Naše buňky – léčba budoucnosti?

Když v roce 1988 lékaři v pařížské nemocnici Saint-Louis poprvé úspěšně transplantovali malému chlapci trpícímu Fanconiho anémií kmenové buňky z pupečníkové krve jeho sourozence, bylo jasné, že jde o průlom ve světě medicíny. Od chvíle, kdy prof. Eliane Gluckman ve spolupráci s prof. Halem E. Broxmeyerem z Indiana University v Indianapolis tento husarský kousek provedla, uplynulo již 24 let. Buňky pupečníkové krve za tu dobu již zachránily desítky tisíc lidských životů. A že nemusí sloužit jen k transplantacím, dokazují

i odborníci z českého Národního tkáňového centra (NTC) v Brně.

"Národní tkáňové centrum, a. s., vzniklo v roce 2009 jako dceřiná společnost firmy PrimeCell, a. s., a Ministerstva zdravotnictví ČR (MZČR), popisuje primářka MUDr. Barbara Kubešová, výkonná ředitelka a předsedkyně představenstva NTC. Vznik Národního tkáňového centra MZČR podporovalo, protože tu do té doby neexistoval prostor, kde by bylo možné kultivovat, zpracovávat lidské buňky a vytvářet z nich a z lidských tkání produkty. „Národní tkáňové centrum bylo zřízeno s cílem stát se preferovaným partnerem MZČR v oblasti aplikace lidských buněk v léčbě obyvatelstva a vzniklo dle Důvodové zprávy MZČR ze dne 4. května 2009,která je přílohou usnesení vlády ČR č. 617,” pokračuje primářka Kubešová.

Centrum je rozděleno do čtyř oddělení – moderní terapie, materiálového inženýrství, tkáňových transplantátů a buněčných transplantátů, do kterého spadá i oddělení pro pupečníkovou krev. Všechna oddělení spojuje věda a výzkum. „Součástí centra je také nejmodernější banka pupečníkové krve. Naše centrum je zárukou uložení pupečníkové krve pro vlastní potřebu dítěte na špičkové úrovni, dle nejvyšších standardů kvality,“ upozorňuje RNDr. Eva Matějková, která v NTC dohlíží na kvalitu. Samozřejmostí je pak dodržování veškeré české i evropské legislativy.

Národní tkáňové centrum nezpracovává jen pupečníkovou krev

A jakými produkty se NTC chlubí? „Co se týče buněk, zabýváme se například zpracováním mezenchymálních kmenových buněk, zpracováním autologní pupečníkové krve nebo například kryoprezervací příštítných tělísek, kterou děláme jako jediní v republice,“ popisuje primářka. Pokud u pacienta dojde k hyperfunkci příštítných tělísek, což je život ohrožující stav, lékaři mu tělíska odoperují. Jakmile se však jeho stav znormalizuje a příštítná tělíska chybějí, je pacient odkázán na celoživotní substituci – náhradu. „My však odoperovaná tělíska kryoprezervujeme, a když je situace stabilizovaná, voperuje se kousek tohoto tělíska pacientovi do předloktí, odkud by se dal v případě, že by došlo opět k hyperfunkci, jednoduše vyjmout. Pokud začne fungovat normálně, může pacient znovu žít zcela plnohodnotný život,“ pokračuje. V oblasti moderních terapií je vlajkovou lodí NTC léčivý přípravek NTC chondrograftTM, který je v současné době vázán na konkrétní ortopedická centra fakultních nemocnic, a to ve FN Brno a FN Královské Vinohrady v Praze. „V nejbližší době uvedeme na trh také novinku – speciální kosmetiku, kterou jsme vyvinuli,“ upozorňuje primářka Kubešová. Jde o speciální gel, do něhož jsou přidány látky, které odborníci přidávají ke kmenovým buňkám v průběhu kultivace, aby dobře rostly. Gel má díky tomu značné hojivé účinky, protože stimuluje aktivitu vlastních kmenových buněk. „Počítám, že v létě příštího roku bychom jej mohli představit pacientům,“ říká primářka.

Zpozornět by však měly i porodní asistentky. Další novinkou, kterou se NTC chystá uvést na trh, je zpracovaná placenta. „Placenta je zdrojem obrovského množství hormonů a obsahuje látky, které mají velmi příznivé účinky na poporodní stav novopečené matky,“ vysvětluje primářka.

Informace o všech novinkách a produktech, které NTC připravuje, se zájemci dozví nejen z webových stránek centra (www.natic.cz), ale i z informačního letáku a od porodních asistentek v odběrových centrech pupečníkové krve, kterých má NTC v současné době pětatřicet. „V příštím roce plánujeme jejich navýšení o 20, takže výsledné číslo bude pětapadesát,“ upozorňuje Eva Matějková. „Naše odběrová centra jsou po celé republice. Lidé je najdou ve velkých fakultních nemocnicích, tuto službu ale samozřejmě rozšiřujeme i do menších oblastních nemocnic, jako je například Nemocnice s poliklinikou Česká Lípa, a. s., kde plánujeme zavést odběry do konce tohoto roku. Tato nemocnice patří mezi nejlepší v České republice v odběrech pupečníkové krve,“ pokračuje.

V rámci zpracování pupečníkové krve také NTC nabízí matkám vyšetření genetických znaků HLA z pupečníkové krve, díky kterému mohou rodiče odhalit vrozené nemoci dítěte. „Znalost těchto genetických znaků může vyvrátit obavy z vážných onemocnění, která mohou v budoucnu dítě potkat, jako jsou například revmatoidní artritida, autoimunitní onemocnění či Bechtěrevova nemoc,“ vysvětluje primářka Kubešová. Rodiče tak přispějí k včasnější a přesnější preventivní léčbě v případě výskytu možného onemocnění.

Kmenové buňky neslouží jen k transplantaci

A proč je pupečníková krev tak důležitá? „Pupečníková krev je jedním z významných zdrojů kmenových buněk. Tyto buňky jsou dvojího typu. Buď jsou hematopoetické (HSC – buňky, které dávají v procesu krvetvorby vzniknout různým, zejména krevním buňkám), nebo mezenchymální (MSC – buňky schopné obnovovat mezenchymál- ní a krvetvorné tkáně).

„Kmenové buňky jsou důležité, protože jsou univerzální, a v případě, že se k nim umíme chovat a dáme jim podmínky, které potřebují, dokážeme, aby převzaly funkci kostních buněk, buněk chrupavky a buněk tuku. Umějí převzít i funkci nervových buněk a buněk jaterního parenchymu,“ popisuje Eva Matějková s tím, že do budoucna se počítá i s jejich dalším využitím, které je však momentálně ve fázi výzkumu. Kromě pupečníkové krve jsou kmenové buňky obsaženy také v:

→ kostní dřeni – jejich množství však s přibývajícím věkem člověka ubývá;

→ v periferní krvi – v ní je jich velmi malé množství. Pomocí chemických látek je možné kmenové buňky z kostní dřeně do periferní krve „vylákat“ a pak je pomocí separačního přístroje získat. To se dělá např. u onkologických pacientů v době remise onemocnění pro případ recidivy;

→ embryu, což je však eticky velmi kontroverzní zdroj kmenových buněk;

→ menstruační krvi – ta je relativně snadno dostupným zdro- jem, ale hrozí velké riziko kontaminace.

„V poslední době je trendem získávat kmenové buňky i z lokalit, které jsou snadno přístupné, ale kmenových buněk je v nich jen velmi malé množství,” upozorňuje Matějková. Takovými místy jsou tukové tkáně, vlasové folikuly, dentální alveoly (zejména u mléčných zubů) a spodní vrstvy kůže (což je ovšem nekomfortní pro pacienta).

A k čemu tedy kmenové buňky z pupečníkové krve slouží? Hematopoetické kmenové buňky slouží především k transplantačním účelům. Právě kvůli nim vznikl před několika lety projekt Banka pupečníkové krve, díky němuž bylo dodnes v ČR transplantováno 35 dětí. „Tento systém funguje tak, že matka dala do registru pupečníkovou krev svého novorozeného dítěte a ta byla použita pro nějaké jiné dítě, které ji potřebovalo,“ popisuje Matějková.

Hematopoetické kmenové buňky lze použít k transplantaci při léčbě např.

→ leukémií – pokud se však leukémie projeví u dítěte v nízkém věku, nelze k její léčbě použít autologní pupečníkovou krev, protože je pravděpodobné, že dítě si nemoc přineslo už z embryonálního vývoje, a proto by nebylo vhodné dodávat tělu další zdroj potenciální kontaminace leukemickými buňkami;

→ poruchy krvetvorby – např. Fanconiho anémie aj.

Mezenchymální buňky jsou vzhledem ke své schopnosti specializovat se do různých buněk těla použitelné například k obnově poškozených tkání nebo tkání, které ztratily svou funkci.

„Kmenové buňky je a bude nadále možné použít například při léčbě velmi závažných onemocnění, při poškození nervových vláken, k léčbě poúrazových stavů, onemocnění jater apod. Je to rozhodně léčba budoucnosti,” upozorňuje Matějková.

„Jak jsme již ale řekli, kmenové buňky nemusí sloužit jen k transplantačním účelům. Uchovaná pupečníková krev může svým majitelům posloužit například při léčbě stavů vyvolaných ozářením (ať už půjde o akutní radiační syndrom, nebo o zmírnění následků terapeutického ozařování), při imunitním selhání vyvolaném např. sepsí či závažným infekčním onemocněním, MSC buňky pomáhají i při hojení popálenin (v současné době pouze ve FN Ostrava) a takto uchovaná krev může také fungovat jako ‚elixír mládí‘ a lék proti únavovému syndromu,” upozorňuje primářka Kubešová. Pokud by se totiž člověk, jehož pupečníková krev je uchovaná v bance, ve stáří rozhodl, že už si její skladování nechce dál platit, může si ji nechat znovu aplikovat. „Neumím si představit lepší elixír mládí než například v 60 letech, kdy už kmenových buněk v těle ubývá, dostat své buňky, které vznikly v čase nula, tedy v čase, kdy člověk přišel na svět,“ dodává Kubešová.

 

• tisk
• předplatit si