Zdravotní klauni přinášejí radost a smích do nemocnic

Koncept „léčby humorem“ rozvinul v České republice Američan Gary Edwards. V roli klauna navštívil nemocnici poprvé v roce 1998 a v roce 2001 založil organizaci Zdravotní klaun v České republice. Klauniády, které toto občanské sdružení pořádá, se většinou odehrávají v nemocnicích pravidelně v určité dny a hodiny a s nemocnicí jsou plánovány dlouho dopředu. Měsíčně jde zhruba o tři sta akcí po celé republice.

Zdravotní klauni přistupují ke každému pacientovi individuálně s ohledem na jeho zdravotní či psychický stav. Cílem projektu je myšlenkově oddělit pacienta od jeho nemoci a psychické nepohody, zaujmout ho hrou, přinést mu čerstvý vzduch, dobrou náladu a hlavně vykouzlit úsměv na jeho tváři. Někdy jde jen o změnu atmosféry v pokoji nebo nepatrný záblesk zájmu v očích dítěte. I to stačí a pomáhá. A jak může klauniáda vypadat?

Třináct

Poznali jsme se, když jí bylo třináct. Ona na nemocničním lůžku oddělení intenzivní péče a já s červeným nosem. Ona s diagnózou nevyléčitelný nádor na mozku a já v roli zdravotního klauna. Takto nás dal osud dohromady. Zdravotní klaun si nevybírá pacienty, které chce, nebo nechce bavit. Klaun přijde do nemocnice, zjistí si od sestřiček informace o zdravotním stavu nemocných a jde je pobavit. Jak jednoduché, udělat legraci klukovi, který podstoupil odstranění mandlí a zítra jde domů. Ale dnes jsem stál u postele třináctileté dívky, která už domů nikdy nepůjde. Snad by i mohla, ale její osud by se tím nezměnil. Ona i chtěla, ale už to prostě nešlo. Byla odkázána na návštěvy blízkých, televizi, vlídnost personálu a občasné návštěvy zdravotních klaunů, mezi kterými jsem byl já ten nejfrekventovanější. A tak jsme tu proti sobě „stáli“ – klaun, který už má pár desítek let života za sebou, a mladá dívka, která má před sebou asi tak dva měsíce života. Růženka, tak se dívka jmenovala, na tom byla už dost špatně. Viděla, slyšela, hýbala pouze jednou rukou a mluvila, i když ji řeč hodně vyčerpávala. Ale divačka byla vděčná. Moc možností zábavy na nemocničním lůžku neměla. Televize nebo spánek. Tak se na klauny vždycky těšila. Její pozornost však byla časově omezená. Velice rychle se unavila. Stačilo udělat dvě kouzla, na kterých se mohla aktivně podílet, a už potřebovala odpočinek.

Práce klauna je tak trochu alchymie. Někdy se do toho, na co bude váš divák zabírat, trefíte už při vstupu do pokoje, jindy je to téměř hodinářská práce, která se však vyplatí. Růžence jsem se rozhodl přečíst něco humorného. A se čtením jsem uspěl! Sama už si číst nemohla a o to vděčnější byla posluchačka. Úkol nás zdravotních klaunů není chodit předčítat do pokojů nemocných zábavnou literaturu. My jsme herci, ale je na nás, jak situaci odhadneme a co uděláme. Důležitý je výsledek. A já ho měl. Já – klaun – jsem četl knihu O krtkovi, který chtěl vědět, kdo se mu vykakal na hlavu. Moc jsme se při tom bavili. Ta kniha je spíše komiks, což mi dávalo prostor trochu ji dohrávat. V tom jsem se našel – trochu čtení, trochu hraní. Při další návštěvě jsem přivezl knihu od vynikajícího dětského autora Roalda Dahla Prevítovi, ve které si dva staří manželé dělají neuvěřitelné schválnosti. Růženčin zdravotní stav byl v té době již velmi špatný. Spíš jsme si už jenom povídali. Bavili jsme se, zapomínali na čas, ale ten se vždy přihlásil. Růženka byla stále rychleji unavená a potřebovala odpočinek. Čas, který odměřuje všem stejně, byl neúprosný. Ani tady neudělal výjimku. Bylo to ve středu 13. a z té knihy jsme přečetli jen část. Růženka celou dobu pozorně poslouchala, ale když jsem otáčel třináctý list (to jsem si pak doma zpětně spočítal), usnula. Návštěvy u ní jsem měl jednou za týden, vždycky ve čtvrtek, a když jsem přijel další týden, spala. A spala stále víc, jak to u Růženek bývá. Tu knihu už jsme nikdy nedočetli. Život není pohádka, takže ani teď žádný princ nepřišel, aby Růženku vysvobodil. Zemřela ve spánku, za měsíc 13., v neděli, bylo jí 13 let.

Mohlo by se zdát, že se vlastně nic nestalo. Čas jsem nezastavil, zázrak se nestal. I když, není to trochu zázrak, že se Růženka v posledních dnech svého života mohla těšit a smát?

---

 

k věci

→ Občanské sdružení Zdravotní klaun

Občanské sdružení Zdravotní klaun patří k největším svého druhu na světě. Za dobu své existence se zdravotní klauniády staly součástí léčebného procesu. Přinášejí smích a radost do nemocnic i do domovů pro seniory. V současné době navštěvuje pravidelně 62 nemocnic v celé České republice celkem 80 zdravotních klaunů. Více o tom, jak zdravotní klauni pomáhají dětem, najdete na: www.facebook.com/zdravotniklaun nebo na http://pomahame.zdravot- niklaun.cz/.

 

• tisk
• předplatit si