Číslo 2 / 2012
Maligní mezoteliom tunicae vaginalis testis
Abstrakt: Mezoteliom je nádor serózních blan (pleury, peritonea, perikardu, tunica vaginalis testis a ovariálního epitelu). Je známo, že až 80 % mezoteliomů vzniká v pleurální dutině. Mezoteliom je velmi agresivní typ zhoubného nádoru a je ve lice obtížně léčitelný. Klíčová slova: maligní mezoteliom – tunica vaginalis testis – ošetřovatelská péče.
The malignant mesothelioma of the tunica vaginalis testis
Abstract: Mesothelioma is a cancer of serous membranes (pleura, peritoneum, pericardium, tunica vaginalis testis and ovarian epithelium). It is known that up to 80% of mesothelioma arising in pleural cavity. Mesothelioma is a very aggres sive type of malignant tumor and it is very difficult to treat.
Key words: malignant mesothelioma – tunica vaginalis testis – nursing care.
Úvod
Mezoteliomy jsou nádory serózních blan, tj. mohou vznikat z pleury, peritonea, perikardu, tunica vaginalis testis a ovariálního epitelu. Až 80 % mezoteliomů vzniká v pleurální dutině a jsou tedy nejčastějším primárním nádorem pleury. Mezoteliom je velmi agresivní typ zhoubného nádoru a je velice obtížně léčitelný. Historie tohoto typu nádoru je datována do roku 1767, kdy byl J. Lieutaadem popsán nádor pohrudnice. Do roku 2007 bylo v odborné literatuře publikováno 80 případů maligního mezoteliomu vycházejícího z tunica vaginalis testis. Nádory skrota, vycházející z tunica vaginalis testis, jsou velmi vzácné. Vedle maligního mezoteliomu jsou to benigně se chovající adenomatoidní tumor mezoteliálního původu, benigní papilární mezoteliom a reaktivní mezoteliální hyperplazie.
Kazuistika
76letý pacient s maligním mezoteliomem tunicae vaginalis testis vpravo, diagnostikovaným v listopadu 2007, byl převzat do trvalé péče onkologického centra. Pacient v rámci protinádorové terapie podstoupil primární chirurgický výkon, tj. pravostrannou orchiektomii. V únoru 2009 byla dle kontrolního CT vyšetření břicha, malé pánve a třísel prokázána progrese onemocnění ve smyslu pánevní lymfadenopatie vpravo a oboustranné inguinální lymfadenopatie. Z pravého třísla byla extirpována uzlina k vyloučení nebo potvrzení metastatického postižení mezoteliomem. Histologicky byl v extirpované lymfatické uzlině prokázán papilární mezoteliom. Pacient byl následně indikován k emaskulinizaci a perineostomii bez inguinální lymfadenektomie. Histologicky byl prokázán středně diferencovaný papilární mezoteliom skrota a penisu, levé varle bylo bez průkazu maligních struktur.
V odstupu 2 měsíců po operačním výkonu byl pacient indikován k radioterapii pánve a obou třísel do celkové dávky LD 40 Gy/20 frakcí. V září 2009 byly u pacienta zjištěny kožní metastázy v oblasti perinea. Pacient byl indikován k paliativní radioterapii do celkové dávky LD 40 Gy/20 frakcí. Po radioterapii následovala systémová chemoterapie na bázi pemetrexedu v kombinaci s cisplatinou. Celkem bylo podáno 5 sérií. Pro projevy nefrotoxicity bylo od další aplikace cisplatiny ustoupeno, do kombinace s pemetrexedem byla přidána karboplatina. Celkem byly podány 3 cykly chemoterapie. Chemoterapie byla podávána od října 2009 do června 2010. Na počátku srpna 2010 došlo k významnému zhoršení celkové stavu pacienta v důsledku oboustranné bronchopneumonie. Onkologická léčba byla u pacienta definitivně ukončena v důsledku progrese onkologického onemocnění a vyčerpaných léčebných možností. Pacient byl indikován k paliativní onkologické péči s cílem zajistit co nejlepší možnou úroveň kvality jeho života, a to cestou lůžkového hospicu.
Ošetřovatelská diagnostika
Sledovala především schopnost sebepéče pacienta, související s aktuálním částečným omezením jeho mobility. Diagnóza „deficit sebepéče“ zohlednila cíl směřující k dosažení maximální výše soběstačnosti našeho pacienta tak, aby byl pozitivně motivován a efektivně spolupracoval s ošetřovatelským týmem. Diagnóza „zhoršená pohyblivost“ zohlednila momentální částečnou imobilitu. Ošetřovatelské cíle ve vztahu k této diagnóze byly dynamicky přizpůsobovány vývoji klientova stavu, který byl stacionární.
Diskuse a závěr
Paratestikulární maligní mezoteliom je vzácné nádorové onemocnění, které se nejčastěji vyskytuje u starších mužů. Cca polovina nemocných je ve věku 55–75 let. Za rizikový faktor rozvoje mezoteliomu je považována expozice azbestu. Nádor se nejčastěji klinicky manifestuje pod obrazem hydrokély. Exaktní stanovení diagnózy je obtížné a v 56 % je nádor zjištěn až při operaci pro hydrokélu. Méně často se nádor projeví jako nepravidelné paratestikulární útvary postihující provazec semenný, nadvarle i varle. Literární prameny uvádějí, že až ve 13 % případů je postižena kůže skrota a penisu. Mezoteliom metastázuje do lymfatických uzlin, primárně pánevních, retroperitoperitoneum. Diagnostika mezoteliomu se opírá o vyšetření ultrastruktury, používá se vždy ve sporných případech. Imunohistochemické charakteristiky mezoteliomů zahrnují 100% pozitivitu EMA (epithelial membrane antigen) a kalretininu, 89% pozitivní nález trombomodulinu, 83% pozitivitu CK7 a ve všech případech negativitu CK20 a CEA (karcinoembryonální antigen). V léčbě tohoto typu nádoru je primárně indikována radikální orchiektomie z inguinálního přístupu. Rozsáhlejší defekt šourku je možné překlenout lalokem kůže šourku s bází na perineu. U 50 % pacientů dochází k rekurenci, u 24 % lokální a u 36 % systematické. Průměrná doba přežití jsou dva roky. Kontroverzní je přínos inguinální, pánevní a retroperitoneální lymfadenektomie a adjuvantní radioterapie pro zlepšení prognózy nemocných po orchiektomii. V systémové chemoterapii je používán gemcitabin, cisplatina a pemetrexed.
Doc. MUDr. Ladislav Slováček, Ph.D., Klinika onkologie a radioterapie FN a LF, Hradec Králové, Katedra válečného vnitřního lékařství FVZ UO, Hradec Králové
Literatura:
1. Krolluper M, Benková K, Novák J. Paratestikulární maligní mezoteliom: kazuistika. Česká urologie 2007, 11 (3): 98–100.
2. Gonzales-Tova J, Escalera Almendros C, Sanchez Macias J et al.: Malignant mesothelioma of the tunica vaginalis. Actas Urol Esp, 2000, 24(9): 757–760.
3. Winstanley AM, Landon G, Berney D, Minhas S, Fisher, C, Parkinson MC. The immunohistochemical profile of malignant mesotheliomas of the tunica vaginalis: a study of 20 cases. Am J Surg Pathol, 2006, 30(1): 1–6.
4. Pelzer A, Akkad T, Herwig R et al. Synchronous bilateral malignant mesothelioma of tunica vaginalis testis: early diagnosis. Urology 2004, 64: 1031.
5. Marečková J. Ošetřovatelské diagnózy v NANDA doménách. Praha: Grada Publishing, 2006. ISBN 80-247-1399-3.
Recenzovali:
Pplk. MUDr. Jan Psutka, Fakulta vojenského zdravotnictví, katedra organizace vojenského zdravotnictví, Univerzita obrany Hradec Králové, náčelník skupiny
Plk. MUDr. Vladimír Pavlík, Ph.D., Fakulta vojenského zdravotnictví, katedra vojenské hygieny, Univerzita obrany Hradec Králové, náčelník skupiny
Další články v tomto čísle
- Připomínka vlastní smrtelnosti
- Povinností komory bude udržet kvalitu zdravotní péče
- Potřeby dítěte v ošetřovatelském procesu
- Ošetřovatelství I
- Management
- Kognitivní aktivizace seniorů
- Jóga podporuje hojení
- Edukačný program: Self-manažment astmatických pacientov
- Model životních aktivit v praxi u pacientů s Alzheimerovou chorobou
- Horečka a hypertermie – rozdíly a ošetřovatelské zákroky