Specifika předporodní péče o gravidní Vietnamku

Vietnamská menšina je v České republice tvořena jednak občany ČR, kteří se hlásí k vietnamské národnosti a jednak občany Socialistické republiky Vietnam, kteří u nás mají krátkodobý či trvalý pobyt. Nejvíce jich žije v Praze a v Karlovarském kraji a od 90. let se jejich počet neustále zvyšuje. Po Slovácích a Ukrajincích jsou Vietnamci třetí nejpočetnější národnostní menšinou v ČR. Na konci listopadu 2011 jich v ČR pobývalo legálně přibližně 55 000, z toho více než 37 000 mělo povolení k trvalému pobytu. Desítky tisíc jsou jich v ČR nelegálně a tak se sestry s vietnamskými pacienty setkávají při své práci čím dál častěji.

Vietnamci, kteří v ČR žijí krátce anebo sem přijeli až v dospělém věku, si aktivně a cíleně udržují svoji rozdílnost a své vazby na domácí kulturu. Pomáhá jim to překonat nepříjemné změny související s životem v cizí zemi. Druhá generace Vietnamců jsou ti, kteří se tu již narodili a jsou odmala vystavováni působení česko-evropské kultury, ale i silnému vlivu výrazně kulturně odlišné rodiny. Ti již mají snahu přizpůsobit se evropským kulturně-společenským zvyklostem, i když jejich vazba na rodinu zůstává velmi silná. Zdravotní sestra, musí být jako kvalifikovaný zdravotnický pracovník, schopna nejen saturovat potřeby svého pacienta z hlediska jeho individuality, ale i v kontextu právě těchto kulturních odlišností.

V ambulanci obvodního gynekologa, který má smlouvu s pojišťovnami na proplácení péče o pacienty s krátkodobým tzv. smluvním pojištěním, pracuji již devět let. Tato ordinace je v Praze, v blízkosti obvodů s vysokým počtem Vietnamců s přechodným či trvalým pobytem a navíc v blízkosti jejich společensko-obchodního centra – tržnice SAPA. S Vietnamkami jsem proto v každodenním kontaktu; přibližně čtvrtina pacientek ošetřených v naší ordinaci je vietnamské národnosti. 

Za tuto dobu si proto již troufnu říci, že je znám a jsem neustálým svědkem jejich společenské proměny. V mnoha ohledech jsou Vietnamky naprosto stejné jako kterékoliv středoevropské ženy. Pominu-li anatomii a fyziologické procesy, je to žena se svými potřebami (sexuální, mateřství), potížemi (bolesti, výtok, vynechaná menstruace), touhami (otěhotnět), strachem (čekání na výsledky, strach z porodu) i obavami (o sebe, o plod). Přesto je řada věcí při práci s ní odlišná.

Jazyková bariéra

V první řadě je tu samozřejmě jazykový rozdíl. Nejčastěji spolupracujeme s překladateli, kteří jsou již zvyklí u lékaře tlumočit. Obvykle už k nám tlumočník pacientku objednává a s ní i přichází. Dlouhodobě spolupracujeme s asi osmi tlumočníky. Ti již vědí, co zjišťujeme při anamnéze, jaké symptomy se v gynekologii objevují, co jaká vyšetření obnáší apod. Často s pacientkou přijde a tlumočí její manžel, případně sourozenec, občas tlumočí i dítě, obvykle dívka. V takovém případě je potřeba navázat s dítětem dobrý kontakt, navodit pocit důvěry a pak samozřejmě volit slova úměrná jeho věku tak, aby bylo vůbec schopno problém pochopit i ve své mateřštině a aby nebylo informacemi psychicky traumatizováno.

Pokud je tlumočníkem dospělý, bývá to často muž. Pro pacientku je proto velmi těžké mluvit o tak intimních symptomech, jako je zapáchající výtok, otok stydkých pysků, svědění v pochvě, výrůstek na rodidlech, před svým manželem nebo před úplně cizím člověkem, kterého si zaplatila pro překlad.

Před devíti lety mluvily Vietnamky česky málo a špatně a navíc se velice ostýchaly. Nyní již řada z nich ovládá český jazyk natolik, že přicházejí pravidelně bez doprovodu. I nové pacientky, které jsou v ČR krátce, se mnohem více snaží domluvit, pochopit naše slova a říct alespoň pár slov česky. Někdy také využíváme tlumočníka po telefonu.

Řada pacientek také mluví i jinými jazyky, nezřídka se proto dorozumíváme anglicky, lékař i německy či francouzsky. Tyto pacientky bývají studentky nebo absolventky zahraničních univerzit.

Preventivní prohlídky

Vietnamky přicházejí nejčastěji jen na jednorázové vyšetření, takže o nějakém užitečném onkologickém screeningu se nedá mluvit. Výrazně však přibývá těch, které chodí na prevence pravidelně v relativně správných intervalech. Na vyšetření je většinou přivede nějaký akutní či chronický problém. Jen pomalu se mezi nimi bohužel šíří informace o důležitosti pravidelných kontrol děložního čípku. Zde stojí ambulantní gynekologická sestra před velkým úkolem: edukace pacientky a její rodiny. Rodinná vazba a podpora má výhodu v tom, že když se vám podaří přesvědčit jednu ženu, která začne docházet pravidelně, přijdou i ostatní, protože pacientka přivede ženy ze širší rodiny, protože má s vaší péčí dobré zkušenosti.

Častěji než Češky se Vietnamky nechávají očkovat proti lidským papilomavirům (HPV), jsou totiž zvyklé investovat do svého zdraví přímé finanční prostředky.

Plánované rodičovství

V této oblasti je velký rozdíl mezi Vietnamkami, které se zde narodily nebo tu byly už v době dospívání a mezi těmi, které tu žijí krátce. Umělé přerušení těhotenství (UPT) považují často za regulérní antikoncepční metodu. Nezřídka se pak tento výkon u dané ženy opakuje několikrát, výjimečně 2krát do roka nebo po roce, než se nám ji podaří přesvědčit, aby využila některou z antikoncepčních metod. Nejčastěji pak volí IUD (nitroděložní tělísko), z hormonální antikoncepce (HAK) spíše tu v náplasťové formě. Zde hraje významnou roli tlumočník, který dokáže přesně popsat vaše doporučení o výhodách antikoncepce a rizicích spojených s UPT. Naopak dospívající dívky nebo ženy, které jsou zde již dlouhodobě, využívají HAK častěji, často i ty nejnovější a nejdražší preparáty. Jsem přesvědčená, i když je tato informace podložená jen pozorováním a osobními zkušenostmi, že je v této oblasti výrazný rozdíl sociální a ekonomický: finančně zajištěná Vietnamka s podporou rodiny, mluvící česky nebo jiným jazykem kromě mateřštiny volí antikoncepci, spíše HAK. Nezaměstnaná Vietnamka (nebo ne legálně), která je v ČR z celé rodiny sama, bez trvalého bydliště a zázemí, se častěji dostává do situace, kdy je nucena ze socio-ekonomických důvodů podstoupit UPT.

Stále častěji také přicházejí vietnamské páry, které se dlouho snaží otěhotnět. Zde je problém, že smluvní pojištění nezahrnuje vyšetření a léčbu související s neplodností. Kultivace z děložního hrdla,   hormonální hladiny a vyšetření spermiogramu partnera je pak nucena  pacientka si uhradit sama, stejně jako i případnou další péči v centrech asistované reprodukce.

S plánováním rodičovství souvisí i výrazný vliv asijské astrologie na vietnamské partnery. Nyní je rok draka, dítě narozené v tomto roce (a do konce ledna 2013) má podle čínského horoskopu ty nejlepší možné předpoklady pro život, a to zejména kluk. Máme výrazný nárůst gravidních Vietnamek s termínem porodu v tomto období. Byla jsem svědkem opravdového smutku a pocitů marnosti v situacích, kdy vietnamské maminky zjistily, že čekají holku a ne kluka. Minulý rok zase přišla řada Vietnamek na UPT, aby mohly otěhotnět a porodit dítě v roce draka.

Prenatální poradna

Vietnamky jako rodičky nemohu hodnotit, protože s nimi pracuji jen do konce 36. týdne gravidity. Zjednodušeně jsou však dva typy: jedna po dítěti hrozně touží, zavolá, že má pozitivní těhotenský test den po vynechané menstruaci a diví se, že ji nezvu na ultrazvukové vyšetření hned na druhý den, pečlivě dodržuje všechny termíny a dochází na všechna vyšetření tak jak má. Nebo je to naopak žena, která se dostaví do ordinace neobjednaná, 12 i více týdnů po vynechané menstruaci, neřeší další vyšetření, odkládá krevní odběry, neobjedná se na USG screening, nenosí ranní moč apod. Naprostá většina z nich si ale platí USG vyšetření, fotku plodu při každé návštěvě a chtějí užívat vitamíny. Prakticky vždy je doprovází manžel, a to i když není nutný překlad. Manžel se účastní všech vyšetření, všechno platí a hlavně celé těhotenství s partnerkou velmi prožívá. Navíc si péče oba velmi váží, za všechno opakovaně děkují, nezřídka formou drobné pozornosti.

V naprosté většině případů jsou Vietnamky malé a drobné, s konstitucí 13 leté Evropanky, a proto musím mít k dispozici dětskou manžetu na měření krevního tlaku. Stále častěji ale pečujeme o obézní Vietnamku (mají totiž pocit, že dobrý vývoj plodu je zaručen větším kalorickým příjmem, proto jedí několikrát denně rýži), relativně často se u nich vyskytují problémy s poruchou glukózové tolerance a gestačním diabetem. Zde je pak opět důležitá role pečlivého překladatele, protože těhotná s diagnostikovaným diabetem musí dodržovat dietní opatření, měřit si pravidelně hladiny glukózy v kapilární krvi, hodnoty si zaznamenávat do tabulek, konzultovat je s lékařem diabetologické poradny, absolvovat častější krevní testy a ultrazvuková vyšetření plodu. Přesné pochopení informací je proto nutné!

 Někdy zajišťujeme péči a vyšetření u pacientky, která přijede k porodu v ČR ze zahraničí měsíc před termínem. Na poslední chvíli si ještě zařizuje pojištění, takže je minimum času na krevní testy či screening GBS (přítomnost bakterie Streptoccoc agalakticae v pochvě). Porody u žen, které nejsou včas registrovány ve většině pražských porodnic, obvykle zajišťuje porodnice ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady nebo některá z nejbližších menších mimopražských porodnic.

Závěr

Tím nejdůležitějším pro práci s vietnamskou pacientkou je komunikace a porozumění. Je nutné si uvědomit, že k očekávaným ošetřovatelským diagnózám, které souvisejí s lékařskou diagnózou, se kterou pacientka do ordinace gynekologa přišla, se přidružují ty, jež pramení z její sociální situace. Že daná žena je cizinka bez znalosti jazyka a zvyklostí naší země, je kratší či delší dobu mimo svůj domov, často bez zázemí a podpory blízkých, odkázaná na tlumočení cizího člověka. Velmi citlivý a individualizovaný přístup je pak samozřejmostí a nezbytností.

 

Bc. Kateřina Vybíralová, ambulance soukromého gynekologa, Praha

 

• tisk
• předplatit si