitlivění. Výsledek je rychlý a větši­na nemocných nemusí po zákroku pře­rušit obvyklé aktivity.

Pro odstraňování drobnějších žilek (metliček) se využívá injekční sklero­terapie. Velmi jemnou jehlou se vpra­ví do žíly roztok, který ji uzavře. Ten­to způsob se často používá po odstra­nění stehenní žíly ke zlepšení vzhledu dolní končetiny odstraněním zbylých metličkových varixů.

Venózní ablace

Je to moderní minimálně invazivní me­toda, která se dá provádět při hospitaliza­ci nebo i ambulantně. Využívá efektu na­zývaného denaturace bílkoviny teplem, kdy se vlivem tepla promění bílkovina v neživou tkáň. Tento proces je podobný, jako když se uvaří vejce natvrdo.

Po aplikaci místního znecitlivění ko­lem žíly lékař zavede izolovanou tenkou cévku vnitřkem velké safény do její ste­henní části k tříslu. Laserový paprsek nebo radiofrekvenční vlny vytvoří tepel­nou energii, která žílu a odstupy jejích větví postupně uzavře. Hmotu, v níž se žíla po zatavení promění, tělo postupně odbourá. Jakmile se nemocná žíla zavře, ostatní zdravé cévy převezmou úlohu odvádět krev z nohou a obnoví se nor­mální poměry odtoku krve.

Výkon trvá méně než hodinu na jed­né noze. Provádí se v celkové nebo lo­kální anestezii. Zákrok nevyžaduje vel­ké chirurgické řezy, ale jen malé řezy v třísle nebo nově jen bodové vpichy. Pacient je po operaci jeden, maximál­ně dva dny hospitalizován. Po zákro­ku se sice mohou objevit menší boles­ti, otoky nebo krevní výron, avšak brzy zmizí. Asi 10 až 14 dnů po výkonu musí nemocný nosit kompresní zdravotnic­ké punčochy. Někdy je žíla uložená pod kůží velmi blízko a po operaci si ji pa­cient nahmatá jako brkovité tuhé nebo­ bolestivé těleso. Tento útvar však časem zmizí – tělo jej postupně odbourá.

Je nutné připomenout, že se tento zá­ krok nehodí pro každého pacienta. Po­kud má nemocný žíly příliš široké a vi­nuté, nedá se do nich sonda zavést – jsou tedy pro radiofrekvenční ablaci nevhod­né. Záleží také na zkušenostech chirurga, který operaci provádí. Jen on musí při vy­šetření pacienta rozhodnout, zda je tech­nicky možné tento výkon provést.

Podle TZ redakce

 

• tisk
• předplatit si